Únik dat odhaluje 21 milionů snímků obrazovky zaměstnanců z nástroje pro sledování pracoviště

Takový malinký příklad k představě o tom, co je to digitální kontrola a že se nedá nikdy spolehnout na žádné zabezpečení a to nikým a nikdy, kromě Vás/Nás samotných, pokud teda nejsme líní. A to se v tomto případě jedná jen o pracoviště … pak sledování ve všedním našem životě 24/7 po celý rok by znamenalo absolutní ztrátu jakékoliv svobody. Pak budou vědět naprosto všechno díky Vašim mobilům, „chytrým“ televizím, „chytré“ domácnosti, „chytrým hračkám všeho druhu“, budou vědět, kdy, kde a kolik platíte, budou vědět, kdy se milujete, kdy se myjete, kdy a na co marodíte, kdy se vlastně jen ulejváte, co jíte a kdy, jestli „zahejbáte“, budou s vámi i ve spánku … a nemyslete si – tomu by se nedalo v případě nařízení vyhnout. Protože bez zapojení budete NIKDO A NIČÍM. A že jste tím NIKÝM? To si jen myslíte. Když nebudete poslouchat – prostě budete překážet. Budete jen číslo a IP adresa …  Zároveň je to varování, že žádná data, která jsou ryze osobní, soukromá, citlivá, by se nikdy neměla ocitnout nikde na nějakém virtuálním  úložišti, cloudu.            

            Peter 008 

Ghacks.net

Při ohromujícím narušení soukromí uniklo více než 21 milionů snímků dokumentujících činnost zaměstnanců z nástroje pro sledování pracoviště. Dotyčná aplikace se jmenuje WorkComposer a používají ji IT týmy ke sledování zaměstnanců v kanceláři.

Únik zjistili výzkumníci z Cybernews, kteří odhalili, že snímky obsahují citlivé údaje, včetně snímků celé obrazovky e-mailů, interní komunikace a důvěrných dokumentů, což může ohrozit tisíce zaměstnanců a společností. Podle zprávy byly snímky umístěny na nezabezpečeném úložišti Amazon S3. Toms Guide uvádí, že společnost WorkComposer po obdržení informace o narušení zabezpečila vystavená data. Škody však mohly být napáchány, protože citlivé firemní informace si mohl prohlédnout kdokoli.

Glosář

Tím mohlo dojít k porušení obecného nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů (GDPR) i kalifornského zákona o ochraně soukromí spotřebitelů (CCPA), čímž se dotčené společnosti vystavily riziku závažných právních následků. Uniklé informace mohly usnadnit krádeže identity, neoprávněný přístup k účtům zaměstnanců a dokonce i širší úniky dat zaměřené na samotné podniky.

WorkComposer využívá více než 200 000 uživatelů, funguje na základě sledování produktivity pomocí keyloggingu, sledování používání aplikací a pravidelného pořizování snímků obrazovky pracovní plochy. Ačkoli jeho účelem je zvýšit efektivitu práce, odhalení tak rozsáhlého souboru dat vyvolává vážné obavy o ochraně soukromí. Etické důsledky používání těchto nástrojů pro sledování pracoviště jsou stále spornou otázkou. Zaměstnanci často nemají kontrolu nad tím, co tyto aplikace zachycují, což by se mohlo týkat i citlivých osobních informací, jako jsou soukromé konverzace, zdravotní údaje atd.

Podobné narušení, spojené s jiným sledovacím nástrojem WebWork, odhalilo na začátku tohoto roku 13 milionů snímků obrazovky. Takové opakující se zranitelnosti v systémech sledování na pracovišti vyvolávají obavy z širších důsledků neregulovaných datových praktik. Tyto incidenty zdůrazňují naléhavou potřebu jasnějších předpisů a standardů ochrany soukromí při sledování zaměstnanců, vzhledem k tomu, že mnoho lidí pracuje z domova.

Z DISKUSE NA STRÁNCE ZDROJE:

Jsem šokován, že tento druh softwaru je v civilizovaných zemích vůbec povolen. V mé zemi je používání podobných nástrojů zaměstnavateli výslovně zakázáno pracovním právem. V případě soudního sporu by to pro firmu znamenalo přinejmenším vysokou pokutu a další právní důsledky.

****

Pracoviště a dohled zní jako vězeňské prostředí. Nikdy jsem nebyl konfrontován s tak radikálním přístupem k produktivitě. Moje zkušenost je taková, že šťastní a ne nešťastní pracovníci (od 1. patra až po poslední) vedou k dobrým, a dokonce vynikajícím výsledkům, když štěstí v práci převládá. Nesouhlasil bych s tím, aby moje práce byla sledována 8 hodin denně, to bych byl nešťastný a odváděl bych špatnou práci, tudíž bych dostal výpověď.

***

Můj zaměstnavatel používá nástroje pro dohled na pracovišti nejméně od roku 2015. Zesílili je, když v roce 2020 začaly výluky COVID-19. Před několika měsíci pak nainstalovali ještě více nástrojů pro sledování pracoviště. Všechno, co děláme nebo píšeme, se nahrává a doslova vidím, jak se pořizují snímky obrazovky, ty nástroje jsou tak špatné. Vypadá to, že screenshoty jsou v náhodných časech.

Můj pracovní počítač je tak zatížen „bezpečnostními“ aplikacemi a sledovacími nástroji, že když není spuštěno nic jiného než Windows 11 a tyto aplikace a nástroje, je využita více než polovina paměti RAM počítače a je o něco pomalejší než před instalací nejnovějšího kola nástrojů pro sledování pracoviště v únoru.

V současné době je to prostě cena za práci bílých límečků ve Spojených státech. Už dávno jsem se naučil nepoužívat pracovní počítač k ničemu osobnímu, a pokud mi kolega pošle DM s něčím osobním nebo politickým (což jeden z mých spolupracovníků rád dělá), ignoruji to a nereaguji. Teď právě zavedli chatbota s umělou inteligencí, který nás má učinit „produktivnějšími“, a hodlají nás povinně proškolit, jak ho používat. Blé.

****

Víte, @Lunar Rolin, vždycky jsem byl přesvědčen, že spokojení lidé se mnohem více podílejí na úspěchu nějakého subjektu (firmy, země a podobně), a pokud jde o pracoviště, týká se to všech zaměstnanců, bílých i modrých límečků.

Jeden můj přítel, který se účastnil kurzů Raymonda Barreho (francouzského premiéra v sedmdesátých letech), protože pan Barre tehdy vyučoval ekonomii i na univerzitě, mi řekl, že Barreho učení se občas odvolávalo na téma „Fausta“, které evokuje dualitu mezi tím být respektován/poslouchán „láskou“ nebo strachem. Odpovědi se asi rozcházejí, nicméně zkušenost mě přivedla k závěru, že „láska“ (v širokém slova smyslu, tedy od sympatií, empatie až po „opravdovou“ lásku) to dělá, zatímco strach přináší jen okamžité výsledky za cenu vědomí, které se jednoho dne může velmi dobře projevit násilným způsobem. Život není *džungle*, ať už si určitý obchodní přístup myslí nebo předstírá, že si to myslí, aby potvrdil, legitimizoval praktiky, které jsou praktikami primitivních civilizací. Žít a nechat žít není anatomické s férovým obchodem, spravedlivou a zdravou soutěží. Kapitalismus tváří v tvář člověku je možný. Řekl bych, že v analogii s náboženstvími si nepleťme instituci, politickou doktrínu s těmi, kdo se na jejím rozvoji podílejí.

Data breach exposes 21 Million employee screenshots from a workplace surveillance tool

Překlad Peter 008

sdílet na