Šok. Zaorálek odhalil, kdo stojí za von der Leyenovou

31.07.2025 4:44 | Rozhovor ParlamentniListy

Donald Trump zakroutil Evropě krkem a šéfka Evropské komise jen kývala jako školačka. Exministr zahraničí a první místopředseda SOCDEM Lubomír Zaorálek hodnotí jednání USA a EU o celních tarifech. Ostře kritizuje Ursulu von der Leyenovou a prozrazuje, jakým způsobem Evropská komise pod jejím vedením funguje, kdo ji ovlivňuje a díky komu se tato nejvyšší bruselská úřednice stále drží u moci.

Donald Trump si zaletěl do svého resortu ve Skotsku zahrát golf a přitom uzavřel obchodní dohodu s EU ohledně výše celních tarifů a vyhlásil zkrácení ultimáta Rusku na ukončení války na Ukrajině. Nejprve cla. Jak vidíte výsledky té dohody?

Připadá mi to neuvěřitelné. Ursula von der Leyenová jede do západního Skotska, kde jí Donald Trump v pauze golfového turnaje sdělí verdikt patnáct procent, a ona to akceptuje. Kuriózní je, že se to odehrálo ve Velké Británii, která odešla z EU, což mohla být Trumpova schválnost. Von der Leyenová bez mrknutí oka akceptovala, co si Trump vymyslel. Odkývala všechny závazky s odběrem americké ropy a plynu za 750 miliard dolarů a odběr amerických zbraní za 600 miliard dolarů. Je to naprostý debakl, jak říká i francouzský premiér. Ukázalo se, že existuje někdo, komu je Trump schopen zakroutit krkem, a to je Evropská unie. Už je ale jediná, komu Trump dovede krkem zakroutit. V Číně a Indii tuhle šanci nemá. Mimochodem, doporučuji si vybavit, jak zacházeli s Costou a von der Leyenovou v Číně, když byli přijati v Paláci lidu na náměstí Nebeského klidu. Přijeli tam autobusem a vypadalo to jako ty autobusy, kterými se v Pekingu rozvážejí cestující z letiště. Nebyla tam žádná ceremonie nebo čestná přehlídka. Přijeli tam jako turisté v autobusu. 

Vzpomněl jsem si, jak Mario Draghi ve své ekonomické zprávě napsal, že pokud si v EU nevytvoříme jasnou koncepci, čeká nás úpadek a zahnívání. Draghi je ten, kdo se měl stát předsedou Evropské komise, a Ursule von der Leyenové se povedlo tomu zabránit, místo si uhrála pro sebe, což je naprosto skandální po tom, co předvedla. A teď nám ukazuje úpadek, o kterém Draghi psal a před kterým varoval. Je třeba vyzvat k tomu, aby Ursula von der Leyenová okamžitě odešla z funkce předsedkyně Evropské komise. Vždyť je to ostuda a skandál, co se stalo s USA a tou dohodou. Evropa nebyla takto potupená a ponížená od druhé světové války! Klidně na to hledíme a nikdo neřekne, že není možné takto pokračovat. Nejsme schopni si bouchnout do stolu. S politiky, kteří dnes Evropu představují, nejsme schopni ničeho. Co dalšího potřebujeme, aby bylo vidět, zatímco ve světě dochází k obrovským změnám, v EU se neděje nic? Dochází k dělení sfér vlivu na úkor Evropy. Zatímco Evropa uvízla ve válce na Ukrajině, ve které je po Ukrajině druhým největším poraženým, ostatní si budou kusy dělit mezi sebou. 

Myslíte i kusy Evropy, co se vlivu týče?

No ano, Evropa bude ten, kdo bude porcovaný, a nikoli tím, kdo porcuje. Když nesedíte u stolu, jste na stole. My jsme tím, kdo je na stole a koho porcují. Bylo zde mnoho těch, kdo před tím varovali, ale nestalo se nic. Místo toho jen Ursula von der Leyenová stále vypouští další a další lži. Co jiného je její vystoupení před Evropským parlamentem, kde řekla, že EU se konečně stala geopolitickým hráčem. To je přece lež jako věž! Žádný hráčem nejsme. Všichni mlčí a dívají se na to. Vždyť ta žena nemá v této pozici co dělat a není tomu možné jen přehlížet. Pouze přihlížíme vlastnímu úpadku. Jediné, co se nám povedlo, je, že jsme skončili na kolenou před Donaldem Trumpem. Ze závislosti na ruském plynu se dostaneme do závislosti na USA. Žádná autonomie Evropy není a nebude a tímto krokem je rozhodnuto. Zavázali jsme se plnit to, co po nás Trump bude chtít. Žádná nezávislá politika nebude. Budeme pomáhat americkým zbrojovkám, americké ekonomice, a to bude smysl naší existence.

