Impérium dělá kravál – Rusko reaguje nadzvukově

Obr.: Buřňák, rusky Burevěstnik

Ruská nová generace zbraní způsobuje globální senzaci: hypersonické střely, jaderné drony, torpéda a ponorky představují technologický zlom. Putin je prezentuje jako garanty strategické parity – a jako signál pro slábnoucí západní mocenskou strukturu.

„Zavřete dveře, zhasněte světlo,

Víte, že dnes večer nebudou doma.

Padá hustý sníh a vy víte,

Že Thorův vítr fouká studený.“

Led Zeppelin, No Quarter

Od Pepe Escobara – s jeho nezaměnitelným stylem

Za necelý rok ruské vědecké know-how přineslo čtyři “bomby”:

1. Orešnik: Hypersonická střela, již testovaná na bojišti na Ukrajině.

2. Burevěstnik: „Buřňák“. Jaderná střela s plochou dráhou letu a neomezeným doletem.

3. Poseidon: Torpédo s jaderným pohonem, které může zůstat pod vodou nepozorováno po neomezenou dobu. Na povel pak zasáhne nepřátelské pobřeží jadernou hlavicí a vyvolá radioaktivní tsunami. Daleko převyšuje ničivou sílu rakety Sarmat, největší ruské mezikontinentální balistické střely.

4. Chabarovsk: Jaderná ponorka. Říkejme jí předzvěst zkázy: Může přepravovat nejméně šest Poseidonů schopných způsobit konec světa.

Prezident Putin nenechal nikoho na pochybách, když uvedl některá klíčová fakta. „Kompaktní jaderné systémy“ použité v Burevestniku a Poseidonu „lze také upravit k vytvoření nových zdrojů energie, včetně pro Arktidu“.

Putin také zdůraznil, že Burevestnik i Poseidon „používají výhradně ruské díly“. Chvála Pánu za tyto chipy vyrobené z modernizovaných sovětských praček😉

A ve stopách Burevestniku a Poseidonu toho bude mnohem víc: „Mluvím o […] systému Avangard, neboli sériové výrobě raketového systému Orešnik […] a brzy i těžké mezikontinentální balistické střely Sarmat.“

Seznamte se s ruskými jadernými střel s plochou dráhou letu nové generace, s reaktory, které se aktivují během několika sekund a zrychlují na hypersonickou rychlost trojnásobnou rychlostí zvuku.

Zkrátka: Burevestnik a Poseidon „zaručí strategickou paritu pro celé 21. století“.

Následuje ohlušující ticho, které je slyšet v celé sféře NATO – prokládané obvyklým kdákáním, že „Rusové jen blafují“. Koho to zajímá?

Fakta jsou trvalá a zůstávají nezvratná.

Další fakta: Putin a Si podepsali dohodu o vzájemné ochraně investic, což znamená, že v případě potenciální války mezi NATO a Ruskem Čína ochrání ruské společnosti jako jsou Sberbank, Rosněfť a Lukoil, v hodnotě bilionů dolarů.

Nebo si vezměte Putina – v souvislosti s Euroasijským koridorem – který během summitu Rusko-Střední Asie navrhl sjednocení euroasijských logistických projektů do jedné sítě: „To by nám umožnilo exponenciálně zvýšit objem mezinárodní dopravy přes náš společný region.“

Ohromný ekonomický a obchodní potenciál Eurasie zůstává z velké části nevyužitý. K tomu se přidává cíl Ruska a Číny vytvořit výrobní a technologický pás táhnoucí se od ruského Dálného východu až po Střední Asii.

Tato tvrdá fakta jsou součástí nové, vznikající globální reality, která se nyní stala historickým procesem – v ostrém kontrastu s záchvaty hlubokého zoufalství, které projevuje roztříštěný Západ, a v neposlední řadě v kontrastu s vzestupem a rostoucí mocí jednostranné říše chaosu, která tyranizuje ostatní.

Důkazem A je samozřejmě Venezuela.

S vyleštěným remakem války proti drogám – v kombinaci s válkou proti teroru – cirkusový principál zvažuje následující:

Bombardování venezuelských vojenských základen; nasazení jednotek Navy SEALs k zajetí nebo zabití prezidenta Madura; „zajištění“ – ve smyslu invaze a obsazení Venezuely a jejích  ropných polí, poté, co budouz obsazena hlavní letiště; nebo dokonce všechna dohromady.

Trump 2.0, který zcela obchází americký Kongres a samozřejmě ignoruje nezákonnost atentátů na zahraniční vůdce, již vymýšlí pochybná právní „ospravedlnění“ pro pronásledování Madura jako „narkoteroristy“ – k velké radosti odporné nositelky Nobelovy ceny míru  Machadové, ženského Guaidóa.

Totální psychologická válka je v plném proudu – včetně zastrašování pomocí bombardérů B-52 a B-1 a nasazení letadlové lodi USS Gerald R. Ford a tisíců vojáků.

Venezuelané však nejsou nikterak ohromeni. Diego Sequera z vynikajícího investigativního žurnalistického portálu Misión Verdad poznamenává: „Když se na situaci díváte odtud, máte pocit, že se nic nestane. Žádný společenský kolaps, nikdo se nezbláznil. Všichni si dělají svou práci, snaží se vydělat peníze a mají sváteční náladu.“

Musí se však potýkat s principálem, který tak zoufale touží po ropě (získávání přírodních zdrojů je nezbytné pro zachování říše), a s ubohým neokonzervativcem Marcem Rubiem, jehož jedinou vášní v životě je změna režimů ve Venezuele, na Kubě a v Nikaragui.

