Před 35 lety vyráběly Spojené státy pětkrát více elektřiny než Čína …

Před 35 lety vyráběly Spojené státy pětkrát více elektřiny než Čína … a ta začínala z technologií z Československa a Sovětského svazu … 

Předmluva

Pokud se zeptáte, jaké aspekty Číny dělají Spojeným státům nejvíce starostí, mnoho lidí možná napadne čínská vojenská síla a hospodářský rozvoj, ale ve skutečnosti je to čínská výroba a spotřeba energie také něčím, co Spojené státy nemohou ignorovat.

Když už jsme u toho, mnoho lidí to nemusí brát vážně. Není to jen o něco vyšší spotřeba energie? Co to má společného se Spojenými státy? Proč se to týká Spojených států?

Promluvme si na základě údajů. V roce 2023 dosáhla průmyslová spotřeba elektřiny v Číně 6,07 bilionu kWh, což představuje 65,8 % celkové veřejné spotřeby elektřiny. Naproti tomu v listopadu 2023 činila průmyslová spotřeba elektřiny ve Spojených státech pouze 932,8 miliard kWh, což je jen asi 15 % čínské úrovně.

Co to znamená? Znamená to, že Čína má mnohem větší průmyslovou výrobní kapacitu než Spojené státy! Ať už se jedná o zpracovatelský průmysl, high-tech průmysl nebo výroby zbraní, je k tomu zapotřebí velká podpora ze strany elektroenergetiky a obrovská výroba elektrické energie v Číně je spolehlivou zárukou jejího průmyslového rozvoje.

Ale věděli jste, že? 

Před 35 lety, v roce 1989, byla výroba elektřiny ve Spojených státech pětkrát vyšší než v Číně! Ještě neuvěřitelnější je, že na konci 19. století byla celková výroba elektřiny v Číně nižší než výroba elektřiny ve vodních elektrárnách ve Spojených státech.

V polovině 20. století vybudovaly Spojené státy největší a nejdokonalejší energetický systém na světě, včetně výrobních, přenosových a distribučních sítí. Spojené státy dosáhly významného pokroku zejména v oblasti jaderné energetiky.

Rychlý rozvoj americké elektroenergetiky přispěl nejen k procesu urbanizace, ale dal také silný impuls druhé průmyslové revoluci a položil základ k tomu, aby se Spojené státy staly světovou velmocí.

V roce 1882 začala Šanghaj jako první město v Číně používat elektrické osvětlení, ale byl to jen osamělý záblesk na obloze. Tváří v tvář invazním imperialistickým mocnostem a okovům feudální nadvlády bylo čínské elektrárenství jako čerstvě vyklíčená sazenička, která se snaží přežít ve větru a dešti.

Před rokem 1912, na konci dynastie Čching, bylo v celé zemi jen asi 80 elektráren a celková výroba elektřiny byla ve stejném období jen 1/500 výroby elektřiny ve Spojených státech. Tento rozdíl ve výchozích bodech měl hluboký dopad na vývojové trajektorie obou zemí po téměř půl století.

Na základě výhod v oblasti elektřiny Spojené státy rychle dokončily industrializaci a staly se světovou velmocí číslo jedna. Čínská elektroenergetika se však rozvíjela pomalu uprostřed války a nepokojů a zlom nastal až po založení ČLR.

Na počátku vzniku Čínské lidové republiky byla čínská energetika prakticky neplodná a výroba elektřiny na obyvatele činila žalostných 8,4 kWh, což bylo daleko za Indií, natož za Spojenými státy.

V období prvního pětiletého plánu Čína zavedla technologie z Československa a Sovětského svazu a zahájila počáteční rozvoj elektroenergetiky. Spoléhat se pouze na zavádění technologií z jiných zemí však zdaleka nestačilo. Čínští energetici si byli dobře vědomi, že skutečný rozvoj energetiky je možný pouze zvládnutím klíčových technologií.

Po neustávajícím úsilí Čína v roce 1971 konečně vybudovala tepelnou elektrárnu o výkonu 300 000 kilowattů. Jednalo se o důležitý milník, protože její příchod znamenal, že Čína je schopna sama vyvíjet rozsáhlá zařízení na výrobu energie.

V 80. letech 20. století se čínská ekonomika začala rychle rozvíjet a poptávka po elektřině rostla každým dnem, ale čínská energetická technologie byla stále zaostalá a Čína musela přebírat zahraniční zařízení.

