Mein AI

Když pitomci v čele státu odevzdají klíče od rozumu algoritmům (nebo Hitlerovi).

Tarik Cyril Amar, německý historik a publicista, o Palantiru, jeho šéfovi Alexu Karpovi a jeho velkých plánech:

Jakmile bylo s nacisty po všem, spousta lidí se začala drbat na hlavě. Jednou z věcí, která zmátla každého normálního pozorovatele, byla naprostá enormnost jejich zločinů, spáchaných navíc s frenetickou, vskutku startupovou vervou a ambicí za pouhých dvanáct let: Světová válka? Odškrtnuto. Genocidy? Odškrtnuto. Špatný účes? Odškrtnuto.

Ale pak tu byla i další hádanka: Jak mohl jejich sebestředný vizionář, hobby filozof (se sklonem k zlověstným německým věcem) a zjevně psychicky ne zrovna stabilní vůdce, který se chtěl stát géniem, získat ke své podpoře celý národ zdánlivě přiměřeně vzdělaných lidí? A nejen k tomu, aby k němu přestoupili, ale až do velmi, velmi hořkého konce.

Tato otázka byla o to znepokojivější vzhledem k tomu, že Adolf Hitler se nestyděl projevit své šílenství a extrémně zlé úmysly dlouho předtím, než ho konzervativní elity v roce 1933 dosadily k moci. Hitlerův knižní – ba dokonce dvousvazkový – manifest německého fašismu (neboli nacismu) Mein Kampf byl vydán v letech 1925 a 1926, prodalo se ho více než 12 milionů výtisků a byl přeložen do více než tuctu jazyků.

A ti, kteří byli ochotni statečně čelit jeho patologickému narcismu typu „já-já-já a HISTORIE“, hloupým blábolům o lepších a méněcenných částech lidstva a nabubřelosti hnědých košil, aby si ho přečetli, nemohli říct, že budoucí Vůdce tajil, kam hodlá vést Německo a vlastně i svět.

Hitlerův manifest mohl skutečně sloužit jako varování a zapojení všech alarmů, s jasně červenými světly blikajícími všude kolem a svíráním svěracích kazajek. Hlavní body nadcházejícího zla nacistického Německa tam byly všechny, obecně, ale s ohromující upřímností: budování impéria s brutalitou průmyslové síly, vyhlazování nebo alespoň otroctví pro ty, kteří jsou považováni za méněcenné a nadbytečné, a v neposlední řadě věčný primát jedné nadřazené země – primacy, jak bychom dnes řekli v americké angličtině – což má být dosaženo a udržováno všemi prostředky, protože tato země – v Hitlerově případě Německo – byla ze své podstaty definována jako nadřazená všem ostatním a vyvolena k tomu, aby navždy vedla svět.

Je to jedna z těch hořkých ironií historie, že Alex Karp, generální ředitel velmi zvláštní softwarové společnosti Palantir, který se pravidelně zmiňuje o svém židovském rodinném původu a o tom, co by to pro něj bylo znamenalo za nacistů, nedávno vydal manifest, který by měl sloužit jako varování i pro nás ostatní. Shrnutí jeho delšího traktátu „Technologická republika“ (spoluautorem s Nicholasem Zamiskou) – ve věku masového rozptylování a deficitu pozornosti – vyvolal tento dvaadvacetibodový příspěvek na X velkou negativní reakci.

Cas Mudde, známý expert na krajní pravici, jej nazval „čistým technofašismem!“ (s vykřičníkem v originále). Yanis Varoufakis má pocit, že „kdyby zlo mohlo tweetovat, takhle by to udělalo!“ (s dalším vykřičníkem). Mudde také vyzval k úplnému ukončení veškeré spolupráce s Palantirem ze strany evropských společností a vládních agentur. Dokonce i Eliot Higgins, zakladatel nástroje pro rekonstrukci studené války a západní informační válečné fronty Bellingcat, se přidal– mírná ironie. Jak odvážné! (Můj vykřičník.)

A to nejsou přehnané reakce. Karpův manifest Palantir je skutečně ohromujícím otevřeným sebezkoumáním vize velmi choré mysli o budoucnosti lidstva, v podstatě argumentuje pro neomezené závody ve zbrojení s umělou inteligencí (mimochodem, hlasité cinkání pokladny! pro Palantir), vrací německý a japonský militarismus, rasismus maskovaný jako realismus ohledně kulturní zaostalosti (jak se ukázalo, také nacistický tah „Kulturträger“, o kterém měl Karp údajně slyšet ve svých německých letech) a v neposlední řadě zprošťuje naše brilantní miliardáře a nové elity obecně viny, když se dopustí chyb, například když se na soukromých ostrovech baví se sériovým znásilňovatelm dětí – něco takového. Jak nesobecké.

