Hlasy z Maďarska: V trojúhelníku Trump-Netanjahu-Orbán

Od chvíle, kdy maďarská vláda oznámila své vystoupení z Mezinárodního trestního soudu, se vztahy mezi Budapeští a elitami EU opět vyostřily. Do kritiky se však vloudily i některé logické chyby.

Komentář Gábora Stiera zveřejnily NachDenkSeiten:

Pokud v jednom bodě nesouhlasím se zahraniční politikou maďarské vlády, pak je to její postoj ke konfliktu na Blízkém východě, který vyvolává vážné otázky, a její nekritická podpora Izraeli. Myslím, že chápu motivaci tohoto přístupu, ale tento přístup, který je plný vnitřních rozporů, oslabuje hlavní tah zahraniční politiky. Návrat Donalda Trumpa navíc zvedl sebevědomí Viktora Orbána, který vsadil vše na vítězství republikánského kandidáta. Budapešť tak také začala otevřeně kritizovat mezinárodní instituce, které byly v mnoha ohledech skutečně zastaralé a nyní zásadně prostoupené „progresivně-liberálním“, tedy levicově liberálním myšlením.

V této souvislosti je vystoupení maďarské vlády z Mezinárodního trestního soudu (ICC) pochopitelné, ale samozřejmě sporné. A asi není náhoda, že se to shoduje s návštěvou Benjamina Netanjahua v Budapešti a jeho odůvodněním rétorikou Bílého domu.

Orbán v reakci na zatykač na Netanjahua řekl, že Mezinárodní trestní soud nepředstavitelným způsobem zasahuje do nevyřešeného mezinárodního konfliktu. Mezinárodní zatykač označil za odvážné, téměř cynické rozhodnutí a pozval izraelského premiéra do Maďarska.

V této souvislosti je třeba poznamenat, že Maďarsko sice přijalo statut ICC, ale mezinárodní dohoda o něm nebyla z ústavních důvodů ratifikována parlamentem, takže v Maďarsku nelze přijímat žádná opatření ohledně rozhodnutí ICC. Trump obvinil ICC z nezákonného a neoprávněného jednání proti USA a jejich blízkému spojenci Izraeli. Podle prezidenta USA soud zneužil své pravomoci a označil USA a Izrael za úspěšné demokracie, v nichž armáda přísně prosazuje válečné zákony.

“Pro Maďarsko není v EU místo”

Třešničkou na dortu bylo, že maďarské a izraelské vedení společně zavolalo do Bílého domu z Budapešti. Stručně řečeno, současný postoj maďarské vlády k Blízkému východu lze skutečně pochopit pouze v kontextu trojúhelníku Trump-Netanjahu-Orbán. Dalo se tedy očekávat, že západoevropští lídři za tento krok zaútočí na Orbána a jeho vládu, ale skutečně zajímavý argument je ten, který ukazuje na vnitřní rozpory Evropy.

Časopis Der Spiegel na Orbána bez obalu útočí a tvrdí, že Maďarsko nemá místo v Evropské unii, která byla vybudována jako mírový projekt založený na hodnotách a normách. Ve světě, který připomíná džungli a kde nejprve platí zákon džungle, bude těžké přežít, pokračuje magazín. V této situaci si všechny země musí položit otázku, na které straně stojí. Na straně demokracií, které respektují zákony, nebo na straně druhé.

Podle Der Spiegel se Orbán rozhodl jasně. Nizozemský deník De Volkskrant si také stěžuje, že je podkopáváno mezinárodní právo. Orbán prý jako autokrat ukazuje prostředníček směrem na mezinárodní právní řád – zde nechybí putinismus – a Maďarsko prý rozděluje Evropskou unii zevnitř a kazí její pověst.

Nepamatuji si, že by evropská elita takovým způsobem útočila na USA, které ICC ignorovaly již před Trumpovým návratem. Jak by mohli, vždyť za Billa Clintona, Baracka Obamy nebo Josepha Bidena  nebylo nic, co Bruselu a „progresivně-liberální“ elitě v Evropě nevadilo. Předpokládali, že USA jsou nedotknutelné a hegemon si může ve světě dělat, co chce. ICC, který opustil svou politickou neutralitu, se stal nástrojem v rukou západního mainstreamu, který selektivně vykládá svou roli a podle toho jedná.

EU jako mírový projekt?

Ale pojďme ještě dále: Der Spiegel tvrdí, že Evropská unie byla vybudována jako mírový projekt založený na hodnotách a normách. No, na těchto hodnotách nezáleží, když jde například o Ukrajinu. Brusel už roky zavírá oči nad glorifikací někdejších notoricky známých zastánců nacistických ideálů, jako byli Stepan Bandera nebo Roman Šuchevyč, na státní úrovni. Nezajímá ji ale ani otevřené porušování práv menšin nebo konformita médií.

Mohli bychom také uvést příklady, kdy jsou porušovány demokratické hodnoty, kdy politici, kteří nezapadají do hlavního proudu, jsou vyřazeni, od Bukurešti do Paříže, a strany, které vyhrají volby, jsou vyloučeny z vlády, jako v Rakousku. Teze, že demokracie, které respektují hodnoty a právo, jsou na jedné straně a Orbán na druhé, je chybná. A kdo kazí pověst Evropské unie? No, v dnešní době jsou to většinou samotní vůdci Unie. Pokud jde o evropský mírový projekt, není to maďarská vláda, ale Brusel, kdo je proti této myšlence.

„Ochotní“ cynicky věří, že Evropa musí být bráněna na ukrajinském území, i za cenu obětování Ukrajiny, a že tato politika musí být použita k brzdění Trumpova mírového úsilí. Tato politika je nejvíce rozdělujícím problémem v EU, nemluvě o dalších zlomových liniích. Je proto pokrytecké vinit z problémů EU pouze Maďarsko, nebo to dokonce navrhovat. Je fakt, že Budapešť se někdy staví proti vedení Evropské unie i v otázkách, kde by to dělat nemělo, nebo alespoň tam, kde to z taktického hlediska není radno. Ale to není urážka proti EU; spíše se na ni zlobí – na to, že současné „liberální“ pokrokové myšlení ničí samotnou EU.

Aby byl úsudek o Maďarsku věrohodný, musel by jít trochu hlouběji, než jen opakovat otřepaná klišé, a neuškodila by ani jistá dávka sebekritiky. V několika případech se ukázalo, že Orbán měl pravdu.

Článek se poprvé objevil na Moszkvateru a byl zkrácen a upraven.

Za sebe bych dodala, že EU neuvěřitelně pokrytecky kritizuje Orbána za vystoupení z Mezinárodního trestního soudu, ale zrovna budoucí kancléř Merz se rovněž chystá Netanjahua pozvat do Německa a podpora Izraele je v Německu stále „raison d‘état“. Samozřejmě podporovat válečného zločince Netanjahua a jeho genocidu Palestinců je hnus, a to, že tak činí Orbán i Trump, znamená, že na Západě není alternativy vůči nelidskosti. Jen si každý selektivně vybírá, co se mu hodí.

Stimmen aus Ungarn: Im Dreieck Trump-Netanjahu-Orbán

sdílet na