„Člověk BlackRocku na špinavou práci – Friedrich Merz“

Článek od Évy Péli pro web NachDenkSeiten: Ivan David

V roce 1980 byla v Seidenweberhausu v Krefeldu vyhlášena „Krefeldská výzva“. Postavila se proti tehdy plánovanému rozmístění jaderných raket USA v Německu proti SSSR a shromáždila čtyři miliony podpisů. „Berlínská výzva“ na to navazuje a staví se proti plánovanému rozmístění jaderných raket USA v Německu v roce 2026. Aliance „Od Krefeldské k Berlínské výzvě“ pořádá 25. října v Krefeldu akci s významnými osobnostmi z oblasti kultury, hudby, náboženství, divadla, umění a vědy. Éva Péli hovořila s jedním z řečníků, filozofem a publicistou Wernerem Rügemerem:

Éva Péli: Pane Rügemere, váš projev na akci „Od Krefeldu k Berlínské výzvě“ má provokativní název „Široký odpor proti člověku na špinavou práci BlackRocku Friedrichu Merzovi“. Proč je spojení mezi americkou investiční společností BlackRock a politikou současné německé vlády pod vedením kancléře Friedricha Merze tak nebezpečné, že vyzýváte k tomuto odporu?

Werner Rügemer: V červnu na summitu G7 Merz chválil Izrael za to, že na Blízkém východě, pro „svobodný Západ“, odvádí „špinavou práci za nás všechny“, konkrétně prostřednictvím leteckých úderů proti Íránu, které zabily stovky civilistů. Takže nekontrolovaná jaderná mocnost Izrael, která vlastní jaderné bomby, proti kontrolovanému Íránu, jehož jaderné bomby existují jen v představivosti vlády USA a Izraele: To je to, co Merz chválí. Ví, o čem mluví. Sám dělá špinavou práci pro tento „svobodný Západ“.

Izrael dělá špinavou práci pro USA, které po celá desetiletí transformují celý Blízký východ na stát přátelský k USA, v rozporu s mezinárodním právem, a nyní i prostřednictvím genocidy. To se týká nejen „Blízkovýchodní riviéry“, kterou plánuje americký prezident Donald Trump v Gaze, a investic na Západním břehu Jordánu, ale také „Velkého Izraele“, včetně sousedních států Izraele, států Perského zálivu – a seznam ještě není úplný.

BlackRock, největší světový správce aktiv, masivně profituje z izraelského budování vojenské síly a současné války v Gaze jakožto přední akcionář amerických zbrojních a technologických společností s pobočkami v Izraeli. Navíc pomohli Izraeli stát se předním světovým centrem digitálního sledování a technologií zabíjení, přičemž jako své vlastní poddané využívají okupované a vzdorující Palestince (jak ukazuje známý příklad Pegasu). Díky tomu se země stala ziskovým globálním vývozcem těchto technologií.

Ve své zprávě „Od ekonomiky okupace k ekonomice genocidy“ zvláštní zástupkyně OSN Francesca Albanese podrobně popsala zapojené americké korporace. Během Trumpova prvního prezidentství otevřela společnost BlackRock kancelář v Tel Avivu, kde radila superbohatým a izraelské burze cenných papírů v otázkách jejich expanze. Až donedávna společnost BlackRock, která také štědře profituje z dodávek na Ukrajinu v zástupné válce USA, působila jako koordinátor ukrajinské „rekonstrukce“. Trump a BlackRock se v tomto bodě shodují: podnikání je nejziskovější, když válka trvá déle a destrukce je maximalizována, protože to zaručuje větší zisky během následné rekonstrukce. Merz si také chce připsat kus tohoto lukrativního koláče.

Merz je prvním předsedou vlády na „svobodném Západě“ vedeném USA, který byl dříve vysoce placeným a dvojnásobně odměňovaným manažerem ve společnosti BlackRock. V Německu nyní působí jako „odborník na špinavou práci“ společnosti BlackRock, podobně jako jeho tolik chválený izraelský protějšek Netanjahu.

Éva Péli: A co přesně Merzova „špinavá práce“ pro BlackRock v Německu obnáší?

Werner Rügemer: Merz tuto „špinavou práci“ pro americké investory v Německu vykonává již dvě desetiletí, od roku 2005 – což je fakt, který je německé veřejnosti do značné míry neznámý.

Červeno-zelená koaliční vláda pod vedením kancléře Schrödera a vicekancléře Fischera otevřela Německo zahraničním investicím prostřednictvím „Agendy 2010“, která nabízela daňové úlevy. Od roku 2000 americké soukromé investiční společnosti jako KKR, Blackstone a Carlyle této příležitosti využily. Získaly tisíce středně velkých podniků, zatížily je úvěry, prodaly části podniků a nemovitostí, zmrazily mzdy, propouštěly, zrušily podnikové rady a poté „restrukturalizované“ podniky prodaly dalšímu spekulantovi. Kvůli své brutalitě se tito investoři brzy stali známými jako „kobylky“. Od roku 2005 Merz propagoval proces deindustrializace Německa a při tom se obohatil.