Současní evropští vůdci nejsou schopni bouchnout do stolu. Schopen toho byl ještě Jean-Claude Juncker, kterého jsem sice kritizoval, ale uměl se Trumpovi postavit a pohrozit mu. Dnes nemáme nikoho, kdo by toho byl schopen, a chováme se jako vazalové. Je to tak nepříjemné a ponižující, že by státy EU měly okamžitě reagovat, a ne pouze rezignovaně koukat. Máme politiky, kteří žijí kvůli twitterovým poznámkám a nemají schopnost reálně něco dělat s předsedkyní Evropské komise, která je zabořená v bezpočtu skandálů, které ji provázejí celý život. Je ostudné, že se někdo takový může stát šéfem Evropské komise. Jsem zvědavý, jak dlouho to ještě hodláme trpět. 

Kdo tedy Ursulu von der Leyenovou drží ve funkci? Má nějaké mocné zastánce?

To by bylo na přednášku, ale zkusím to stručně. Hlavní paláce v Bruselu patří největším světovým lobbistickým organizacím, které reprezentují transnacionální korporace. Těch je tam několik desítek a na lobbování v Bruselu utrácejí miliardy eur. Je to podrobně zmapováno. 

Pokud paní Ursula dělá Green Deal, jedná na základě speciální rady, kterou si vytvořila, a v té radě jsou především zástupci velkých korporací a bank. S těmi potom pracuje na celém projektu zeleného údělu, kde to bylo celé pěkně vidět. Součastí bylo vymyšlení zajímavých bankovních nástrojů, které bankám umožnily velmi efektivně investovat peníze s minimálním rizikem ztrát. Máte-li podmínky k podnikání s minimálním rizikem, tak to by se líbilo každému. Brusel vytváří zvláštní ekosystém, ve kterém se Ursula von der Leyenová pohybuje celý život, neboť její otec byl vysoký úředník dnešní komise. Umí tam dobře fungovat a ovládat to. Proto tak ráda vyhlašuje projekty na 600 a 800 miliard eur, protože zná způsob, jak to zadministrovat a ví s kým. Proto je tak pevná. Jejími prvními partnery nejsou zástupci evropských občanů, ale jsou to nadnárodní korporace a banky. Názory těchto subjektů mají největší vliv. 

To víte, nebo odhadujete?

Velmi dobře jsem to poznal v době, kdy se pracovalo na transatlantické obchodní dohodě, která nakonec nebyla dokončena. V té době jsem byl na Ministerstvu zahraničí. Šokovalo mě, když jsem zjistil, že se celá dohoda sestavuje pouze na základě názoru nadnárodních korporací. V rámci této dohody jsme tehdy jako stát prosazovali zlepšení podmínek pro export malých a středních firem. Se zlou jsem se potázal. Evropská komise to oficiálně odmítla s tím, že nějaké malé a střední podniky se do takových dohod nedávají a dělá se to pouze s nadnárodními korporacemi. Z toho šoku jsem se nemohl vzpamatovat a říkal jsem jim, že to snad nemyslí vážně. Tehdy jsem se poprvé dostal k mechanismu, jak to vzniká. Proto vím, o čem mluvím a vím, co se dnes za Ursulou von der Leyenovou skrývá a jaké zájmy chrání. 

Znamená to tedy, že dokud budou předsedkyni Evropské komise držet korporace a banky, my coby občané států EU nemáme šanci ji odstavit?

Evidentně jsou s tím všichni v Bruselu spokojeni. Pro mě je především nepochopitelné, že byla Ursula von der Leyenová vůbec podruhé zvolena. Bylo to skandální. Nekonala se žádná debata. Neřešily se její škraloupy a to, co se s ní celý život táhne. Začínají to plagiáty její závěrečné práce, několikrát musela odejít z funkce kvůli vyplácení externích firem. Měla skandály na německém ministerstvu obrany, kde se očekávalo její odvolání z funkce, protože tam prosazovala hlavně uplatnění co nejrozmanitější palety sexuálních orientací v armádě, ale její reálný stav neřešila a opustila ji v hrozném stavu. Nemluvím o mnoha podezřeních z korupce. Místo odvolání z německé vlády za tohle všechno se stala šéfkou Evropské komise. V současné situaci v případě její pozice nejde jen o ty korporace a banky, ale jde také o Francii a Německo. Tyto dvě země ji v čele komise chtěly, protože v ní mají někoho, koho mohou ovládat, i když teď sklízejí důsledky. 

