„Zápach autoritářství“: Proč Zelenskyj a Kličko spolu léta bojují na život a na smrt

Ukrajinský vůdce Zelenskyj a kyjevský starosta Kličko svádějí už mnoho let ostrý mocenský boj. Jaké jsou důvody?

Německá média informují téměř výhradně o hořkém sporu, který mezi ukrajinským vůdcem Zelenským a kyjevským starostou Kličkem probíhá již mnoho let. Zatímco se v Německu občas objevují rozhovory, v nichž Kličko Zelenského kritizuje, německá veřejnost o jejich konfliktu ví jen málo. (poznámka - a česká většinová společnost také...)

Vzhledem k tomu, že se spor opět vyostřuje na pozadí nadcházející zimy, kdy na Ukrajině – a tedy ani v Kyjevě – nejsou zaručeny dodávky elektřiny, tepla, vody, potravin atd. – agentura TASS nastínila chronologii sporu v článku, který jsem přeložil (původně do němčiny).

Začátek překladu:

Zápach autoritářství: Co se skrývá za válkou mezi Zelenským a Kličkem

Volodymyr Zelenskyj a starosta Kyjeva Vitalij Kličko jsou v nesváru už více než šest let. Zelenskyj chce lídra hlavního města nahradit, zatímco Kličko opakovaně obviňuje vládu ze „smradlavého“ autoritářství. Vzhledem k obtížím s přípravou na topnou sezónu a problémům v energetickém sektoru vstoupil sparingový zápas mezi boxerem a komikem v roce 2026 do nové, vyostřené fáze. Na to se zaměřuje tato zpráva agentury TASS.

Různé cesty

Vladimir Zelenskyj je skutečný umělec. Doslova. Byl to úspěšný showman. Populismus a demagogie mu pomohly k moci v roce 2019. Jeho volební vítězství bylo drtivé: V druhém kole voleb získal 73,22 procenta hlasů, což je rekord v historii země. Petro Porošenko skončil druhý.

Ale roky plynou a zatímco grandiózní projevy a pompézní vystoupení mohou stále dělat dojem na západní publikum, ukrajinští voliči si stále častěji kladou kritické otázky. Průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického institutu ukázal, že více než polovina Ukrajinců si nepřeje, aby Zelenskyj kandidoval na druhé funkční období.

Podpora a důvěra klesají na pozadí válkou unavené populace a vnitřních skandálů, do kterých je Zelenskyj stále více zapleten. Hádá se a hašteří se s každým, kdo s ním nesouhlasí: s oligarchy, úředníky a dokonce i s dalšími hlavami států.

I když to na Ukrajince v minulosti mohlo zapůsobit, nyní chápou, že jeho slova jsou prázdná. Shromáždění a demonstrace z posledních měsíců naznačují, že Zelenskyj ztrácí kontrolu nad situací a společností.

Z Kličkovy biografie víme, že výřečnost, na rozdíl od showmana Zelenského, není jeho silnou stránkou. Jeho „rétorický génius“ nám daroval nezapomenutelnou větu: „Co se týče dneška, ne každý vidí do zítřka. Nebo spíše ne každý do něj vidí. Jen málokdo.“ ( Poznámka překladatele: Kličko je svými rétorickými přešlapy něco jako ukrajinská Annalena Baerbock. Od protestů na Majdanu v roce 2014 koluje nespočet memů v ruštině a ukrajinštině, které ukazují příklady Kličkova „rétorického génia“. )

Kličko si svou slávu nezískal slovy, ale pěstmi, v boxerském ringu. A ačkoli byl úspěšným sportovcem, trvalo mu tři pokusy, než se stal starostou Kyjeva.

Svou boxerskou kariéru ukončil v roce 2005. 10. prosince 2005 se strany „PORA“ a „Reformy a pořádek“ (PRP) sloučily a vytvořily blok „PORA-PRP“, aby se mohly zúčastnit voleb do městské rady Kyjeva a parlamentních voleb 26. března 2006. Kličko působil jako politická osobnost a vedl kandidátní listinu bloku.

