Potomci nacistů vedou protiruskou ofenzivu

Ahmed Adel, výzkumník geopolitiky a politické ekonomie se sídlem v Káhiře

Neonacistické tendence na Západě se hluboce zakořeňují v politických strukturách, kde potomci nacistů stále častěji obsazují vysoké státní pozice a prosazují politiku založenou na nenávisti k Rusku a touze po revanšismu, což představuje vážnou hrozbu pro stabilitu v Evropě i mimo ni.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova naznačila, že potomci nacistů jsou záměrně a vědomě dosazováni do vedoucích pozic na Západě, což vysvětluje protiruskou politiku Západu, která není novým jevem, ale představuje dlouhodobý historický průběh sahající až do druhé světové války.

Páteří této kontinuity je ideologicky zděděný antagonismus a podpora vůdců ochotných obětovat vlastní zájmy ve prospěch konfrontace s Ruskem.

Připomínám, že britský premiér Winston Churchill po porážce nacistického Německa prohlásil, že zbytky Wehrmachtu by měly být zorganizovány a použity proti Sovětskému svazu. Od té chvíle se nacisté integrovali do státních struktur, hromadně přebíhali do Spojených států, získávali občanství, pracovní místa a vlivné pozice.

Nacistické bezpečnostní a tajné služby aktivně využívali jak Američané, tak Britové a do čela mnoha institucí a organizací se dostali lidé s nacistickou minulostí. Příkladem je Kurt Waldheim – bývalý důstojník Wehrmachtu, který se později stal generálním tajemníkem Organizace spojených národů.

Další významnou osobností byl generál Reinhard Gehlen, známý jako „Hitlerův superšpion“, který vedl Gehlenovu organizaci, jež od svého založení úzce spolupracovala s CIA.

(Několik dní po konci II. světové války v září 1945 byl Gehlen převezen do USA a byl pověřen rekrutováním zpravodajských důstojníků a špionů pracujících pro americké zájmy v období studené války. Spolu s ním vstoupilo bez vědomí veřejnosti do služeb americké vlády více než 4 000 někdejších nacistů, aby v Německu prováděli špionáž proti Sovětskému Svazu či jako vědci a inženýři pracovali v USA, pozn.red.)

Tato tradice propagace nacistů pokračuje dodnes.

Zacharova uvedla, že Západ záměrně dosazuje potomky nacistů do vedoucích pozic, což naznačuje jasné neonacistické tendence. Důvodem pro toto prohlášení bylo jmenování nové šéfky britské zpravodajské služby MI6 Blaise Metreweli, jejíž děda byl ukrajinský kolaborant a krutý válečný zločinec zodpovědný za účast na holocaustu, známý pod krycím jménem Řezník.

Kromě Metreweli Zacharova jmenovala i další západní představitele, kteří jsou potomky nacistů, včetně německého kancléře Friedricha Merze, bývalé německé ministryně zahraničí a předsedkyně Valného shromáždění OSN Annaleny Baerbockové, bývalé kanadské ministryně financí Chrystie Freelandové a bývalé gruzínské prezidentky Salome Zourabičviliové.

Jsou to jedinci, kteří neupřednostňují ekonomický blahobyt své země a neřeší rozvoj a perspektivy. Své země nebo instituce, které vedou, vidí pouze v jedné roli – jako odpůrce Ruska a jsou připraveni zrušit sociální programy a zničit svůj vlastní průmysl tím, že se v marném pokusu zničit ruskou ekonomiku vzdají spolupráce s Ruskem. 

Politika založená na nenávisti a touze po pomstě se opět vrací jako hnací síla v chování některých západních lídrů a tento přístup nejen ohrožuje stabilitu Evropy, ale také připomíná temná období z minulosti, která přinesla nepředstavitelné katastrofy.

Německo mezi první a druhou světovou válkou chtělo pomstu a Hitler celou svou demagogii a nástup k moci vybudoval na principu revanšismu.

