Co je dovoleno Bohovi… Izraelské jaderné zbraně zákazu nepodléhají

Skromné ​​mlčení MAAE.

Dmitrij Nefjedov

Účastníci summitu BRICS v Rio de Janeiru odsoudili nedávné údery na Írán a vyjádřili znepokojení nad útoky na íránská jaderná zařízení pod zárukami MAAE. BRICS vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby se zabývala otázkou zajištění jaderné bezpečnosti ve vojenských konfliktech.

Washington mezitím nadále hovoří s Teheránem jazykem ultimát a požaduje, aby Írán obnovil spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE), jinak to bude mít důsledky. Izrael, který má jaderné zbraně a nosiče, však nikdy nebyl požádán o podobné kroky, nehledě na to, že Tel Aviv MAAE ignoruje a nepodepsal Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, kterou Írán podepsal a ratifikoval již v roce 1970 a s MAAE spolupracuje od roku 1974…

Spojené státy nedávno požadovaly, aby Írán „okamžitě obnovil spolupráci s MAAE, aby se předešlo komplikacím. Pozastavení spolupráce s MAAE ze strany Íránu je nepřijatelné,“ uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Tammy Bruceová a vysvětlila, že „slovo ‚nepřijatelné‘ používáme proto, že Írán se rozhodl pozastavit spolupráci s MAAE v době, kdy má příležitost změnit kurz a zvolit si cestu míru a prosperity“.

Připomeňme, že 25. června, den po dosažení dohody o příměří s Izraelem, Majlis (íránský parlament) hlasoval pro pozastavení spolupráce s MAAE. 2. července prezident Masúd Pezeškijan podepsal odpovídající dekret a 4. července skupina inspektorů opustila zemi a vrátila se do sídla organizace ve Vídni. 

V Teheránu také zaznívají prohlášení, že je načase, aby Írán odstoupil od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Íránský parlament tento možný krok vysvětluje tím, že smlouva měla za prvé zaručit bezpečnost Íránu a ne se stát důvodem její absence. A za druhé, Izrael je stále mimo NPT (Smlouva o nešíření jaderných zbraní) a MAAE.

Tel Aviv vysvětlil svou operaci tím, že se Írán „blíží k vytvoření jaderné bomby“, Teherán však tato obvinění popřel. Jak je známo, v noci 22. června provedly Spojené státy údery (včetně použití hluboko pronikajících bomb) na nejdůležitější místa íránského jaderného programu ve snaze oddálit realizaci vytvoření jaderné bomby.

Ministr obrany Israel Katz se chlubí „strategickým triumfem“ IDF (Izraelské obranné síly), které údajně dosáhly „mimořádného úspěchu v narušení íránského jaderného programu a zničení jeho systému výroby raket – dvou hrozeb, které představovaly největší nebezpečí pro Izrael“, a stanovil úkoly do budoucna: 

„Izraelské obranné síly se musí připravit jak ve zpravodajském, tak i operativním plánu, aby zajistily vzdušnou převahu nad Teheránem a zabránily Íránu v obnovení jeho potenciálu. Podle náčelníka generálního štábu IDF generálporučíka Eyala Zamira trvaly přípravy na operaci „Vzpínající se lev“ několik let a zahrnovaly „tisíce hodin plánování, shromažďování zpravodajských informací a výcviku. V posledních měsících rozvědka získala zkušenosti, rozšířila své schopnosti a plán se stal proveditelným. Letadla letectva kontrolovala oblohu nad Teheránem, rozvědka prokázala inovativní schopnosti a naše protivzdušná obrana chránila týl… Operace skončila, ale kampaň pokračuje.“

Generální ředitel MAAE Rafael Grossi, který přihrává Washingtonu a Tel Avivu, oznámil značné škody na napadených zařízeních a zároveň si postěžoval, že Írán by mohl během několika měsíců obnovit procesy obohacování uranu. Grossi zdůrazňuje „naprostou důležitost“ jednání s Íránem o rychlém obnovení monitorovacích a ověřovacích prací, ale samozřejmě ani slovo o jaderném potenciálu Netanjahuova režimu… Není tedy náhoda, že íránský prezident Masúd Pezeškijan řekl svému francouzskému protějšku Emmanuelu Macronovi, že Teherán pozastavil spolupráci s MAAE kvůli „destruktivnímu“, podle jeho slov, chování Grossiho vůči Íránu. Íránský tisk obvinil Argentince Grossiho z práce pro Izrael a také, že je těžké popřít přítomnost britského „krtka“ v organizaci …

Skutečnost, že Izrael má jadernou bombu, není globálními médii zpochybňována: „Tolerance Západu k tajnému arzenálu Izraele… je na Blízkém východě vnímána jako symbol pokrytectví, který umožňuje jeho spojenci porušovat normy nešíření jaderných zbraní, zatímco Írán, který do značné míry plní své smluvní závazky, je trestán.“ 

Tajná dohoda se Spojenými státy z roku 1969, která Izraeli umožnila uchovat své jaderné zbraně v tajnosti, odrážela jedinečné postavení současného židovského státu v mezinárodním systému posledních desetiletí, umožňovala mu jednat beztrestně, aniž by se musel příliš starat o důsledky.

