Krvavá lázeň v severovýchodní Sýrii

MUDR.Ivan David fb

Neúspěšná jednání, válečné zločiny a mobilizace všech sil ženou severní a východní Sýrii do humanitární katastrofy

Autor Thomas Schmidinger píše ve svém blogu pro Der Standard o rychlém zhroucení příměří diktovaného Damaškem vůči Syrským demokratickým silám-SDF, o eskalaci násilí a válečných zločinů, o propuštění tisíců bojovníků Islámského státu a o hrozící bitvě o Hasaku, která uvrhává Kurdy i křesťany do existenční krize.

„Příměří oznámené v neděli večer mezi syrskou armádou a jejími spojenci a kurdskými SDF v pondělí ztroskotalo. Setkání mezi syrským prozatímním prezidentem Ahmedem aš-Šará a velitelem SDF Mazlumem Abdim skončilo v pondělí večer bezvýsledně. Severovýchodní Sýrie směřuje k humanitární katastrofě.

Dohoda o příměří dosažená v neděli byla již z velké části diktována Damaškem a znamenala politický konec pro Autonomní demokratickou správu severní a východní Sýrie (DAANES). Zahrnovala okamžité předání provincií Rakka a Deir ez-Zor obydlených převážně Araby, předání vězňů IS režimu v Damašku, integraci bojovníků SDF do syrské armády a integraci zbývající provincie Hasaka do syrského státu – jinými slovy, konec DAANES.

Porušování příměří a válečné zločiny

Ačkoli Mazlum Abdi tyto podmínky přijal, k dalším útokům místních arabských sil, spojenců Damašku, proti SDF došlo již v pondělí ráno. Obě strany obvinily SDF z porušování příměří. Situace byla chaotická. Část problému pravděpodobně spočívala v tom, že prozatímní prezident aš-Šará má nad arabskými jednotkami jen velmi omezenou kontrolu a ve skutečnosti mnoho bojovníků bylo rekrutováno z místních kmenů, z nichž někteří dříve spolupracovali s „Islámským státem“ (IS). V každém případě k excesům proti kurdským bojovníkům a civilistům došlo bezprostředně po dobytí bývalého hlavního města IS, Rakky. Existují zprávy o závažných násilných zločinech proti Kurdům a také o šíření obrázků dokumentujících extrémní špatné zacházení a zvěrstva.

V pondělí pozdě ráno dorazili arabští bojovníci spojenci s Damaškem do věznice Al-Šadada, největší věznice jižně od Hasaky, která zadržuje bývalé bojovníky ISIS. NAVZDORY ŽÁDOSTEM SDF O POMOC ADRESOVANÝM BLÍZKÝM AMERICKÝM JEDNOTKÁM SE ŽÁDNÁ POMOC NEDOSTAVILA a po několika hodinách musela být Al-Šadada opuštěna. To vedlo k propuštění stovek bojovníků ISIS, z nichž někteří se zřejmě přidali k arabským silám.

Okolnosti propuštění bojovníků ISIS jsou sporné. Zdroje blízké vládě tvrdí, že SDF je propustily před ústupem, což SDF popírá. SDF trvá na tom, že arabští útočníci vězně osvobodili. Jasné je, že SDF po bojích s arabskými útočníky ztratily kontrolu nad věznicí, vězni ISIS již nejsou ve vazbě a alespoň někteří z nich se k útočníkům přidali.

V této situaci jednotky US Army odpoledne přivezly Mazluma Abdiho do Damašku, kde pět hodin jednal s Ahmedem al-Šará a syrskými ministry zahraničí a obrany, aby vyjednávali na základě nedělní dohody.

Samozřejmě existují různé verze toho, jak jednání probíhala. Obě verze však naznačují, že Ahmed al-Šará odmítl Abdiho požadavek na pětidenní příměří, které by umožnilo interní projednání výsledků jednání, a požadoval Abdiho okamžitý podpis, což by se rovnalo kapitulaci.

Schůzka byla proto po pěti hodinách přerušena bez jakékoli dohody. Mazlum Abdi se vrátil do severovýchodní Sýrie a SDF následně vyzvaly k všeobecné mobilizaci.

Kromě konkrétního průběhu jednání zůstávají nejasné přesné motivy Ahmeda al-Šará pro jeho jednání. Turecko jistě hraje v současné eskalaci roli. Zcela nejasné však zůstává, zda si Ahmed al-Šará tuto eskalaci sám přál a stojí za nepřijatelnými požadavky, nebo zda například místní arabské síly jednají z velké části autonomně a Ahmed al-Šará je ve skutečnosti nekontroluje. Možná ví, že nemůže vynutit skutečné příměří mezi svými vlastními lidmi, a Mazlum Abdi možná ví, že nemůže zajistit významné ústupky bez konzultace ve vlastních řadách – a proto potřeboval pětidenní lhůtu. Současná eskalace proto může být tedy důsledkem slabého vedení na obou stranách, které není schopno vynutit ústupky.

Bitva o Hasakah

To pravděpodobně povede k bojům v severovýchodní Sýrii až do konce, což je pravděpodobně nejhorší možný scénář pro více než 1,5 milionu obyvatel provincie Hasakah, hlavní město provincie ležící relativně daleko na jihu. Dnes ráno se boje dostaly na předměstí tohoto multietnického a multináboženského hlavního města provincie.