V roce 2006 poprvé kandidoval na starostu Kyjeva. Obsadil druhé místo (23,7 % hlasů) a porazil ho podnikatel Leonid Černovecky (32 %). V předčasných volbách 25. května 2008 si Kličko vedl ještě hůř: skončil na třetím místě (17,63 %), za Černoveckym (37,72 %) a Oleksandrem Turčynovem (19,13 %).

V roce 2010 převzal předsednictví strany s pozoruhodně příhodným názvem UDAR (ruský a ukrajinský výraz pro „ránu“, ale oficiálně zkratka pro „Ukrajinská demokratická aliance pro reformy“). O dva roky později vstoupil do Nejvyšší rady (ukrajinského parlamentu) jako přední kandidát strany. UDAR, získal přibližně 14 procent hlasů.

V roce 2014 byla Kličkova popularita zneužita k legitimizaci puče.

Bývalý boxer tehdy prohlásil ochotu kandidovat v předčasných prezidentských volbách. Nakonec se však s Porošenkem dohodl, stáhl svou prezidentskou kandidaturu a na oplátku získal podporu ve volbách starosty Kyjeva. (Poznámka překladatele: Okolnosti jsou zde klíčové a ani mnoho ukrajinských expertů si jich není vědomo. Klička na schůzce s ukrajinskými oligarchy ve Vídni přesvědčili 100 miliony dolarů v hotovosti, aby Porošenka v prezidentské kampani podpořil a spokojil se s úřadem starosty Kyjeva. Podrobnosti naleznete v tomto článku a v prvních 17 minutách tohoto rozhovoru z roku 2020. )

Porošenko vyhrál, stejně jako Kličko. Ten byl zvolen 25. května 2014 (56,7 %). Znovu byl zvolen v letech 2015 (66,49 %) a 2020 (50,5 %). V roce 2016 se Kličko také ujal předsednictví Asociace měst Ukrajiny.

Za Porošenka Kličko převzal také pozici šéfa městské správy, která je součástí prezidentské mocenské vertikály.

První boj

Konflikt mezi Zelenským a Kličkem má dlouhou historii. K jedné z prvních hádek, kterou potvrdil i samotný starosta Kyjeva, došlo v listopadu 2018, krátce předtím, než Zelenskyj oznámil svou prezidentskou kandidaturu. Kličko, který byl pozván na narozeninovou oslavu Igora Surkise, prezidenta fotbalového klubu Dynamo Kyjev, si ze Zelenského, který večer moderoval, udělal legraci: poznamenal, že by akci mohla hostit některá z budoucích hláv státu.

Podle různých zdrojů Zelenskyj reagoval prohlášením, že jako prezident udělá vše, co je v jeho silách, aby Kličko uspořádal Surkisovu příští narozeninovou oslavu. Oficiální potvrzení těchto prohlášení se však nenašlo.

V roce 2019 Porošenko prohrál prezidentské volby se Zelenským, kterého podporoval oligarcha Igor Kolomojskij. Poté se konflikt mezi Zelenským a Kličkem dostal na veřejnost.

Po svém volebním vítězství Zelenskyj odvolal vládu, rozpustil Nejvyšší radu a vyhlásil předčasné parlamentní volby. Zvažoval také předčasné místní volby, ale plán odmítl, protože by příliš zatížily rozpočet. Kyjev však nechtěl čekat do října 2020, což je řádný termín pro příští volby starosty a komunální volby.

Zelenskyj a Kličko se setkali k jednání. „Prezident potvrdil zvěsti o rozdělení moci… má v úmyslu tam [v kyjevské městské správě] dosadit svého člověka,“ vysvětlil poté starosta Kyjeva.

