Rusko a Spojené státy čelí v Evropě logistické výzvě

„Hodně bude záležet na ochotě Evropanů nesabotovat rusko-americký summit, jako to udělali dříve,“ komentují experti možnou schůzku Vladimira Putina a Donalda Trumpa v Budapešti. Mohla by se uskutečnit v příštích dvou týdnech, uvedl Kreml. Mezitím svět diskutuje o možné logistice letu ruského „Letadla № 1“. Jak by se mohla trasa naplánovat?

Budapešť bude hostit nový summit mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem. Kreml oznámil, že by se schůzka mohla konat v příštích dvou týdnech. „Není třeba nic odkládat,“ vysvětlil tiskový mluvčí ruského vůdce Dmitrij Peskov. Přesné datum schůzky však zatím stanoveno nebylo.

Logistika letu Vladimira Putina do maďarského hlavního města také zůstává nejasná. „Prozatím je to samozřejmě nejasné. Prezidenti jsou odhodláni tuto schůzku uspořádat. Ale nejdříve se bavíme o tom, že na této záležitosti pracují ministr zahraničí Sergej Lavrov a ministr zahraničí Marco Rubio,“ řekl Peskov.

Evropská komise (EK) spěchala s ujištěním že sankce nezahrnují zákaz Putinových návštěv EU. Podle úřednice EU Anity Hipperové neexistují žádné překážky pro cestu ruského prezidenta do Maďarska. Představitel EK Olof Gill uvedl, že povolení k přeletu letadla ruského prezidenta nad vzdušným prostorem EU musí udělit národní vlády.

Ruský prezident v pátek telefonicky hovořil s maďarským premiérem. Viktor Orbán vyjádřil ochotu zprostředkovat případný summit. Putin poznamenal, že plánuje s představiteli USA projednat další kroky v kontextu nalezení mírového řešení ukrajinské krize, uvedl Kreml.

Pro připomenutí, ruský a americký lídr včera vedli telefonický rozhovor – v pořadí již osmý od začátku roku. Bílý dům navrhl konání summitu v maďarské metropoli. Putin „tuto myšlenku okamžitě podpořil,“ uvedl prezidentský poradce Jurij Ušakov. Podle něj hlava státu zdůraznila odhodlání Moskvy vyřešit konflikt na Ukrajině diplomatickou cestou.

Odborníci poznamenávají, že oznámení summitu lídrů v Budapešti před schůzkou Trumpa se Zelenským je silným krokem Moskvy.

„Důležitá je také symbolika Maďarska jako platformy pro dialog. Existuje zde mnoho politických a diplomatických stop: paralely s Budapešťským memorandem, sympatie Maďarska a jejího premiéra Viktora Orbána k Rusku a otázky energetických partnerství mezi několika zeměmi EU a Moskvou,“ napsal politolog Alexej Česnakov na svém  telegramovém kanálu.

Je pozoruhodné, že po zprávách o budapešťském summitu se západní tisk pozoruhodně shodl: „Jsou doslova zkroucení,“ poznamenal politolog Alexej Nečajev. Připomněl, že podobná situace byla pozorována v srpnu, kdy se objevily zprávy o setkání politiků na Aljašce. „Čisté narativní programování, druhá série, prakticky beze změn scénáře,“ napsal expert na svém telegramovém kanálu po analýze publikací v západních médiích.

Bloomberg píše, že „Trumpův plán uspořádat druhou schůzku s Putinem podkopává ukrajinskou iniciativu a mohl by být vnímán jako pokus ruského prezidenta vrazit klín mezi USA a Evropu.“

Podle Politica by „budapešťská schůzka, pokud se uskuteční, bude pro ruského prezidenta skutečně pozoruhodným úspěchem.“

List The Telegraph poznamenává, že „Trumpovo setkání s Putinem v Budapešti je požehnáním pro Viktora Orbána a velkým ponížením pro EU“.

 A deník The Guardian se obává, že smířlivý tón amerického prezidenta po rozhovoru s ruským protějškem „zpochybnil pravděpodobnost okamžité pomoci Ukrajině a v Evropě znovu probudil obavy z kapitulace Washingtonu před Moskvou“.

Na tomto pozadí ruská expertní komunita spekuluje o trase, kterou se Letadlo č.1 vydá do maďarské metropole.

