Muž s koženou brašnou nesmí projít

14. 10 2025

www.inadhled.live    V době, kdy je veřejně lynčován kandidát na ministra zahraničí, je třeba se zamyslet, kdo ovládá naší politickou scénu. O tom, že novinářka z pochybného Deníku N, jehož redakce systematicky likviduje nedostatečně progresivistické politiky nejen u nás, ale i na Slovensku a přes kauzu úplatků pro Petra Bystroně to zkusila i v Německu, je jen nastrčená figura s přebytkem „závažných“ informací, není pochyb. Kdo stojí za Deníkem N? To by měla být zásadní otázka. Na dálku to smrdí rodinou Sorosových či dalšími tzv.filantropy typu Bakala.

  Deník N je nástrojem pro rozdmýchávání závažných kauz. A je evidentní, že je ve spojení s dalšími proliberálními žumpami typu Seznam, ČT a dalšími médii, která s rychlostí blesku téma převzala a dále náležitě dofoukla. Je vcelku jasné, že nejde o osobu Turka samotného, ale zájem je mnohem více se týkající urychleného rozkladu vznikající vládní koalice. Babiš volby vyhrál a smazat ho lze pouze trestním stíháním za již dlouho omílanou kauzu Čapí hnízdo. BIS by určitě ráda využila i jiných případů, do kterých byl Babiš namočen. Ono když dlouhodobě podnikáte, navíc neobvykle úspěšně, máte za sebou jisté stopy, z nichž ne všechny jsou zrovna čisté. Jenže Babiš už ustál tolik obvinění, že je to až podezřelé, takže asi má nad sebou nějakou ochrannou ruku. Nebo jsou jeho případy proti zlodějnám a náhle zesnulým z okolí ODA, TOP 09 a STAN nicotné a riziko vytahování „situací“ kolem Babiše zavání odpovědí ve formě ataku kmotrů z druhé strany.

  Jisté je, že Motoristé jsou noví a zranitelní. Přestože s nimi spolupracuje Václav Klaus a jistě je dokáže politicky vzdělávat, je z vrcholné politiky už déle venku a jím poskytnutá „ochrana“ není dostatečná. I přesto, že ví více než běžný občan. Zákulisí dění kolem vrcholných pozic je natolik „mafiánské“, že ustát boj s mocí dokážou jen ti skutečně nejsilnější. Ostatně není to tak dávno, co jsme sledovali názorové střety Trump-Musk, z nichž vyplynul odchod údajně nejbohatšího muže světa z blízkosti amerického prezidenta. Deep State dokáže zlikvidovat kohokoliv. A média jsou prodlouženou rukou. O to více jsme se divili, že Babiš se zbavil Mafry a tvrdíme, že v době svého předsednictví ve vládě měl vyčistit Kavčí Hory. Neudělal to a v podstatě na to doplácí snahou redaktorů ČT otravovat mu život. Kdyby měl na vysílání vliv srovnatelný s tím, který měla Fialova vláda, byl by prezidentem. Takto s Kolářem, potažmo Pavlem těsně prohrál.

  Pokud se Babiš pro klid pro svou vládu zbaví hned v počátku Turka, podlehne pochybným zájmům a nedá li Motoristům slíbená ministerstva či neodolá tlaku i ohledně SPD, ztratí vliv na budoucí dění u nás. Skloní se tak před mainstreamem sloužícím Hradu a končící vládní skvadře, jejichž rolí je poklonkování mnohem vyšším pánům. V tu chvíli bude evidentní, že Babiš není natolik silný hráč, jakého mají ve svém čele Maďaři. Orbán dlouhodobě čelí daleko větším útokům a vše zatím s grácií ustává. Turek s Macinkou a Okamurou jsou tak jakýmsi lakmusovým papírkem určujícím skutečnou pevnost morálních zásad a ideí samotného Babiše. V podstatě jde o souboj Babiš-Kolář. A vcelku ostrý Turek, teď spíše vyděšený z toho, kam se dostal, je proslulým mužem s brašnou. Dokonce se proslulá epizoda naplní i tím, že nesmí projít žádný muž s brašnou, protože pokud by se objevil další, byl by smeten také. Ostatně na to upozornil i bývalý člen ODS Zahradil, o němž se jako o možném ministru zahraničí také hovořilo. Tady řeklo ANO kategorické NE.

  Vývoj kauzy Turka tak napovídá, že se zapojili čučkaři z BIS, případně celou kauzu řídí kdosi velmi mocný z politického pozadí mající k dispozici nástroje, kterými lze celý případ udržet živý až do likvidace vznikající koalice. Turka už nyní asi mrzí, že se vzdal mandátu europoslance a ochutnává tu nejdrsnější realitu. Upřímně řečeno, je s podivem, kam jsme to od roku 1989 dopracovali. Estébácké praktiky tak sledujeme v přímém přenosu, ostatně likvidace STAČILO ve volbách není také ničím jiným. Chce li někdo srovnávat tehdejší a nynější dění, pak výhodou socialismu bylo, že jsme ekonomicky na tom nebyli tak mizerně jako nyní, a tak nějak jsme věděli, jak na tom jsme. Po stránce morální a ideologické jsou liberalismus, eurohujerismus a současný zelený komunismus podstatně horším řešením, než byl socialismus. Nepředstavoval jsem si, že to někdy řeknu, ale realita posledních let je bohužel mnohem horší, než jsme si kdykoliv dokázali představit. A na rozdíl od „spokojených“ mladých už máme co srovnávat.

Jindřich Kulhavý

sdílet na