Tři a půl roku vlády Petra Fialy. Horor v přímém přenosu. Statistiky mluví jasně. A mrazivě.

Ekonomika, Politika, Úvahy statistika

Nepamatuji si, že by někdy za celý můj život byla v ČR u moci partička, která by byla více opovrhována a nenáviděna. A přesto se usmívají na tiskových konferencích a předvolebních akcích. Mluví o úspěších, reformách, evropské odpovědnosti. Jenže když v jednom týdnu padne čtyřicet firem a o práci přijdou stovky lidí, není co slavit. Není čím se chlubit. Leda snad, že se český stát naučil vyplácet podporu v nezaměstnanosti rychleji. Bravo.

Milý Blýštivý Péťo,

čtěte, prosím, pozorně. Zde je stručný přehled výsledků Vaší vlády. Ano, přesně tímto se dnes chlubíte. Tohle jsou fakta, která prezentujete jako úspěch. Jenže ona vypadají spíš jako rozklad.

Představte si tichou ulici. Jeden krám zavřený, druhý zhasl světla, třetí má na dveřích vývěsku „Z důvodu ukončení činnosti…“. Jdete dál. Ticho. Jen vítr mezi výlohami, které kdysi dýchaly životem. A pak si uvědomíte, že to není ulice z apokalyptického filmu. To je realita. Česká republika v roce 2025.

Tři a půl roku Vaší vlády. Tři a půl roku, kdy jste mluvil o odpovědnosti, modernizaci, investicích, stabilitě. A skutečnost? Spíš by se hodilo slovo zmar.

Statistiky mluví jasně. A mrazivě.

Počet firemních bankrotů od roku 2021? Přes 3 600.

2021: 730 firem skončilo
2022: 686 dalších
2023: 651
2024: opět 686
2025 (1. čtvrtletí): Lavina, 1 542 podnikatelů zbankrotovalo. A to jsme teprve na začátku roku.

To nejsou čísla z nějaké vzdálené krize. To je současnost. Za každým číslem je skutečný člověk. Rodina. Sen, který se rozpadl. Továrna, která zavřela vrata. Obchod, který přestal vydělávat. Tohle je ekonomický pohřební průvod.

A co nezaměstnanost?

2021: 3 procenta, ještě stabilní
2022: 2,8 procenta, vypadalo to nadějně
2023: 2,6 procenta, poslední závan optimismu
2024: skok na 4,1 procenta v prosinci
2025 (leden): 4,3 procenta. Nejvíce od roku 2017, pokud vynecháme covid.

V lednu 2025 je na úřadech práce registrováno 320 516 lidí bez práce. Třetina milionu. To už není náhoda. To je trend. A ne ten, který by chtěl kdokoliv vidět.

Vyhlazování střední třídy. Záměr nebo neschopnost?

Vláda slibovala pomoc podnikatelům a malým firmám. Místo toho je svými rozhodnutími systematicky likviduje. Místo aby chránila domácí výrobce a živnostníky, nechává trh zaplavovat levným dovozem, drtí je daněmi, byrokracií a nulovou podporou. Střední třída, páteř této země, je odstavena na vedlejší kolej.

Zatímco velké firmy pobírají dotace a zahraniční investoři daňové prázdniny, český řemeslník, obchodník nebo malý podnikatel bojuje o přežití. A často marně.

A teď to hlavní. Dluh.

Rok 2021: státní dluh 2,2 bilionu korun
Rok 2024: už přes 3,3 bilionu korun
Deficit státního rozpočtu jen za rok 2024: 288 miliard korun
Plánovaný schodek na rok 2025: dalších 252 miliard

To znamená, že každou sekundu narůstá dluh této země o více než 8 000 korun. A přitom se občan neptá: Kde je ten balík peněz? Proč nejsou nové nemocnice? Proč nejsou důstojné důchody? Proč nejsou české firmy zachraňovány jako v Německu nebo Francii?

