Drulák: Fialu nezvou už ani na Západ. Zelenskyj řeší své vlastní přežití, peníze a exil

Profesor Petr Drulák v rozhovoru pro Zákony bohatství uvedl, že se začínají objevovat první signály možného urovnání konfliktu na Ukrajině, ale mír, který přijde, nebude pro Ukrajinu ani pro Evropu důvodem k radosti. Ukrajina podle něj už dávno není suverénním státem a její osud je řízen zvenčí. Zároveň zdůrazňuje, že premiér Petr Fiala není v Evropě brán vážně, na rozdíl od lídrů jako Viktor Orbán nebo Robert Fico, kteří dokážou hájit národní zájmy, zatímco Fiala vsadil na lokajskou vazalskou politiku. Hovořil i o tom, jak si do budoucna zajistit bezpečnost.

Foto: Youtube
Popisek: Petr Drulák

Po více než třech letech bez významnějších diplomatických jednání se USA a Rusko znovu dostávají k rozhovorům. Podle Petra Druláka jde o důležitý moment, který naznačuje možné snížení napětí. „Měli jsme tu tři roky bez jakýchkoliv významnějších diplomatických kontaktů mezi těmito dvěma státy, které mají o čem jednat. Za vlády předchozí administrativy to nebylo možné. Jakmile se obnovuje diplomacie, znamená to vyhlídku na snížení násilí. To je vždy pozitivní,“ říká profesor Drulák s tím, že se dost možná již blížíme k ukončení konfliktu na Ukrajině.

Drulák upozorňuje, že vývoj konfliktu na Ukrajině se nebude odvíjet podle představ západní propagandy. „To, že konflikt nedopadne tak, jak zamýšleli ti, co ho celá léta živí, je téměř jisté. Nedopadne to ukrajinským vítězstvím a Ukrajina z toho nevyjde vůbec dobře. Tato věc byla zřejmá už od jara 2022, akorát, že ta oficiální propaganda tyto věci popírala.“

Zároveň zdůrazňuje, že zatímco USA a Rusko se vracejí k diplomatickým jednáním, Evropa stále setrvává v postoji, který mírové snahy spíše narušuje. „Evropa dnes nepatří mezi ty, kteří by aktivně podporovali mírové dohody. Místo toho se řadí mezi ty, kteří je spíše kazí,“ řekl Drulák.  

„Mír, který se rýsuje, nebude Ukrajince těšit. A ani Evropu, protože evropští lídři, podobně jako Zelenskyj, do tohoto konfliktu investovali nejen obrovský politický kapitál,“ zopakoval Drulák.  

Propagandistická lež o suverenitě Ukrajiny

Prezident Trump v nedávném prohlášení uvedl, že „Ukrajina neměla válku nikdy začínat“, čímž naznačil, že odpovědnost za konflikt leží na Kyjevu. Nebo jeho prohlášení směrem k Ukrajině „byli jste u toho tři roky, mohli jste to v těch třech letech ukončit“.

Drulák upozorňuje, že i přes zásadní rozdíl mezi Bidenovou a Trumpovou administrativou existuje v americké politice vůči Ukrajině určitá kontinuita: „Ta kontinuita spočívá v propagandistické lži, že Ukrajina je suverénní stát. Jak Biden říkal, že Ukrajinci si musí sami rozhodnout, nebo když Trump říkal, co měla Ukrajina udělat před třemi lety. Ve skutečnosti  je Ukrajina satelitem Západu a dělá to, co jí Západ dovol, nebo nedovolí.“

„Takže chapadla amerického ‚hlubokého státu‘ udělala všechno, aby k té dohodě mezi Ukrajinou a Ruskem nedošlo. Ukrajinci plnili americké příkazy, a teď přichází nový americký šéf, který říká, že to mohli dělat jinak. Tento alibismus mi trochu vadí,“ dodal Drulák.

Oceňuje tedy, že Trump na rozdíl od předchozích administrativ přistupuje k otázce míru a diplomacie s větší otevřeností. Zároveň ale dodává: „Součástí státnického jednání by bylo i uznání toho, jaké zlo tam ti Američané napáchali. To moc neslyším,“ zdůraznil Drulák. 

Zelenského závislost na americké ochraně a jeho budoucnost

„Zelenskyj ví, že pokud by přišel o americkou ochranu, tak nejenom končí jeho politické přežití, ale je ohroženo i jeho fyzické přežití. A on v minulosti ukázal, že není příliš odvážný člověk. Takže si myslím, že tady v podstatě vědí, že když na něj nějak zásadním způsobem zatlačí, tak od něj dostanou, co potřebují,“ poznamenal profesor.  

Podle něj už nyní Zelenskyj neřeší otázku vítězství nebo prohry, ale především své vlastní přežití. „Teď mu jde už o to, se z Ukrajiny dostat, aby pak mohl v nějakém exilu užít si peníze, co si nakradl.“ A připomněl rozsáhlou korupci v nejvyšších ukrajinských kruzích, o níž svědčí i informace z mezinárodních úniků dokumentů Pandora Papers a Panama Papers, které odhalily podezřelé finanční transakce a vlastnictví zahraničních majetků ukrajinských elit včetně lidí blízkých Zelenskému.

Neúčast Česka na klíčových jednáních a izolace Petra Fialy

Dále profesor Drulák komentoval i absenci české diplomacie na významných mezinárodních jednáních, konkrétně na bezpečnostní konferenci v Mnichově a na setkání v Paříži, kde se sešli klíčoví evropští lídři včetně Emmanuela Macrona. „To, že se české diplomacii nepodařilo dostat na setkání v Paříži, i přes takovou podporu poskytovanou vládou ČR Ukrajině, muselo být pro Petra Fialu velmi trpké,“ podotkl.  