Jakožto poradce těchto investorů si otevřela americká advokátní kancelář Mayer Brown LLP z Chicaga kancelář v Düsseldorfu. Koho si přivedli jako poradce a lobbistu? Friedricha Merze. Stalo se tak v roce 2005, krátce poté, co opustil vedení parlamentní frakci CDU. Znal nejdůležitější volební obvod CDU – tolik chválené německé střední podniky (MSP) – objekt chamtivosti amerických investorů, lépe než kdokoli jiný.

Do roku 2021, po dobu 16 let, nebyl Merz jen zaměstnancem Mayer Browna: okamžitě se stal spolumajitelem firmy, a tak vydělával dvakrát tolik. Ve skutečnosti vydělával třikrát tolik, protože jeho poradenská práce mu vynesla také pozice v dozorčích radách v tuctu společností, kterým radil.

V roce 2008 Merz vydal svou knihu „Dare More Capitalism“ (Troufněte si na více kapitalismu). V ní chválil fakt, že „nyní máme v Německu i ‚kobylky‘“. Vyzval k privatizaci systémů sociálního zabezpečení, soukromých důchodů a daňových úlev pro takzvané „vysoce příjmové“. Jeho poselství pracujícím znělo: místo požadavku vyšších mezd by si měli kupovat více akcií. Pro nezaměstnané, tvrdil Merz, by stačilo 132 eur měsíčně.

Tímto způsobem Merz nashromáždil mnohamilionový majetek, včetně dvou soukromých tryskáčů a rezidence na břehu kouzelného jezera Tegernsee.

Éva Péli: Ale BlackRock v tom nehrál žádnou roli, že ne?

Werner Rügemer: Ano, ale toto období bylo předpokladem pro vstup BlackRocku na trh. Tato největší z nových, deregulovaných společností generujících kapitál v USA zrychlila svou mezinárodní expanzi po finanční krizi v roce 2008 – ve stylu „kobylek“. Stejně jako v každé velké zemi (jako je Anglie, Francie a Švýcarsko) si BlackRock zajistil i vysoce placené lobbisty v Německu: konkrétně Merze.

Ačkoli Merz zůstal u Mayera Browna, současně se v roce 2016 ujal předsednictví v dozorčí radě společnosti BlackRock Asset Management Deutschland AG. I zde dvakrát profitoval: zaprvé jako předseda dozorčí rady a zadruhé prostřednictvím dodatečné konzultační smlouvy. Zařizoval tajné schůzky s ministry financí vlád kancléřky Merkelové, včetně Wolfganga Schäubleho a Olafa Scholze, a také s vedoucím úřadu spolkového kancléře Helgem Braunem.

Po odprodeji německých nekótovaných středně velkých podniků byl Merzovým novým úkolem odprodej největších německých veřejně obchodovaných společností. BlackRock se tak tiše a bez vědomí kancléřky Merkelové stal největším akcionářem ve 40 německých společnostech DAX – od Adidasu, Bayeru, Deutsche Bank, Rheinmetallu a RWE až po Siemens, VW a Zalando – a také v menších společnostech MDAX.

Éva Péli: Podle vaší analýzy tato neregulovaná, nová monopolizace představuje také hrozbu pro demokracii a prosperitu. Můžete to blíže rozvést?

Werner Rügemer: Současná hospodářská krize v Německu zdůrazňuje nebezpečí: Zatímco dodavatelé, řemeslníci a malé a střední podniky (MSP) zažívají masové bankroty, finanční giganti jako BlackRock a další nezažívají žádný pokles. Jejich zisky a ceny akcií rychle rostou, od koronavirové krize se jejich růst zrychluje, a index DAX stoupá do nebývalých výšin vysoko nad 20 000 bodů. To signalizuje nebezpečné oddělení velkých korporací a jejich akcionářů, jako je BlackRock, od zbytku upadající ekonomiky.

Ústřední hrozbou pro demokracii a prosperitu je koncentrace moci a střet zájmů:

BlackRock – vždy ve spojení s dalšími největšími finančními hráči, jako jsou Vanguard, State Street, Capital Group a Fidelity – je největším akcionářem v celém západním zbrojním průmyslu. Patří sem nejen americké korporace jako Lockheed, Boeing, General Dynamics a Raytheon/RTX, ale i evropské těžké váhy jako BAE Systems ve Velké Británii, Leonardo v Itálii a Rheinmetall v Německu.