Ursula von der Leyenová je projevem úpadku Evropy. Je to zvláštní typ člověka a úředníka, protože skvěle splňuje nároky těch kruhů, které si v Bruselu prosazují své zájmy. Proč by ji odstraňovaly? Naopak ji potřebují. Její odstranění je výzva k daleko větší změně, než k jedné personální výměně. Dostali jsme se do agónie, ze které nejsme schopni se vyhrabat. Vždyť to probíhá před našima očima, kdy byla von der Leyenová pozvána někam na golfové hřiště, kde ji Trump mezi zápasy sdělí těch patnáct procent a ona to jako školačka přijme. Jde o pokračování pokoření na summitu NATO v Haagu, kdy to Financial Times popisovaly tak, že zástupci členských států tam seděli jako vyděšení králíci, kteří se dívali na Trumpa jako na hada a báli se, koho z nich spolkne. EU je jediný poražený, který to od Trumpa schytává. Prošvihli jsme všechny možnosti, kdy se Evropa mohla postavit na nohy. 

Selhali všichni včetně Evropského parlamentu, což je vlastně jen takový pseudo parlament, nedělejme si žádné iluze. Jako kandidát do europarlamentu nepotřebujete mít podporu voličů, stačí, když vás na kandidátku napíše stranická kancelář. Samotný Evropský parlament je parlamentem pouze zdánlivě. Europoslanci žijí ve specifickém světě, v bublině, kde klíčovou roli hrají lobbistické skupiny, korporace a banky, a nikoli občané a voliči. 

Evropský parlament ale přece jedná, hlasuje, zasedá ve výborech – podobně jako klasické parlamenty. Nebo ne?

Je to pouze iluze. Nizozemský ministr zahraničí mi jednou říkal, že když byl v Evropském parlamentu, rozhlíží se a povídá si: Je to zvláštní. Vypadá to jako parlament, ti lidé se tváří jako poslanci, dělají se tam nějaké interpelace a všechno to vypadá jako parlament. Žádný parlament to ale není. Je to pouze hra na parlament. 

Velké selhání je v tom, že ti, co byli zvoleni, nedokázali zabránit pokračování v tom obrovském omylu. A teď za to všichni platíme. Nikoho z toho nelze omluvit, protože oni byli jediní, kdo tomu mohl zabránit, ale bylo to nad jejich síly, protože to nejsou skuteční poslanci, tedy zástupci lidí. Zodpovídají se pouze stranickým kancelářím nebo lobbistům. 

A co Trumpovy kroky k ukončení války na Ukrajině? Ve Skotsku také oznámil, že Moskvě zkracuje časovou lhůtu, kterou jí dal na ukončení války, jinak hrozí drastickými ekonomickými opatřeními. Ta by se ale dotkla i Číny a Indie. 

Trumpovi díky povzbuzení vlastním úspěchem, jak zametl s Evropou, narostla křídla a pustil se ještě do Ruska, kterému zkrátil lhůtu na ukončení války. V tomto případě je to ale směšné, protože Čínu a Indii na kolena nesrazí. Nemůžete vydírat někoho, kdo má vůči vám zbraně, na které nemáte žádnou odpověď. Když se Čína dostala do jednání s Trumpem, dali Američanům najevo, že jim stopnou dodávku vzácných zemin a ať si představí, kde skončí jejich mobily, starlinky, stíhačky apod. Američané se museli stáhnout. Donald Trump se možná dopouští velké chyby, protože znovu zkouší hrát hru, na kterou nemá. Pokud bude chtít znovu hrát siláka před Čínou a Indií, opět se ukáže, že se potkává s někým, kdo na něho má karty, proti kterým Trump není schopen nic vynést. 

Můžeme čekat, co se stane, ale podle mého soudu Trump nemá šanci. Nemůže si dovolit se takovým způsobem odříznout od Číny. Celé mi to připadá absurdní. Navíc v této chvíli probíhají jednání mezi Čínou a USA ve Stockholmu. Americký prezident riskuje a obávám se, že nemá šanci z tohoto souboje vyjít úspěšně. Donald Trump si hraje na siláka, kterým už není. Musí to vědět nebo tušit, ale pokud podlehne pokušení si na toho siláka hrát, přinese mu to velké porážky. Počátkem září má vyrazit do Pekingu na oslavu výročí porážky Japonska, kam je pozvaný také Putin. Jak si s tím vším poradí, to uvidíme. Jak jsem říkal, dneska je Trump schopen zakroutit krkem jen Evropě. Jinde ve světě mu to ale nevyjde, tam jen zavrtí hlavou a řeknou mu, ať si dělá, co chce.

sdílet na