Pepe Escobar: Pan Araghchi jede do Ruska

Pepe Escobar / 28. dubna 2026

Od nynějška je jasné, že bez ruského vlivu nebude možné – ani reálné – dosáhnout jakéhokoli urovnání.

To je tedy opravdu významný vstup na scénu.

Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi se vydal na diplomatickou cestu s vysokými sázkami do Islámábádu, Maskatu a Petrohradu na palubě letu „Minab 168“ společnosti Meraj Airlines.

Samozřejmě na památku 168 školaček z Minabu, které zabilo Impérium chaosu, lží, drancování a pirátství.

Než se vydal na cestu, Araghchi šel rovnou k věci:

„Od posledních setkání s Ruskem už uplynula nějaká doba. Využíváme současné příležitosti k konzultacím s našimi ruskými přáteli ohledně vývoje souvisejícího s válkou. Tato koordinace bude důležitá.“

Araghchi vysvětlil význam přezkoumání jednání v Pákistánu a „za jakých podmínek by jednání mohla pokračovat“. Rozhovory v Ománu „povedou k většímu rozšíření vztahů se sousedy, zejména v jižních oblastech Perského zálivu“.

Ohledně Hormuzského průlivu „byly rovněž nezbytné konzultace s Ománem… S Ománem sdílíme mnoho společných názorů a bylo dohodnuto, že diskuse budou pokračovat na úrovni expertů.“

Araghchi se v Petrohradě nesetkal pouze se svým protějškem, velmistrem Sergejem Lavrovem, jak by to vyžadoval protokol. On sám a jeho mini-delegace byli osobně přijati prezidentem Putinem.

S nesmírně elegantním a ostrým projevem, jako dýka, shrnul Putin celou Novou hru vyvolanou válkou proti Íránu.

Tři naprosto klíčové body:

1. Úcta k Nejvyššímu vůdci ajatolláhu Mojtabovi Chameneímu: „Rád bych na začátku rozhovoru poznamenal, že minulý týden jsem obdržel zprávu od Nejvyššího vůdce Íránu. Rád bych vás požádal, abyste mu za to zprostředkovali mé nejupřímnější slova vděčnosti a potvrdili, že Rusko, stejně jako Írán, hodlá pokračovat v našich strategických vztazích. Prosím, zprostředkujte Nejvyššímu vůdci slova vděčnosti za tuto zprávu a přání všeho nejlepšího, zdraví a pohody.

2. Boj Íránu je především o nezávislosti a suverenitě: „Vidíme, jak statečně a hrdinsky íránský lid bojuje za svou nezávislost a suverenitu. Samozřejmě velmi doufáme, že se íránský lid, opíraje se o tuto odvahu a usilování o nezávislost, pod vedením svého nového vůdce překoná toto obtížné období zkoušek a dočká se nastolení míru.“

3. Rusko je plně zapojeno: „Z naší strany uděláme vše, co slouží vašim zájmům a zájmům všech národů regionu, abychom zajistili, že tohoto míru bude dosaženo co nejdříve. Naše stanovisko dobře znáte.“

Araghchi ze své strany potvrdil, že Írán a Rusko jsou zapojeny do „strategického partnerství na nejvyšší úrovni“. Navíc „všem se také potvrdilo, že Írán má přátele a spojence, jako je Ruská federace, kteří v těžkých chvílích stojí při Íránu. Jsme vám vděční za vaše silné a pevné postoje na podporu Islámské republiky Írán.“

Říci, že Pirátská říše bude mít nad čím přemýšlet, je samozřejmě eufemismus století.

Obrat ve hře

Araghchiho velká cesta změnila hru v několika ohledech.

Za prvé, Írán předal pákistánským zprostředkovatelům sérii ostrých nót, které by se teoreticky měly dostat k Američanům.

Klíčové body:

1. Důraz na 10 bodů a plný závazek k jejich dodržení.
2. Írán je připraven pouze na racionální a spravedlivá jednání.
3. USA nemají právo stanovovat červené čáry.
4. Írán se nevzdá americkým excesům (a to zahrnuje i zákaz námořní blokády).
5. Pákistán musí zůstat naprosto neutrální.

To však byl pouze začátek. Teherán následně předal pákistánským zprostředkovatelům třífázový plán pro vše, co se bude dít od nynějška.

1. První fáze jednání se musí zaměřit na ukončení války – jednou provždy – a získání seriózních záruk, jak je schválila Rada bezpečnosti OSN.

2. Druhá fáze by se měla zabývat správou Hormuzského průlivu po skončení války.

3. Teprve ve třetí fázi by se mělo řešit íránské jaderné téma.

To znamená, že od nynějška Teherán již nebude o jaderném programu vyjednávat – vůbec. Důležité je ukončení války; zmírnění sankcí; podmínky kompenzace; a zrušení námořní blokády ze strany USA.

Jaderné téma „by mohlo být řešeno později v samostatné dohodě“ – a to až po skončení války (kurziva moje).

Všimněte si přímého střetu s pirátským impériem – Trump totiž trvá na tom, že jaderná otázka je „jediným bodem, na kterém opravdu záleží“.

Írán jej nyní odstranil ze šachovnice.

Trump je neústupný: bez jaderné dohody nebude konec války.

Teherán nyní stanovil, že žádné diskuse o jaderném programu nebudou, dokud válka neskončí.

Kdo by mohl tuto propast překlenout?

Na scénu vstupuje Rusko.

A o tom se jistě jednalo v Petrohradu v rámci „strategického partnerství na nejvyšší úrovni“. Zda bude Trump ochoten Putina vyslechnout, to je už úplně jiná otázka.

Dosavadní model vyjednávání je mrtvý

Nyní se opět vraťme k tomu, kdo má skutečně trumfy v ruce. Teherán provedl klíčový tah. Dost bylo následování pokroucené agendy pirátského impéria. Dosavadní model vyjednávání je mrtvý.

Nyní jde o něco nesmírně strategického – a o využití faktické strategické porážky, kterou Írán uštědřil Američanům.

Takže už žádné nekonečné strategické ústupky, podmíněné proslulým imperiálním „maximálním tlakem“. Už žádná náhražková jednání pod tlakem.

To je perský verdikt nad americkým způsobem „diplomacie“ – který není ničím jiným než nástrojem rozpuštěným v ohni přímého nátlaku a nejrůznějších druhů tlaku. Nyní bude podmínky diktovat bojiště – stejně jako nová geoekonomická realita.

Není divu, že tým Trump 2.0 zuří.

Zejména proto, že Moskva je nyní přímým hráčem, který má v sázce vlastní kůži. Architektura Araghchiho cesty byla vražedná.

Od nynějška je jasné, že bez ruského vlivu nebude možné – ani realistické – dosáhnout jakéhokoli urovnání.

Barbaři podceňují Peršany na vlastní nebezpečí. To, co nyní sledujeme, je diplomacie přeskupená v novém prostředí Lega (slovní hříčka zamýšlena). Pirátské impérium, ať už jsou jeho destruktivní záměry jakékoli, je nyní nuceno jednat s mocným Íránem, který z této války vzešel.

To předchozí již neexistuje.

Překlad Deepl

Zdroj

sdílet na