V té době Čína vynaložila přibližně 250 milionů dolarů (tehdy měl i dolar zcela jinou hodnotu – pozn.překl.) na zavedení technologie elektrárny o výkonu 600 000 kilowattů. V době, kdy domácnosti „(o příjmu ve výši – pozn.překl.) deset tisíc jüanů“ byly ještě symbolem bohatství, byly tyto výdaje nepochybně obrovskou zátěží. V zájmu národního rozvoje však Čína neměla na výběr.

Od roku 1978 do roku 2023, tedy za 45 let, se výroba elektřiny v Číně dramaticky zvýšila z 256,5 miliardy kWh v roce 1978 na 9,45 bilionu kWh v roce 2023, což představuje ohromující 37násobný nárůst!

Čína nyní vyrábí více elektřiny než USA, EU a Indie dohromady.

Čína vyrábí 42 % světové solární elektřiny.

V oblasti jaderné energie je Čína na druhém místě, ale má ve výstavbě více jaderných elektráren než celý zbytek světa dohromady.

V oblasti vodní energie vyrábí Čína více elektřiny než Brazílie, Kanada, Spojené státy a Rusko dohromady.

V oblasti větrné energie vyrábí Čína více elektřiny než Spojené státy, Německo, Indie, Španělsko, Británie, Brazílie, Francie, Kanada, Švédsko a Itálie dohromady.

Spotřeba elektřiny na hlavu v Číně zároveň dosáhla úžasného obratu. V roce 1978, Čínská spotřeba elektřiny na hlavu byla pouze 247 kWh nemluvě o Spojených státech, nedosáhla ani světového průměru. Ale do roku 2023 dosáhla čínská spotřeba elektřiny na hlavu úžasných 6 539 kWh , nárůst více než 26krát!

Nejde jen o změnu čísel, ale také o energetické svědectví o transformaci Číny ze „světové továrny“ na „inovační špičku“.

Skokově pokročila i výstavba energetických sítí. V roce 1949 by se čínská „elektrická síť“ dala popsat jako „pavučinka“ – nad 35 kV bylo jen žalostných 6 475 metrů přenosových vedení.

Ale v roce 1978 se národní elektrická síť začala formovat a dokonce i mnoho odlehlých oblastí mělo své vlastní malé energetické sítě, jako např Yunnan a Guizhou..

Překonání Spojených států a získání statusu země na světě vyrábějící nejvíce energie

V roce 2011 dosáhl čínský energetický průmysl historického okamžiku, kdy celková výroba elektřiny dosáhla 4,71 bilionu kWh, čímž poprvé překonala 4,3 bilionu kWh ve Spojených státech.

V následujícím desetiletí Čína pokračovala v rozšiřování této výhody. Do roku 2023 vzrostla roční výroba elektřiny v Číně na 9,45 bilionu kWh, což je 2,15krát více než 4,4 bilionu kWh ve Spojených státech . Tato mezera je jako srovnání velikosti slona a mravence mezi nimi, až na to, že role jsou nyní obrácené.

Nejde jen o numerický průlom, ale spíše o moment zlaté medaile v „Elektrické Olympiádě „. Kdysi nedosažitelný cíl se nyní stal pro Čínu novým výchozím bodem.

Za tímto překvapivým zvratem však stojí zcela odlišné vývojové trajektorie obou zemí v období 21. století.

Čína vykazuje trend trvalého rychlého růstu, zejména po roce 2003. Čínská poptávka po elektřině explozivně vzrostla s ekonomickým rozmachem, průměrná roční míra růstu zůstává nad 8% . I na pozadí celosvětového hospodářského zpomalení dosáhla čínská spotřeba elektrické energie v roce 2023 stále meziročního nárůstu o 6,7%.

Růst ve Spojených státech je relativně pomalý a dokonce zažil období poklesu . Tempo růstu poptávky po elektřině ve Spojených státech, ovlivněné faktory, jako je úprava průmyslové struktury a pokrok v technologiích pro úsporu energie, se výrazně zpomalilo. Po finanční krizi v roce 2008 zaznamenala výroba elektřiny ve Spojených státech po mnoho po sobě jdoucích let negativní růst a teprve v posledních letech obnovila svůj růstový trend.

V této elektrické revoluci se Čína nespokojila jen s rolí následovníka, ale rozhodně zaujala pozici vůdce. UHV přenos technologie je typickým příkladem.

