Evropská unie zahajuje projekt, který může vést ke sledování občanů

Tomio Okamura fb

Evropská unie zahajuje projekt, který může vést ke sledování občanů a totalitnímu systému podobnému čínským sociálním kreditům. Chraňme svobodu a soukromí občanů! Na problém upozornil na server Gatestone Institute. Jde o digitální identitu, kterou zavádí pro všechny členské státy také Evropská unie.

„Evropané jsou samozřejmě kontrolováni „pro jejich vlastní dobro“. V zájmu jejich „ochrany“ jim byrokraté pouze odeberou soukromí a svobodu,“ varuje americký výzkumník Robert Williams.

Američanům (zatím) digitální identitu nevnucují, ale podle spisovatele a novináře Michaela Shellenbergera se stejné extrémní názory šíří také mezi vlivnými Američany. Prosazování digitální identity financují také Larry Ellison a Bill Gates.

Michael Shellenberger napsal: „Prosazování digitální identity financují hlavně Američané – včetně Billa Gatese a majoritního vlastníka společnosti Oracle Larryho Ellisona.“ Larry Ellison je druhým nejbohatším člověkem na světě a jedním z největších finančních podporovatelů Tonyho Blaira. Ellison pronesl výroky, z nichž je bolestně zřejmé, že skutečným cílem zavedení digitálních identit je totální kontrola: V rozhovoru s Blairem na Světovém summitu vlád (World Governments Summit) v únoru Ellison prohlásil, že všechny údaje o obyvatelstvu musí být „sjednoceny“:

„NHS [Národní zdravotní služba] ve Velké Británii disponuje neuvěřitelným množstvím údajů o obyvatelstvu, ale tyto údaje jsou roztříštěné. Modely umělé inteligence k nim nemají snadný přístup. Musíme vzít všechny údaje, které v naší zemi máme, a musíme je přesunout do jediné, chcete-li, sjednocené datové platformy.“

Tato data budou ve spojení s rozsáhlou sítí propojených kamer využívána umělou inteligencí k neustálému sledování obyvatelstva, vysvětlil loni Ellison, jehož společnost Oracle se zaměřuje na poskytování výpočetních služeb přes internet (cloud computing) a umělou inteligenci. Ellison řekl: „Občané se budou snažit chovat co nejlépe, protože budeme neustále zaznamenávat a hlásit vše, co se bude dít.“

„Pokud vám to všechno zní povědomě, tak to silně připomíná čínský systém sociálního kreditu. V Číně mají města k dispozici systém „City Brain“ (Městský mozek) založený na umělé inteligenci a kamerovém systému, který v reálném čase pečlivě sleduje obyvatele prostřednictvím stovek milionů kamer. Tento systém, který je vlastně jakousi extrémní verzí Velkého bratra, samozřejmě účinně eliminuje veškeré zdání soukromí a jakoukoliv svobodu, protože detailně sleduje vaše pohyby, a vy se tedy nemáte čeho bát!“ varuje Williams.

Před didigitální identitou varuje i Institut pro politiku a společnost. „Zatímco Evropská unie prezentuje svou digitální peněženku jako dobrovolný, decentralizovaný a uživatelsky kontrolovaný nástroj, britský projekt BritCard plánuje zavést povinnou digitální identitu spojenou s imigrační a pracovní kontrolou. BritCard představuje varovný příklad toho, jak se technologický projekt slibující efektivitu může proměnit v mechanismus digitálního dohledu. Současný liberální evropský přístup může časem zmutovat ke stejnému typu plošné kontroly, pokud bude systém rozšiřován o nové povinnosti a napojován na veřejné i soukromé služby. Rozhodující bude, zda si zachová princip dobrovolnosti, ochrany soukromí a občanské kontroly nad daty,“ varuje autor studie Jan Rovenský.

Rovenský říká, že evropský model je zatím liberální, ale tlak na povinné využívání a propojení se státními i komerčními systémy může vést k jeho postupné přeměně v kontrolní nástroj podobný britskému.

Zavedení jednotné digitální identity (European Digital Identity Wallet, EUDI Wallet) představuje jeden z nejambicióznějších projektů Evropské unie poslední doby. Jeho cílem je vytvořit systém, který občanům umožní bezpečně prokazovat totožnost a podepisovat dokumenty v online prostředí napříč členskými státy EU.

Tento koncept navazuje na rámec nařízení eIDAS (Electronic Identification, Authentication and Trust Services) z roku 2014, které bylo v roce 2024 zásadně přepracováno. Nová verze, známá jako eIDAS 2.0, zavádí právě princip tzv. evropské digitální peněženky – aplikace, která umožní uživateli uchovávat digitální doklady, kvalifikované podpisy či přístupové údaje ke službám veřejného i soukromého sektoru (EU 2024/1183).

Podle EK budou „digitální peněženky“ fungovat jako mobilní aplikace (či jiná uživatelská aplikace), v níž občan uchovává své digitální doklady (např. občanský průkaz v elektronické formě, řidičský průkaz, certifikáty vzdělání, daňová přiznání aj.) a pomocí níž se může přihlašovat do služeb veřejné správy i ke komerčním poskytovatelům v jakémkoli členském státě.