Podle něj už dávno není překvapením, že Fialova vláda začíná ztrácet pozici i na Západě. „To, že premiér Fiala nemůže jet někam na východ nebo na jih a bavit se tam normálně s lídry, na to už jsme si zvykli. Teď už se ale ukazuje, že ho nezvou ani na Západ.“  

https://www.youtube.com/embed/wGnLfxxdw3I?si=GxUO4RkHJRBS2BbO Premiér Fiala na skutečnost, že Česko nebylo přizváno k důležitým jednáním v Paříži, reagoval tím, že „je třeba položit zbraně a peníze na stůl, aby nás začali brát vážně“.

K tomu Drulák poznamenal, že Petra Fialu skutečně nelze brát pro jeho politiku vážně, na rozdíl od jiných evropských lídrů. „Jsou státy naší velikosti, které jsou v Evropě brány vážně, například premiér Viktor Orbán je brán vážně nebo premiér Robert Fico. Proto se není co divit, že Fialu nikdo nebere vážně, s tím, co dělá v čele České republiky a co dělá jeho diplomacie. Jeho diplomacie končí obvodem Prahy 1. On v podstatě vsadil na lokajskou vazalskou politiku, takže česká zahraniční politika nemusí z tohoto hlediska nikoho moc zajímat. Oni se kouknou, co se říká v Bruselu a Washingtonu, a Česká republika dělá, co se jí řekne,“ poukázal profesor.

Ztráta vážnosti české diplomacie je nejen vinou premiéra Fialy, ale i jeho klíčových ministrů. „Za to, že nás ve světě neberou vážně, může nejen Petr Fiala. Stejný podíl na tom má i ministryně obrany Jana Černochová nebo šéf české diplomacie Jan Lipavský a další,“ poukázal profesor Drulák.  

Zároveň upozorňuje, že premiér Fiala nejenže nechápe principy suverénní zahraniční politiky, ale ani nepřemýšlí o skutečných zájmech České republiky. „Nepokouší se hledat cestu, jak by se to mělo dělat jinak. Že by Česká republika měla definovat své zájmy a ty prosazovat. To Fialu vůbec nenapadlo. On řekl, že cesta je v tom, že musíme nalít víc peněz do obrany. A to je samozřejmě nesmysl,“ konstatoval Drulák.  

Rozpočet na obranu Drulák zhodnotil jako více než dostatečný, ale vláda jej přerozděluje zcela špatně. „Na obranu jde docela dost peněz, možná i víc, než by jít mělo. To říkám naprosto zodpovědně. Ale otázkou je, na co ty peníze jdou. To je jeden z největších skandálů Fialovy vlády. Oni kupují předražené americké stíhačky a výzbroj, kterou Česká republika nepotřebuje,“ kritizuje Petr Drulák. „Pokud chceme mít obranyschopnou a bojeschopnou armádu – a souhlasím, že ji potřebujeme, protože ji nemáme – tak se musí investovat do vojáků,“ řekl Drulák, že by se vláda měla vláda zaměřit na budování lidského potenciálu a modernizaci armády, která bude odpovídat reálným potřebám ČR, nikoliv diktátu zahraničních zbrojních lobby.

Zbrojní soběstačnost ČR

Odpověděl si také na otázku, odkud by česká armáda měla získávat zbraně, a zdůraznil nutnost posílit domácí výrobu a regionální spolupráci. „Co jsou zbraně, které potřebujeme? Je nutno naprosto jasně říct, že podstatnou část těch zbraní si musíme vyrábět sami. Budou zbraně, které si neumíme vyrobit a budeme na jejich dodávkách závislí. Ale pak si musíme dobře rozvážit, kdo jsou ti druzí. Ti druzí, kdo nám dodávají zbraně, musí být naši bezprostřední sousedé, což znamená širší střední Evropa,“ vysvětloval Drulák.  

Za absurdní označil, že se česká armáda stále více spoléhá na zbrojní dodávky z USA nebo z jiných vzdálených zemí, místo aby využívala potenciál evropských partnerů. „Spoléhat v dodávkách zbraní na zámořské partnery je holý nerozum,“ prohrásil profesor Drulák s tím, že naše zahraničněpolitické důvody se budou často lišit.

Evropská obranná iniciativa a budoucnost bezpečnosti v Evropě

Evropská unie připravuje největší obranný plán od studené války, který má reagovat na měnící se bezpečnostní situaci a snižující se angažovanost USA v evropské obraně.  

Drulák zmínil, že na budoucnost NATO by příliš nesázel. „Musíme se v Evropě připravit na svět, kde Evropa už nebude protektorátem Američanů, což nám přinese určité výhody, ale i určité náklady.“ Představu vytvoření evropské armády však považuje za mimořádně nebezpečnou. „Musím říct, že věci, které v posledních letech přicházejí z Bruselu, jsou orwellovské. Považuji je za mimořádně nebezpečné. A bál bych se, kdyby evropské armádě veleli lidé jako Ursula von der Leyen, Emmanuel Macron nebo případně Keir Starmer. To je spíše nešťastná úvaha,“ poznamenal.  

„Za zdravý přístup bych považoval spíše středoevropskou iniciativu, středoevropský bezpečnostní blok, než se dostat do vleku Bruselu, Paříže a zemí, které mají jiné bezpečnostní zájmy a neberou v potaz ty naše,“ dodal profesor Petr Drulák.

Zdroj : Parlamentní Listy

sdílet na