Přípravy na další válku v Perském zálivu

Dva a kus téměř současných krátkých článků z dění na Blízkém Východě...

USA vyzývají spojence v Perském zálivu, aby se připravili na „intenzivní“ válku s Iránem

2026-10-28 03:21, RT 

Washington se údajně připravuje na novou vojenskou kampaň po volbách do poloviny volebního období 3. listopadu, ačkoli Trump se ještě konečně nerozhodl

USA varovaly několik arabských zemí Perského zálivu, aby se po amerických volbách v polovině volebního období 3. listopadu připravily na krátkou, ale intenzivní vojenskou kampaň proti Iránu, uvedl v úterý deník Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené s touto záležitostí.

Podle deníku WSJ se americký prezident Donald Trump kloní k zahájení rozsáhlých úderů na iránskou infrastrukturu a jaderná zařízení, ačkoliv konečné rozhodnutí ještě nepadlo. Varování spojencům v Perském zálivu údajně naznačují, že se Izrael také připravuje na účast v obnovených bojových operacích.

USA údajně v regionu rozmisťují další baterii protivzdušné obrany Patriot a přesouvají vojáky ze zranitelných základen v očekávání iránské odvety. Washington také doplňuje munici a připravuje další letadla a válečné lodě pro možné operace.

Trump opakovaně pohrozil dalším útokem na Irán, pokud Teherán odmítne přijmout jeho podmínky, jelikož jednání zůstávají ve slepé uličce a obě strany se navzájem obviňují z patové situace. USA naposledy provedly vlnu úderů na iránské území 1. září a od té doby útočí na iránské tankery a další plavidla. Irán mezitím střílel na obchodní lodě, které se pokoušely překročit Hormuzský průliv trasou určenou americkým námořnictvem, což Teherán považuje za nelegální.

Iránští představitelé reagovali na Trumpovy hrozby závazkem bránit zemi. Ministr zahraničí Abbás Aragččí minulý týden varoval, že USA utrpí „ještě větší strategické selhání“, pokud se rozhodnou pro obnovení vojenské akce. Státní televizní stanice Press TV s odvoláním na vysoce postaveného iránského úředníka v úterý uvedla, že Teherán je připraven na totální válku „bez jakýchkoli omezení“.

Vyhlídka obnovení bojů přichází uprostřed obav z ubývajících amerických zásob protiraketových systémů, které Trump odmítl s tím, že armáda má dostatek munice.

Válka zůstává mezi Američany velmi nepopulární. Průzkum Fox News zveřejněný v září zjistil, že 71 % registrovaných voličů se domnívá, že Trumpova administrativa nemá jasnou strategii pro ukončení konfliktu, zatímco 60 % považovalo rozhodnutí zaútočit na Irán za chybu. Podle průzkumu Pew Research Center zveřejněného začátkem tohoto měsíce 65 % respondentů nesouhlasilo s Trumpovým postupem při vojenských operacích proti Iránu, oproti 33 %, kteří jej schvalovali.

Zdroj RT dle WSJ, český překlad InfoKurýr , opraveno podle originálu...

---

Je zvláštní, že toto RT nezmiňuje, takže jestli se to fakt stalo?

V Perském zálivu se koná bezpečnostní schůzka – Washington nebyl pozván

2026-10-28 01:11 UTC Larry Johnson

V pondělí (tedy 26.10.), zatímco Donald Trump veřejně přemýšlel, zda s Iránem „uzavře dohodu“, nebo je „vyřídí“, se v Teheránu stalo něco, co mělo spustit poplach v každé kanceláři amerického ministerstva zahraničí – za předpokladu, že tam ještě někdo zůstal, kdo by je slyšel.

Saudský ministr obrany princ Chálid bin Salmán, bratr korunního prince, odletěl do Teheránu. Doprovázel ho pákistánský polní maršál Ásim Munir a šéf tureckých zpravodajských služeb Ibrahim Kalin. Přibližně dvě hodiny se setkali s iránským prezidentem Masúdem Pezeškianem, ministrem zahraničí Abbásem Aragččím a vysokým bezpečnostním úředníkem Rezáím, který rozhovory moderoval. Na programu byly útoky Hútíů na Saudskou Arábii, Hormuzský průliv, americká blokáda iránských přístavů a ​​regionální pakt o neútočení.

Přečtěte si tento seznam znovu. Toto jsou čtyři největší bezpečnostní problémy v Perském zálivu. Země, které tam skutečně žijí, se právě sešly, aby o nich diskutovaly. Spojené státy, které mají dvě útočné skupiny letadlových lodí, obojživelnou útočnou skupinu a blokádu v regionu, v místnosti nebyly. Zjevně si to nikdo nevšiml.

Pakt, který měl chránit Rijád před Iránem

A tady je ta zajímavá část. Tito tři návštěvníci jsou signatáři Mekkské dohody, paktu o vzájemné obraně, který 7. srpna podepsaly Saudská Arábie, Turecko a Pákistán. Článek 2 stanoví, že útok na jednoho je útokem na všechny. Alespoň ve Washingtonu to bylo prodáváno jako sunnitský štít království proti Iránu a jeho spojencům v Jemenu.