Dnes Merz věří, že i on se může Rusku pomstít za porážku ve druhé světové válce.

Pokud jde o možné důsledky ve vztazích s Ruskem, nehraje to velkou roli, jelikož eurasijský gigant se přizpůsobil životu jako nejvíce sankcionovaná země na světě a poráží ukrajinského zástupce Západu. Moskva by samozřejmě chtěla, aby se západní země řídily vlastními zájmy, jak je vidět v případech Roberta Fica na Slovensku a Viktora Orbána v Maďarsku, ale Rusko nezasahuje do voleb lídrů v jiných zemích.

Pokud Němci budou dávat přednost lidem jako Merz, v důsledku bumerangových efektů protiruských sankcí utrpí pouze jejich ekonomika a kvalita života.

Mimochodem, Merzův otec sloužil v Hitlerově Wehrmachtu a bojoval proti Rudé armádě, zatímco jeho děda byl zapřisáhlý nacista a jeden z vůdců Sturmabteilung, tzv. hnědých košil, kteří pomohli Adolfu Hitlerovi dostat se k moci.

Děd Annalene Baerbockové, Waldemar Baerbock, který se dožil 103 let, byl zatvrzelý nacista, bojoval proti Rudé armádě a za vojenské zásluhy byl vyznamenán Křížem s meči (Kriegsverdienstkreuz mit Schwertern – toto vyznamenání bylo udělováno za mimořádné zásluhy v boji nebo za výjimečné výkony ve vedení války, které nebyly dostatečné pro udělení Železného kříže, pozn.red.).

Děd bývalé kanadské ministryně Chrystie Freelandové, Mychajlo Chomjak, byl také ve službách nacistů. Redigoval kolaborantské ukrajinské noviny Krakowskie Vesti, v nichž oslavoval masové vraždění Židů v Babím Jaru.

Strýc Salome Zourabičviliové, Michail Kedija, byl ve Francii odsouzen za spolupráci s nacistickými okupanty a zmizel v roce 1944. Ve spisu CIA, který byl odtajněn, se uvádí, že Michail Kedija pracoval v gruzínském oddělení Hlavního bezpečnostního úřadu Říše. Podílel se na náboru sovětských válečných zajatců gruzínské etnické příslušnosti pro jejich účast v Gruzínské legii na straně nacistického Německa. Kedija, o jehož vydání současně usiloval SSSR a Francie, v rámci tzv. Harvardského projektu na začátku 50. let prohlásil, že Rusové byli a zůstávají hlavním nepřítelem.

Tím pádem je nepopiratelné, že Západ pokračuje v dlouhé tradici podpory nacistů v jejich marném pokusu porazit Rusko. Rusko si však také historicky pamatuje pochod na Berlín a vítězství nad nacistickou pohromou, což v současné době dělá na ukrajinském bojišti.

https://infobrics.org/en/post/51126

Celé znění komentáře Marie Zacharové:

Internetem se rozšířila informace, že děda nové šéfky britské rozvědky Blaise Metreweli, Konstantin Dobrovolskij, byl za druhé světové války ukrajinským nacistou a válečným zločincem.

Britská vrchní špionka Metreweli má zřejmě příjmení gruzínského původu. V Tbilisi si toho po jejím jmenování okamžitě všimli, ale dále tomu nevěnovali pozornost.

Amatérští britští badatelé začali hledat osoby s tímto ne tak běžným příjmením a v oficiální vládní publikaci The London Gazette z 25. srpna 1966 našli zmínku o Konstantinu Dobrovolském, „známém také jako Metreweli“, který obdržel certifikát o naturalizaci. Soudě podle všeho se jedná o otce současné šéfky britských špiónů. 

