Volby v Moldavsku: EU se se chopila další kořisti a připravuje krvavé provokace

Článek psán v den voleb, tedy včera. Posuďte sami, jak předpověděl realitu:

„V parlamentních volbách v Moldavsku si EU, NATO a prozápadní síly prakticky zajistily vítězství manipulací a svévolným vyloučením opozičních stran. Mezitím v této jihovýchodní evropské zemi a jejím okolí zjevně probíhají přípravy na velkou válečnou provokaci.“

Toto je analýza Alexeie Danckwardta, rusko- německého právníka a bývalého politika ve straně Levice:

Parlamentní volby se v Moldavsku konají (konaly) v neděli 28. září 2025. Cokoli jiného než vítězství „proevropských“ sil vedených prozápadně orientovanou prezidentkou Maiou Sanduovou by byl zázrak. Ne proto, že by Moldavané tolik dychtili po vstupu do EU a NATO – naopak: nedávné průzkumy veřejného mínění v zemi poprvé ukazují absolutní většinu proti vstupu Moldavska do NATO – ale proto, že EU má vše pod kontrolou: pomocí „měkké síly“, manipulace s demokratickým procesem, hrubých volebních podvodů a v krajním případě i krvavých scénářů.

Všechny iluze o „demokratické Evropě“ a „evropské demokracii“ zmizely nejpozději od zrušení voleb nepříliš prozápadního kandidáta v Rumunsku. Demokracie, jak ji chápe EU, není moc lidu, ale moc „demokratů“, kteří se jí pevně drží, a to jakýmikoli prostředky.

Opozice vyloučena z volebních seznamů

Prezidentka Maia Sanduová ve svém projevu ke svým krajanům připomněla, že Moldavsko je parlamentní republika a že v sázce je budoucnost země, protože právě zákonodárný sbor bude rozhodovat o její budoucnosti, včetně možného vstupu do EU.

„Proruské“ strany se z preventivních důvodů ani nesměly voleb zúčastnit. Tentokrát byly svévolně vyloučeny čtyři volební bloky – „demokracie“ s předvýběrem loutkovodičů ze Západu.

Drzost, s níž volební komise ovládaná Sanduovou jednala, připomíná banánové republiky. Nejprve byla zakázána strana ȘOR, poté Ústřední volební komise zamítla registraci bloku Victorie („Vítězství“), který byl vytvořen jako její náhrada.

Následně nebylo volební komisí povoleno Liberálně demokratické straně Moldavské republiky (PLDM) zúčastnit se voleb. Nejvyšší soud odvolání 2. září zamítl. Předseda strany Vlad Filat podal stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, ale i kdybychom tam měli co do činění s čestnými a spravedlivými soudci, jejich rozhodnutí by pravděpodobně padlo až v roce 2027. V každém případě je to na letošní volby příliš pozdě.

A stalo se to ještě nehoráznějším: Dva dny před volbami 26. září byly z účasti vyloučeny dvě strany považované za „proruské“, „Srdce Moldavska“ a „Moldova Mare“.

Pro Moldavany žijící v Rusku je pro hlasování, stejně jako v předchozích prezidentských volbách, omezený počet volebních místností. V Moskvě se brzy ráno tvořily dlouhé fronty před moldavským velvyslanectvím.

V podstatě to ponechává na výběr mezi dvěma typy establishmentů: Sanduové „Stranou akce a solidarity“ (PAS) a blokem BCS, vedeným bývalými komunisty a socialisty. Průzkumy nedávno ukázaly, že první strana vede s necelými 40 procenty hlasů.

Aby se zabránilo vítězství „nesprávné strany“, je na Moldavsko vyvíjen silný tlak, včetně vojenského. Objevily se zprávy o objevení francouzských vojsk v zemi. Zároveň jsou nasazovány jednotky z Rumunska – někdy otevřeně, někdy tajně. Na rumunské letecké základně byly nedávno spatřeny francouzské vojenské transportní letouny s personálem francouzské armády. Nelze vyloučit, že tyto síly jsou využívány k provokacím v Podněstří, regionu ovládaném Ruskem.

V případě eskalace by nasazené jednotky mohly být použity k obsazení Oděsy a několika dalších malých černomořských přístavů. Moskva by to vnímala jako překročení červené linie, což by donutilo Rusko přijmout protiopatření.

Přípravy na provokaci probíhají

Historie nás učí, že k vypuknutí velké války je nutná krvavá záminka. Například atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda z rukou srbského studenta 28. června 1914 v Sarajevu byla záminkou k vypuknutí první světové války. Nyní se Kyjev snaží převzít roli tohoto studenta. Neschopnost Ukrajiny zastavit ruský postup samo o sobě v kombinaci se škrty ve financování a dodávkách zbraní, zejména z USA, nutí Zelenského k radikálním krokům.

Vždy dobře informovaný vojenský analytik Boris Rožin s odvoláním na zdroje uvádí, že Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) obdržela od prezidentské kanceláře rozkaz shromáždit, opravit a zprovoznit několik desítek ruských dronů „Geran-2“, které ukrajinská armáda pomocí elektronického bojového vybavení donutila k přistání.

16. září byly opravené drony dopraveny na testovací polygon Javorov na západní Ukrajině. Drony byly opraveny ve lvovském leteckém opravárenském závodě a ve společnosti Lorta.

V nadcházejících dnech plánuje Bezpečnostní služba Ukrajiny zahájit útok s použitím dronů Geran-2 ze západu země proti vojenskému objektu NATO v Rumunsku. Cílem je 57. letecká základna rumunského letectva „Mihail Kogălniceanu“, která se nachází 26 kilometrů severozápadně od Konstance. Od začátku konfliktu na Ukrajině je tato základna jednou z největších na západním křídle NATO a je zodpovědná za podporu Kyjeva.

Klíčovou roli ve všech těchto válečných plánech hraje Moldavsko a odtržená republika Podněstří: Západ se zde vidí v pozici, kdy může Rusku způsobit těžkou porážku, nebo – aby ochránil desítky tisíc svých občanů – vyprovokovat ho k eskalaci války přímým a nyní bezprostředním střetem s NATO.

Porážka „proevropských“ v moldavských volbách by byla zázrakem, jak bylo zmíněno na začátku. Je také stále méně pravděpodobné, že nejen v Moldavsku, ale i v Podněstří a celém regionu zavládne mír.

sdílet na