Čeští poslanci schválili státní rozpočet na rok 2026

Štěpán Kotrba fb

Čeští poslanci schválili státní rozpočet na rok 2026. Poměrem hlasů 104 ku 87. Dokument byl pro velení NATO skutečnou fackou: na obranu bylo – zhruba 7,3 miliardy dolarů, tedy zhruba 1,73 % HDP. To je nejen pod novými kritérii aliance, ale je to dokonce méně než staré, tolik diskutované minimum 2 %.

Ve státním rozpočtu, který připravila Babišova vláda, jsou některé výdaje, které kabinet klasifikuje jako obranu, vyčleněny na infrastrukturní projekty – konkrétně na dokončení dálnice D11 spojující Prahu s polskými hranicemi. Jinými slovy, silnice jsou klasifikovány jako „vojenské výdaje“. Armáda totiž neví, čím chce být, co chce bránit a na koho útočit.

Do české armády nikdo nechce, má potíže s rekrutací i s odchody vycvičených a vyškolených kádrů do výsluhy. Češi jsou holubice, ne jestřábi. Proč bojovat? Území státu tato armáda bránit není schopna. Bojovat za cizí zájmy v cizích zemích postrádá logiku. Platy mizerné, rizika velká. Jistota žádná. Příliš mnoho generálů, kteří ve válce nikdy nebyli, málo vojáků, kteří by ve válce chtěli být.

Máme letiště, ale málo vrtulníků i stíhačů. Nemáme prakticky žádné PVO, až bude naléhavě potřeba, nebude. Počet radarů neodpovídá potřebám ochrany stovek „měkkých“ cílů. Máme nejbohatší zbrojaře, ale bez exportu do ukrajinské války by byli nezaměstnaní. Chybí vývoj a masová výroba prostředků moderní „války leteckých modelářů“- dronů, prostředků protidronového elektronického boje. Nemáme kapacity výroby střeliva, zejména postrádáme vlastní rakety. Ani ty nejprimitivnější. Natožpak ty se sofistikovaaným naváděním. Nikdo je ani nevyvíjí, ani nevyrábí. Máme armádu na přehlídky, ale ne na válku. Z obrněných transpotérů se nedá vést palba ručními zbraněmi, neumí plavat ani se potápět. Umí jen transportovat pěšáky. Ženijní jednotky jsou v troskách.

Neni infrastruktura civilní obrany. Máme pouze sirény. Ale nevíme, co dělat, když se rozezní. Nevíme, co vše je nutné si sbalit do pohotovostního zavazadla. Nepřemýšlíme o tom. Jaké dokumenty ve vodotěsném obalu, proteinové tyčinky, zásobu léků, obvazy, šátek, dezinfekci a náplasti, ostré nůžky, jehlu a režnou nit, latexové rukavice, vazelínu, minimální zdroje energie, baterku, zápalky ve vodotěsném obalu či benzínový zapalovač. Dělají se vůbec ještě plastové polštářky s benzínem do zapalovačů, které vydrží půl století? Větrovku, čepici, ponožky, pevné pohodlné boty, hliníkový ešus, nerezovou termosku s pohárkem, lžící, lovecký nůž s pilkou a kompasem. USB nabíječku na kliku má málokdo. Kdo z vás ví, jakou má krevní skupinu a kdo ji má vyrytou na psí známce spolu se jménem a rodným číslem? Skauti před druhou světovou na tom byli lépe.

Nejsou masky, nevíme, jak si je nasadit, jak je udržovat, jaký filtr zvolit, když v chemičce expoloduje nádrž benzenu, čpavku, chloru či jiné chemické látky. Nemáme znalosti přežití za kolapsu infrastruktury. Spoléháme se na mobilní telefony, které přestanou fungovat do 48 hodin po blackoutu. Pak nebude nic. Digitální rádio, digitální televize, počítač, internet, email, messengery.