Město bylo založeno ve 30. letech 20. století během francouzského mandátu křesťanskými asyrskými uprchlíky, kteří uprchli do Iráku z Hakkari jako přeživší genocidy v roce 1915 a sami se stali oběťmi genocidního pronásledování v roce 1933. Hasakah je tedy ve svém jádru křesťanským asyrským městem, jehož zakladatelé mluvili formou novovýchodní aramejštiny.

Hasakah je tedy v podstatě křesťanským asyrským městem. Hlavně však zůstává městským centrem čistě asyrských křesťanských vesnic podél řeky Habur a sídlem diecéze Asyrské církve Východu pro celý severovýchod Sýrie.

Zatímco asyrské vesnice podél řeky Habúr byly v roce 2015 během útoků IS z velké části opuštěny a většina Asyřanů, kteří tam žili, se nevrátila ani po osvobození regionu, několik tisíc Asyřanů zůstalo ve městě Hasakah a vydrželo tam celou syrskou občanskou válku. Zejména po útocích IS se křesťanské asyrské strany a milice spojily s Kurdy a od té doby jsou považovány za blízké spojence kurdských jednotek na ochranu lidu a žen (YPG a YPJ).

Na rozdíl od mnoha arabských spojenců YPG a YPJ v rámci vojenské aliance SDF, která byla založena v roce 2015, tyto křesťanské jednotky – Syrská vojenská rada, Habúrská zahrada, Ženské ochranné síly Bethnahrain a Sutoro – zůstávají nedílnou součástí SDF a v současné době brání město Hasakah po boku YPG a YPJ. Útoky na jejich město vyvolávají mezi křesťany v regionu podobnou paniku jako mezi Kurdy. Koneckonců, křesťané, kteří zde zůstávají, nejsou jen etnickou, ale i náboženskou menšinou, pro kterou zapojení džihádistů do bojů evokuje vzpomínky na útoky IS z roku 2015.

Všeobecná mobilizace

Ale i pro kurdské civilní obyvatelstvo je tento nový vývoj nejhorší možnou katastrofou. Téže noci, kdy neúspěšně jednal Abdi s Šará, vyzvalo generální velení SDF s odkazem na „historický odboj“ v Kobani v roce 2014 k tomu, aby se „města od Deriku přes Hasaku až po Kobani“ proměnila v hřbitov pro nové představitele mentality IS, „vedené tureckým státem“. Dále uvedlo: „Na tomto základě vyzýváme všechny naše mladé lidi, dívky a chlapce z Rojavy, Bakuru, Bašúru a Rojhelatu v Kurdistánu, stejně jako v Evropě, aby se sjednotili, prolomili hranice okupantů a připojili se k odboji.“

V provincii Hasakah i v Kobání, která byla v pondělí odpoledne od Hasaky odříznuta poté, co vládní síly dobyly Ain Issu, je nyní vyhlášena všeobecná mobilizace. V Kobání je situace civilistů obzvláště zoufalá, protože neexistuje žádná úniková cesta a možnost útěku do Iráku již není k dispozici. Mnoho lidí ve městě si připomíná zoufalou situaci na podzim roku 2014 během bojů proti ISIS. S jedním zásadním rozdílem: zatímco tehdy se pozornost světa soustředila na město, nyní se zdá být opuštěné. Evropa a USA nadále podporují přechodný režim Ahmeda aš-Šaráa v Damašku. Neočekává se žádná pomoc zvenčí.

Kurdové v severní a východní Sýrii tak budou této situaci čelit až do konečného rozhodnutí bojem. V podstatě to také ukončuje nový „mírový proces“ mezi Tureckem a PKK, který začal před rokem. Nejen severovýchodní Sýrii, ale i dalším částem Kurdistánu nyní hrozí nová vlna násilí.“

Tolik Thomas Schmidinger na svém blogu.

Poznámka na závěr – v roce 2014 a 2015, v době plnohodnotného boje kurdských YPG a YPJ proti IS měli Kurdové alespoň světovou pozornost. To dnes nehrozí. Prezident Trump vyňal Ahmada al-Džolání, dnes aš-Šará, prozatímního syrského prezidenta, ze seznamu hledaných teroristů. Ten totiž udělal, co bylo třeba – svrhl vládu Bašára Asada. Dostává od EU finanční podporu v řádu stamiliónů eur. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Costa jezdí do Damašku potřásat si rukou s džihádisty. Šará byl uvítán i prezidentem Pavlem. I prezidentem Putinem, protože Rusko si potřebuje udržet v Sýrii vojenské základny.

Tisíce bojovníků IS jsou osvobozeny z kurdských vězení. To se ale v masmédiích nedozvíte. Ani o uřezávání hlav zajatých bojovníků SDF, ani o znásilňování a zotročování Kurdek a Jezídek, žijících v Aleppu i v dalších oblastech. Máme tu plnokrevný Islámský stát 2.0, tentokrát s plnou podporou „západních hodnot“.

Evropa to brzy pocítí na vlastní kůži, tuhle zradu na Kurdech. Dobří džihádisté se vrací.

sdílet na