Polsko sestřelilo v noci na středu desátého září „asi čtyři drony,..

Jaroslav Štefec

Podle informací v médiích, dostupných v době vzniku tohoto textu, sestřelilo Polsko v noci na středu desátého září „asi čtyři drony“ z údajně devatenácti, které do jeho vzdušného prostoru pronikly z území Ukrajiny a Běloruska. V této souvislosti je poměrně zajímavý fakt, že informaci o celkovém počtu proniknuvších dronů a oblastech, kudy nad Polsko vletěly, převzala polská strana od ukrajinské zpravodajské služby. O tom svědčí například mapa ukrajinského původu s jasným odkazem na SBU, zveřejněná v polských médiích a převzatá mj. i českým serverem Novinky (viz článek Vojtěcha Bauera „Žádáme o aktivaci článku 4, řekl Tusk“). Polský premiér v této souvislosti také uvedl, že Polsko „je nejblíže ozbrojenému konfliktu od druhé světové války“. Vzápětí ovšem neopomněl zdůraznit, že jeho země „ve válečném stavu v současné době není“.

Je samozřejmé, že každé narušení vzdušného prostoru suverénního státu vojenskými letouny je velmi závažný delikt proti pravidlům mezinárodního letového provozu. Zvláště je-li úmyslné. V poslední době jsme bohužel podobných projevů pohrdání mezinárodně uznávanými pravidly svědky poměrně často. Příliš „košer“ rozhodně nebyly včerejší demonstrativní průlety amerických Harrierů nad tzv. „sporným územím“ mezi Venezuelou a Guyanou, o raketovém útoku izraelských letounů na sídlo šéfů Hamásu v katarském Dauhá ani nemluvě. A je to pouhých pár měsíců, kdy izraelské drony zabily íránské špičky jaderného výzkumu a jeho vrcholné vojenské představitele. Bezprostředně poté se území Iránu stalo přímým cílem izraelských a americké leteckých útoků s rozhodně daleko fatálnějšími následky, než jaké mělo narušení polského vzdušného prostoru z dnešní noci.

Co konkrétně vedlo premiéra Tuska k jeho poněkud obojakému prohlášení, to můžeme jen hádat. Nejspíše to ale byla jeho zkušenost z 15. listopadu 2022, kdy ukrajinská armáda se svolením, ne-li přímo na základě přímého rozkazu Vladimíra Zelenského a s vědomím jeho britských loutkovodičů úmyslně zaútočila raketou protiletadlového kompletu S-300 na cíl na území Polska, členského státu aliance NATO. Tehdejší prezident Duda, který byl o podstatě incidentu neprodleně informován, proto raději hovořil o výbuchu „rakety sovětské výroby“ a vyzýval k opatrnosti v reakcích. Ve včerejším rozhovoru pro týdeník Rzecz Pospolita pak otevřeně přiznal, že Ukrajina se bezprostředně po incidentu pokusila přimět Varšavu, aby obvinila z jejího raketového útoku Moskvu. Hovořil dokonce o nátlaku ze strany prezidenta Vladimíra Zelenského, jehož cílem Zelenského bylo vtáhnout Polsko a celé NATO do války s Ruskem.

Komedie, která se bezprostředně po tehdejším útoku pod falešnou vlajkou spustila v rámci EU, byla skutečně impozantní. A zatímco v ČR pirát Lipavský volal po aktivaci článku 5 Severoatlantické smlouvy, valkýra Černochová vyhlašovala mobilizaci a představitelé pětikoalice obecně „táhli na Rusa“, nejdůležitější osoba celého dramatu, mírně zmatený prezident USA Joe Biden, si v klidu užíval spánku. Jak to později krásně vyzpíval Jarek Nohavica ve své baladě „Počkáme co řekne“, polské vedení čekalo, až se hlava Spojených států vyspí a rozhodne. Teprve na základě pokynů z USA veřejně přiznalo, že strůjcem raketového útoku byla Ukrajina.

Je zajímavé, že stejně jako dnes, i v roce 2022 vstoupila hned na počátku do děje ukrajinská tajná služba. Právě od ní tehdy pocházela informace, v první fázi převzatá mnoha evropskými médii, že na území Polska dopadly dvě ruské střely. Hovořilo se v ní o raketě S-300 a podstatně ničivější střele s plochou dráhou letu Ch-101. Poněkud paradoxně tak byly nikoliv polskou, ale ukrajinskou stranou okamžitě po pádu rakety avizovány v polské vesnici Przewodów dva výbuchy. Nejspíš proto, že si ukrajinští zpravodajci neměli možnost online ověřit situaci na místě dopadu. To ovšem do značné míry podporuje informaci, která se o něco později objevila ve zpravodajských kruzích, že ukrajinská raketa měla původně namířeno na tamější sklad s desítkami tun dusíkatých hnojiv. Kdyby tam tehdy v noci dva chlapi z nejasného důvodu nenakládali trámy, zasáhla by halu s uskladněným dusičnanem amonným s podobným efektem, který jsme mohli vidět 4. srpna 2020 při explozi v libanonském Bejrútu. Samozřejmě přiměřeně menším, ale pro vesnici Przewodów a její obyvatele rozhodně fatálním. Takhle trefila jen ten naložený valník a bohužel připravila o život i oba jeho majitele.

Z výše uvedených důvodů doporučuji dříve, než se rozjede povinná protiruská hysterie, počkat si na ověřené informace zainteresovaných stran a teprve pak zaujímat stanoviska a vyslovovat soudy. Zajímavé bude určitě zjištění, o jaký typ, nebo spíše druh dronů šlo. Tím samozřejmě netvrdím, že nemohly být vyrobené v Rusku. Mohlo se jednat o pouhé nástrahy pro systémy PVO, které na rozdíl od skutečně „bojových“ strojů, osazených výbušnými hlavicemi, už umí Ukrajinci relativně bez problémů ovládat západními systémy radioelektronického boje (jak se ostatně sami chlubí).

V tom případě ovšem odpověď na otázku, kde se najednou nad Polskem vzal onen dosud nevídaný „roj dronů“, nabízí daleko širší spektrum možných odpovědí, než stereotypní „to Rusko, to Putin“. Zejména proto, že ještě před tím, než záhadné drony dorazily k polským hranicím, pohybovaly se už nad jeho územím „zvláštním řízením osudu“ nejen letouny včasné výstrahy AWACS, ale i stíhačky F-16 a F-35. Prohlášení exprezidenta Dudy o tom, že Ukrajina hodlala v roce 2022 zneužít Polsko ke vtažení zemí aliance do války s Ruskem je totiž hodně výbušné téma. Překrýt ho nějakým silným mediálním humbukem by se určitě hodilo nejen šéfům EU a NATO. Potřebují válku a jednou se to přece povést musí. O diplomacii a míru se ve škole zřejmě neučili.

sdílet na