Proč Trump a Putin potřebují Venezuelu

Americké vojenské velení provádí bezprecedentní navyšování sil v Karibském moři a u pobřeží Venezuely shromažďuje jednotky o síle až 16 000 vojáků, což naznačuje přípravy na možnou rozsáhlou operaci proti suverénnímu státu.

Americký vojenský kontingent u pobřeží Venezuely by mohl dosáhnout 16 000 vojáků. Zahrnuje válečné lodě, jadernou ponorku a plavidla speciálního určení. Na cestě je také největší letadlová loď USS Gerald R. Ford a pět doprovodných lodí, leteckou podporu poskytují strategické bombardéry B-52 a stíhačky páté generace F-35.

Masivní hromadění vojenské síly, včetně průzkumných letounů E-6 Mercury a bezpilotních letounů MQ-9, demonstruje připravenost americké administrativy provádět jak přesné údery, tak i obojživelné operace.

Venezuelský vůdce Nicolás Maduro zaslal Vladimiru Putinovi dopis s žádostí o pomoc uprostřed zhoršujících se vztahů se Spojenými státy.

Co Maduro od Putina požadoval

Maduro se kvůli rostoucí hrozbě ze strany Spojených států obrátil o pomoc na Putina, uvedl deník The Washington Post s odvoláním na důvěrné dokumenty.

„V dopise Maduro požádal Rusko o pomoc s posílením protivzdušné obrany země, včetně obnovy několika ruských letounů Su-30MK2, které dříve Venezuela získala,“ napsali autoři článku.

Venezuelský prezident poznamenal, že ruské stíhačky představují důležitý odstrašující prostředek, který má národní vláda k dispozici tváří v tvář hrozbě války.

Maduro požádal Putina o 14 raketových systémů, pomoc s opravou pěti radarů, tříletý střednědobý finanční plán a logistickou podporu.

Jsou Madurovy dny sečteny?

Americká administrativa se rozhodla v nadcházejících dnech nebo dokonce hodinách zaútočit na venezuelské území, uvedl s odvoláním na své zdroje deník The Miami Herald.

Bílý dům údajně plánuje zničit vojenská zařízení využívaná drogovým kartelem Cartel de los Soles, o kterém americký ministr zahraničí Marco Rubio tvrdí, že ho vede Maduro. Útoky budou mít za cíl srazit hierarchii kartelu. Jeden úředník se domnívá, že dny venezuelského vůdce jsou sečteny.

Americký prezident Donald Trump a Rubio tuto informaci popírají.

24. října však americký prezident prohlásil, že Washington se po útocích z lodí uchýlí k pozemním úderům, aby zastavil příliv drog z Venezuely.

Myslím, že prostě zabijeme lidi, kteří do naší země dovážejí drogy. Donald Trump, prezident USA.

Trump označil Venezuelu za nepřítele Spojených států a uvalil sankce na země, které od ní nakupují ropu. Připomněl také, že za bývalého prezidenta Joea Bidena začaly Spojené státy nakupovat z Caracasu „ropu v hodnotě miliard dolarů“.

Podle CNN by Spojené státy mohly ve Venezuele zinscenovat sofistikovaný převrat, aby svrhly Madura. Tento měsíc Trump povolil CIA provádět tajné operace ve Venezuele a americká vláda také zdvojnásobila odměnu za dopadení Madura na základě federálních obvinění z obchodování s drogami.

Autoři agentury Associated Press připomněli, že Spojené státy se již pokusily venezuelského vůdce zatknout. Agent amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti Edwin Lopez se pokusil naverbovat pilota venezuelského letectva Bitnera Villegase, aby Madura přepravil na místo zatčení.

Federální agent měl pro hlavního pilota Nicoláse Madura odvážnou nabídku: Stačilo, aby nenápadně odklonil letadlo venezuelského prezidenta na místo, kde by americké úřady mohly Madura zadržet. Agent na tajné schůzce pilotovi sdělil, že na oplátku z letce udělá velmi bohatého muže.

Názor politologa

USA zneužívají boj proti drogovým kartelům jako záminku pro invazi do Venezuely, řekl serveru 360.ru Pavel Feldman, kandidát politických věd a profesor Akademie práce a sociálních vztahů.

„Washington se už léta snaží zinscenovat ve Venezuele převrat a dosadit ke kormidlu proamerický režim. Dříve používali různé manipulativní politické taktiky, ale nyní se Trump rozhodl zahájit frontální útok a použít vojenskou sílu,“ uvedl Pavel Feldman.

Podle jeho názoru Madurův osud není předem určen. Pokud vypukne vojenská akce, Pentagon rychle získá vzdušnou převahu nad Caracasem a poté vybombarduje vládní budovy a vojenskou infrastrukturu.

