Sergej Karaganov: Rusko „rozdrtí vůli evropských elit“

Bývalý poradce Vladimira Putina i jeho předchůdce Borise Jelcina říká, že Rusko hodlá „rozdrtit vůli evropských elit“. Ruský stratég zahraniční politiky Sergej Karaganov řekl Mattu Freiovi z LBC, že to byl Brusel, nikoli Moskva, kdo riskuje další světovou válku.

„Pokud se NATO rozšíří k hranicím Ukrajiny a blízko Ruska, dojde k válce,“ řekl Karaganov.

„Jediné, co mě mrzí, bylo, že jsme čekali příliš dlouho a příliš dlouho jsme důvěřovali našim evropským sousedům.“

Karaganov také tvrdil, že Evropa byla „zdrojem“ všech světových potíží za „posledních 500 let“, přičemž citoval zkušenosti z balkánské války.

Komentáře stratéga přicházejí v době, kdy Washington a Moskva nadále odsunují Evropu z mírových jednání o Ukrajině – což pan Karaganov velmi podporuje.

„Evropa by měla být odsunuta co nejdále,“ řekl.

„Raději vyměňte [evropské] elity, které ženou lidi jako potravu pro děla k další světové válce.“

Rusko „rozdrtí vůli evropských elit“, říká bývalý poradce Kremlu LBC.

LBC je domovem živých debat o zprávách a aktuálním dění ve Spojeném království.

***

Sergej Karaganov, vědecký ředitel Fakulty světové ekonomiky a mezinárodní politiky Vysoké ekonomické školy, čestný předseda prezidia Rady pro zahraniční a obrannou politiku, poskytl rozhovor hostiteli LBC Mattu Freiovi.

Matt Frei: Mým prvním hostem dnes ráno je Sergej Karaganov, stratég ruské zahraniční politiky a bývalý poradce Vladimira Putina a předtím jeho předchůdce Borise Jelcina. Dobré ráno, pane Karaganove.

Sergej Karaganov: Dobré ráno.

– Rád si s vámi pohovořím. Začněme prohlášením našeho premiéra Keira Starmera, který řekl, že Rusové hrají hry s návrhem o příměří. Hrajete hry?

– Ne, nehrajeme hry. Vedeme jednání v klidném rytmu. Jednáme v našem zájmu, a ne v zájmu pana Trumpa, evropských nebo v horším případě ukrajinských loutek.

– Ujasněme si jaké jsou vaše zájmy: nechcete, aby byl ukrajinský národní stát nezávislý a suverénní. Je to tak?

– Chceme rozdrtit aspirace evropských elit, které kvůli svým chybám, a snahou je skrýt, potřetí za posledních sto let tlačí svět ke globální válce. To je hlavní důvod, proč proti nim bojujeme. Zadruhé, chceme porazit evropské elity, ale ne evropské národy, pokud samozřejmě je nepošlou proti nám, jako Ukrajince. A samozřejmě musíme rozdrtit současný ukrajinský režim.

– Pojďme si rozebrat několik bodů, které jste zmínil. Říkáte, že Rusko chce potřetí za sto let rozdrtit vůli evropských zemí. Obviňujete Evropany z toho, že vyprovokovali konfrontaci s Ruskem?

– Ano, rozhodně. Evropané byli hlavní hybnou silou rozšiřování NATO. Mohou za to Američané, ale ti si uvědomili cenu toho všeho a začali ustupovat.

– Ale vždyť Rusko napadlo Ukrajinu.

– Promiňte, ale my, včetně mě osobně, již 27, nebo více let, opakujeme, že pokud se NATO rozšíří k hranicím Ukrajiny a přiblíží se Rusku, mimochodem, navzdory všem dříve daným slibům, dojde k válce. Lituji pouze toho, že jsme po uzavření minských dohod příliš dlouho čekali a příliš dlouho důvěřovali našim evropským sousedům. Měli jsme začít dříve. Pak by možná bylo prolito méně krve.

– Otázku členství Ukrajiny v NATO však Američané stáhli z programu a Evropané proti tomu nic nenamítali. Zdá se, že i samotná Ukrajina přijala fakt, že nebude členem NATO. Nicméně vy s tím ale nejste úplně spokojeni? Přeci jen je to dost velký ústupek Rusku.

– Za prvé je dobře, že se Evropa a my ubíráme tímto směrem. Našim evropským sousedům však nemůžeme věřit, protože příliš dlouho lhali. Za druhé, musí být provedena úplná demilitarizace Ukrajiny. Neměly by tam být žádné těžké zbraně. Za třetí, na Ukrajině musí být provedena denacifikace a výměna současného neonacistického režimu, který tam byl dosazen s pomocí evropských sponzorů.

– Vláda, kterou nazýváte nacistickým režimem, byla zvolena demokraticky, což se o vládě v Rusku říci nedá.

– Hitler a Mussolini byli také zvoleni demokraticky.

