Trochu jiný úhel pohledu

5. 03 2026

www.inadhled.live    Skokové zdražení pohonných hmot a plynu, jehož příčinou je atak Íránu ze strany věčně problémových Spojených států a Izraele, nám ukazuje jak nevýhody globalizace, tak i krátkozrakost politiků. Především evropských a v návaznosti na to i našich. Dlouhodobá snaha o jistou vyhraněnost a neschopnost spolupracovat na základu dobrých vztahů se všemi, kteří schopni spolupracovat jsou, nás dovedla opět k tomu, že doplácíme na špatná rozhodnutí těch, kteří vládnou. Nyní nemyslím současnou vládu, je u moci příliš krátce, ale o hovořím o posledních třiceti letech.

  Boje v Íránu a okolí jsou stejně devastující a zbytečné, jako válka na Ukrajině. Možná jsem naivní, ale kdyby se Západ nepokoušel za každou cenu ovládat i ostatní země, neměl potřebu stále někoho kolonizovat, bylo by na světě lépe. Rusům nevadila ukrajinská samostatnost do té doby, dokud Ukrajinu nezačal Západ drancovat a obracet na svou „víru“. Místo přístupu k ruským nerostným surovinám, z nichž Evropa vyráběla konkurenceschopné produkty, využívala je k energetické soběstačnosti a lépe i hospodařila s vlastními zdroji, vše skončilo jinak. Přišla o ruské i ukrajinské nerosty, levné polotovary, a ještě ji celé ukrajinské dobrodružství zdecimovalo ekonomiku a hospodářství. Což není ničím překvapivým, když podobný efekt mají předchozí omyly v podobě naprosto šílené migrace a covidových opatření. Společně s Green Dealem si Evropa natolik zavařila, že íránské události znamenající nedostatek ropy na našem kontinentu okamžitě přináší obrovské zdražení….úplně všeho.

  Nyní nejde jen o cenu pohonných hmot a plynu pro naše kotle. Ten šok se projeví velmi rychle všude. Od prvního bombardování neuplynulo ani pár dní a mění se ceníky například hnojiv, polystyrénu, následovat budou potraviny a vše ostatní. Přitom jsme teprve na začátku zdražování, končí zima, přesto bude třeba doplnit zásobníky plynu. Do dvou zemí EU neteče díky Zelenskému žádná ropa. Úplně slyším jásot majitelů elektroaut a solárních elektráren, jenže ono se to vše dotkne i jich, protože tento stav vystřelí nahoru ceny elektrické energie a těch pár panelů při špatném počasí nikoho nezachrání. Jedinou jistotou zůstávají jaderné elektrárny a je chybou, že u nás už dávno nestojí další dvě. Spočítáme li, kolik se investuje do Green Dealu, mohly tu dávno být.

  Ropy je na světě přebytek a dle všeho nadále pod povrchem země vzniká i nadále. Jen není všude, musí se přepravovat a je o ni boj, protože je životadárná. Nenasytnost Američanů a jejich potřeba vládnout i tam, kde nežijí, již poněkolikáté dusí Evropu. Izrael je uměle vzniklým státem uprostřed území muslimů a svou nesnášenlivostí pravděpodobně štve už skoro všechny ve svém okolí. Navíc islám není úplně smířlivým náboženstvím, byť zdaleka ne všude je agresivní, Blízký Východ je tím vším neustále v napětí. Američané místo řešení vlastních starostí u nich doma, a mají jich více, než si vůbec připouští, zkouší neustále expandovat jinam. Nemají stabilně rádi Rusko, Čínu a KLDR, protože to jsou státy s jiným politickým myšlením, silným zázemím a schopné se jim vzepřít. Rusové náturou a Číňané množstvím lidí. A k tomu je třeba přičíst možnosti, které jedněm dává obrovské a bohaté území a druhým pracovitost, disciplína a technologický vývoj. Severokorejci jsou taková komunistická fosilie, nicméně velmi dobře vyzbrojená. Spojení těchto tří zemí je poté výraznou protiváhou Západu.

  Evropa je v naprosté krizi a my s ní. Stala se velmi křehkým regionem opět předurčeným k válce. Američané si na svém území vůbec nepřipouští jakoukoli válku a dokud se ho válečná vřava nedotkne, budou nadále terorizovat svět. Boje v Íránu jsou toho důkazem. Politici volající po dalších kolech zbrojení jsou prostými válečnými štváči. Ekonomicky chudému státu pár stíhaček, dvacet tanků a obrněných transportérů k šťastnému obyvatelstvu a jeho obraně nestačí. To kvalitní diplomacie, ekonomika a dobré partnerské vztahy ano. Kdybychom se od tzv. Sametové revoluce nechovali jako idioti, mohli jsme mít ruské zdroje, vlastní průmysl i zemědělství a potravinářství, nehrozila by nám migrace a samostatnou politikou bychom byli méně závislými na Západní Evropě. Umí to Švýcaři, Norové, my jsme byli v postavení, kdy jsme mohli jít podobnou cestou. Bohužel jsme tu šanci propásnuli. A s ukrajinizací naší země ještě více. Teď si to „vyžereme“ až do dna. Amen.

Jindřich Kulhavý

sdílet na