Odpověď je jednoduchá. Protože peníze tečou jinam. Ne k českému lidu, ne k českým podnikům, ale do zahraničí, na zbrojení, na „solidaritu“, která je dobrá jen na papíře a v Bruselu.

Vy slavíte. Lidé padají.

A přesto se usmíváte na tiskových konferencích. Mluvíte o úspěších, reformách, evropské odpovědnosti. Jenže když v jednom týdnu padne čtyřicet firem a o práci přijdou stovky lidí, není co slavit. Není čím se chlubit. Leda snad, že český stát se naučil vyplácet podporu v nezaměstnanosti rychleji. Bravo.

Přízrak budoucnosti?

Jestli toto má být „odpovědná vláda rozpočtové odpovědnosti“, pak si raději představme, jak by vypadala ta nezodpovědná. Možná by alespoň přiznala, že máme problém. Možná by místo zbraní na Ukrajinu poslala peníze českým firmám. Možná by místo slibů začala řešit realitu.

Ale teď? Teď jen sledujeme, jak se podnikatelské Česko mění v ekonomický hřbitov. Ticho. Konec. A nikde žádné „Děkujeme, odejděte“. Jen neviditelný nápis: Zde zemřela důvěra. [zdroj]

Čekáte na apokalypsu? Proč? Žijeme ji.

Nepamatuji si, že by někdy za celý můj život byla v ČR u moci partička, která by byla více opovrhována a nenáviděna.

Není divu!

Naprosto okázale pracuje proti zájmům českých občanů a rozsáhlé rozkrádačky jsou vlastně těmi nejmenšími škodami, které působí.

Učinili nás směšnými a trapnými v očích světa, rozbili dlouhá léta budované vztahy a zcela rozklížili českou společnost.

Normálním se stalo vyhazovaní z práce a věznění za názor, státem přehlížená outsourcovaná šikana, účelové zneužívání práva a arogantní výsměch recidivistů, kteří stojí na té „správné“ straně.

Zákony „jak pro koho“ a jak kdy“ a to zcela otevřeně.

Žijeme v zemi, kterou jsem si neuměl představit ani v nejhorších snech.

Tito lidé by vůbec neměli kandidovat ve volbách, ale měli by pouze přemýšlet nad tím, jestli skončí ve vězení na doživotí, nebo je bude soudit sám velký soudce Lynč.

Čekáte na apokalypsu?

Proč?

Vlastizrádci, kteří vyměnili důvěru občanů za potlesk z ciziny.

Fialova vláda kývala, mlčela a škodila. V říjnu má šanci pokračovat. A to je problém…

Přiznám se vám rovnou, tenhle článek píšu s pocitem frustrace a snad i lehké beznaděje. Ne proto, že bych rozuměl politice. Jenže protože mám stále větší dojem, že lidé u moci si už vůbec neuvědomují, komu mají sloužit. A komu se zodpovídají.

V roce 2022 jsme jako Česká republika dostali příležitost, jakou nemáme každý den. Předsedali jsme Radě Evropské unie. Vláda Petra Fialy měla na půl roku v ruce slušnou dávku vlivu, mohla dojednávat výjimky, hájit české zájmy a říct nahlas, když se nám něco nelíbí.

Ale co se stalo? Nestalo se vůbec nic. Tedy, abych byl přesný, nestalo se nic pozitivního pro naši zemi. Zato se stalo hodně věcí, které nás budou bolet ještě dlouho.

Co všechno Fialova vláda tiše odkývala.

Dám vám to pěkně po bodu, abyste věděli, s čím souhlasila naše vláda. Ne někde v opozici, ne bokem. Ale v první řadě, ve funkci předsednické země.

Zákaz nových aut se spalovacím motorem od roku 2035.