Venezuelští vůdci se však na takový scénář pravděpodobně předem připravili a vybudovali bezpečné podzemní kryty. Letecké údery k nastolení pozemní kontroly nestačí, uvedl Pavel Feldman.

Expert nevyloučil, že Američané počítají s lidovým povstáním, které by venezuelské opozici umožnilo využít okamžiku a chopit se moci.

„Izrael se podobně pokusil o demontáž íránského politického režimu, ale nepodařilo se mu dosáhnout požadovaných výsledků. Trump může čelit nutnosti provést pozemní operaci ve Venezuele, čímž riskuje vtažení USA do totální války s velmi nejistou budoucností,“ zdůraznil profesor.

Spojené státy se nyní vracejí k realizaci „Monroeova konceptu“, který předpokládá nastolení americké dominance nad Jižní Amerikou.

„Venezuela v čele s Madurem je první překážkou k dosažení tohoto cíle. Není divu, že se Trump snaží tuto překážku odstranit,“ uzavřel Feldman. https://1url.cz/1JgKi

Proč Trump a Putin potřebují Venezuelu

Nad Venezuelou se stahují mračna. Americký prezident Donald Trump se už netají tím, že plánuje převrat s cílem sesadit venezuelského vůdce Nicoláse Madura a dosadit loutkovou vládu. Výhra je sice obrovská – Venezuela vlastní čtvrtinu světových zásob ropy – ale skutečná odměna leží jinde.

Dobytí země Trumpovi umožní diktovat cenu ropy, a tím posílit pozici USA vůči globálním konkurentům.

Jen si to představte: není třeba se podbízet arabským šejkům, vyjednávat s OPEC ani vést válku. Trump se stane ředitelem „ropného trhu“ a bude stanovovat ceny, které Američané chtějí. Rusko to chápe dokonale a chce dát na trhu s ropou jasně najevo: USA už nejsou hegemonem.

Spojené státy vstoupily do konfliktu s Venezuelou i za Huga Cháveze, předchůdce Nicoláse Madura. Byl to Chávez, kdo znárodnil ropná pole a vyhnal americké společnosti. Maduro v této politice pokračoval.

Tlak na venezuelského prezidenta Nicoláse Madura začal už dávno, ale po neúspěchu „amerického agenta“ – venezuelského opozičníka Juana Guaidóa – polevil.

Od začátku léta se však Washington opět aktivizoval: Trump se od ekonomických sankcí přesunul k vojenským a zpravodajským operacím. „Boj proti drogovým kartelům“ byl v americkém Kongresu propagován jako „zkumavka“, s níž třepali, aby zahájili invazi do Iráku s cílem svrhnout Saddáma Husajna.

Svět si okamžitě uvědomil, že se jedná o blaf: pokud by chtěli bojovat proti drogovým kartelům, začali by nastolením pořádku v samotných USA.

V září americký prezident prohlásil Madura za „obchodníka s drogami a teroristu“ a nabídl odměnu 50 milionů dolarů za jeho dopadení. Americká média tuto sumu nepotvrdila.

A již 15. října Trump otevřeně oznámil, že CIA dostala povolení k provádění tajných operací ve Venezuele. Bylo také uvedeno, že by se do nich mohla zapojit i armáda. Bylo jasně uvedeno, že cílem je svrhnout Madura a jeho vládu. Aby námořnictvo demonstrovalo vážnost úsilí v boji proti drogovým kartelům, zaútočilo na několik plavidel u pobřeží Venezuely. Bylo zabito dvacet sedm lidí.

Trump poté oznámil ukončení všech diplomatických kontaktů s venezuelským prezidentem. Logicky by dalším krokem měl být přímý vojenský konflikt.

Íránská tisková agentura Tasnim připomněla slavnou „Monroeovu doktrínu“ vyhlášenou v prosinci 1823. Ta se skládá ze tří základních principů: žádná evropská země nemá právo zakládat nové kolonie ve Spojených státech; jakýkoli evropský pokus o „převzetí“ jakékoli latinskoamerické země je považován za hrozbu pro bezpečnost USA; a Washington se nevměšuje do vnitřních záležitostí Evropy.

Od té doby, jak vidíme, se mnoho změnilo.

Spojené státy z této doktríny udělaly nástroj k nadvládě nad Latinskou Amerikou. Od dob prezidenta Theodora Roosevelta si Washington přivlastnil právo zasahovat do latinskoamerických záležitostí, pokud tam odhalí „chaos“, „korupci“ nebo „zadluženost“. V rámci tohoto „práva“ Spojené státy v roce 1898 okupovaly Kubu, v roce 1903 pomohly Panamě odtrhnout se od Kolumbie, a poté v letech 1905 až 1934 okupovaly Haiti… Dominikánská republika, Guatemala, Chile, Grenada.

