JOHN HELMER: – PO ÚTOKU DRONEM NA PUTINA 20. KVĚTNA PUTIN VRÁTIL ÚDER KYJEVU

JOHN HELMER: MAGA A MEGA TURN MUGGER (LUPIČ) – PO ÚTOKU DRONEM NA PUTINA 20. KVĚTNA PUTIN VRÁTIL ÚDER KYJEVU A TRUMP PROHLÁSIL „VŮBEC SE MI TO NELÍBÍ“.

Buď prezident Donald Trump (hlavní obrázek dole) nedokáže pochopit posloupnost příčin a následků. Nebo nedokáže ovládat své vlastní vojenské a zpravodajské prostředky ve válce proti Rusku. Nebo si Trump myslí, že dokáže oklamat prezidenta Vladimira Putina (hlavní obrázek, nahoře), schválit útok na něj osobně a později, když útok selhal a Putin odpověděl protiútokem na Kyjev, se Trump tváří, že „nevím, co se Putinovi sakra stalo… posílá rakety na Kyjev a další města a zabíjí lidi, a to se mi vůbec nelíbí“.

Trump pak Putinovi přímo pohrozil. „Uvidíme, co budeme dělat.“

Sledujte posloupnost a rozhodněte, co je příčina, co následek.

Ráno 20. května přiletěl prezident Putin vrtulníkem do Kurska; Kreml oznámil návštěvu následující den. O pět dní později, 25. května, odhalila státní tisková agentura RIA-Novosti, že z Ukrajiny byl podniknut útok dronem na cíle v Kursku, včetně Putinova vrtulníku.

K zacílení ukrajinského útoku napomohly americké družice, drony a letadla „zaměřená na shromažďování elektronických zpravodajských informací a snímků ve vysokém rozlišení“, která předávala ukrajinským operátorům ruské údaje o cílech a navádění útoku. Během pěti dnů, 20.-25. května, vypálili dosud největší zaznamenanou palbu dronů a raket. Ruské zprávy uvádějí, že „celkem naše jednotky protivzdušné obrany sestřelily více než 1104 bezpilotních letounů. Nejúčinnější v sestřelování nepřátelských bezpilotních letounů byla Orlovská oblast, kde bylo na trase letu do Moskevské oblasti zničeno 221 UAV. Podle tradice bylo mnoho bezpilotních letounů sestřeleno v pohraničí nad Brjanskou, Kurskou a Belgorodskou oblastí.“

O útoku na Putinův vrtulník v době, kdy byl na jednání v Kursku, vojenští blogeři zatím neinformovali.

Večer 23. května vydalo ruské ministerstvo zahraničí prohlášení, že „od 20. května do 8 hodin ráno 23. května dosáhl počet leteckých útoků násobků toho, co bývalo, přičemž 788 úderů bezpilotních letounů a raketami západní výroby mířilo na ruské území mimo oblast zvláštní vojenské operace. Naše síly protivzdušné obrany zničily 776 bezpilotních letounů a raket, i když bohužel 12 bezpilotních letounů proniklo přes naši obranu a zasáhlo své cíle.“

Ministerstvo uvedlo, že důvodem mimořádného počtu vypálených dronů a raket bylo „zmaření přímých rusko-ukrajinských rozhovorů zprostředkovaných americkou administrativou, které mají konflikt definitivně urovnat. Jejich záměrem je zřejmě také zmařit realizaci původních dohod dosažených 16. května v Istanbulu, včetně rozsáhlé výměny vězňů“. Ministerstvo útok na Putinův vrtulník z 20. května nezveřejnilo.

Prohlášení ministerstva končilo předběžným oznámením o vojenské odvetě: „Rusko bezpochyby poskytne odpovídající odpověď na přívaly teroristických útoků prováděných kyjevským režimem. Na rozdíl od ukrajinské strany budou naše cíle přísně omezeny na vojenská zařízení a závody obranného průmyslu. Znovu zdůrazňuji, že náš základní závazek konstruktivně hledat mírové řešení prostřednictvím dialogu zůstává nezměněn.“