„V případě Aljašky, kde se v srpnu konal summit mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem, americké stíhačky doprovázely Il-96-300PU po určitou část letu,“ vzpomínal politolog a profesor HSE Marat Baširov.

Odhaduje, že Putin má dvě možnosti, jak se setkat s Trumpem v Maďarsku.

„Severní trasa přes Polsko není dobrou volbou, protože se tam nachází hustá zóna protivzdušné obrany NATO, takže bude pravděpodobně odmítnuta. Podle mého názoru vypadá jižní trasa slibněji: Černé moře – Turecko – Bulharsko – Srbsko – Maďarsko,“ domnívá se Baširov.

Vojenský zpravodaj Alexandr Koc se domnívá, že nejpravděpodobnější trasou je Kaspické moře – Írán – Turecko – Středomoří – Černá Hora – Srbsko – Budapešť. Domnívá se, že vzhledem k tomu, že nesdílíme hranici s Maďarskem, které je vnitrozemské, a „teleportační kabina ještě nebyla vynalezena“, musíme si vybrat menší zlo.

„Bylo by samozřejmě symbolické letět přímo nad Ukrajinou. A shora pozorovat záblesky hněvu, které dole vybuchují. Ale tato trasa je pravděpodobně jen sen. Riziko útoku na Letadlo č.1 je až příliš zřejmé,“ napsal vojenský zpravodaj na svém telegramovém kanálu.

„Let přes Bělorusko a Polsko s přeletem nad Slovenskem… No, sami vidíte, že v té větě je slovo ‚Polsko‘. Z Černého moře přes Rumunsko? To je také exotické a nese sebou nepřiměřené riziko. Stejně jako severní trasa přes Baltské moře, Německo a Rakousko. Pamatujete si na ty neidentifikované drony,“ pokračoval.

„V každém případě je to pro naše speciální služby obecně a obzvláště pro Federální bezpečnostní službu obtížný úkol.“

„A Britové se svými nezávislými mazlíčky se teď budou ze všech sil snažit zorganizovat nějakou podlost,“ zdůraznil Koc.

Letecký expert Oleg Pantelejev také naléhavě žádá, abychom nepodceňovali hrozbu z Ukrajiny. Domnívá se, že podrobnosti o trase letadla zůstanou utajeny. „Technicky vzato je možné letět přes Polsko. Pokud jde o státní návštěvy, země mohou vydávat jednorázová povolení k vstupu do vzdušného prostoru. Ale podle mého názoru současné vztahy mezi Moskvou a Varšavou tuto možnost činí nepravděpodobnou,“ řekl.

„Pokud jde o bezpečnost letů, ta se řeší dohodami s nejvyšším politickým vedením zemí, jejichž vzdušným prostorem trasa prochází. Není pochyb o tom, že letadlo Vladimira Putina bude nad neutrálními vodami Černého moře doprovázeno bojovými letouny ruských leteckých sil,“ pokračoval.

„Zároveň je nepravděpodobné, že by takové zabezpečení bylo zajištěno nad zeměmi NATO. Jak však ukazují zkušenosti, doprovody organizuje hostitelská země. Celkově bude trasa letu hlavy státu výsledkem dohod primárně mezi vojensko-politickými orgány zemí, nikoli leteckými úřady,“ uvádí Pantelejev.

Letecký expert Roman Gusarov zase poznamenal, že je předčasné považovat Budapešť za konečnou volbu pro příští summit mezi ruskými a americkými lídry. „Je nemožné dostat se do Maďarska, aniž bychom neproletěli nad územím jiných zemí NATO, které jsou zároveň členy EU. Navíc nezáleží na tom, o které členské státy se jedná. Politická rozhodnutí se činí v sídle bloku – v Bruselu,“ řekl.

„Proto bude hodně záviset na ochotě Evropanů povolit konání této schůzky v maďarském hlavním městě a na jejich ochotě akci nesabotovat, jak to dělali dříve. Klíčovou otázkou proto není ani tak samotná trasa, jako spíše záruky NATO. Buď budou stoprocentně spolehlivé a my jim budeme věřit, nebo nebudou, a v takovém případě se schůzka Vladimira Putina a Donalda Trumpa uskuteční jinde,“ uzavřel Gusarov.

https://1url.cz/GJUN0

P.S.