Nejsou kryty. Pokud ano, nikdo o nich neví. Přitom raketový útok je tím prvním projevem války, se kterým se setkáme. Izrael má ze zákona kryty všude, dosažitelné do 90 sekund.

Podfinancované jsou další součásti státní infrastruktury. Mosty a silnice jsou v havarijném stavu a s nedostatečnou nosností i kvalitou povrchů, železnice potřebují modernizaci. Stále hřešíme na to, co se vybudovalo za socialismu. Nevybudovaly se nové přehrady na zadržování povodní a záchyt vody v krajině. Protipovodňová ochrana obcí zůstala u slibů. Chybí nezprivatizované byty ve státním vlastnictví. Omezuje se dostupnost veřejné dopravy do malých sídel. Dnes už jsou obce, kam autobusy nejezdí. Česká pošta se potácí na okraji bankrotu. Z obecních samoobsluh postavených v Akci Z jsou trosky, ne obcí dotované prodejny s jednou prodavačkou a se základními potřebami domácnosti. Chvála Vientamcům za jejich večerky.

Řada nemocnic potřebuje zásadní rekontrukci a modernizaci, která se 35 let zanedbávala – jen v Praze je takových nemocnic několik. Platy zdrvotnického personálu jsou ostudné. Je nedostatek poliklinik, domovů důchodců a přílušných asistenčních služeb, včetně specializovaných pracovníků. Pobytová zařízení psychiatrické péče jsou v dezolátním stavu a je jich nedostatek, stejně jako psychiatrů… Ukázkou tristního stavu jsou Bohnice. Školám chbí kvalitní pedagogové i asistenti a další perosnál. Kdo by učil děti za ty peníze? Vyloučených lokalit přibývá. Pro sociálně deprivované není práce. Nikoho nezajímají, ať se ufetují.

Elektrická síť je na hraně kolapsu. Nejsou dostatečné zásoby generátorů pro blackouty či jiné krizové stavy. Přetížení násobí výkyvy „zelených“ zdrojů a přesto se pod tlakem šílenců rozšiřuje elektromobilita, která extrémně přetěžuje síť.

Žijeme si přepychově, ale nemáme odolnost.

Reakce na nezvýšené obranné výdaje českého rozpočtu zpoza oceánu byla okamžitá. Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker napsal, že všichni členové aliance musí přispívat ke svým závazkům v oblasti obrany z Haagu a plnit je. V diplomatickém žargonu se tomu říká „varování“.

Španělsko odmítlo zvyšovat vojenský rozpočet také. I Británie. Keir Starmer sice uznal, že i Londýn musí urychlit výdaje na obranu, protože partneři v NATO jsou nespokojeni s tím, že Británie zatím není připravena vynaložit na armádu ani 3 % HDP. Stále na to ale nemá peníze. Stav britského vojenského vybavení je tristní. Když byla Británie požádána USA o vojenská plavidla k ochraně tankerů v Hormuzském průlivu, nemá operativně k dispozici nic. Německo postrádá peníze, lidi i bojeschopnou techniku. 250 tanků nestačí ani na územní obranu.

Většina evropských ekonomik je předlužená. Nemá kapacitu převést 5 % HDP na armádu bez bolestivých důsledků pro sociální oblast. A to voliči neodpustí. Lidé v evropských zemích prostě nechtějí bojovat za americké zájmy, když ty jejich jsou zanedbávány. Prozatím nevěří hrozbám. Prozatím nejsou připraveni obětovat důchody svých rodičů za tanky.

USA nyní na válku v Íránu vydaly za týden víc, než je rozpočet českého ministerstva obrany (ne války) za celý rok. Efekt je prozatím polovičatý. Válka proti Íránu má logiku zabránění získání jaderné zbraně, protože pro 60% obohacování uranu není mírové opodstatnění. Veškeré ostatní důvody jsou maskováním politiky dělových člunů, mající kontrolou distribuce ropy a plynu obnovit velmocenskou pozici USA, které stojí před státním bankrotem.

sdílet na