Stín nové války se tyčí nad zemí, zatímco Irán se připravuje na nejhorší

Teherán má jen málo důvodů důvěřovat dalšímu americkému slibu a nemá v úmyslu vzdát se vodní cesty, kterou Washington selhal zabezpečit.

Iránský náměstek ministra zahraničí Saeed Khatibzadeh přijel do Bejrútu uprostřed obnovených hrozeb USA a Izraele útokem na Irán. Na setkáních s představiteli a novináři nastínil přípravy Teheránu na válku, která by mohla trvat měsíce, a dal jasně najevo, jak málo Irán věří v ochotu Washingtonu dodržet jakoukoli dohodu, kterou podepíše.

Jeho návštěva osvětlila teheránské kalkulace v době, kdy američtí a izraelští lídři vedou kampaň proti hrozbám obnovení útoků. Tyto hrozby nesou v obou zemích volební váhu, ale vzhledem k zablokovaným jednáním se Irán připravuje na to, že Washington a Tel Aviv na ně zareagují.

Kampaň za další válku

Před izraelskými volbami 27. října si izraelský premiér Benjamin Netanjahu stanovil jako svůj volební slib svržení iránské vlády. „Jsem odhodlán svrhnout iránský režim a vím, jak na to,“ řekl podle serveru  i24NEWS a svou kandidaturu na další funkční období spojil se snahou o změnu režimu v Teheránu.

Dne 18. října znovu  prohlásil, že Izrael je připraven zaútočit na Irán bez pomoci USA, a uvedl, že svržení vlády v Teheránu byl pokyn, který dal bezpečnostním složkám.

Netanjahu uvedl, že vždy usiloval o souhlas Washingtonu, ale trval na tom, že cíle Izraele nejsou podmíněny jeho získáním. Tvrdil, že většiny izraelských cílů vůči Iránu bylo dosaženo, a zároveň požadoval další kroky, které by Teheránu zabránily v obnově jeho kapacit.

Jeho prohlášení odrážejí prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož administrativa čelí 3. listopadu volbám do Kongresu.

Trump uvedl, že Washington pracuje na tom, aby Iránu zabránil v obnovení jeho jaderných schopností, a slíbil, že operace proti této zemi skončí „velmi brzy“ a ceny benzínu poté klesnou. Americký ministr války Pete Hegseth  17. října varoval, že Teherán se musí vzdát svých „jaderných ambicí“ a dosáhnout dohody, jinak bude čelit devastující vojenské akci.

Washingtonu se však nepodařilo obnovit normální plavbu přes Hormuzský průliv. Irán nadále vynucuje svá omezení a útočí na plavidla používající trasy, které nepovolil. Údaje Financial Times (FT)  zaznamenaly 24 zasažených lodí během dvou týdnů do 11. října, ve srovnání s 13 během prvních týdnů války. Ropa Brent dosáhla 16. října ceny 110 dolarů za barel, což vzdorovalo Trumpovu ujištění, že se blíží levnější palivo.

Nabídka, kterou Washington nepřijme

Teherán ponechává jednání otevřená a odmítá dělat ústupky před dosažením dohody. Dne 17. října ministr zahraničí Abbás Aragččí  nastínil sedmidenní plán, předaný prostřednictvím Kataru, na znovuotevření Hormuzského průlivu a obnovení normální námořní dopravy, jakmile budou splněny nezbytné podmínky. „Volba nyní leží na Spojených státech,“ řekl.

Reakce Washingtonu na dřívější iránské návrhy již odhalila vzdálenost mezi oběma stranami. Trump 26. září iránskou nabídku odmítl jako „nepřijatelnou“ a poté 1. října znovu odmítl teheránské podmínky, když nastolil možnost obnovení rozsáhlého bombardování po volbách v polovině volebního období. Araghchi jasně uvedl, že teheránská nabídka zůstává navzdory hrozbám Washingtonu na stole.

Spor se točí kolem toho, co se stane dříve. Teherán chce ukončit válku a námořní blokádu před obnovením plavby přes Hormuz, zatímco Washington trvá na tom, aby jaderná otázka tvořila součástí jednání.

Požadavky také zahrnují zrušení sankcí za ropu a uvolnění zmrazených iránských finančních prostředků, uvádí Al-Akhbar. Teherán chce, aby byla jaderná jednání odložena, dokud nebudou tyto kroky podniknuty. Trvání Washingtonu na projednávání jaderné otázky spolu s podmínkami pro znovuotevření Hormuzského průlivu zabránilo oběma stranám v dohodě o implementaci.

Iránské odmítnutí dalších ústupků se opírá také o to, co považuje za porušení dřívějších závazků ze strany Washingtonu. Obě země podepsaly v červnu v Islamabádu memorandum o porozumění, ale následný návrat k americkému bombardování a námořní blokádě posílily nedůvěru Teheránu. Washington nadále používá vojenské hrozby a ekonomický tlak k zajištění podmínek, které Irán odmítá přijmout.