Obchodování těchto finančních hráčů je zaměřeno na maximální nestabilitu: čím více válek je a čím déle trvají – i když je nelze vyhrát vojensky, jako na Ukrajině – tím vyšší jsou zisky ze zbrojního průmyslu.

Tento finanční imperativ se dokonale shoduje s politickou agendou urychleného znovuvyzbrojování. Merz se aktivně podílí na organizaci tohoto masivního znovuvyzbrojování a státního dotování průmyslu, čímž se řídí Trumpovým pokynem a definuje vojenské výdaje jako nejdůležitější cestu z deindustrializace.

Éva Péli: Ale jak jsou přímo ovlivněni běžní občané?

Werner Rügemer: Na civilní úrovni je vliv této monopolizace nejzřetelnější na trhu s bydlením. Nikdo nedrží tolik vlastnictví ve třech největších německých bytových společnostech – Vonovia, Deutsche Wohnen a LEG – jako BlackRock. LEG (Landes-Entwicklungs-Gesellschaft), dříve bytová společnost spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, byla původně získána těmito „kobylkami“ a nyní ji vlastní BlackRock & Co. Prostřednictvím tohoto nového druhu monopolu tyto korporace systematicky zvyšují nájmy, náklady na energie a ceny bytů a parkovacích míst.

Stát tyto vysoké nájmy dotuje prostřednictvím dávek na bydlení. Tyto dotace však končí přímo v rukou společnosti BlackRock & Co. Již tak silně zadlužený stát tak hromadí další dluhy, což vede ke zhoršování infrastruktury v oblastech, jako je doprava, školy a nemocnice. Navzdory dávkám na bydlení musí mnoho nájemníků drasticky omezit náklady na jídlo, léky a lékařskou péči, protože nájemné již tak spotřebovává polovinu jejich příjmů.

Merzova vláda odmítá proti tomu zakročit. Naopak: Pod heslem „Současný sociální stát již není finančně udržitelný“ – což je Merzovo přímé prohlášení – má být snížen základní příjem pro nezaměstnané. Zároveň se masivně zvyšují výdaje na německé ozbrojené síly a vojenské vybavení z USA (včetně Ukrajiny) prostřednictvím dodatečného dluhu a vyšších úrokových plateb. Tato logika, zakořeněná v propletenci Merz-BlackRock, tak spojuje škrty v sociálních výdajích s financováním znovuvyzbrojování.

Éva Péli: Kritizujete také rozšiřující se digitální monopoly společností Amazon, Apple a Microsoft. Proč je to špatné pro demokracii?

Werner Rügemer: Kromě budování armády je digitalizace nejdůležitějším pilířem Merzova programu reindustrializace. BlackRock & Co. jsou přirozeně také předními vlastníky těchto digitálních korporací – nejcennějších společností na akciovém trhu.

Tyto korporace nyní také staví obrovská nová datová centra v Německu, například Microsoft v bývalých regionech těžby lignitu v Severním Porýní-Vestfálsku.

Stát tyto projekty také dotuje a vytváří si další dluhy. Nevýhodou je, že počet pracovních míst v těchto bezobslužných zařízeních plných superpočítačů je nízký. Navíc je nevyřešena enormní poptávka po chladicí vodě a elektřině; velká část bude pocházet z fosilních paliv. Pro Merze, který se zasazuje o zachování fosilních paliv a pokračování ve výrobě automobilů se spalovacími motory, to není problém. Slíbil také Trumpovi, že Německo a EU zvýší své nákupy extrémně ekologicky škodlivého plynu získaného štěpením z USA.

Zakázky na další digitalizaci německého státu, spolkových zemí, obcí a společností jsou tak zadávány těmto americkým korporacím, konkrétně společnosti BlackRock & Co. Zákon EU o digitálních službách nebrání přenosu státních a spotřebitelských dat americkým úřadům. V USA se na tyto digitální korporace vztahuje zákon Patriot Act, který ve jménu amerického „národního zájmu“ nařizuje přenos všech dat ze zahraničí.

To není jen dobrý byznys pro USA, ale také mocný nástroj sledování, kontroly a dominance, který zásadně poškozuje demokracii v Německu a EU.

Merz nemá proti této dominanci USA žádné námitky. Koneckonců byl mnoho let předsedou „Atlantikbrücke“ (Atlantického mostu), organizace založené v roce 1951 americkým bankéřem Johnem McCloyem, aby ještě více svázal Spolkovou republiku Německo s USA – vedle NATO a Marshallova plánu.

Éva Péli: Dále kritizujete nízké mzdy, které Merz prosazuje. Jak to souvisí s BlackRockem?

Werner Rügemer: Ve své již zmíněné knize „Troufněte si na více kapitalismu“ Merz, ještě před svým zapojením do společnosti BlackRock, jasně a veřejně požadoval:

– Žádnou minimální mzdu, protože poškozuje konkurenceschopnost Německa.