A to nás opět přivádí k neřešitelnému dramatu říše chaosu. TACO-Trump (nová přezdívka pro Donalda Trumpa v USA. Zkratka „Trump always chickens out“ = Trump vždycky stáhne ocas), i když to jeho mozek nedokáže brát, možná pomalu začíná chápat drsnou realitu života: Nemůže „prorazit“ strategické partnerství mezi Ruskem a Čínou – ani jim vnutit jakoukoli „dohodu“.

A to nás opět přivádí k neřešitelnému dramatu říše chaosu. Trump musí najít úhybné taktiky, aby se vyhnul faktu, že utrpěl masivní strategickou porážku na Ukrajině (ano, je to teď jeho válka), zatímco prostě nemá karty (vše „vyrobeno v Číně“) na to, aby vyhrál vleklou obchodní válku proti Pekingu, jak ukázal summit G2 mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem v Jižní Koreji. Řízené odpojení již probíhá.

Přesto přetrvává velká iluze americké vojenské síly, živě ztělesněná klaunským ministrem věčné války. Moskva a Peking jsou nedotknutelné? Pak je tu Caracas.

Ach, tento shakespearovský hluk, který nic neznamená, zatímco impérium chaosu požírá sebe sama finančním vykořisťováním svých vazalů (Evropy) a zároveň vyhrožuje a šikanuje vybrané země globálního Jihu.

Emmanuel Todd to vše shrnul velmi stručně. Co dělat, když „toto je skutečně první strategická porážka USA v globálním měřítku, v kontextu masivní deindustrializace v USA a obtížné reindustrializace“, zatímco „na průmyslovou soutěž [s Čínou] je už příliš pozdě“?

Proto se hlasitý, tyranský vůdce, bez jediného slova (v jeho případě zázrak), stává stále zuřivějším vůči Rusku a Číně.

Toto je náš odkaz na nový seriál Netflixu: „Říše zuřivosti“ iracionálně útočí na kohokoli a jakýkoli národ, které považuje za slabší, což je živá demonstrace jeho masivní hořkosti. Rybářské lodě jsou plné drogových teroristů, protože to říkám. Zabijte je všechny.

Další nebezpečí spočívá ve skutečnosti, že euročivavy jsou poháněny iracionální touhou zesilovat své rusofobní provokace na mezigalaktickou úroveň. Jediným racionálním způsobem, jak se s tím vypořádat, by bylo konfrontovat je s Orešnikem.

Hory ​​jsou vysoké, ale císař je všude.

Klasické čínské motto, opakované z dynastie do dynastie, zvesela hlásá: „Hory jsou vysoké a císař je daleko“ V našem současném případě však neexistuje dostatečně vysoká hora – a vševidoucí Císař Chaosu, s pomocí umělé inteligence, je všude.

Ani to však nestačí k tomu, aby se mu zabránilo zhroutit se do vlastní schizofrenní bubliny a rozpoutat prvotní strach v propletených plutokraciích velkých peněz, ropy a technologických velkých firem. Není těžké zmapovat hlubokou, temnou geostrategickou prázdnotu, do které se samozvané „elity“ ponořily.

A to nás přivádí k otázce, jak – jak ruské vedení pozoruje tyto události. Žádná očekávání: realismus vítězí.

Na Ukrajině by mohlo dojít k eskalaci ve stylu Trumpa 2.0 – nebo ne. Mohlo by dojít k ničivějšímu útoku na Írán – nebo ne. Mohlo by dojít k vážnému pokusu o změnu režimu ve Venezuele – a to je téměř jisté. Koneckonců, Trump 2.0 – spolu se sionistickými oligarchy v pozadí – je privilegovanou říší psychologických vrahů.

A pak je tu konečná hrozba: dedolarizace – která se v praxi děje pomalu, ale jistě, aniž by se tak nazývala, v několika sektorech. Ještě před čtyřmi měsíci byl cirkusový principál v panice: „BRICS byly založeny, aby nám ublížily; BRICS byly založeny, aby oslabily náš dolar a zrušily náš dolar…”

Panika stále přetrvává. Takže pokud existují nějaké pochybnosti – a nemůžete útočit na Rusko a Čínu – další nejlepší možností je útočit na jiného člena BRICS. Požadovat kapitulaci Íránu. Jinak…

Teherán je stejně málo ohromen jako Caracas.

Čínská přísloví opět nabízejí řešení hádanky: „Ať je silný jak chce, vítr bude dál vát přes kopce; ať je arogantní jak chce, jasný měsíc bude dál svítit nad širokými řekami.“

Bude to velmi těžké období – čelit Impériu chaosu, aniž by rozpoutalo svou totální demenci a destabilizovalo Afriku, západní Asii, Karibik, všechny kontinenty, a to uplatněním taktiky syrské al-Káidy (bývalý hlavořez přijat v Oválné pracovně).

Jsou Čína a Rusko – a velká část globální většiny – skutečně připraveny? Nazvěme to nadějným příslibem.

https://www.unz.com/pescobar/taming-the-sound-and-fury-of-the-empire-of-chaos/

sdílet na