Později téhož dne, 23. května, ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov v Moskvě v odpovědích na otázky novinářů omluvil z viny prezidenta Donalda Trumpa. „Domníváme se, že tyto útoky jsou přímým důsledkem podpory, kterou ukrajinským nacistům poskytla především řada evropských zemí v čele s Velkou Británií, Francií, Německem a vedením EU. Jsme přesvědčeni, že nesou část odpovědnosti za tyto zločiny. Budeme usilovat o ukončení této politiky. Jsme svědky jasného pokusu o vykolejení mírových rozhovorů a narušení procesu, který byl zahájen v Istanbulu po dohodě mezi prezidentem Vladimirem Putinem a prezidentem Donaldem Trumpem, jež zahrnovala výměnu 1000 za 1000 vězňů a další práci na dokumentech stanovujících konkrétní podmínky a požadavky, které jsou nezbytné k dosažení dohody. Budeme na tom pracovat i nadále, navzdory provokacím… Dalším možným motivem jejich jednání je, že stále doufají, že využijí některé lidi z amerického establishmentu, aby prezidenta Trumpa a jeho administrativu přivedli zpět do protiruského tábora a sdíleli odpovědnost nebo dokonce přenesli vinu. Věřím však, že tentokrát se jim to nepodaří. “

Na druhém setkání s novináři Lavrov dodal: „Americký prezident Donald Trump předvedl jiný výklad situace. Opakovaně zdůraznil, že to není jeho válka, ale Joe Bidena. Přesně tak. Jeho postoj – že USA jednají ve svém národním zájmu – se vztahuje i na ukrajinský kontext. Jaký národní zájem mají USA na Ukrajině, kromě cíle, který sledují demokratické administrativy: „zadržet“, „obklíčit“ a „udržet Rusko v neustálém napětí“? Žádný. Ekonomické zájmy v každém případě – to nikdo nezakazuje… Při sledování vývoje v reálném čase cítím, že v této fázi Trumpova administrativa jedná právě tímto způsobem. My jsme se tak chovali vždycky: nikdy jsme nepoučovali druhé, nikdy jsme si nedělali nárok někoho poučovat, jak má žít. Ve srovnání s předchozími demokratickými administrativami to znamená zásadní posun v politice Washingtonu. Přesto vidíme, že tento přístup Bílého domu vyvolává mezi elitami, a to i v republikánských kruzích, značné znepokojení. Mnozí z nich nejsou zvyklí žít ve světě, kde se nediktuje všechno nebo se nesnaží mít všechno pod kontrolou…“.

Podle Lavrova se uskuteční druhé kolo přímých rusko-ukrajinských jednání – nikoli však ve Vatikánu – a bude předložen ruský termínovaný list slíbený v prvním kole. „To je přinejmenším pozitivní vývoj,“ dodal. Tento terminový list bude zahrnovat demilitarizovanou zónu (DMZ) táhnoucí se na západ od ruské státní hranice, včetně Novorosie.

Den předtím, 22. května, Putin na zasedání vládních ministrů řekl, že jeho pobyt v Kursku a palba, která ho doprovázela, „jen potvrzují to, co jsem právě řekl: útoky bezpilotních letounů i sabotážní a průzkumné akce jsou zaměřeny na civilní dopravu, včetně sanitek a zemědělských strojů. Většinu obětí tvoří ženy a děti. Jak jsem již řekl, bylo přijato rozhodnutí o vytvoření nárazníkové bezpečnostní zóny podél ruských hranic. Naše ozbrojené síly na tom nyní pracují. Účinně také potlačují nepřátelská palebná stanoviště.“

Ve dnech 24. a 25. května se uskutečnila ruská odveta. Údery dronů a raket, o nichž informoval a které zmapoval Boris Rozhin, trvaly více než šest hodin.

Následující den 26. května amerického času Trump eskaloval a obvinil Putina z odvetných úderů, ale nikoli Ukrajince a americké síly z jejich vyprovokování. „Nejsem spokojen s tím, co Putin dělá… něco se tomu chlapovi stalo,“ prohlásil a během čtyřiceti sekund třikrát zopakoval: ‚Nelíbí se mi to všechno‘, ‚Nelíbí se mi to všechno‘, ‚Nelíbí se mi to‘.

Pak přišla výhrůžka: „Otázka: Pane prezidente, co s tím chcete dělat? Odpověď: „Uvidíme, co s tím uděláme“.

Editor – Neděle, 25. května 2025

Překlad Deepl

Zdroj + https://kispep.wordpress.com/

sdílet na