Bolestivé, ale je třeba to říct. Jozef Banáš o kořenech války na Ukrajině a Trumpovi

10.03.2025 4:40 | Rozhovor

Chápu, proč se o původu války na Ukrajině nesmí mluvit, říká pro ParlamentníListy.cz slovenský spisovatel a někdejší diplomat Jozef Banáš. Podle něho bude muset přijít bolestivá katarze a prvořadá otázka, proč Rusko zaútočilo. Bez návratu ke kořenům věci se totiž nedojde k míru. Banáš se také zamýšlí, jak asi dopadne Evropa, pokud USA odejdou z NATO. Má také vysvětlení pro náhlé výroky evropských politiků o zvyšování peněz na zbrojení až na 5 procent HDP.

Foto: Hans Štembera
Popisek: Ing. Jozef Banáš, slovenský prozaik, dramatik, diplomat a politik

Pane Banáši, již posledně jste nám řekl, že nechápete, proč se nesmí svobodně mluvit o původu války na Ukrajině. Tak teď Donald Trump začal dávat najevo, že je za tím snaha dostat Ukrajinu do NATO. Cítíte se díky tomu svobodnější?

Chápu, proč se o původu války nesmí mluvit – zřejmě není takový, jak se oficiálně tvrdí. Je výmluvné, jak se evropští političtí „lídři“, novináři i politologové bojí jen připustit otázku, proč Rusko na Ukrajinu zaútočilo. Je to nanejvýš podezřelé a vede mě to k úvaze, že pravda asi nebude na straně Ukrajiny. Možná se mýlím, ale ať mě o tom přesvědčí. Jejich hlavní argument je, že válka byla nevyprovokovaná, ale když už v roce 2008 v Bukurešti nabídli Ukrajině členství v NATO, v únoru 2014 byl v Kyjevě Majdan, následovalo státem organizované vraždění Rusů na východě Ukrajiny, upálení Rusů v Oděse, zákaz používání ruštiny a podobně. NATO prý Rusy neohrožuje, ale pokud vím, neposouvá se Rusko k hranicím NATO, ale NATO k hranicím Ruska. Takže když je připomínané vyjádření Trumpa konjunkturálně (chce vnést rozkol mezi Rusko a Čínu), trochu pootevřelo okna v zatuchlé místnosti, ale téma důvodů ruského útoku na Ukrajinu se stále neotvírá, přitom to je klíčová otázka. Bez poctivé odpovědi na ni trvalý mír nebude.

Celá ukrajinská anabáze – od roku 2013 doteď – možná bude vyžadovat katarzi v podobě položení nepříjemných otázek. Nepříjemných pro všechny strany. V tomto „okně příležitosti“, jaké otázky by podle vás měly být položeny?

Ano, musí přijít bolestivá katarze. Samozřejmě prvořadá otázka bude, PROČ Rusko zaútočilo. Mám nedobrý pocit, že svetr lží o tomto konfliktu od začátku zapnuli špatně, a tak jediná možnost, jak přijít k míru, je rozepnout ho a vrátit se ke kořenům věci. Diskutoval bych i o historickém zájmu o ruské suroviny. Pozadí problému vidím v tom, že nastala nerovnováha mezi materiálními ambicemi bohatých západních zemí a jejich limitovanými surovinovými zdroji. Rusko má téměř všechny nejdůležitější suroviny, a proto ten trvalý zájem Západu o ně. Na suroviny chudý Západ už nejednou v historii projevil jasný zájem o ruské zdroje a dopadl katastrofálně. Také současná snaha posouvat NATO k ruským hranicím je pokračováním západní ambice obrat Rusko o jeho zdroje a zem. Když tedy někdo mluví o ruských imperiálních ambicích, ať se nejdřív podívá i na ty americké, britské či francouzské (kolonialismus a neokolonialismus).

Trump postupuje velmi tvrdě. Nejprve téměř bitka se Zelenským v Bílém domě, zastavení americké pomoci Ukrajině, nyní po Zelenského omluvě vstřícný tón. Jakou logiku v tom vidíte?

Stále opakuji, že pokud chcete pochopit konání Donalda Trumpa, musíte pochopit princip amerického myšlení, a tím je zisk. Pokud jde o hádku v Bílém domě, nesla jasné znaky inscenace. Později Trump akceptoval omluvu Zelenského ne proto, že by Zelenskyj dostal rozum, ale proto, že Evropa slíbila nahradit americký výpadek finančních zdrojů americkým výrobcům zbraní. Proto ten tlak na zvýšení výdajů na zbrojení na pět procent HDP. Upřímně je mi Ukrajinců líto, paradoxně i Zelenského, nechali se nachytat Anglosasy. Trump chce Ukrajinu přimět k tomu, aby tancovala, jak on si přeje, ale zapomíná, že tam dominantní roli už nehraje on, ale Rusové. Žádné sankce ruský národ, který přežil blokádu Leningradu, na kolena nepoloží.