Jak uvedla Susie Snyderová, koordinátorka Programu pro zákaz jaderných zbraní a Mezinárodní iniciativy pro zrušení jaderných zbraní (ICAN), v současné době tato země podle odhadů expertů „vlastní přibližně 100 jaderných hlavic, ačkoli to oficiálně nepotvrzuje“ (podle Federation of American Scientists je to o něco méně než sto hlavic).  

Židovský stát existenci svého jaderného arzenálu oficiálně nepotvrzuje ani nepopírá, „ale podle úniků informací v posledních letech je to světovému společenství již dlouho známo“. Izraelské jaderné zbraně „představují hrozbu pro svět“.

Podle S. Snyderové Izrael „zvyšuje financování svého jaderného programu “ a podle „nezávislých vyšetřování se potenciál jaderných zbraní na ponorkách zvyšuje obzvláště aktivně. A to je velmi nebezpečné pro samotné Izraelce“.

Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI) uvedl pro rok 2025 podobné odhady, podle kterých má Izrael nejméně 90 jaderných hlavic, „většinou rozmístěných nikoli na nosičích, ale ve skladech. Hlavním nosičem izraelských jaderných zbraní je letectvo.“

Dále se uvádí, že Izrael, ačkoli veřejně nepřiznal držení jaderných zbraní, provedl v roce 2024 „test raketového pohonného systému v rámci modernizace svého jaderného potenciálu. Tento test zařízení může souviset s izraelskou rodinou balistických raket Jericho, které jsou schopny nést jaderné zbraně“. Izrael navíc „může také modernizovat komplex reaktorů na výrobu plutonia, který se nachází poblíž města Dimona“ (v Negevské poušti na jihu země – pozn. red.), který je v provozu od poloviny 60. let 20. století.

Mezitím kongresmani Josh Gottheimer (demokrat za New Jersey) a Mike Lawler (republikán za New York) nedávno předložili návrh zákona o předání Izraeli amerických strategických bombardérů stealth B-2 Spirit a bomb GBU-57 pro hluboké ničení bunkrů (každá o hmotnosti 11-14 tun) „pro případ, že by se Írán pokusil vyrobit jadernou zbraň“. V roce 2024 měly Spojené státy v provozu 19 bombardérů B-2 a několik desítek výše zmíněných bomb, ale doposud Spojené státy tyto zbraně svým spojencům nepředaly. Je charakteristické, že tato iniciativa byla předložena současně s požadavkem Washingtonu, aby Teherán obnovil spolupráci s MAAE.

Za skutečného autora-iniciátora této iniciativy agentura Axios již v polovině června označila D. Trumpa, který  „považuje silné bomby na ničení bunkrů za klíčovou páku tlaku, která má Írán donutit k uzavření konečné dohody “. 

Podle německého deníku Berliner Zeitung (19. června tohoto roku) by USA mohly „tajně předat Izraeli, pokud tak již neučinily, supertěžkou bombu GBU-57A/B a bombardér B-2 k pronájmu, aby Tel Aviv sám zničil íránské centrum na obohacování uranu ve Fordow “. Tyto informace nebyly nijak vyvráceny.

Izraelští experti poznamenávají, že jelikož Izrael nepodepsal Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT), má plné právo ignorovat rozhodnutí MAAE o inspekci izraelských jaderných zařízení, zejména proto, že vnější svět, včetně arabských zemí, se s jadernými zbraněmi země de facto smířil. „To ale neznamená, že Izrael v budoucnu nebude čelit masivnímu tlaku ze strany evropských a arabských zemí, které požadují, aby se připojil k NPT“.

…V prosinci 1974 izraelský prezident Efraim Kacir novinářům řekl: „Izrael má jaderný potenciál.“ Když se jeden z účastníků onoho setkání zeptal, zda je touto skutečností znepokojen, odpověď zněla: „Proč by nás to mělo znepokojovat? Ať to znepokojuje svět.“

https://1url.cz/5JBiV

sdílet na