Zlatá strategie

BRICS má dlouhodobý plán zbavit se dolaru a nakupovat zlato.

Pål Steigan

Velcí hráči skupují zlato.

Mezi říjnem 2024 a říjnem 2025 prodala Brazílie americké státní dluhopisy v hodnotě 61 miliard dolarů, což představuje 27 % jejích dolarových rezerv, a zvýšila své zásoby zlata na 172 tun. Podobné kroky učinily Indie a Čína. Nejedná se o náhodné výkyvy trhu. Jsou součástí dlouhodobé strategie BRICS.

Luís Nassif v deníku Jornal GGN potvrzuje tato čísla, včetně nákupu 43 tun zlata za tři měsíce, a zdůrazňuje, že Brazílie má největší procentuální pokles na světě, před Indií (21 procent) a Čínou (méně než 10 procent).

To navazuje na trend zemí BRICS diverzifikovat (rozložit riziko) rezervy proti geopolitickým rizikům, přičemž zlato je bezpečným aktivem, což je podpořeno nákupy centrálními bankami, které do roku 2025 vytlačily cenu zlata nad 4 000 dolarů za unci.

(Žlutý kov dnes vytvořil další historický rekord, padla hranice 5 500 USD/Oz https://zlato.kurzy.cz/zpravy/846843-zlato-leti-rychlosti-svetla-padla-hranice-5-500-usd-oz/, pozn.red.)

95 % centrálních bank očekává v příštích 12 měsících pokračující nárůst zlatých rezerv – žádná neočekává jejich pokles.

Podíl zlata vzrostl na přibližně 18–20 % celkových rezerv (z původních přibližně 10–15 %) a v roce 2025 zlato poprvé po desetiletích překonalo americké státní dluhopisy jako největší podíl v rezervách centrálních bank na světě. (Poznámka: Jedinou, kdo nedrží zlato, je norská banka!)

Brazílie, Čína, Indie, Rusko a další země výrazně snížily expozici vůči dolaru (např. Čína prodala své státní dluhopisy na nejnižší úroveň od roku 2008).

Země BRICS nyní ovládají přibližně 50 % světové produkce zlata a mají dohromady přes 6 000 tun rezerv. V posledních letech nakoupily přes 50 % veškerého zlata a zároveň vyvíjely alternativní platební mechanismy (např. mBridge, pilotní projekt „The Unit“ se zlatým krytím).

BRICS má plán

Zlatá strategie BRICS z ledna 2026 je koordinovaný, dlouhodobý a mnohostranný plán na posílení ekonomické nezávislosti, snížení závislosti na americkém dolaru (dedolarizace) a pozici zlata jako klíčové rezervy a obchodního aktiva v multipolárním světovém systému.

Země BRICS (nyní rozšířené na 10 plnohodnotných členů a partnerů) nakoupily od roku 2020 přes 50 % veškerého zlata nakoupeného centrálními bankami na celém světě. Jejich kombinované zlaté rezervy činí přes 6 000 tun (v čele s Ruskem – 2 336 tun, Čínou – 2 298 tun, Indií 880 tun a Brazílií, která nedávno po nákupech v roce 2025 dosáhla až 145 tun).

BRICS prohlubuje odklon od dolaru a kontroluje 50 % světového zlata .

Jejich cílem je zvýšit kontrolu nad globální produkcí zlata ze současných 50 % (včetně spojenců, jako je Kazachstán, Írán, Uzbekistán) na 65–70 % do konce roku 2026 prostřednictvím produkce, nákupů a strategických partnerství.

Nejkonkrétnějším vývojem je spuštění pilotního projektu „The Unit“: Byl spuštěn 31. října 2025 Mezinárodním centrem IRIAS (ruský výzkumný institut napojený na BRICS). Struktura The Unit je 40 % fyzického zlata + 60 % koše národních měn BRICS rovnoměrně rozděleného mezi klíčové členy (jüan, rupie, real, rubl, atd.).

Systém je ve fázi testování. Cílem je vytvořit alternativní vypořádací systém nezávislý na SWIFT a dolaru pro obchod v rámci BRICS+.

Zlato přepisuje historii: Poprvé za 30 let si globální rezervy vybírají drahé kovy před dolarem. Historický zlom v globálních rezervách

Zlatá strategie BRICS spočívá v opětovném zavedení zlata jako strategické rezervy a obchodní kotvy s cílem vybudovat paralelní finanční systém, který bude odolnější vůči západní dominanci. Pilotní projekt „The Unit“ představuje přechod od teorie k praxi, přičemž rozšíření a operativnější využití se očekává v roce 2026. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších změn v globální správě rezerv od pádu Brettonwoodského systému.