Vy jste působil v diplomatických službách a též jste přirovnal Trumpa ke Gorbačovovi. Čtenáři pro změnu připodobňují postup evropských lídrů, kteří se snaží Trumpovu snahu o rychlé skončení války korigovat, k Jakešovi s Honeckerem, kteří s hrůzou hleděli, co ten Gorbačov vyvádí. Je to přesné?

Je to přesné, západoevropské elity podobně jako kdysi ty východoevropské, nikdy nebyly zvyklé na samostatné myšlení, vždy čekaly na pokyny z Washingtonu, resp. z Moskvy, a najednou začaly přicházet jiné pokyny, než byly zvyklé. Zpočátku západoevropští lídři pobíhali jako splašení mravenci a teď, aby si zachovali tvář, se Washingtonu příčí. U těchto takzvaných europských lídrů (jsou to spíš komici) platí v plné míře Murphyho zákon: Pokud existuje způsob, jak něco udělat špatně, vybraní lídři Evropské unie ho určitě najdou. Scholz není Adenauer a Macron není De Gaulle, jsou to kariérní konjunkturalisti bez sebevědomí a odpovědnosti. Je už k smíchu sledovat neustálé omílání těchto nešťastníků o jakési ruské hrozbě, které sami nevěří, ale ze setrvačnosti to stále opakují. Co je to za lidi, když jeden z nich ve svém vystoupení řekl, že Rusové jsou slabí, za tři roky se posunuli jen o pár kilometrů, ale vzápětí tvrdí, že napochodují do Evropy…

Vidíte znak racionality v tom, že Evropa chce hekticky zvyšovat výdaje na zbrojení, protože „Trump se dal na ruskou stranu“, nebo je to jen „honeckerovsko-jakešovská vzpoura“?

Tvrzení, že Trump se dal na ruskou stranu, je stejný nesmysl jako tvrzení, že Rusové ohrožují Evropu. Je přece logický a logistický nesmysl, aby 150 milionů Rusů okupovalo 450 milionů Evropanů. Trump je na straně byznysu a zisku. Prohlásil, že přestává podporovat Ukrajinu, což znamená výpadek amerických peněz tekoucích do zbrojařského průmyslu. Tohle je pravý důvod evropského návrhu na zvýšení výdajů na zbrojení až na šílených pět procent HDP. Americký výpadek musejí nahradit Evropané, to je celé. Abyste mohli před občany zdůvodnit šílené výdaje na zbrojení, musíte jim nahnat strach vyráběním nepřítele, a tak se neustále omílá ruská hrozba. Bruselští Jakešové a Honeckerové to ochotně dělají, protože nic jiného neumějí a vyplatí se jim to.

Ve většině podstatných otázek se s Trumpem shodnou Orbán a Fico. Zbytek Evropy buď reptá, nebo mlčí. Čekáte, že evropští voliči „zakročí“ proti lídrům, kteří chtějí zvyšovat výdaje na obranu a dále razit „zelené zdražování“?

Znám způsob myšlení evropských politiků. Mezi čtyřma očima vám řeknou svůj názor, ale když jej mají říct veřejně, tak obrátí o 180 stupňů. Zažil jsem to v PS NATO i v PS Rady Evropy. Jsou to konjunkturalisté a oportunisté, kteří aby si zachovali „tvář“, budou se držet svých lží. Jediný, kdo si jednoznačně za svými stanovisky stojí, je Orbán a Fico se mu snaží sekundovat. Evropští „lídři“ tyhle dva nenávidí z prostého důvodu – říkají to, co si myslí i oni, ale sami nemají odvahu to říct nahlas. Když sleduji Francouze a Němce, jak si „pustili do kalhot“ před migranty, nemám od těchto národů velké očekávání. Velký Goethe řekl: Ó ty německý národe, takový velký v jednotlivcích a takový bídný v celku. A dodám, že ten samý Goethe prorocky řekl Napoleonovi v roce 1812 před jeho nástupem na Rusko, když spolu pozorovali západ slunce: Pohleďte, veličenstvo, taková velká věc jako slunce, a přece zapadne…

Kde se podle vás vlastně vzal ten evropský establishment, který tak moc chtěl rozšiřovat EU a NATO do postsovětského prostoru, až to skončilo válkou… A musel přijít Trump, aby to zarazil? To samé s oním Green Dealem.