V letech 2009 a 2010 Čína postupně zvládla technologie přenosu ultravysokého napětí 1 000 kV AC a 800 kV DC a stala se jedinou zemí na světě, která ovládla tuto technologii „elektrické dálnice“.

Tato technologie je jako přidání „super energie“ do elektrické sítě, umožnění dodávky elektřiny na vzdálenost tisíce kilometrů a průběžně dodávat čistou energii ze západu k rozvinutému východu.

To je prostě „Dlouhý pochod“ „elektroenergetiky“, až na to, že tentokrát není na pochodu rudá armáda, ale elektrony.

Rychlý nárůst výroby energie z obnovitelných zdrojů je vrcholem čínské mocenské inovace. Nával výroby větrné a solární energie je jako ta zelená revoluce, přetváření čínské energetické krajiny.

V roce 2023 celkem výroba energie z větrné a solární energie poprvé překročila vodní energii, dosažením 1,4701 bilionu kWh.

To je jako „sumeččí efekt “ v energetickém průmyslu. Přídavek nové energie rozvířil „stagnující vodu celého energetického průmyslu“.

Ještě důležitější je, že Čína se transformovala z následovníka mocenských technologií na lídra. Státní formulace desítky mezinárodních patentových standardů a Čína se stala jedním z lídrů v mezinárodních standardech.

Čínská technologie a zařízení UHV nejen uspokojují domácí poptávku, vyváží se ale i do desítek zemí světa , demonstrující mezinárodní vliv čínské silové energetické technologie.

Komparace současného vývoje moci v Číně a Spojených státech

Přestože Čína je již v celkové výrobě energie daleko napřed, mezi oběma zeměmi stále existují značné rozdíly, pokud jde o výrobní  silovou strukturu a efektivitu.

Je to jako dva studenti, jeden je dobrý v čínštině a druhý v matematice. I když má jeden člověk vyšší celkové skóre, každý z nich má své silné stránky.

Podívejme se nejprve na Čínu. Čína se nachází v kritickém období optimalizace jeho energetické struktury. Ačkoliv tepelná síla stále dominuje ( 69,95% v roce 2023), výroba nové energie rychle roste a podíl čisté energie, jako je větrná a solární energie, se zvyšuje a v roce 2023 dosáhla 9,08% a 3,3%.

Americká energetická struktura je relativně diverzifikovaná, a největší podíl tvoří výroba elektřiny ze zemního plynu (asi 40%), následuje jaderná energie (asi 20%).

V posledních letech Spojené státy také energicky rozvíjejí obnovitelné zdroje energie, ale tempo růstu není tak rychlé jako v Číně. Stojí za zmínku, že technologické výhody Spojených států v břidlicový plyn poskytuje nízkonákladovou palivovou podporu pro výrobu elektřiny ze zemního plynu. (Jsou všecchny předpoklady k tomu, že de facto již boom „břidlicového plynu“ dosáhl zenitu a upadá, a současná těžba je ekonomicky nevýhodná – pozn.překl.)

Nejdůležitější je, že článek také na začátku uvádí údaje, které ukazují, že čínská průmyslová spotřeba elektřiny je daleko před Spojenými státy. Na jedné straně to odráží čínský stav jako „světové továrny“, a na druhé straně to také ukazuje, že Čína má stále prostor pro zlepšení účinnosti využití elektřiny.

Z hlediska cen elektřiny se cena průmyslové elektřiny ve Spojených státech je relativně nízká, asi 0,5-0,6 RMB za kilowatthodinu , což do určité míry zvýšilo konkurenceschopnost amerického zpracovatelského průmyslu.

Závěr

Elektřina, tato neviditelná energie, viditelným způsobem osvětluje Čínu a budoucnost světa.

Na této cestě vedoucí k čistší, účinnější a chytřejší elektřině Čína postupuje vpřed pevnými kroky k cíli stát se velmocí v oblasti elektřiny.

Nejde jen o elektrickou revoluci, ale také o energetickou revoluci, která mění svět. Těšme se na skutečnost, že v blízké budoucnosti Čína nejen povede svět ve výrobě energie, ale také se stane globálním lídrem v energetických technologiích, energetické účinnosti a podílu čisté energie.

https://inf.news/en/tech/8b18c8134388d512a38943ec51a22f01.html

35 years ago, the United States generated five times as much electricity as China…

Závěrečná poznámka: Tento článek je v originále až  přesycen fotografiemi, takže si je můžete prohlédnout na odkazu.

Petr 008

sdílet na