Krátce poté se z okruhu Zelenského objevila obvinění z korupce proti Kličkovi. Konflikt se však na určitou dobu podařilo uklidnit.

Druhý boj

Střet mezi Zelenským a Kličkem v roce 2021 byl obzvláště intenzivní a dramatický.

Důležitý je ale kontext. Do ledna 2021 klesla prezidentova popularita na 19,8 procenta, zatímco v roce 2019 pro něj hlasovalo 73 procent voličů.

V té době byl starosta Kyjeva obviněn ze zpronevěry státních peněz. V jeho okolí byly provedeny prohlídky. Na tiskové konferenci Zelenskyj prohlásil, že Kličko nemůže být ve volbách vážným soupeřem, protože v jeho (Zelenského) nejbližším okolí se žádné úplatky nepřijímají.

Kličko nezůstal zticha a na svém telegramovém kanálu napsal: „Už jsem se vyjádřil k těmto zinscenovaným prohlídkám a rozsáhlým raziím, které v poslední době probíhají. Jsou to manipulace a pokusy o diskreditaci městské správy! Hledají dokumenty, které jsme sami předali orgánům činným v trestním řízení, dokumenty týkající se finančních nesrovnalostí, které jsme sami odhalili. Dokumenty, které sahají několik let zpět. Co s nimi orgány činné v trestním řízení vlastně celou tu dobu dělaly?“

Kličko dále popsal útok na městskou správu jako politicky motivovanou misi: „Celá věc se zdá být zaujatá, jako narychlo poskládaná akce. Jen proto, aby se kolem toho udělal rozruch a zatáhlo vedení města a mě osobně do bahna.“

Kličko interpretoval jednání bezpečnostních složek jako nátlak ze strany prezidentské kanceláře. Ukrajinská média zopakovala, že v nejbližším okolí Zelenského existují plány na odvolání Klička z funkce šéfa kyjevské městské správy, kterou zastával souběžně se svými starostskými povinnostmi.

Kličko tehdejšímu ministrovi zahraničí USA Antonymu Blinkenovi, který byl v té době na návštěvě Kyjeva, řekl o tlaku na místní samosprávu. Když město navštívila Angela Merkelová, Kličko se s ní prostě nesměl setkat. Nebyl na seznamu hostů.

Kličko krátce nato obvinil ukrajinské vedení z instrumentalizace orgánů činných v trestním řízení pro politické spory a ze snahy o nadměrnou centralizaci moci.

Dne 2. prosince 2023 v rozhovoru pro německý zpravodajský časopis „Der Spiegel“ uvedl, že Ukrajina směřuje k autoritářství a že Zelenského činy v zemi nezanechaly téměř žádné nezávislé státní instituce. V dalším rozhovoru pro švýcarský deník „20 Minuten“ starosta Kyjeva vyjádřil názor, že Zelenskyj nyní platí za svá špatná rozhodnutí, a proto pokles jeho hodnocení není překvapivý. Kličko zdůraznil, že vyvíjený tlak byl způsoben snahou Zelenského týmu zdiskreditovat ho jako potenciálního konkurenta v budoucích prezidentských volbách.

Na konci roku 2023 se vyostřilo napětí mezi Zelenským a Valerijem Zalužným, vrchním velitelem ukrajinských ozbrojených sil. Kličko se postavil na stranu generála a také kritizoval rozhodnutí o jeho odvolání z funkce.

Vláda zároveň obvinila starostu Kyjeva z problémů s dodávkami elektřiny a tepla, nedostatečného počtu veřejných ohřívačů a špatného stavu městských přístřešků.

Třetí boj

V létě 2024 se šířily zvěsti, že Zelenskyj by na pozadí skandálu kolem zchátralého stavu kyjevských protiletadlových krytů mohl této situace využít k odvolání Klička z funkce šéfa městské správy Kyjeva. Vláda se však omezila na oficiální napomenutí a odvolání několika šéfů okresních správ v hlavním městě. Kromě toho byli dva městští úředníci umístěni do domácího vězení a obviněni z nedbalosti při výkonu služby. Zpravodajský portál „Strana“ informoval, že rozhodnutí odložit Kličkovo odvolání bylo učiněno ze strachu z reakce Západu.