Je to také bolestně, zločinně špatně napsané – plus změna… – stylem, který kombinuje falešný kýč Oswalda Spenglera ze Soumraku bohů („Dekadence kultury nebo civilizace, a vlastně i její vládnoucí třídy, bude odpuštěna pouze tehdy, je-li tato kultura schopna zajistit hospodářský růst a bezpečnost pro veřejnost.“) s naprostou nesmyslností („Proč zase nemůžeme mít hospodářský růst a bezpečnost bez té „dekadence vládnoucí třídy“?“).

Existují pasáže, které se čtou jako sloh teenagera – 15letého a na příliš velkém množství dietní coly – který se snaží být poprvé hluboký, opravdu, opravdu hluboký: „Ti, kdo se dívají na politickou arénu, aby vyživili svou duši a sebevědomí, kdo se příliš spoléhají na to, že jejich vnitřní život nachází vyjádření v lidech, které možná nikdy nepotkají, budou zklamáni“ a „naše společnost se stala příliš dychtivou po spěchu a často se raduje ze zániku svých nepřátel. Porážka soupeře je okamžikem k zastavení, ne k radosti.“

Po nenapodobitelné praxi amerického válečného idiota Dona Cu z Hormuzu (narážka na geniálního čínského stratéga Sun’cu, pravý opak Dona Cu, pozn. překl.,) nám Alex a jeho přátelé z Palantiru předkládají svůj I-ťing technologických hlupáků. Máme štěstí: Tolik amerického primátu a pak tu máme ještě meta Silicon Valley!

Ačkoliv je Karpův manifest fraškovitý, je to samozřejmě smrtelně vážná věc. Koneckonců žijeme ve světě, kde Palantir už dosáhl příliš velké moci. Palantir, založený jako odštěpení CIA po nečekaných teroristických útocích z 11. září 2001, podporovaný naprosto normálním Epsteinovým kamarádem, „transhumanistou“ a Antikristem posedlým Peterem Thielem, se rozrostl v krvavé monstrum, které v pravém fašistickém stylu kombinuje logiku efektivity a vyhlazování se svými softwarovými nástroji, jako jsou Gotham, Foundry nebo Maven, zatímco masově špehuje všechno a každého, koho může, a systematicky se začleňuje do mezinárodního obchodu a vlády, aby se stal – nebo se zdál – nepostradatelný.

Palantir – pojmenovaný po vševidoucích magických kamenech používaných padouchy z Tolkienova Pána prstenů (opět: neříkejte, že jste nebyli varováni) již napáchal tolik zla, že stačí krátký vzorek toho nejhoršího z nejhoršího: Společnost oficiálně popřela, že by se podílela na genocidním využití umělé inteligence Izraelem k rychlejšímu masovému vraždění Palestinců. Kupodivu se Alex Karp k tomuto faktu veřejně s úšklebkem přiznal. Pokud jde o nasazení cílového softwaru Palantir v americko-izraelské válce proti Íránu, společnost to ani nepopírá.

Palantir však nikdy neodpočívá. Ačkoli je hluboce a hrdě zapojen do genocidních masakrů a imperialistických válek, všudypřítomně také podvrací mírové společnosti. Například ve Velké Británii se objevila negativní reakce na bezohledné předávání policejních pravomocí a extrémně citlivých dat (například v oblasti financí a zdravotnictví) americké odnoži CIA, která se zvrhla. V Německu se systémy Palantir používají. za policejní činnost v nejméně třech jeho spolkových zemích, Hesensku, Severním Porýní-Vestfálsku a Bavorsku. V USA Palantir samozřejmě již tak hluboce napadl stát, že mu nejen pomáhá bojovat v jeho zločineckých válkách v zahraničí, ale také například terorizuje jeho migranty (ICE) a některé nemigranty i doma.

Palantir je ve skutečnosti tak zlý, že i jeho vlastní zaměstnanci si začínají klást otázku, zda by ve skutečnosti nemohli být ti zlí. Nápověda: Ano, jste. A všichni to víme.

Pro nás ostatní, tedy téměř všechny na této planetě postižené Silicon Valley: Je čas jim věřit, když nám do očí říkají, že si pro nás jdou. Palantir je jasným a bezprostředním nebezpečím pro lidstvo. Jeho generální ředitel je extrémně nebezpečný maniak, jeho posláním je podvracení, sledování a násilí a jeho jedinou Achillovou patou může být ten starý nepřítel ničemných: arogance. Ten druh arogance, která někoho nutí projevit svou zvrácenou mysl a oznámit své hrozné cíle v manifestu, bychom měli všichni nazývat Mein AI Alexe Karpa.

https://www.tarikcyrilamar.com/p/mein-ai?utm_campaign=email-half-post&r=1rd7rc&utm_source=substack&utm_medium=email

sdílet na