Jedna předvolební…

Budějovická Potěmkinova vesnice: Proč vám radnice lže do očí a vy jí to baštíte

Pohled na budějovické politické PR posledních měsíců je fascinující. Podle sociálních sítí žijeme v ráji. Všechno se staví, plánuje a hejtman s primátorkou pod novou značkou Naše Česko sbírají body jako na běžícím páse. Predikce jim dávají přes 60 % šancí na výhru v komunálních volbách. Jenže pod tím nablýskaným lakem vizualizací se skrývá tvrdá realita, kterou průměrný Budějovičák pociťuje na vlastní kůži.

Opravdu jsme jako voliči tak naivní, že věříme pohádkám o tom, jak si běžná rodina koupí byt v areálu Viscofanu?

České Budějovice patří k městům s vůbec nejméně dostupným bydlením v zemi. A slavná Tabačka, kterou vedení města a kraje tak halasně prezentuje jako budoucí čtvrť pro 3 500 lidí? To je politické sci-fi. Firma Viscofan se ke svému novému závodu u letiště přesune nejdříve v roce 2028. Pak přijdou na řadu roky demolic, dekontaminace staré ekologické zátěže a papírování. Reálně se tam kopne do země v polovině 30. let. A co myslíte, že tam vyroste? Pokud město neprosadí masivní podíl vlastních městských nájemních bytů, skoupí to developerské fondy na spekulativní investice. Dopadne to úplně stejně jako memento jménem Čtyři Dvory: předražený komerční projekt, kde průměrný Budějičák utře nos.

Zatímco nám radnice maluje vzdušné zámky o bydlení, za humny nám roste betonové peklo. V zóně u Boršova nad Vltavou se potají chystá půl kilometru dlouhá mega-hala pro Amazon. Místní lidé sice protestovali, ale byznysová mašinérie krytá „manažerským přístupem“ kraje nezná bratra. Investor na rovinu hrozí, že to tam postaví i bez souhlasu obce, když se projekt upraví výhradně na jeho pozemky. Chceme mít z jižních Čech překladiště Evropy zacpané kamiony, hlukem a smogem?

A když už je řeč o betonu, současný magistrát má k němu až nezdravě blízko. Podívejte se na dokončenou rekonstrukci kulturního domu Slavia. Výsledek za stovky milionů z městské kasy? Tragédie. Stromy nikde, historická hodnota fuč a zezadu na vás kouká něco, co připomíná bakelit. Sami památkáři veřejně plakali, že se kvůli spěchu za evropskými dotacemi ničí historie stavby – a měli pravdu. Korunu tomu nasazuje drastické zmasakrování 16 vzrostlých stromů na Zátkově nábřeží kvůli nové náplavce. Když jsem se na jaře paní primátorky napřímo zeptala, jestli s tím masakrováním stromů už skončila nebo se teprve rozjíždí, dostalo se mi jen alibistického „blablabla“ o tom, jak je náplavka dlouho plánovaná. Jako by plány o stolu automaticky znamenaly, že projekt neublíží tváři města.

Radnice nám sice už roky cpe do hlavy marketingové pohádky o tom, jak budeme „Evropským hlavním městem kultury 2028“, ale realita je taková, že prodávají medvěda, který ještě běhá po lese. Definitivní razítko z Bruselu město pořád nemá a mezinárodní porota teprve posuzuje, jestli si Budějovice tenhle titul vůbec zaslouží. A jaká je realita na místě? Skutečná kulturní infrastruktura se przní plastem a betonem, nová budova Jihočeského divadla je v nedohlednu a celá ta slavná kultura se smrskává na předražené festivalové show typu South Specific. Nabízí se provokativní otázka klasika: „Načo Budějičákom treba divadla?“ Stačí jim přece nově vybetonovaná náplavka a bakelitová Slavia, u které se mohou dívat na pařezy pokácených stromů.

Všichni navíc moc dobře víme, kdo v tomhle městě drží v ruce dirigentskou taktovku. Jak nedávno v televizní debatě trefně poznamenala jedna budějovická zastupitelka, všechny důležité věci se v Budějovicích stejně musí řešit s panem hejtmanem a ne s primátorkou. Magistrát tak slouží spíše jako formální schvalovací mašinérie pro miliardový byznys a developerské zájmy krajského lídra. Výsledkem tohoto „manažerského“ hospodaření s miliardovým rozpočtem města jsou pak ohromné sumy proinvestované do zpackaných staveb, zatímco běžný občan zjišťuje, že na chodníky v jeho čtvrti nebo na dostupné obecní byty peníze v kase prostě nezbyly.

Kruh se uzavírá. Zatímco průměrný Budějičák řeší, jak zaplatit nájem, vlivní úředníci a funkcionáři s tabulkovými platy s podivuhodnou lehkostí skupují historické domy kolem náměstí. Na pohádky o „konstruktivních jedincích“ napříč stranami zapomeňte – jakmile kdokoli z nich skočí do koaliční postele s hnutím Naše Česko, bude okamžitě umlčen stranickou a koaliční disciplínou.

Budějovice nepotřebují loutkové vedení, které město rozprodá developerům, ani jejich tiché komplice. Jedinou skutečnou a nekompromisní hrází proti této developerské svévoli je klasická levice. Pouze silná a jednotná levicová opozice v čele s lidmi jako Richard Štěpán se nebojí rozsvítit světlo a postavit se za zájmy obyčejných občanů. Jinak se budeme dál jen tiše koukat, jak nám město mizí pod nánosy plastu a betonu.

sdílet na