Z výčtu praktických situací použití elektronické peněženky EK zmiňuje např. podávání žádosti o cestovní pas nebo řidičský průkaz, podání daňového přiznání, otevření bankovního účtu, registraci SIM karty, podepisování smluv, vyzvedávání léků na předpis v lékárně, potvrzení totožnosti při provádění online plateb, dokládání vzdělání nebo čerpání sociálních dávek. Systém má být plně funkční do konce roku 2026 a využívat jej budou moci všichni občané členských států EU, kteří o digitální identitu projeví zájem. Oproti dosavadním národním elektronickým identitám má EUDI Wallet umožnit jednotný přístup napříč Unií – občan registrovaný například v Česku se bude moci prokazovat i v Německu nebo Francii, a naopak.

„Anonymita na internetu dlouhodobě představovala důležitý pilíř svobodného online prostoru – umožňuje lidem vyjadřovat názory, sdílet zkušenosti, kritizovat moc nebo se organizovat, často bez obav z represí či ztráty reputace. Zavedení jednotné digitální identity pro všechny občany Evropské unie proto otevírá zásadní otázku: nejde ve skutečnosti o první krok k omezení anonymity a s ní spojených občanských svobod?“ ptá se Rovenský.

„Projekt digitální peněženky má podle oficiálního narativu občanům ulehčit život, umožnit bezpečné prokazování totožnosti a podepisování dokumentů v digitálním prostředí. Má být také dobrovolný. V tomto směru je však obezřetnost na místě vzhledem ke způsobu, jakým Evropská komise dlouhodobě prosazuje své priority. Příkladem může být zelená agenda, kdy se z původní deklarace o ochraně životního prostředí a záměru snižovat emise (Green Deal) vyklubaly emisní povolenky pro domácnosti 2 a osobní dopravu (Fit for 55), nebo anabáze kolem Chat Control, kdy chtěl Brusel monitorovat veškeré zprávy v telekomunikačních aplikacích, oficiálně kvůli ochraně dětí před pedofily,“ dodal Rovenský.

Podle Rovenského lze na digitální identitu lze pohlížet jako na další stupeň elektronické profilace občanů. Pokud bude digitální identita propojena s různými oblastmi života – od bank přes sociální sítě až po online nákupy – vznikne rozsáhlá datová mapa, která bude schopna detailně popsat chování, preference i názory každého uživatele. Jelikož má být digitální identita používána i v komerčních kontextech, například při přihlašování k bankovním, pojišťovacím nebo sociálním službám, je možné, že poskytovatelé služeb ji začnou vyžadovat a vytvoří tak tlak na plošné využívání systému. Jinými slovy, původně dobrovolný nástroj se může postupně stát fakticky povinným.

„Zvlášť citlivým bodem je otázka propojení digitální peněženky se soukromými platformami, například sociálními sítěmi nebo online tržišti. Tento krok by logicky znamenal ztrátu anonymity v online prostředí. Pokud by například přístup k účtu na sociální síti nebo k internetovému obchodu byl podmíněn ověřením identity prostřednictvím digitální peněženky, každé přihlášení, komentář či nákup by bylo jednoznačně spojeno s konkrétní fyzickou osobou. Taková infrastruktura by poskytla bezprecedentní možnosti sledování a profilace, jak ze strany korporací, tak státních institucí,“ uvádí Rovenský.

„V souvislosti s dalšími unijními iniciativami – jako je zavedení digitálního eura nebo tlak na měření osobní uhlíkové stopy – se obavy, že digitální identita bude sloužit jako nástroj monitorování a řízení chování občanů, jeví jako oprávněné. Z debat o udržitelném spotřebním chování lze usuzovat, že osobní data mohou být využívána k nastavování individuálních limitů nebo k cílenému zpoplatnění určitých činností. Pokud by digitální peněženka obsahovala i platební funkce v rámci digitální měny, stala by se v podstatě jednotnou bránou ke všem aspektům života – od identity přes finance až po spotřební chování. V případě, že by se za občanem táhla kompletní digitální stopa, která by v lepším případě sloužila pouze k personalizaci reklamy, v horším však k plošnému dohledu a postupné úpravě chování podle politických či ekonomických narativů Bruselu, by se prostor pro anonymní vyjadřování, svobodný pohyb v digitálním prostředí a osobní svobodu jako takovou dramaticky zmenšil, ne-li zcela vymizel,“ varuje studie.

Podle kritiků digitální identity by tak stát mohl prostřednictvím jednoho digitálního identifikátoru získat přístup k rozsáhlému množství údajů o občanech a zároveň kontrolovat jejich přístup ke klíčovým veřejným službám a zdrojům.

„I když se dnes Evropská unie prezentuje liberálním a decentralizovaným přístupem, tlak na tzv. efektivní interoperabilitu a na jednotné propojení veřejných i soukromých služeb může postupně směřovat k modelu, který se nebezpečně přiblíží britskému scénáři. Jakmile se digitální peněženka stane podmínkou pro přístup ke službám, platbám či komunikaci s úřady, stane se fakticky povinným nástrojem, a tím i potenciálním prostředkem plošného sledování. ie tak může fungovat jako zrcadlo možného vývoje Evropské unie. Z liberálního projektu zaměřeného na pohodlí občanů se může stát systém kontroly, v němž bude každý přístup k účtu, úřadu či nákupu propojen s konkrétní identitou. To, co dnes začíná jako slib moderní digitalizace, se tak může zítra proměnit v mechanismus trvalého dohledu – „Checkpoint Europe,“ varuje Rovenský.

sdílet na