O jedenáct týdnů později se celá organizace Gulf Shield objevila v Teheránu, aby projednala spolupráci. Iránský velvyslanec v Pákistánu prohlásil, že Teherán dohodu „prozkoumá“ a „pokud bude dobrá, podpoříme ji“. Smlouva obsahuje příhodně klauzuli o přistoupení, která umožňuje novým členům připojit se na základě konsensu. Moje zdroje mi sdělují, že tato trojice formálně pozvala Irán k připojení k dohodě po skončení americko-izraelské války a že Teherán na tomto základě souhlasil. Žádné oficiální prohlášení to zatím nepotvrdilo. Oficiální prohlášení však naznačují, že bylo dohodnuto pokračovat v rozhovorech „mezi čtyřmi“, a Irán má pro to, co chce, termín: „endogenní bezpečnost“. V překladu: bezpečnost pro Perský záliv, skrze Perský záliv, bez Páté flotily.

Představte si, že by zakládající členové NATO pozvali Sovětský svaz ke vstupu v roce 1952. Pak byste si udělali představu o tom, jak špatně to dopadlo pro americkou strategii.

Nikdo nechce bojovat s Hútíyi

První zkouškou paktu měla být skupina Ansar Allah, která v říjnu zahájila útoky na saudská letiště, oblast kolem Rijádu a ropovod Východ-Západ. Noví spojenci Rijádu reagovali na žádost o pomoc s pozoruhodnou jasností. Pákistánské ministerstvo zahraničí 9. října prohlásilo, že jeho síly v království nebudou provádět invazi do Jemenu. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan o den dříve uvedl, že Turecko neposílá vojáky k útoku na jinou zemi. „Budou bránit saudské území. Nebudou chodit na lov do Saady,“ řekl. Americké velvyslanectví v Rijádu však dostalo příkaz opustit zemi.

Co má tedy korunní princ dělat, když jeho spojenci odmítají bojovat a jeho letiště jsou nadále napadána? Podle mých zdrojů polní maršál Munir princ řekl princi Chálidovi, že Rijád musí dosáhnout dohody s Ansar Alláh; princ Chálid údajně dorazil do Teheránu s hotovostí ve výši jedné miliardy dolarů, aby si takovou dohodu pomohl koupit. Anonymní zpráva v izraelských novinách Israel Hayom říká totéž a dodává, že peníze byly letecky dopraveny princovým letadlem. Rijád to nepotvrdil a oficiálně trvá na tom, že okupované území musí být nejprve vráceno. Osobně o tomto příběhu pochybuji, protože je to směšně malá částka, kterou Hútíové budou považovat za bezvýznamné gesto. Ale představte si ten obraz, pokud je to pravda: Saudové platí Iránu za to, aby Hútíové na ně přestali střílet. Washington utratil deset let a miliardy dolarů za prodej zbraní, aby Saudská Arábie nebyla závislá na pomoci Teheránu. To fungovalo perfektně.

Araghchi 11. října nabídl zprostředkování rozhovorů mezi Saudskou Arábií a Hútíy. O dva týdny později byl saudský ministr obrany ve svém hlavním městě. Irán získal za jeden měsíc diplomacie větší vliv než za rok amerického „maximálního tlaku“.

Pákistán, nepostradatelný prostředník

Strůjcem pondělní schůzky byl Pákistán, který o ni požádal během Munirovy návštěvy Teheránu 20. října. Islamábád dokázal něco pozoruhodného. Má ratifikovanou obrannou smlouvu s Rijádem, kanál do Teheránu, který nyní obě hlavní města veřejně podporují, a místo v mediačním programu, na kterém Washington závisí – to vše při zdvořilém odmítnutí s kýmkoli bojovat. Dokonce Trumpovi předal iránské podmínky: uvolnění části zmrazených aktiv a zrušení blokády. Trump údajně řekl ne. Teherán veřejně popírá, že by někdy nabídl Hormuzský průliv výměnou za ukončení blokády, zatímco jeho velvyslanec tvrdí, že ano. To je známka toho, že začala seriózní jednání.

Pákistán byl ve Washingtonu kdysi popsán jako země nucená volit mezi Rijádem a Teheránem. Místo toho si vytvořil strukturu, v níž si vůbec nemusí vybírat. Tomu se říká státnictví. Trump a Rubio by se tím měli zabývat.

Mezitím zpět ve Válečné místnosti

Zatímco region pilně buduje novou bezpečnostní architekturu, Washington sestavuje seznam cílů. CNN uvádí, že americké síly by mohly zaútočit na Irán „do 96 hodin“ od obdržení rozkazu a zaútočit na energetické, vojenské a jaderné cíle – s největší pravděpodobností po volbách v polovině volebního období 3. listopadu. Na cestě je třetí úderná skupina letadlových lodí. Počet zaměstnanců na ambasádách v Ammánu, Bejrútu, Dauhá a Abú Zabí byl snížen. To hodně vypovídá o tom, jak plánovači hodnotí iránskou reakci.