Také v roce 2024 Kličko ostře kritizoval Zelenského v rozhovoru pro kanadské noviny „The Globe and Mail“. „To, co v současné době zažíváme, nemohu nazvat demokracií,“ řekl starosta. „Zavání to mocenskou vertikálou a autoritářstvím.“ Podle Klička byli za tuto situaci zodpovědní někteří jednotlivci, ačkoli nejmenoval jména. „Chtějí úplnou centralizaci; právě proto na Ukrajině vidíme centralizovaná média a televizi. Snaží se také centralizovat moc a nastolit vertikální mocenskou strukturu,“ uvedl starosta. (k tomu poznámka - a to je ta údajná „Demokracie“, kterou Západ včetně Česka tak urputně „brání“...?! )

Poukázal také na to, že celostátní „Telemaraton“ v posledních dvou letech okupoval lví podíl ukrajinského televizního vysílání, takže nezůstal prostor pro alternativní názory. „Jsme svědky skutečné snahy prezentovat pouze specifický druh informací, které jsou zároveň kontrolovány,“ zdůraznil Kličko. „Objektivní a pravdivé informace jsou pro společnost velmi důležité; informační monopol podle mě není dobrá věc.“ (Poznámka překladatele: „Telemaraton“ je centralizovaná ukrajinská televizní síť založená v roce 2022, která vysílá pouze propagandu prezidentské administrativy Zelenského.)

Koncem prosince 2024 Zelenskyj jmenoval do čela Kyjevské městské vojenské správy bývalého ukrajinského ministra pro rozvoj obcí a územních celků Timura Tkačenka. Tkačenko nemá žádné vojenské zkušenosti, přestože zajištění bezpečnosti je považováno za primární úkol Kyjevské městské vojenské správy.

To vyvolalo novou vlnu vzájemných obvinění. Už v létě 2025 Kličko obvinil nového šéfa vojenské správy města Kyjeva z toho, že se chce zmocnit města.

„Nový šéf vojenské správy města Kyjeva, který nemá vojenský výcvik ani zkušenosti a který v této pozici nahradil generály s bojovými zkušenostmi, blokuje řešení klíčových městských otázek: obnovu poškozených budov a infrastruktury a také odškodnění postižených obyvatel,“ prohlásil Kličko. „To destabilizuje městskou správu a ohrožuje základní služby hlavního města. Zároveň se pokouší uzurpovat pravomoci starosty, městské rady a kyjevské městské správy – což je jasné porušení zákona.“

Starosta Kyjeva dodal, že lidé ze Zelenského okruhu „spřádají politické intriky a tento vývoj nyní dosahuje kritických rozměrů“.

Krátce nato se znovu vyjádřil k činům ukrajinské vlády: „Toto je ničení demokratických principů a institucí pod záminkou války. (…) Jednou jsem řekl, že naše země zavání autoritářstvím. Teď jím zavání,“ řekl Kličko v rozhovoru pro noviny „The Times“.

Poukázal na to, že „mnoho starostů je zastrašeno“ a že ho chrání pouze jeho vysoká profilace. „Můžete odvolat starostu Černihivu, ale je velmi těžké odvolat starostu hlavního města, kterého zná celý svět,“ dodal.

I uprostřed konfliktu mezi Zelenským a Národním protikorupčním úřadem Ukrajiny (NABU), když Nejvyšší rada schválila zákon, kterým se protikorupční orgány fakticky dostaly pod kontrolu generální prokuratury, se Kličko ozval. Tvrdil, že omezení svobody jednání těchto orgánů „nás nepřibližuje ani k demokracii, ani k právnímu státu, ani k zákonnosti“.