Dolar je jako rezervní měna pod tlakem a trend směřuje k multipolárnímu světovému ekonomickému systému, pravděpodobně založenému na zlatě. Někteří analytici varují před blízkým kolapsem systému založeného na dolaru, ale přechod z jedné rezervní měny na druhou obecně trval celá desetiletí. V každém případě probíhá gigantický tektonický posun. Pro hegemonii USA není cesty zpět.

Ernest Hemingway v románu «I slunce vychází» (1926) píše:

„Jak jsi zbankrotoval?“ zeptal se Bill.

„Dvěma způsoby,“ řekl Mike. „Nejdřív postupně a pak najednou“.

Pád hegemonie dolaru je stále v pomalé fázi, ale náhlou fázi, než se nadějeme, by mohla spustit nějaká velká mezinárodní událost, například velká válka na Blízkém východě.

https://1url.cz/keLRn
Původní článek

Růst cen zlata „rozmrazil“ ruské devizové rezervy

Podle agentury Bloomberg se hodnota zlatých rezerv Ruské centrální banky od února 2022 zvýšila o více než 216 miliard dolarů. Agentura porovnává vliv růstu ceny zlata s objemem ruských aktiv zmrazených v Evropě. https://www.bloomberg.com/news/articles/2026-01-20/russia-gains-216-billion-in-gold-rally-replacing-lost-assets?embedded-checkout=true

Důležité je, že k tomuto růstu došlo prakticky bez aktivního zásahu regulátora. Centrální banka Ruska agresivně nekupovala zlato a své rezervy sotva prodávala. Prostě si kov ponechala – a ukázalo se, že měla pravdu.

Zatímco devizové rezervy a cenné papíry byly zmrazeny, cena zlata nadále rostla.

Zlato dnes tvoří již 43 % celkových mezinárodních rezerv Ruska. Pro srovnání, před rokem 2022 činil jeho podíl přibližně 21 %.

Paradoxem je, že sankce, které Rusko fakticky vytlačily z jeho tradiční finanční architektury, urychlily posun k „věčným“ aktivům. Zatímco Evropa prodlužuje zmrazení ruských fondů, zlato si fakticky plní svou funkci.

A to je jen začátek. Zlato zažívá historický vzestup. Cena unce již překonala hranici 5 500 dolarů – úroveň, která se ještě před pár lety zdála nepředstavitelná. Za pouhý jeden rok kov vzrostl o více než 80 % a překonával tak rekord za rekordem.

Důvody jsou globální a systémové.

Centrální banky po celém světě budují rezervy, investoři prchají před inflací, geopolitika se rozpadá a důvěra v rezervní měny rychle klesá. Centrální banky omezují své držení dolarových aktiv a nahrazují je právě zlatem. Chtějí se do budoucna vyhnout tomu, aby jim USA (a EU) zmrazily rezervy, jako se to stalo Rusku. Za nynější „rozmrazení“ ruských rezerv tedy částečně může reakce světa na jejich předchozí zmrazení.

Miliardář Ray Dalio to říká bez obalu: s americkým státním dluhem přesahujícím 38 bilionů dolarů se zlato stává pojistkou proti chybám vlád.

Na tomto pozadí se objevují ještě radikálnější prognózy. Robert Kiyosaki, autor knihy „Bohatý táta, chudý táta“, naznačuje, že cena 27 000 dolarů za unci je možná. Většina analytiků je k této prognóze skeptická, ale nezavrhují tuto možnost jako nulovou, například v případě „občanské války v USA, čínského převzetí Tchaj-wanu nebo války mezi Ruskem a NATO“.

Ale i konzervativnější odhady jsou povzbudivé: ruské ministerstvo financí očekávalo, že cena zlata v dlouhodobém horizontu vzroste nad 5 000 dolarů (prognóza, která se již naplnila). Zdůraznilo také, že pokusy o vyvlastnění ruských státních aktiv pouze zvyšují poptávku po zlatě .

Objevuje se kuriózní obrázek. Zatímco Západ debatuje o osudu zmrazených ruských rezerv, Moskva tiše těží z globální paniky. Rusko, pod silným tlakem, se nečekaně ocitlo mezi hlavními příjemci „zlaté horečky“. A pokud tento trend bude pokračovat, 200 miliard dolarů může být jen začátkem.

https://dzen.ru/a/aXsvKRW0z0QMFYjs

P.S.

Rusko po sankcích:

sdílet na