Být členem establishmentu v podstatě znamená být oportunistou, jinak byste v něm nebyl. U Trumpa bych byl opatrný, postavil sebe před George Washingtona, inu uvidíme… Byl bych zvědavý, jak by se Trump zachoval, kdyby byl stav na frontě opačný a Ukrajina by vítězila. Je třeba si uvědomit, že Američané uznávají jediného boha, a tím je dolar. Tomu jsou připraveni podřídit všechno. Takže pokud činnost kterékoliv země na světě vyhovuje americkému vzývání dolaru, budou ji chválit, a když ne, půjdou po ní. V novodobé historii zatím stále platí axioma, že agresor je ten, kdo zaútočí na nějakou zemi dřív než USA. Pravdivost tohoto výroku je nesporná, stačí si jen vzít seznam zemí, které od vzniku NATO v roce 1949 napadly jeho členské země v čele s predátorem USA – s odůvodněním ochrany amerických zájmů. (Ukrajinou se k nim přidali Rusové, ale je třeba se vždy ptát proč.) Proto mi je sympatické vyjádření prezidenta Trumpa, že armádu bude hodnotit podle toho, kolik válek nezačne. Vsadím se, že USA po ujištění Bruselu, že nahradí americké finanční výpadky, z NATO vystoupí. Ale obrazně řečeno, když v pondělí vystoupí USA z NATO, ve středu se aliance rozpadne a v pátek se do sebe pustí Němci a Francouzi z důvodu, kdo tomu bude šéfovat, což by v historii nebylo nic nového.

Viktor Orbán nedávno řekl, že Evropské unii možná zbývají tři roky do jejího rozpadu. Máme z toho vlastně mít radost?

Myslím, že na tuhle předpověď nemusíte být zrovna extrémní vizionář. Volil bych však variantu totálního reformování EU, a ne její rozpuštění. Skutečnost, že se evropští lídři setkávají, osobně poznají, je významným předpokladem předcházení konfliktům, zejména německo-francouzskému. Evropská unie byla skvělý projekt Schumanna a Adenauera, ale ne v dnešní podobě téměř bolševické centralizace, byrokracie, cenzury, nekompromisního potírání jiných názorů než jednoho jediného povoleného, permanentní rusofobie či trvalého, podvědomého podceňování východních národů Evropy. EU by se měla vrátit k té formě, jak vznikla – EHS, volnému obchodu, volnému pohybu pracovní síly i financí. Leyenová, Starmer či Macron mohou slibovat, co chtějí, vědí, že to, co přijde, v realizaci jejich slibů už oni neovlivní; tyto typy politiků naslibují, co jen chcete. Projekt silné evropské armády je hloupost, to by bylo jako za Rakouska-Uherska, když feldvebel zavelel Rechts um! (vpravo v bok!), tak jeden šel doleva, druhý doprava a třetí se začal plazit, protože nerozuměli, co jim říká. Nakonec i tak mnozí přeběhli na ruskou stranu. Základní otázka však zní – proti komu by byla tato armáda? Kdo ohrožuje Evropu kromě vymyšlených Rusů? Že by už Američané…?

V našem posledním rozhovoru jste vyzval amerického prezidenta: „Mr. Trump, make the world great again!“ Zkuste, prosím, promluvit na závěr k těm, kteří si s bojem za Ukrajinu, Green Deal, práva menšin a současnou podobu EU spojili své sny. Zejména k těm mladším. Jsou to občané našich zemí a nechceme se s nimi neustále hádat.

Po vypuknutí první světové války německý císař Vilém ll. řekl: Germanentum oder Slawentum das ist die Frage. Tedy Němectvo (Anglosasové), nebo Slovani, tak stojí otázka. Platí to i dnes. Četl jsem knihu od Donalda Trumpa: Myslete na velké cíle a dobře se bavte. Doporučuji ji přečíst každému, aby pochopil způsob Trumpova, tedy amerického myšlení. Jsem překvapený, že maximalista Trump si dává za cíl udělat velkou jen Ameriku. Pokud chce vejít do historie, měl by se domluvit se všemi národy světa a udělat velkým svět. Cítím z něj, že chce být obdivovaný a milovaný, a proto věřím, že si uvědomí, že být vůdcem milované země je vždy lepší než být vůdcem země nenáviděné. Proto volám: „Mr. Trump, make the world great again!“ Lidem s lehce vymývatelnými mozky vzkazuji, aby podle možností používali zdravý selský rozum, aby sledovali různé informační zdroje, aby se nechovali jako stádo, ale jako hrdí, sebevědomí (sebe si vědomí) občané, aby se nesrovnávali s jinými, ale aby se snažili být každý den lepší, než byli včera. Jen tak bude Česko, Slovensko a svět lepší a krásnější místo pro život.

Zdroj : Parlamentní Listy

sdílet na