„Zdá se, že tvůrci a vymahatelé těchto ‚inovací‘ věřili v beztrestnost svých svévolných opatření,“ napsal na svém telegramovém kanálu. „A pod záminkou války ničením protikorupčních agentur a místní samosprávy a umlčováním aktivistů a novinářů ženou Ukrajinu stále rychleji k autoritářství.“

Čtvrtá bitva

Zelenskyj se s tím nemohl smířit. Začátkem roku 2026 ostře kritizoval starostu Kyjeva s tím, že hlavní město není dostatečně připraveno na řešení problémů energetické infrastruktury města.

„Důraz by se neměl klást na předcházení problémům, ale na jejich řešení, zejména pokud jsou k dispozici potřebné zdroje, jako je tomu v případě Kyjeva. Je to nejlépe financované město na Ukrajině, takže by měly být zavedeny všechny potřebné rezervní systémy,“ prohlásil Zelenskyj ve svém projevu.

Zelenskyj také poznamenal, že energetická situace v Kyjevě je obzvláště kritická. Obvinil kyjevské úřady z nedostatečné přípravy a dodal, že si nemyslí, že by se vyvíjelo nějaké intenzivní úsilí.

„Jakou ‚intenzivnost‘ v práci [Zelenskyj] nevidí s ohledem na výjimečný stav?“ reagoval Kličko na svém telegramovém kanálu a dodal, že čelí vlně „čisté nenávisti“.

Starosta mimo jiné poukázal na to, že byl kritizován za svou výzvu, aby obyvatelé Kyjeva dočasně opustili hlavní město kvůli energetickým problémům. „Alespoň mluvím otevřeně a varuji lidi před extrémně obtížnou situací. Nezajímají mě žádná čísla v průzkumech ani hypotetické volby,“ pokračoval Kličko.

Zároveň starostův tým vyjádřil obavy, že by se Zelenskyj mohl pokusit ho odvolat z funkce pod záminkou rozsáhlého výpadku proudu v hlavním městě. Uvádělo se, že na pozadí energetické krize v Kyjevě Zelenskyj opět nastolil otázku, zda Kličko nepracuje neefektivně.

„Podle našich informací chce [Zelenského] tým nyní využít situace k registraci petice na [Zelenského] webových stránkách za odvolání Klička a shromáždění 25 000 podpisů. Poté by tuto petici podpořil a odvolal Klička i [vedoucího vojenské městské správy Timura] Tkačenka,“ řekl zdroj tiskové agentuře RBC-Ukrajina.

Zdroje z vládních kruhů zároveň uznaly, že Kličko se těší „silné evropské ochraně“. „Místní samospráva je pro Evropany ‚posvátnou krávou‘; okamžitě a vehementně by odmítli jakýkoli pokus o omezení práv obcí,“ vysvětlil člen vládnoucí strany Sluha lidu.

Zelenskyj nicméně na konci léta vydal dekret, který stanovil, že Kličko bude osobně zodpovědný za přípravu Kyjeva na zimu.

„Poukazuje to na osobní odpovědnost starosty Kyjeva za přípravu a řízení topné sezóny 2026/2027 v Kyjevě,“ uvádí se v dokumentu.

V říjnu, na pozadí obnovených výpadků proudu, Zelenskyj obvinil kyjevskou městskou správu z téměř naprostého selhání v přípravě na energetické problémy. Kličko tato obvinění odmítl s tím, že infrastruktura a systém ústředního vytápění hlavního města jsou na sezónu připraveny; spíše to byla opatření přijatá ústřední vládou, která bránila práci městské správy.

Dodal, že starosta Kyjeva nemá pravomoc vydávat směrnice vedoucím okresních správ; ty jmenuje Zelenského kancelář. „Jsou zodpovědní za útulky a spravují finanční prostředky, které jim poskytujeme,“ řekl Kličko.