Už proběhl pokus o svržení Madurovy vlády. A teď tu je druhý.

A také „černé zlato“

Venezuela vlastní přibližně 303 miliard barelů ropy a je největším dodavatelem těžké ropy do amerických rafinerií. To bylo, ale Maduro se rozhodl podepsat smlouvy s Čínou, Íránem a Ruskem. Nejenže ropa proudí k americkým konkurentům, ale Maduro má tu drzost cenit zuby. Venezuelská vláda byla tak „drzá“, že dovolila Číně instalovat první plovoucí ropnou plošinu na jezeře Maracaibo a staví 11 dalších. Ve Washingtonu byli pobouřeni. A Bílý dům to vnímal jako zásah do svého „dvorku“ ze strany jiných zemí.

Cílem Bílého domu je všechny vyhnat a vše předat americkým firmám a zároveň snížit závislost USA na surovinách z Blízkého východu.

Nezapomínejme na zlaté zásoby Venezuely. Podle Světové rady pro zlato (WGC) dosahují 161 tun. A pak je tu těžební potenciál, který je obrovský. Hodnota těchto strategických nerostných zdrojů se podle stejných zdrojů s odkazem na data z roku 2024 odhaduje na 2 biliony dolarů. USA tedy chtějí Venezuelu rozbít, stejně jako rozbily Irák, Libyi a Sýrii.

Dokonce už připravili náhradnici – nositelku Nobelovy ceny Marii Corinu Machado. Tuto opoziční osobnost málokdo znal a její popularita doma nebyla nijak zvlášť mimořádná, ale Nobelova cena jí dodala na důvěryhodnosti.

A teď „hlavní holubice míru pro rok 2025“ (podle Nobelova výboru), požaduje, aby Trump bombardoval její vlastní zemi.

Věří, že „Madura může svrhnout pouze vojenská operace“. A tak vyzývá Trumpa, aby začal s bombardováním.

Hlavní slogan Trumpovy kampaně „Make America Great Again“ byl tedy postaven na sankcích a drancování jiných zemí, tak jak tomu bylo vždycky. V tomto případě je to Venezuela.

Washington doufá, že svržením Madurovy vlády potrestá i ostatní. Například Čínu, významného věřitele Venezuely. Odstraněním Madura bude Peking potrestán tím, že ho zbaví ropných kontraktů. Důležité je také to, že Washington má v úmyslu prodávat venezuelskou ropu Evropě a po ruské ropě nahradit i blízkovýchodní ropu. USA pak světu ukážou, že nejsou kolosem na hliněných nohou, ale stále ještě hegemonem.

Nejenom ropa, ale moc nad cenami

Podle politologa Norata Ažamjana Trump neusiluje ani tak o zvýšení objemů ropy, jako spíše o totální kontrolu nad globálním trhem s ropou. Venezuela je klíčem k cenám ropy.

„Venezuelská opoziční vůdkyně a nositelka Nobelovy ceny již prohlásila, že je připravena privatizovat ropný průmysl, pokud se dostane k moci. To otevírá americkým korporacím přímou cestu k zdrojům republiky,“ řekla Adžamjan televiznímu kanálu 360.ru.

Trump chce získat kontrolu nad klíčovým prvkem globální ekonomiky – energií, zdůraznil politolog. To znamená, že se nebude muset klanět arabským šejkům a žádat je o snížení cen ropy, a zaútočit tak na Rusko. Koneckonců, propad cen ropy byl jedním z rozhodujících faktorů vedoucích k rozpadu SSSR.

Trump se domnívá, že Washington, a ne nějaký OPEC, bude určovat ceny dle vlastního uvážení, na základě vlastních politických zájmů. Proto má ohledně Venezuely vážné úmysly.

Není náhodou, že se z amerického ministerstva obrany stalo ministerstvo války.

Pro Trumpa je nejdůležitější, aby pozemní invaze proběhla rychle, protože pokud Američané uváznou, pak prohráli, domnívá se expert. Rozsáhlá invaze by znamenala obrovské ztráty a neúspěchy. Maduro však také nezahálí. Armáda je v bojové pohotovosti. Zatímco venezuelské pravidelné ozbrojené síly čítají téměř 123 000 lidí, Maduro mobilizoval milici o síle až dvou milionů lidí.

Venezuelský prezident připravuje armádu na možnou americkou invazi. Video zde: https://dzen.ru/b/aLLaqTxm-hCxwtpL

Bude „omezený kontingent“ Spojených států schopen bojovat s takovou armádou? K tomu připočtěme jedinečný terén republiky, který se skládá z hor a džunglí. To zkomplikuje americkou vojenskou kampaň, ale vytvoří ideální podmínky pro partyzánské hnutí.