V Izraeli Netanjahu nařídil svým bezpečnostním složkám svrhnout režim v Teheránu a údajně prosazuje rozsáhlou leteckou kampaň proti iránským raketovým silám. I jeho vlastní generálové si nejsou jisti. Izraelská televizní stanice Channel 12 uvádí, že náčelník generálního štábu Eyal Zamir ignoroval rozkaz politického vedení a požadoval podepsanou legální autorizaci, než podnikne kroky. Izraelci dnes šli k volbám a prognózy naznačují, že ani Netanjahuův tábor, ani jeho soupeři pravděpodobně nezískají většinu. Trump ho opět podpořil slovy: „Dokončete, co jsme začali.“ Nikdo nevysvětlil, co ta „věc“ je nebo jak by měla skončit.

A pak je tu blokáda, která trvá už přes 100 dní. CENTCOM se chlubí tím, že zabránilo vstupu iránského exportu v hodnotě 25 miliard dolarů na trh. K tomu došlo v době, kdy je ropa a nafta celosvětově vzácná a ropa Brent se obchoduje nad 100 dolary. Gratuluji všem zúčastněným.

Architektura bez architektů

Po sedmdesát let byla bezpečnost v Perském zálivu americkým produktem. Spojené státy stanovovaly pravidla, prodávaly zbraně, rozmisťovaly letadlové lodě a určovaly, kdo je nepřítel. Dohoda byla jednoduchá: monarchie Perského zálivu platily a Washington je chránil.

Letos ochrana selhala. Zasažena byla saudská letiště, ropovody a rafinerie. Katarské závody na zkapalňování LNG hořely. Spojené arabské emiráty vyčerpaly své zásoby paliva ve Fudžajře. Státy Perského zálivu zjistily, že americká ochrana znamená sledovat z první linie válku, kterou vedou jiní. Dělají tedy to, co každý rozumný zákazník, když se jejich ochranka neukáže: promluví si s lupiči, jejich sousedy a mezi sebou navzájem.

Nic z toho ještě není finalizováno. Schůzka v Teheránu nepřinesla žádnou písemnou dohodu a turecký parlament stále musí pakt ratifikovat. Mezi Rijádem a Teheránem panují staletí nedůvěry a jediná zbloudilá střela Hútíů by mohla celou věc zhatit. Směr je však jasný. Saudská Arábie, Turecko, Pákistán a Irán začaly vytvářet regionální bezpečnostní řád, v němž Spojené státy nejsou ani architektem, ani hostitelem, a dokonce ani nejsou na seznamu hostů.

Washington má samozřejmě připravenou odpověď. Počká po volbách v polovině období a pak bude bombardovat Irán. To by mělo všechny přimět, aby se zase dělaly věci americkým způsobem. Jsem si tím jistý.

Napsal Larry C. Johnson

Zdroj Sonar21, český překlad InfoKurýr , opraveno podle originálu (původní strojový překlad leccos překroutil!) ...

---

A k tomu jen krátká související citace z Izraele:

„Jsme rozdělená země“: Kdo se bude cítit zrazen příští izraelskou vládou?

2026-10-28 14:26

...

Vláda národní jednoty by mohla mít důsledky daleko za hranicemi domácí politiky Izraele. Netanjahu již dříve naznačil, že pokud zůstane premiérem, hodlá dokončit to, co považuje za nedokončené záležitosti v Iránu, Libanonu, na Západním břehu Jordánu a v Gaze.

Základy pro další vojenské operace se již připravují. V Gaze provádí izraelská armáda téměř denně razie a cílené zabíjení. Na Západním břehu Jordánu vede armáda rozsáhlou kampaň v oblasti Hebronu, jejímž cílem je demontovat infrastrukturu Hamásu. Tyto operace by se mohly zintenzivnit a rozšířit, pokud se Netanjahu a Eizenkot spojí.

Pokud tak neučiní, ani budoucnost regionu nevypadá slibně. V případě politické patové situace, kdy by ani jedna ze stran nevytvořila vládu, zůstane Netanjahu prozatímním premiérem až do dalšího kola voleb, obvykle do 90 dnů. Pokud nedojde k válce, která by mohla termín odložit.

Zdá se, že na obzoru je válka. Zprávy naznačují, že Netanjahu plánoval útok proti Iránu na 10. října, ale americký prezident Donald Trump mu v tom na poslední chvíli zabránil.

Odborníci naznačují, že by se mohl ke svým plánům vrátit, pokud zůstane ve funkci, byť jen na krátkou dobu.

V nadcházejících dnech by se Herzog měl poradit s lídry jednotlivých stran, než se rozhodne, kterého kandidáta pověří sestavením vlády. Jakmile kandidát obdrží mandát, bude mít 28 dní na sestavení koalice s možností dvoutýdenního prodloužení. Pokud pokus neuspěje, může příležitost dostat jiný kandidát.

...

Murad Sadygzade, HSE Univerzita Moskva

Zdroj: RT, český překlad InfoKurýr ...

sdílet na