Zeman: Zrušit sjezd Sudeťáků. Odsoudit tyto české kolaboranty

18.05.2026 4:46 | Rozhovor ParlamentniListy.cz

autor: Radim Panenka

Blížící se sraz Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně bychom měli nejen odsoudit, ale také se ho pokusit zrušit. V pořadu Rozhovory PL to říká bývalý prezident Miloš Zeman, který míní, že by to prospělo česko-německým vztahům. “Stejně tak to, když odsoudíme české kolaboranty včetně senátora Vystrčila,” sdělil Zeman. Kromě Posselta hovořil též o svém nástupci a zamyslel se, co má společného Petr Pavel s Reinhardem Heydrichem.

Na počátku rozhovoru Miloš Zeman ve stručnosti shrnul hlavní důvody, které ho vedou k důraznému odmítání konání sudetoněmeckého sjezdu v České republice. „Popírání dějin. Dějiny rozhodly o vítězství těch, kdo bojovali proti nacismu a je potřeba si uvědomit, že sudetští Němci byli integrální součástí nacistického hnutí včetně SS-Obergruppenführera Karla Hermanna Franka. Byl to sudetský Němec, který de facto vládnul protektorátu a samozřejmě obsazoval vládnoucí pozice i dalšími sudetskými Němci. Toto je minulost, která se zapomíná,“ zdůraznil úvodem.

V rozhovoru zazněla připomínka, že se tehdejší čeští Němci přímo podíleli na zrodu nacismu a po celou dobu existence samostatného Československa se ho pokoušeli rozbít. „Už v roce 1918 se pokoušeli o odtržení části českého pohraničí a přičlenění k Německu, což díky mezinárodní situaci nevyšlo,“ konstatoval Zeman.

“Říšský protektor vykonával daleko menší teror než Karl Hermann Frank, o kterém jsme již mluvili. Včetně Lidic a Ležáků mu můžeme přičíst všechny zločiny, které samozřejmě nespáchal sám, ale dával k nim příkaz,” konstatuje bývalá hlava státu.

Podle jeho slov nesmíme zapomínat na vlastní minulost a sarkasticky odhaduje průběh sudetoněmeckého sněmu. „Jistě vzpomenou, jak brněnští Němci nadšeně vítali Adolfa Hitlera, jak svrhli českou radnici a třebaže byli menšinou, v Brně do konce protektorátu vládli. Co bys říkal tomu, kdyby něco podobného proběhlo v Polsku? Kdyby ti, kdo byli vysídleni z dnešní západní části Polska, požádali polskou vládu, aby jim umožnila na svém území krajanský sněm. Vzhledem k tomu, že Poláci vytrvale bez ohledu na konkrétní vládu vyžadují od Německa válečné reparace za válečné hrůzy, tak by tento sněm nedopadl příliš dobře, ale spíše by se vůbec neuskutečnil,“ má jasno.

Podstatné je, že sudetští Němci nepřijedou do Brna jen tak, ale na základě pozvání brněnských aktivistů z neziskovky Meeting Brno. Jak Zeman vnímá tyto aktivisty?

„Je to druhý zvací dopis. S jediným rozdílem, že počet zvoucích je poněkud vyšší než v předchozím zvacím dopise, který tenkrát směřoval do Moskvy,“ míní Miloš Zeman.

Vůči českým opozičním politikům, kteří se sudetoněmecké akce zúčastní, nemá pěkná slova. Stejně tak uvádí na pravou míru tvrzení o připomínce údajného pochodu smrti z Brna. “Českým územím skutečně procházely pochody smrti, bylo jich několik a obsahovaly vězně z koncentračních táborů. Když Rudá armáda postupovala, byli tito vězni přemístěni do jiných koncentráků a velká část vězňů na cestě zahynula. Proto pochod smrti. Myslím si, že používat tento výraz pro, byť excesivní, odsun brněnských Němců není vhodné,” sděluje Zeman.

„Jednou bych rád viděl historickou práci o české kolaboraci. Senátora Vystrčila a mnohé další považuji za ukazatele této tradice. Ostatně pokud vím, na blížící se brněnské demonstraci bude herec Ivan Vyskočil číst seznam signatářů zvacího dopisu. Pokud jde o Meeting Žít Brno, slyšel jsem, že tato nezisková politická organizace je financována z dotací jak magistrátu města Brna, tak Jihomoravského kraje, tedy z peněz daňových poplatníků,“ zdůrazňuje třetí český prezident.

Dějiny nezačaly v květnu 1945, jak se nám někteří dnes snaží namluvit. „Tohle je to zapomínání minulosti. Excesy při odsunu byly mnohokrát odsouzeny a učinil tak již prezident Beneš v projevu v Mělníku. Nic to nemění na souvislosti příčiny a následku. Posselt je obchodník s dějinami, který prodává své vidění a to začíná odsunem, jakoby se předtím tím nedělo,“ nedělo,” pokračuje ve studiu PL Miloš Zeman.

Co říká na argumenty podporovatelů Sudetoněmeckého landsmanšaftu, že současní tzv. sudetští Němci nemohou za zločiny svých předků?

Jaký názor má Miloš Zeman na sudetoněmeckého vůdce Bernda Posselta? A jakým příměrem ho srovnal s Hitlerem?

Co má společného Posselt a pohádkové Jezinky?

Proč se Zeman domnívá, že čeští Němci díky odsunu dopadli ještě dobře? A co horšího jim podle něho hrozilo?

Opoziční politici, kteří před hlasováním o usnesení proti sudetoněmeckému sjezdu odešli, se podle Miloše Zemana ukázali jako zbabělci. Jsou kolaboranti?

Je na místě na české kolaboranty aplikovat paragraf o činnosti pro cizí moc?

A co prezident Pavel a sudetští Němci? Má Petr Pavel něco společného s Heydrichem?

Odpovědi na tyto a další otázky najdete v celém rozhovoru na YouTube kanálu ParlamentkyTV zde.

sdílet na