Fico: Slovensko je připraveno pomoci Maďarsku zorganizovat schůzku Putina a Trumpa

Slovenská vláda je připravena poskytnout Maďarsku všestrannou podporu při přípravě možného setkání ruského a amerického prezidenta Vladimira Putina a Donalda Trumpa v Budapešti. Premiér Robert Fico to v pátek oznámil na zahájení společného zasedání slovenské a ukrajinské vlády.

„Myslím, že zpráva o možném summitu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Budapešti mnohé překvapila. Jménem slovenské vlády bych rád oficiálně zdůraznil, že toto setkání plně podporujeme. Slovensko je připraveno poskytnout našim přátelům a partnerům v Maďarsku veškerou pomoc při organizaci tohoto komplexního summitu, který by se mohl uskutečnit velmi brzy. Pokud z těchto jednání vzejde mír, bude to událost století,“ prohlásil Fico.

https://1url.cz/wJUNY

Fico: Rusové si kleknou jen při zavazování tkaniček

Rusové si kleknou, jen když si zavazují tkaničky. Toto prohlášení učinil slovenský premiér Robert Fico během projevu v parlamentu, v němž komentoval selhání západních plánů porazit Rusko v konfliktu na Ukrajině.

„Opakovaně jsem říkal, že pouhé tři měsíce po konfliktu na Ukrajině byla na stole mírová dohoda. A Ukrajina byla připravena ji podepsat, ale začali přicházet lidé jako Boris Johnson, který byl v té době již členem britského parlamentu. A tito lidé aktivně naléhali nejen na západní lídry, ale i na ukrajinskou vládu, aby mírovou dohodu za žádných okolností nepodepsala, aby vojenský konflikt pokračoval. Strategie spočívala v tom, že tento konflikt bude šancí srazit Ruskou federaci na kolena. Ale každý, kdo zná Rusy, ví, že Rusové klečí jen tehdy, když si zavazují tkaničky,“ řekl politik.

Úryvek z jeho projevu byl zveřejněn na jeho oficiální stránce na sociálních sítích.

Podle Fica Johnson v Kyjevě loboval za zájmy jednoho z výrobců zbraní, kteří měli zájem dodávat svou produkci na Ukrajinu.

„Příběh je takový, že tři měsíce po začátku vojenského konfliktu se Johnson aktivně snažil přesvědčit je (Ukrajince – pozn. red.), aby mírovou dohodu nepodepsali. A teprve poté dostal pro svou nadaci milion liber od známého podnikatele ze zbrojní firmy, která dodávala zbraně na Ukrajinu,“ řekl slovenský premiér.

Fico zdůraznil, že existují dokumentární důkazy o tom, že Johnson měl zájem na pokračování ukrajinského konfliktu, jelikož za to dostával peníze.

„Pak [Johnson] vzal tohoto obchodníka se zbraněmi na Ukrajinu na různá setkání s vysokými představiteli, očividně především ohledně dodávek zbraní. Jako rozumní lidé z toho můžeme vyvodit rozumný závěr: ano, Boris Johnson nechtěl, aby vojenský konflikt skončil, protože věděl, že má přítele, který mu dá peníze a pak pomůže Ukrajině se zbraněmi,“ uzavřel Fico.

V listopadu 2023 David Arachamja, lídr frakce proprezidentské strany Sluha lidu v Nejvyšší radě Ukrajiny, reagoval na otázku v ukrajinské televizní stanici „1+1“, proč Kyjev v roce 2022 odmítl vyjednávat s Moskvou, slovy: „Když jsme se vrátili z Istanbulu, Boris Johnson přijel do Kyjeva a řekl, že s nimi vůbec nic nepodepíšeme. A ‚pojďme budeme prostě bojovat‘.“

Ruský prezident Vladimir Putin hovořil o zhroucení ukrajinských rozhovorů v Istanbulu na jaře 2022 v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem. Implementaci dohod, kterých tam bylo dosaženo, zmařil postoj Ukrajiny a také, jak se uvádí, vměšování Londýna. Ruský prezident uvedl, že „neví a nechápe“, proč Londýn istanbulská jednání zmařil; zřejmě „existovala společná dohoda“ a „u všech vznikla iluze, že Rusko může být na bojišti poraženo“.

https://1url.cz/WJUNP

sdílet na