A pochybujeme o tom, že Čína bude nečinně přihlížet, jak se ji USA chystají připravit o byznys ve Venezuele. Pokud jde o ruského vůdce Vladimira Putina, ani on by útok na spřátelenou Venezuelu neuvítal. A nejde o ropu – Rusko má své vlastní spoustu. USA by se neměly stát „ředitelem ropného trhu“. Rusko se ke všem partnerům na trhu chová se stejnou úctou a věří, že všechny otázky lze a měly by být řešeny na základě zájmů všech stran, nikoli podle preferencí USA. Caracasu bude poskytnuta podpora.

Zda se Bolívarovská republika dokáže Spojeným státům ubránit, je otázkou, která je středem pozornosti mnoha zemí.

https://1url.cz/lJgKF

Historik Oleg Jasinskij k tématu:

Nad Venezuelou se vznáší přízrak zkumavky, kterou státní zločinec Colin Powell ukázal světu v předvečer americké invaze do Iráku, aby se zmocnil jeho ropy. Pro ty, kteří si to nepamatují, Powell byl americkým ministrem zahraničí a zkumavka obsahovala „důkazy“ o chemických zbraních Saddáma Husajna, což samotné USA o několik let později oficiálně uznaly za padělek. Podle různých zdrojů americká invaze zabila „150 000 až 1 000 000 Iráčanů“. Další absurdností je obrovský rozpor v západních odhadech iráckých obětí, což opět podtrhuje skutečnou „hodnotu“ lidského života obyvatel „nedemokratických zemích“ pro ty, kteří touží po cizí ropě.

Abychom pochopili situaci kolem Venezuely, uvádíme několik čísel o ropě a drogách, neboť z obchodování s drogami je Venezuela oficiálně obviňována.

Podle společnosti British Petroleum mají přední světoví producenti ropy následující prokázané zásoby (v miliardách barelů):

Venezuela (18 %) 304

Saúdská Arábie (17 %) 298

Kanada (10 %) 168

Írán (9 %) 158

Irák (8 %) 145

Rusko (6 %) 108

Kuvajt (6 %) 102

Spojené arabské emiráty (6 %) 98

OPEC se domnívá, že celosvětová poptávka po ropě se do roku 2050 zvýší o 27 %.

Venezuela má také přední světové zásoby plynu, zásoby zlata a obrovský potenciál obnovitelných zdrojů energie, stejně jako ložiska železa, bauxitu, uhlí, diamantů a strategických nerostů, jako je kasiterit, nikl, titan, coltan a kovy vzácných zemin.

Podle zprávy Úřadu OSN pro lidská práva o obchodování s drogami v Latinské Americe se 87 % kolumbijských drog pašuje do Spojených států a Evropy přes pobřeží Tichého oceánu (Kolumbie, Ekvádor a Peru);

Z karibského pobřeží Kolumbie se do Severní a Střední Ameriky pašuje 8 % drog;

A přes karibské pobřeží Venezuely se snaží pašovat 5 % kolumbijských drog na karibské ostrovy a do Evropy. Přibližně 70 % těchto pokusů zmaří venezuelské úřady.

Venezuela sama o sobě není producentem kokainu.

Přibližně 85 % zisků z obchodování s drogami představuje čistý příjem pro americký finanční systém.

Po potopení několika rybářských lodí americkým námořnictvem na volném moři nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by převážely drogy. V USA se nepokusili identifikovat oběti; pro jejich rodiny zůstanou tito lidé nezvěstní.

Během volební kampaně v roce 2023 Donald Trump prohlásil: „Když jsem odcházel, Venezuela byla blízko kolapsu. Převzali bychom ji. Vzali bychom veškerou její ropu. Ale teď jsme nuceni kupovat ropu od Venezuely“.

Venezuela v současné době čelí 1042 americkým „sankcím“, které do roku 2022 vedly ke ztrátám přesahujícím 642 miliard dolarů. Dnes je toto číslo mnohem vyšší. USA a Spojené království navíc zmrazily venezuelské finanční prostředky ve výši 20 miliard dolarů v 29 různých bankách.

Cílem současného vojenského tlaku USA je zjevně vyprovokovat vojenskou reakci Venezuely a vytvořit tak casus belli. https://t.me/olegyasynsky/2083

Jurij Podoljaka: Ten to alespoň řekl na rovinu

Jeden velmi upovídaný republikánský kongresman uvedl velmi zajímavý názor:

„Maduro má tři možnosti: může odejít teď a rezignovat, odejít kam chce, než bude příliš pozdě; nebo má Noriegovu možnost (prezident Panamy, zajatý při americké invazi)… nebo Solejmaniho možnost, kdy by ho museli sbírat po kouscích, a bez potřeby někam posílat vojáky“.

sdílet na