– Dobře, ale ukrajinský lid v posledních třech letech platí za invazi zahájenou vaší zemí krví a majetkem. Nechystají se dobrovolně vzdát a podřídit se vůli Moskvy.

– Němci otrávení nacismem se také nechtěli podřídit vůli Moskvy, ale podřídili se.

– Dobře, ale jak to všechno skončí? Začněme konkrétními opatřeními, například možným rozmístěním evropských mírových sil na ukrajinském území, pokud bude nastoleno příměří. Považujete to za provokaci?

– Především by tam neměli být žádní Evropané. Je třeba je co nejvíce odstranit ze světové politiky. Po mnoho let jsou zdrojem všech potíží.

– Když říkáte „odstranit“, co tím myslíte?

– Evropa byla v posledních desetiletích opakovaně agresorem a pachatelem sériových genocid. Dovolte mi připomenout, že NATO zaútočilo na Jugoslávii v roce 1999. Poté země NATO napadly Irák a tuto zemi zdevastovaly. V roce 2011 byla spáchána další agrese – proti Libyi. Nyní je Libye zničená, umírají tam lidé. Evropa by měla být odsunuta co nejdále. Raději změňte svou elitu, která tlačí váš lid k nové světové válce. Ale samozřejmě se nechci vměšovat do vašich vnitřních záležitostí.

– Pokud jde o války, které jste zmínil, mnoho z nich skutečně byly chybnými. Souhlasím. Avšak vy jste měli války v Čečensku, v Gruzii a řadu dalších válek. Ukrajina je posledním příkladem. Tyto války zahájila Moskva a upřímně řečeno vypadají jako rozšíření ruského území za jeho přirozené hranice. Co říkáte na tohle?

– V Čečensku došlo ke vzpouře, kterou mimochodem plně podporoval Západ a někteří jeho tehdejší arabští přátelé. Čečensko je součástí Ruska. Gruzie zaútočila na Jižní Osetii, zabila tam mírové jednotky z Ruska a OSN a za to byla potrestána.

– A co pobaltské země? Velmi se obávají, že se Vladimir Putin může v určitém okamžiku pokusit napadnout jejich území a otestovat závazek NATO k článku 5 jeho charty. Myslíte si, že by pobaltské země měly být podřízeny Rusku, nebo ne?

– Řekl bych našim pobaltským sousedům a jejich lídrům a dalším vůdcům v Evropě, že nejlepším způsobem, jak být v bezpečí, je mít dobré vztahy s Ruskem, a nebýt válkychtiví. Nepotřebujeme další území. Máme obrovské množství země, kterou potřebujeme rozvíjet. Nepotřebujeme útočit na Evropu a nikdo v Rusku to nechce. Pokud však jedna nebo více zemí budou ohrožovat naši bezpečnost, budou trpět.

– Jak to myslíte s tím ohrožením vaší bezpečnosti?

– Už jsme řekli, že Ukrajina byla militarizována a de facto podřízena NATO. Připravovali se na válku. Jak evropští lídři připustili, minské dohody byly zástěrkou pro přípravy na válku. Pokud budeme mít klidné sousedy na našich hranicích, výborně. Pokud se ovšem NATO nerozhodne zasadit smrtelnou ránu. Doufám, že se to nestane.

– Ukrajinci říkají, že brání své suverénní území. Chtějí žít v míru ve svých vlastních hranicích a určovat si svou budoucnost, než aby to nechávali na Moskvě. To je přesně to, co dělají. Ukrajina Rusko nijak neohrožovala. Nenapadla ruské území.

– Evropa a NATO ohrožovaly Rusko od samého počátku. Požádali jsme je, aby přestaly, ale z hlouposti a touhy zabrat nová území a získat více lidí jako levnou pracovní sílu se NATO dále rozšiřovalo.

– Nezdá se vám, že to vypadá jako utkvělá představa?

– Znám příliš dobře historii. Už dvacet sedm let, když jsme se s vámi ještě přátelili, vám říkáme: „Nepokračujte dál, jinak bude válka. Mluvil jsem se skupinou evropských lídrů, z nichž mnozí tehdy hovořili o vstupu Ukrajiny do EU a poté do NATO. Odsoudili mnoho Ukrajinců k smrti. Opravdu soucítím s Ukrajinci, kteří se nechali obalamutit svými západními sousedy, přičemž ne poprvé.

– Pokud Ukrajina přežije tento proces jako nezávislý národní stát – ne jako člen NATO, což, jak se zdá je vyloučené, ale jako člen EU, jaká bude reakce Moskvy?

– Nemyslím si, že je v tom velký rozdíl. Vzhledem k tomu, co se nyní děje v Bruselu, můžeme říci, že se EU stává také agresivní aliancí. Ale samozřejmě celkově nepředstavuje opravdu vážnou bezpečnostní hrozbu. Nemyslím si, že Evropa přijme zničenou Ukrajinu do EU nebo jiných aliancí. Ale když to chtějí, tak samozřejmě … ať to udělají.