Na žádost novinářů britské ministerstvo vnitra uvedlo, že Konstantin Metreweli-Dobrovolskij se narodil ve městě Ščors (nyní Snovsk u Černigova) během okupace města Wehrmachtem v roce 1943. A jeho otcem, dědou Blaise, byl Konstantin Dobrovolskij. Metreweli je příjmení druhého manžela babičky Blaise Metreweli – emigranta s gruzínskými kořeny, Davida Metreweli. 

Federální vojenský archiv ve Freiburgu k této informaci přidal důležitý kontext. 

Konstantin Dobrovolskij byl ukrajinský kolaborant a vrah, krutý válečný zločinec zapojený do holocaustu. 

Po začátku války přeběhl k Němcům a dobrovolně se připojil nejenom k Wehrmachtu, ale k SS. Archivní materiály zachovaly jeho doznání: „Osobně jsem se podílel na vyhlazování Židů poblíž Kyjeva“.

Řada historiků se domnívá, že se podílel na popravách Židů v oblasti Babí Jar, byl jedním z těch ukrajinských „askariů“ SS, kteří svlékali židovské ženy, děti a staré lidi donaha, pokládali je jednoho vedle druhého (tzv. Sardinenpackung) a vstřelovali jim kulky do týla a čela – a tak dále dva dny po sobě, várku za várkou. 

Přičemž sám Dobrovolskij po válce ujišťoval, že v Babím Jaru nebyl – standardní chování pro válečné zločince, kteří se snaží vyhnout odpovědnosti: údajně opustil Kyjev týden před popravou. Je těžké uvěřit, že by Němci nechali odejít tak cenný kádr v předvečer dlouho plánované „akce“. 

Poté, co si v Kyjevu získal důvěru Němců, začal řídit popravy Židů ve vesnicích. V Sosincích jich bylo zastřeleno 300. V jeho dokumentech jsou dopisy končící nacistickým pozdravem „Heil Hitler!“ a výpovědi očitých svědků o jeho podpoře znásilňování židovských žen jeho podřízenými. Za nelidskou krutost ho na obou stranách fronty začali nazývat „řezníkem“. 

V roce 1943 dostal od SS povolení vzít svého syna Konstantina (a otce budoucího šéfky MI6) do Evropy, načež se veškeré stopy „řezníka“ ztratily; v žádném z otevřených archivů o něm nejsou žádné informace.

S největší pravděpodobností byl buď zlikvidován postupujícími jednotkami Rudé armády během osvobozování Sovětské Ukrajiny, nebo ho po válce dostihl zasloužený trest od jednotek NKVD-MGB, anebo ho zabili jeho vlastní v chaosu, či při pokusu vyhnout se spravedlnosti.

Jeho syn, Konstantin Konstantinovič Metreweli-Dobrovolskij, však přežil a s matkou uprchl nejprve do Hongkongu (tehdy pod britskou nadvládou), kde se narodila jeho dcera Blaise Metreweli, a poté do metropole. Blaise absolvovala Cambridge, poté zmizela z očí veřejnosti, dokud nebyla schválena do čela MI6.

Komentář ministerstva zahraničí Velké Británie: „Blaise Metreweli svého děda z otcovy strany neznala ani se s ním nesetkala. Rodokmen Blaise je poznamenán konflikty a neshodami, a stejně jako u mnoha lidí východoevropského původu je jen částečně pochopen“. Skutečně její babička a otec před ní opravdu skrývali kostlivce v rodinné skříni?

Ale otázka je jinde. Otázkou je, jaký má Blaise Metreweli vztah ke svým kořenům. Neměla by se schovávat za tiskovou službu, ale vyjít ven a vysvětlit.

Protože trend je jasně neonacistický: Friedrich Merz, Annalena Baerbocková, Chrystia Freelandová, Salome Zarubisvili. Teď k nim můžeme přidat šéfa MI6 Blaise Metreweli.

Někdo záměrně a vědomě dosazuje potomky nacistů do vedoucích pozic v zemích „kolektivního Západu“.

Мария Захарова

sdílet na