Štefec (Trikolora): Pane premiére, jste si jisti, že máte českou armádu skutečně pod kontrolou?

10.03.2025 16:21 | Monitoring

Reakce na svém veřejném facebookovém profilu na rozkaz náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky propašovat drony za hranice

Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaroslav Štefec

Narazil jsem na zprávu, signalizující skutečně zásadní změny ve skupině státem uznávaných ozbrojenců, nazývaných čistě z nostalgie Armáda České republiky. Postoj „pohov“ už totiž nadále nebude kopírovat vzor americké armády, kdy vojáci z pozoru roznoží a zkříží ruce za zády. Nově se pouze uvolní a lehce ohnou koleno pravé nohy. Změna, připravovaná v armádě údajně už od roku 2018, byla 1. března 2025 konečně schválena náčelníkem generálního štábu Řehkou. Nejspíš v rámci probíhajícího „odklánění“ od USA se tak česká armáda vrátila ke klasickému pohovu, jak jsem ho znal z bývalé ČSLA a jak byl zděděn z dob Rakousko-Uherska. 

O pouhý den později, zřejmě v rámci téhož „odklánění“, jistý plukovník Zelinka, takto velitel 91. skupiny informačního boje, zveřejnil na síti X zvláštní post. „Ještě jednou uslyším něco o geniálních geopolitických 4D šachách a selže mi pistole…“ Reagoval jím na souhlas Elona Muska s názorem, že by USA měly opustit NATO a OSN. Aniž by to nejspíš tušil, zařadil se tak po bok svého šéfa Řehky.

Řehka jako zástupce velitele multinárodní divize NATO v Polsku totiž již v roce 2018 okomentoval v médiích vyjádření bývalého MZV Zaorálka k smrti českých vojáků v Afghánistánu slovy, za která by se nemusel „stydět“ žádný liberální aktivista: „Stydím se, stydím se, stydím se! Je mi smutno, chce se mi brečet, je mi zle, chce se mi zvracet a mám vztek. Taková nuznost, ubohost, nízkost… To se nedá rozdýchat. Uráží mě to jako vojáka a uráží mě to jako občana ČR!“ Pana generála zřejmě urazilo, že si pan Zaorálek „dovolil“ v reakci na smrt českých vojáků jasnozřivě požadovat ukončení účasti České republiky v nekonečné a bezvýchodné afghánské válce.

V politických prohlášeních, která mu absolutně nepřísluší, si generál Řehka libuje i dnes. Jeho slova, že v případě války je ČR od první minuty jejím účastníkem, by měla varovat vládní politiky, že je něco špatně. Pronáší je totiž nikoliv jako soukromá osoba, ale jako náčelník generálního štábu české miniarmádičky. A libuje si nejen v politických výlevech. Před několika týdny se takzvaně „proflákl“ trestný čin nelegálního vývozu materiálu dvojího použití, spáchaný příslušníky AČR pod podivně získaným diplomatickým krytím. Vojáci 601. skupiny speciálních sil, vybavení diplomatickými pasy, propašovali v rozporu (nejen) se zákonem o vývozu vojenského materiálu na Ukrajinu drony, na které organizoval sbírku obskurní spolek „Skupina D“. 

Pominu fakt, že spolek zajišťuje peníze dokonce i na nákup trhavin pro stejnou cílovou oblast, a to, že podobné aktivity jsou pravděpodobně v rozporu s předmětem jeho činnosti, zapsaným ve spolkovém rejstříku. Podstatné je, že jako „čestný předseda“ uvedeného spolku figuruje aktivistický Řehka. Jeho slova, že vývoz dronů na Ukrajinu byl v pořádku a zákon nikdo neporušil, jsou urážkou právního řádu ČR a jednoznačně měla být posledním veřejným vyjádřením v jeho velmi zvláštní kariéře. Stejně jako rozkaz propašovat drony za hranice měl být tím posledním ve vojenské kariéře nadřízeného vojáků, kteří ho provedli. Že se tak nestalo, je důkazem katastrofálního stavu Ministerstva obrany ČR a totální nekompetentnosti jeho šéfové, Jany Černochové. 

Dovolím si v této souvislosti malou odbočku. Za pár dnů, 21. dubna 1967, uplyne 58 let ode dne, kdy v Řecku pod vedením tří „černých plukovníků“ došlo ke státnímu převratu, sesazení legitimně zvolené vlády a nastolení polofašistické „plukovnické chunty“. Během tří hodin, téměř bez výstřelu, s pouhými 3000 stoupenci a 150 tanky, obsadili elitní vojáci klíčové instituce, zajali politické činitele a vyhlásili výjimečný stav. Využili přitom operační plán, připravený v součinnosti s NATO pro případ komunistického převratu, známý jako „Gladio“. Během jediného měsíce takzvaně zmizelo více než 8000 členů opozice a příznivců demokratické vlády prezidenta Georgia Papandrea. 

Jako občan ČR se v této souvislosti musím ptát: „Pane premiére, paní ministryně obrany, paní předsedkyně Sněmovny, pane předsedo Senátu ČR, jste si jisti, že máte českou armádu, sice mrňavou, nesecvičenou a mizerně vybavenou, ale s velitelským sborem, trénovaným k bezvýhradnému plnění všech požadavků velení Severoatlantické aliance a (počínaje její hlavou) viditelně kašlajícím na požadavek apolitické profesionality, SKUTEČNĚ POD KONTROLOU? A skutečně nám nehrozí její zneužití i jinak, než jen k nedůstojnému pašování dronů, které by daleko lépe využila ona sama?“ 

Vím, že AČR dnes disponuje pouhými čtrnácti provozuschopnými tanky a necelými pěti tisíci muži, o nichž by se dalo říci, že jsou schopni po několikaměsíčním výcviku nasazení v reálné bojové operaci. Ale i to je síla, s níž je třeba počítat. Mysleme na to.

Zdroj : Parlamentní Listy

sdílet na