– Odchod odborů z podniků a žádné další kolektivní smlouvy; místo toho by se mzdy a pracovní podmínky měly vyjednávat individuálně.

– Zrušení 40hodinového pracovního týdne a jeho zvýšení na alespoň 42 hodin.

– Výpověď bez udání důvodu

Merz ve svém tehdejším „kobylčím nadšení“ ve službách amerických kapitalistů hrdě vyjmenoval body pro tuto „špinavou práci“.

Jako předseda CDU musel Merz zmírnit rétoriku tváří v tvář klesající podpoře voličů. Základní strategii však prosazují velké německé korporace, včetně BlackRock & Co.: dochází k propouštění a přesouvání výrobních zařízení do USA a Číny. Minimální mzda je navíc udržována na extrémně nízké úrovni. Navíc je rozsáhlé porušování minimální mzdy dodavateli a poskytovateli služeb státem do značné míry tolerováno a beztrestně propagováno.

Toto spadá pod současnou vládou propagovanou „debyrokratizaci“, stejně jako pozastavení platnosti zákona o dodavatelském řetězci. Výsledkem je globální systém nízkých mezd porušující lidská práva, který přímo prospívá společnosti BlackRock & Co.

Éva Péli: Zdůrazňujete potřebu širokého odporu, včetně mezinárodních sítí. Jak to má fungovat a kdo to má dělat?

Werner Rügemer: Zpeněžovatelé a organizátoři „kobylkového kapitalismu“ BlackRock, stejně jako jejich komplici v politice a mainstreamových médiích způsobili masové zchudnutí. Západní společnosti jsou z velké části chudé, frustrované a sužované řadou nemocí. Průměrná délka života v nižších společenských vrstvách klesá, přičemž v tomto ohledu vedou USA. Zároveň jsou superbohatí, reprezentovaní společností BlackRock & Co., mocnější a bohatší než kdy dříve.

Zatímco tato elita financuje výzkum, aby si zajistila, že se dožijí alespoň 120 let v dokonalém zdraví, a prozatím se alespoň stahují do svých střežených rezidencí na karibských ostrovech a na opevněná golfová hřiště. Jejich zvrácená fantazie vrcholí myšlenkou, že nakonec opustí poškozenou planetu Zemi a vydají se na Mars.

Jejich strategické „řešení“ pro chudé a snížené se skládá ze dvou systémově propojených pilířů:

Vytváření nebezpečných nepřátel: V rámci oživení „bolševické hrozby“ po světových válkách se s aktéry jako Merz a BlackRock prohlubují závody ve zbrojení. To je namířeno proti Rusku a Íránu a slouží dlouhodobé, globální přípravě na jednotlivé války (jako jsou ty současné na Ukrajině a na Blízkém východě, právě začínající ve Venezuele) až po potenciální světovou válku včetně.

Demontáž sociálního státu: Systémově souvisejícím druhým „řešením“ je cílené ožebračování, dohled a trestání pracujících a důchodců. Toho se dosahuje demontáží nebo zvyšováním nákladů na infrastrukturu a dalším snižováním sociálního státu.

Éva Péli: Jaké je tedy správné řešení?

Werner Rügemer: Pro vytvoření míru a jeho předpokladů se musí organizovat všichni dotčení. Patří sem zaměstnanci ve firmách, nemocnicích a vládních agenturách, důchodci, nájemníci, sezónní a migrující pracovníci – a všude i ženy, které jsou obzvláště postiženy.

Dokonce i malé a střední podniky a osoby samostatně výdělečně činné jsou vyzývány k mobilizaci a reorganizaci mimo své staré, vnucené struktury obchodních komor.

Tato transformace již probíhá na mnoha místech, do značné míry bez povšimnutí veřejnosti. Nová družstva vznikají na místní úrovni – ve vesnicích, mezi ekologickými zemědělci, v pečovatelských skupinách a v centrech pro seniory. Jednotliví majitelé středních podniků si situaci uvědomili a navazují kontakty s obchodními partnery v zemích BRICS.

Demokratické, levicově orientované organizace se již dlouho organizují na konferencích v rámci celé EU. Iniciativy pro národní neutralitu pořádají společné konference a zvou zástupce ze Švýcarska a Rakouska. Široké spektrum alternativních médií se etablovalo prostřednictvím mezinárodních sítí. Já sám například publikuji v médiích v Indii, USA, Francii, Španělsku, Brazílii, Rusku a Turecku.

Stručně řečeno: NATO vedené USA je nejnebezpečnější organizací na světě a jeho dosah sahá daleko do Asie. Proto každý, kdo usiluje o mír, demokracii, bezpečnost a prosperitu, musí jednat podle motta:

„Pryč z NATO!“ – a zároveň s mottem – „Pryč z kapitalismu vedeného USA!“

sdílet na