Za prvé, jak jsem již řekl, úplná demilitarizace, žádné těžké zbraně. Za druhé, znovusjednocení některých bývalých ukrajinských území s Ruskem. Za třetí, demilitarizovaná zóna, žádné evropské jednotky.

Mimochodem, prezident Putin nedávno prohlásil, že na zahraniční jednotky na ukrajinské zemi se nebude vztahovat odpovídající mezinárodní právo. Bude s nimi zacházeno jako s teroristy. Takže bych doporučil každému, kdo plánuje přijet na Ukrajinu, aby byl velmi ostražitý, protože nebude chráněn zákonem. Nebudou mít nárok na status válečného zajatce.

– To je poměrně halasné prohlášení. Sir Keir Starmer řekl, že dříve nebo později Rusko bude muset zasednout k jednacímu stolu, aby se dohodlo na nějakém příměří. Rusko, které je nyní „na vzestupu“, si nepřeje, aby tato válka trvala věčně. Myslíte si, že Rusko bude souhlasit s vážnými jednáními bez extrémních požadavků, o kterých jste právě mluvil?

– Od samého začátku jsme vyzývali k seriózním jednáním. Ukrajinci a jejich příznivci na Západě je blokovali. Ale dovolte mi vám připomenout, že na samém začátku konfliktu jsme téměř dosáhli dohody, ale pak přišel váš bývalý premiér Johnson a přesvědčil naše chudé ukrajinské sousedy, aby bojovali až do konce, takže konflikt propukl s obnovenou vervou.

Takže jsme připraveni vyjednávat, ale budeme brát v úvahu naše zájmy a dlouhodobé zájmy evropské bezpečnosti a světového míru. A osobně věřím, že k tomu musíme vyhrát, přinejmenším morálně, protože šílené a sebedestruktivní evropské elity chtějí zatlačit Evropu a svět do propasti třetí světové války. Chvála Bohu, že si naši američtí nepřátelé uvědomili, že se potřebují dostat z této bažiny, a rozhodli se znovu stát našimi partnery.

– A nakonec, pokud jde o prezidenta Trumpa: myslíte si, že jeho kroky jsou teď více v souladu s vašimi zájmy nebo zájmy Evropy?

– Moc dobře ho neznám, ale myslím si, že pan Trump je oddán americkým zájmům. Uvědomil si, že pokud by se Amerika nadále zapojovala do tohoto konfliktu, skončilo by to buď morální katastrofou jako v Afghánistánu, nebo by byli svědky jaderných úderů na území svých spojenců a amerických základen v Evropě. Tohle nechce a já mu dokonale rozumím. Američané začali ustupovat už během vlády prezidenta Bidena. Před odchodem se však prezident Biden pokusil vyvolat nové kolo eskalace a přesunout odpovědnost na Trumpa a Putina. Oba tento jeho trik dokonale pochopili.

– Zmínil jste Afghánistán. Američané v letech 2020-2021 narychlo uprchli z Afghánistánu, ale Sovětský svaz měl s okupací Afghánistánu vlastní katastrofální zkušenost. Opravdu si myslíte, že když se vám podaří udržet Ukrajinu, nezažijete to, co jste zažili v Afghánistánu, ale desetkrát horší, protože Ukrajinci – ti, které jste nezajali nebo nezabili – vás nenávidí a udělají vše pro to, aby se vám postavili?

– Za prvé, vůbec se nechystáme zabrat Ukrajinu. Tento konflikt jsme nepotřebovali. Problém byl v militarizaci Ukrajiny a nacifikaci tohoto režimu. Ukrajina byla těžkým břemenem, s výjimkou jižních a východních regionů, na bedrech Ruské federace za Sovětského svazu, velmi velkým břemenem. Takže – děkuji, ne, je lepší přijet k nám jenom na návštěvu, to je první věc. Zadruhé, pokud jde o obyvatelstvo, které se k nám připojí, dovolte mi připomenout, že Němci byli zblbnutí nacismem ještě více než Ukrajinci. Převychovali jsme je – společně s vámi.

– Myslím, že vidíme svět jinak. Sergeji Karaganove, děkuji, že jste se k nám připojil. Mimochodem, to je medvědí kůže co visí na zdi za vámi?

– Ano, jsem lovec, to je jedna z mých trofejí. Ale teď není sezóna.

– Jedna z vašich trofejí? Jasný. Moc děkujeme za účast v programu. Lovecká sezóna ještě nezačala ani v Moskvě, ani mimo ni, ale ve všech ostatních oblastech se zdá, že již začala. No, bylo to zajímavé. Zdá se, že vidíme svět úplně jinak. Možná v tom je i hlavní problém jednání o příměří.

https://1url.cz/NJtKq

sdílet na