Něco o prestiži

22. 05 2025

www.inadhled.live    Nedávno probíhala první jednání mezi ruskou a ukrajinskou reprezentací o dění na Ukrajině. Zatímco kyjevský diktátor seděl v Istanbulu a čekal na přílet Rusů, přičemž doufal v přílet Putina, ten v klidu seděl ve své pracovně a řešil státní ruské problémy. Náš ministr zahraničí Lipavský jej za to nazval zbabělcem neochotným podívat se Zelenskému do očí. Nikdo nebyl tak daleko od pravdy, jako náš diplomatický elév.

  Přistane li na některém ze světových letišť Force One, případně ruský či čínský speciál s hlavou státu, je kolem toho v jakékoliv zemi okamžitě pěkné hemžení. Bez sebemenších pochybností je jim poskytnut plný servis a u schůdků dole čeká tyto VIP osoby zástup důležitých činitelů. Jsou připravena jednání v honosných sídlech, v pozoru stojí stovky lidí, bezpečnostní opatření připomínají přípravu na malou lokální válku. Tyto letecké speciály často doprovází stíhací letouny, v místě dění poté pracují naplno ochranky a jsou v pohotovosti bezpečnostní složky. Podobné to je při návštěvách i dalších politických elit, například u ministrů zahraničí, byť tam už je to o poznání s menší pozorností.

  Ve stejné situaci uvidíme rozdíl, půjde li o prezidenty méně významných zemí. Petr Pavel může svým speciálem, o který se dělí s vládou, předsedy parlamentních komor a dalšími příštipkáři přistávat kdekoliv, ale všimne si toho podstatně méně lidí. U dalších našich představitelů je pravděpodobné, že je na letišti kdesi přivítá uklízečka na letišti. Jistě, téměř vždy je někdo určen k uvítání, nicméně se občas stane, že zapomenou všichni a naše politická elita si připadá jako při přistání v dovolenkové destinaci. Kdyby chtěl momentálně Lipavský navštívit Moskvu, Peking nebo Washington, asi by tam stál u východu maník s cedulí Lipánek. Nic více.

  Zelenskyj proslul svými žebracími misemi a vítán s pompou je jen tam, kde funguje jako prodloužená ruka liberálních zájmů. Ve Francii či ve Velké Británii se mu dostává možná poct druhořadého prezidenta (Petr Pavel by byl až ve třetí lajně), ale v USA byl z Bílého domu vyprovázen pravděpodobně recepční. Ani v Istanbulu, kde naivně čekal na ruského prezidenta, si ho nikdo nevšímal o odletěl v podstatě nikým neregistrován. V jeho sebestřednosti mu uniklo, že ruská hlava státu je někým, jehož program je pečlivě plánován, bezpečnost je nade vše a schází se jen s tím, koho považuje za důležitého. Tím prozápadní loutka nechápající jistou světovou hierarchii prostě není.

  Velkohubý ukrajinský prezident po platnosti mandátu se svými řečmi a prázdnými gesty dostal možnost přesvědčit osobně Trumpa o potřebě spolupráce, byl vyhozen a americký viceprezident Vance ho seřval jako psa. Vladimír Putin tedy bude jen těžko za ním létat po světě a radit se s ním o tom, jak má dále postupovat v konfliktu na Ukrajině. Pokud Zelenskyj, Lipavský či média nevnímají rozdíl mezi Ukrajinou a Ruskem, je to jejich problém. V Moskvě to berou jinak a mnohem citlivěji. Prestiž Putina je stonásobně větší než bývalého klauna Zelenského létajícího po světě s nataženou rukou. To Rusko odolává x balíčkům sankcí, v době ukrajinské krize spoluzaložilo BRICS a ve velkém obchoduje s půlkou světa, především s Čínou a Indií, tedy nejlidnatějšími státy. A Putin si volá 2 hodiny s Trumpem, přičemž na to čeká celý svět.

  Abychom přiblížili ještě diplomatický význam, připomeňme si většinu společných fotografií představitelů EU. Lipavský i Fiala bývají vždy někde v poslední řadě v rohu. To není náhoda, jde o reálný stav a nulovou důležitost našich papalášů ve světovém dění. Aby si jich někdo všimnul, musí stát v hlubokém předklonu, případně dělat něco extravagantního. Například sedřít kůži s českého národa jen proto, aby mohli na Ukrajinu posílat náboje. Nebo vyzývat k válce s Ruskem, aniž bychom měli armádu schopnou pomoci aspoň při přírodních katastrofách u nás doma. Nicotnost Fialy, Lipavského a dalších ústavních činitelů je až strašidelná a právo vyjadřovat se k mezinárodnímu dění při pohledu na nepořádek u nás v republice je nulové.

  Pokud tedy Kreml či Peking považují Prahu za nepřítele, je to jen proto, že Pavel, Fiala, Lipavský a pár maškar z politického či uměleckého dění řve natolik nahlas, že to za zdmi Kremlu či až v Číně slyší. Jinak nás ani neregistrují. A až se znovu bude lámat nějaký chleba, dozvíme se, jaké to bude mít neblahé důsledky. Jisté je, že už nikoho nezajímáme a Zelenskyj na tom bude brzy podobně. Amen.

Jindřich Kulhavý

sdílet na