Znáte to, jednou prý budou všichni jezdit na baterky. Jenže realita je taková, že český průmysl na tom zkolabuje. Automobilky, subdodavatelé, tisíce lidí bez práce. A běžný člověk? Nové auto už nikdy neuvidí, leda v katalogu.

Norma Euro 7.

Ještě přísnější emisní limity. Jako kdyby nestačilo, že už dnes vyrábíme jedny z nejčistších aut v Evropě. Důsledek? Výrazné zdražení aut, hlavně těch dostupnějších. Další ranec peněz, který rodiny prostě nemají.

Emisní povolenky pro domácnosti a dopravu.

Tak tohle je skutečný majstrštyk. Emisní povolenky už se nebudou týkat jen elektráren nebo továren, ale taky vás. Když pojedete autem nebo budete topit plynem, Brusel si řekne o další poplatek. Samozřejmě se to schová do koncové ceny. Vyšší účty za všechno. Víc chudých lidí, víc exekucí.

Bezemisní budovy.

Od roku 2030 nové budovy jedině bez emisí. Staré domy se budou muset nákladně rekonstruovat. Miliony navíc, které prostě nemáte. A ti, co už mají co dědit? Budou rádi, že jim dům nezabaví stát, protože nesplňuje normu.

Uhlíkové clo.

Zboží zvenčí se bude danit podle uhlíkové stopy. Super nápad, který zní hezky zeleně. Ale znamená dražší materiály, komplikovanější výrobu, a hlavně ztrátu konkurenceschopnosti. Kdo na to doplatí? No hádejte.

Společný dluh pro Ukrajinu.

Ano, vláda podepsala i půjčku 18 miliard eur, kterou bude EU splácet společně. Tedy i my. Zatímco důchodci si lámou hlavu, jak vyjít s pár tisíci. Na zdravotnictví „není“, na školství „není“, ale na dluhy do ciziny se vždycky najde.

Proč se vláda nepostavila? Proč neřekla jediné „ne“?

Tohle je otázka, na kterou si musíme odpovědět. Není normální, že země, která má předsednické křeslo, jen poslušně mlčí a zvedá ruku podle toho, jak si přeje Brusel.

Možná je to snaha zalíbit se. Možná ideologie, která nepočítá s realitou. Anebo prostě jen zbabělost. V každém případě ale vláda neplnila to, za co je placená. Nezastupovala zájmy lidí, kteří ji volili. Dělala pravý opak. A přitom to všechno dělala jménem České republiky. Jménem nás všech.

Letos na podzim nás čekají parlamentní volby. Budou rozhodující. Vláda Petra Fialy, koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a hnutí STAN bude chtít pokračovat. Piráti už mezi nimi nejsou, ale nesou odpovědnost za to, že tomu celé čtyři roky přihlíželi.

A pokud jim to projde znovu, berou to jako tichý souhlas. Jako zelenou k dalším zákazům, poplatkům, zákazům a povolenkám. K dalšímu okrádání občanů, kteří už teď sotva přežívají.

Proto říkám jedno: Nevolte ty, kdo vás do téhle situace dostali.

Historie má pro takové vždy jen jedno jméno, vlastizrádci. Jsou to lidé, kteří vyměnili důvěru občanů za potlesk z ciziny. Kteří za dobře placené funkce obětovali soběstačnost své země, její průmysl, bezpečí i důstojnost. Kteří se nepostavili na stranu lidí, ale zájmů, které s českým životem nemají nic společného.

A takoví lidé by už nikdy neměli držet v ruce moc. Nikdy víc.

Nemají nárok na druhou šanci. Zaslouží si jediné, být jmenováni a zapamatováni. Ne jako státníci, ale jako varování.

Je čas říct dost. Ne omluvit, ne zapomenout. Připomenout a postavit před soud historie. Ne kvůli pomstě, ale kvůli spravedlnosti. [zdroj]

Tři a půl roku vlády Petra Fialy. Horor v přímém přenosu. Statistiky mluví jasně. A mrazivě.

sdílet na