Teherán nedůvěřuje uzavíratelům dohod

Během diskuse s politickými a mediálními osobnostmi organizované iránským velvyslanectvím v Libanonu byl Khatibzadeh ohledně dohody otevřeně pesimistický. Argumentoval, že minulé zkušenosti nedávají Teheránu mnoho důvodů věřit, že Washington dodrží další závazek.

Popsal tři soupeřící proudy v USA: tradiční instituce, izolacionistickou frakci, která k zahraniční politice přistupuje prostřednictvím dohod, a tvrdý blok oddaný Izraeli. Jejich rozdíly podle jeho hodnocení omezují šance na úspěšná jednání pod Trumpem.

Jedna frakce v administrativě chtěla Memorandum o porozumění, zatímco jiná neměla v úmyslu ho implementovat. Obě strany mohly dosáhnout dohody, kdyby Washington dodržel své závazky. Nedůvěra Teheránu se datuje od Společného komplexního akčního plánu (JCPOA) z roku 2015, od kterého Trump v roce 2018 odstoupil, a od neúspěšných snah o jeho oživení za bývalého amerického prezidenta Joe Bidena.

Výzkumník a politický publicista Ali Mourad v rozhovoru pro The Cradle uvedl , že Khatibzadehovy poznámky odhalují, kdy začalo iránské přehodnocení situace:

„Vyčnívá indikace, že posun směrem k revizi iránské doktríny začal během dvanáctidenní války po izraelském útoku. Tento posun odráží změnu v tom, jak Irán vnímá hrozby a jak s nimi nakládá, což ho vede k přehodnocení jeho vojenské doktríny i tradičního diplomatického přístupu k jednáním.“

Mourad říká, že diplomatova zpráva ukazuje, že „Iránci se stali opatrnějšími v jednání o diplomatickém procesu po opakovaných zkušenostech, kdy se zdálo, že jednání postupují, jen aby se Irán stal terčem útoků. Tyto zkušenosti prohloubily nedůvěru ke Spojeným státům, vzhledem k tomu, co Iránci vnímají jako změnu v diplomatickém přístupu Washingtonu, spojenou s osobností a názorem Donalda Trumpa a podřízeností jeho administrativy Zionistickému bloku ovládanému Benjaminem Netanjahuem.“

Izolacionisté a blok podporující Izrael někdy sledují protichůdné cíle, dodává Mourad. Klesající vliv izolacionistů spolu s Trumpovým užším spojením s izraelskými příznivci však snížil jejich schopnost ovlivňovat jeho rozhodnutí. Pro Teherán dohoda s jednou částí administrativy nabízí jen malou záruku, že zbytek ji bude realizovat.

Přípravy udeřit znovu

Zatímco jednání stagnují, všechny strany zvyšují svou vojenskou připravenost. Washington spoléhá na převahu palebné síly, aby vynutil ústupky. Teherán se spoléhá na svou geografii a schopnost narušit obchod, dodávky energie a alternativní trasy, které se vývozci snažili využít. Jakýkoli obnovený útok by prověřil, do jaké míry toto narušení dokážou USA a jejich spojenci snést.

Američtí vojenští plánovači zvažují útoky s použitím bomby GBU-43/B Massive Ordnance Air Blast, známé jako „Matka všech bomb“, na iránskou energetickou infrastrukturu a jaderná zařízení, včetně podezřívaného zařízení Pickaxe Mountain.

Američtí představitelé citovaní v této zprávě zpochybnili, zda by zbraň mohla proniknout žulou, která místo chrání. Jeden z nich ji popsal jako zbraň pro vyčištění velké plochy, spíše než jako hlavici určenou k dosažení hluboko zakopaných zařízení.

Trump vyloučil vyslání pozemních vojsk do Iránu a zároveň pohrozil dalšími údery. Tehdejší iránský úřadující ministr obrany Seyyed Madžid Ibn al-Reza 17. října hrozby Washingtonu odmítl s tím, že názvy a velikosti amerických bomb jsou irelevantní. „Vaše bomby explodují jinde: ve vašem globálním postavení, v americké ekonomice a dokonce i ve vašich volebních kalkulacích,“ napsal s tím, že iránské raketové schopnosti změnily rovnováhu.

Šéfové izraelské bezpečnostní složky se 15. října setkali, aby projednali obnovenou konfrontaci s Iránem a zároveň proběhly bezpečnostní konzultace mezi USA a Izraelem. List Yedioth Ahronoth s odvoláním na bezpečnostní zdroje uvedl, že Izrael nemůže zaútočit bez Trumpova souhlasu. Netanjahu mezitím nadále prohlašuje, že ve válce dosáhl úspěchu, a zároveň naléhá na další útoky k dosažení zbývajících cílů.