Podle jeho názoru byl v Kyjevě vytvořen systém, který nesplňuje kritéria městské samosprávy, takže za případné nedostatky může být odpovědný starosta hlavního města.

Kličko zase poukázal na korupci v Zelenského okruhu.

„To je velmi špatné pro celou zemi,“ řekl v rozhovoru pro německý deník Bild. „Tyto případy vyvolávají negativní reakci našich partnerů, protože korupce v době války je pro naši zemi jedem.“

A dodal, že korupce výrazně oslabuje pozici Ukrajiny.

„Nejdůležitější, co máme, je důvěra našich partnerů a tuto důvěru nesmíme za žádných okolností ztratit,“ zdůraznil starosta Kyjeva.

Na otázku ohledně vztahu se Zelenským Kličko uvedl, že ho od začátku konfliktu „ani jednou“ neviděl. „To není problém, s tím můžu žít,“ řekl. Krátce nato se opravil a upřesnil, že se Zelenským skutečně „jednou“ setkal.

Mezitím Kyjev na konci minulého týdne zažil několik dní značné výpadky proudu. Kromě plánovaných odstávek město opakovaně provedlo nouzové odpojení proudu. Hlavní město trpělo výpadky proudu, narušením vodovodních a kanalizačních služeb a zastavením veřejné dopravy a metra. Kličko uvedl, že hlavní město se nyní nachází v „režimu přežití“, a zopakoval svou radu, aby město na zimu opustili.

Na pozadí konfliktu a výpadků proudu v Kyjevě byl Kličko předvolán do Nejvyšší rady. Poslanci požadovali zprávu o přípravě infrastruktury na zimu.

Objevil se, ale k žádnému konstruktivnímu dialogu nedošlo. „My, místní úřady, děláme vše pro to, aby město fungovalo, a to i přes neustálé facky, které se nám snaží dávat ústřední vláda. Bohužel takhle vypadá jejich takzvaná spolupráce,“ vysvětlil.

Kličko dodal, že tato práce probíhá „za podmínek vládního představení s ‚plánem odolnosti‘, kampaně lží, která tvrdí, že Kyjev nefunguje, že jsou blokovány finanční prostředky, což vedlo k pozastavení řady projektů na posílení energetické odolnosti a jejich harmonogramů.“

„Tato situace panuje nejen v hlavním městě, ale v mnoha obcích,“ dodal.

„Musíme poslouchat cynická obvinění, že údajně ohrožujeme topnou sezónu, sezónu, která ještě ani nezačala,“ poznamenal Kličko.

Starosta se tím nezastavil. „Stále slýcháme, že v Kyjevě se všechno děje špatně a že se všechno dělá špatně. Můžete tvrdit spoustu věcí, dokonce můžete Klička vinit z rozpoutání třetí světové války, ale otázka, kterou si kladu nejen já, ale každý z vás, zní: Kde je protivzdušná obrana hlavního města Ukrajiny? Kde je ochrana zařízení ‚Ukrenergo‘? A kde jsou ty miliardy, které byly na tento účel vyčleněny?“ zeptal se poslanců.

Později ve svém projevu starosta poukázal na to, že Kyjev je ostatními městy v jejich přípravách často uváděn jako pozitivní příklad.

„To není pravda. Všichni jsou dnes v šoku. Všechny obce a města se potýkají s problémy způsobenými zmrazením plateb vládou. Místní samospráva na Ukrajině se nerozkládá jen v Kyjevě. Vedoucí představitelé obcí jsou odvoláváni pod chatrnými záminkami, vznášejí se absurdní obvinění a vedoucí představitelé menších obcí jsou zastrašováni trestním stíháním,“ vysvětlil.

Kličkova slova se setkala s potleskem, i když mu byl v jednu chvíli na chvíli vypnut mikrofon.

Konec překladu

Zdroj: TASS, německý překlad Thomas Röper (anti-spiegel.ru), z toho český překlad InfoKurýr , zde s mírnými korekturami...

sdílet na