Netanjahu označil útok před volbami 14. října za „nevhodný“ poté, co se objevily zprávy, že naléhal na Trumpa k obnovení války. 

Teherán varoval, že by další útok vyvolal tvrdší reakci. Tajemník Nejvyšší rady národní bezpečnosti Mohsen Rezeai pohrozil útoky na kabely, datová centra, zařízení umělé inteligence a další lokality v celém regionu, pokud by se intenzivní boje obnovily. Jeho varování rozšířilo hrozbu odvety Iránu i na digitální infrastrukturu sloužící americkým zájmům v Perském zálivu.

Iránské Islámské revoluční gardy (IRGC) rovněž tvrdí, že Teherán po posledních bojích získal vysoce pokročilé zbraně a může reagovat důrazněji než dříve. List Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že Irán posiluje svou obranu a mobilizuje své příznivce v rámci příprav na možné útoky USA po volbách v polovině volebního období.

Satelitní snímky zachytily posilování jaderných zařízení a pohraničních oblastí, včetně zemních prací kolem hory Pickaxe a Natanzu, které měly zabránit pozemnímu náletu. Iránští představitelé také popsali přípravy na letištích, v námořních přístavech a elektrárnách, přičemž k dispozici jsou kryty a záložní zásoby, které mají zajistit jejich provoz během obnovených útoků.

Spisovatel a politický analytik Qassem Qassir považuje velkou válku před volbami v USA a Izraeli za nepravděpodobnou, ačkoli nevylučuje izraelské bezpečnostní operace ani intenzivnější údery v nadcházejících dnech. Širší konfrontace by nesla značné náklady tak blízko izraelským hlasováním.

Netanjahu by stále mohl dotlačit region do konfrontace s Iránem nebo Libanonem, říká Qassir, ale pokračující eskalace a omezené údery zůstávají pravděpodobnější. Khatibzadehovy výroky chápe jako důkaz toho, že se Teherán připravuje na několik scénářů, včetně obnoveného útoku. Vzhledem k neexistujím ustáleným pravidlům angažmá mezi Iránem, USA a Izraelem není zaručen ani rozsah iránské reakce, ani dosah bojů.

Hormuz nadále vyvíjí tlak na Trumpa

IRGC prohlásila Hormuzský průliv za uzavřený a varovala, že plavidla porušující iránské předpisy by mohla být zapálena. Iránská armáda tvrdí, že vodní cesta je pod plným dohledem a její síly jsou připraveny. Velitel armády generálmajor Amir Hatami 15. října slíbil, že průliv zůstane uzavřený, dokud nebudou ctěna práva iránského lidu.

Washington předpokládá přísnější blokádu pro vyčerpání iránské ekonomiky a donucení jejího vedení k ústupu. Ministr financí Scott Bessent popsal posun od „maximálního tlaku“ k „totální izolaci“. Dvoutýdenní lhůta, kterou stanovil pro to, aby ekonomický tlak přinesl výsledky, uplynula, zatímco Teherán nadále využívá Hormuz k uvalení nákladů na své protivníky.

Agentura FT informovala o prudkém poklesu přepravy ropy. Data společnosti Kpler, která zveřejnil i server Enterprise, uvádějí, že denní odtok ropy z Perského zálivu v září dosáhl průměrně 15,5 milionu barelů, zatímco 11. října se průlivem přepravilo pouze 2,9 milionu barelů. Iránské útoky udržují energetické trhy pod tlakem, protože Trump usiluje o nižší ceny před volbami do Kongresu.

Přípravy na válku trvající měsíce

Iránské přípravy se vztahují i na jeho jaderné možnosti. Khatibzadeh uvedl, že nejvyšší vůdce Modžtába Chameneí nevydal žádné nové náboženské nařízení ohledně jaderných zbraní a že Teherán vážně zvažuje odstoupení od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní ( NPT ) a zároveň vede interní diskuse o revizi své jaderné doktríny.

Na semináři v Bejrútu o iránském pohledu na region a mezinárodní řád po válce Khatibzadeh uvedl, že kalkulace jeho země spočívaly na zdrženlivosti. Konflikt však popsal jako „existenční válku o Irán“ s argumentem, že se region odklání od bezpečnostních opatření USA směrem k novému řádu.

„Moc Spojených států byla zlomena a bude zlomena znovu,“ řekl. Jeho varování odráželo přípravy, které nastínil během celé návštěvy: „Politický realismus vyžaduje, abychom řekli, že až do odvolání se musíme připravit na nejhorší možné scénáře.“

Teherán se již nepovažuje za vázaného předchozími pravidly boje, uvedl Khatibzadeh, a připravuje se na boje, které by mohly trvat měsíce. Irán označil za „jedinou pevnost, která dnes odolává nadvládě USA“, a trval na tom, že se „v této existenční bitvě nevzdá“.

Zdroj The Cradle, český strojový překlad InfoKurýr opraven podle anglického originálu...

sdílet na