MoA: Trump se změnil a s ním i TDS

9. ledna 2026

Když Trump vyhrál své druhé volební období, mnoho lidí, včetně nás, propadlo mírné panice. Jiní to charakterizovali jako „Trumpův syndrom“ (TDS).

Dával jsem přednost Trumpovi před žvanivým neschopným člověkem, kterého demokraté postavili jako svého kandidáta. Nelíbila se mi Trumpova politika, ale také jsem si myslel, že způsobí jen malé škody, stejně jako během svého prvního funkčního období.

Zpočátku to vypadalo, že jsem měl pravdu. Setkání s prezidentem Putinem na Aljašce proběhlo celkem dobře. Válka na Ukrajině se zdála směřovat k nějakému rozumnému výsledku. Jeho domácí politika byla trochu divoká, ale nijak se nelišila od očekávané trajektorie.

Od té doby se ale situace zhoršuje. Něco se rozhodně změnilo. Proč a jak k tomuto zmatku došlo, však zatím není známo.

Útok CIA na Putinovu rezidenci v Novgorodské oblasti, která zahrnuje strategická velitelská zařízení, na konci prosince porušil pravidla, která po mnoho desetiletí upravovala vztahy mezi jadernými mocnostmi. Tyto vztahy se nyní zhoršily natolik, že je již nelze napravit.

Útok na Venezuelu byl rovněž naprosto nepřiměřený. Je málo pravděpodobné, že USA někdy dosáhnou toho, co od této země chtějí, bez přímé intervence. Ale jakýkoli zásah vojsk v Caracasu by skončil katastrofou.

Obhajoba administrativy ICE goons, kteří jasně porušili všechna pravidla policejní práce, když zabili nevinnou ženu, je rovněž naprosto nepřiměřená. Určitě existují způsoby, jak tento incident vysvětlit, ale oni se rozhodli očernit zjevnou oběť.

Že se takové chování stalo a zůstane normou pro Trumpovu administrativu, lze vyvodit ze dvou nedávných rozhovorů.

První byl 5. ledna na CNN s Trumpovým poradcem Stephenem Millerem:

TAPPER: Takže – otázka, kdo nyní vládne Venezuele, je otázkou, na kterou ani členové Kongresu, kteří jsou velkými Trumpovými příznivci, neznají jednoznačnou odpověď. Vůdce senátní většiny John Thune řekl Manu Rajuovi z CNN, že neví, co prezident Trump myslel svým tvrzením, že USA vládnou Venezuele. A řekl, že potřebuje více informací. Můžete nám říct, co prezident myslí tím, když říká, že úřadující prezidentka Delcy Rodriguezová je u moci? Vládne Venezuele, nebo ne?

MILLER: No, to, co prezident řekl, je pravda. Spojené státy americké řídí Venezuelu. Podle definice je to pravda. Jakeu, žijeme v právním státě, promiňte, žijeme ve světě, ve kterém můžete mluvit o mezinárodních zdvořilostech a všem ostatním, ale žijeme ve světě, v reálném světě, Jakeu, který je řízen silou, který je řízen mocí. To jsou železná pravidla světa, která existují od počátku věků. Spojené státy —

TAPPER: Ale říkáte — ale pokud jde o každodenní fungování Venezuely, je to prezident, úřadující prezidentka Rodriguezová, že? Není to nějaký americký vyslanec.

MILLER: Ne, co říkám, a budeme v tom pokračovat, Jakeu. Chci říct, co chci říct, a pak budete pokračovat. Ale to, co říkám, je jen o úroveň výš, a to, že podle definice máme na starosti, protože máme americkou armádu rozmístěnou mimo zemi. Stanovujeme podmínky. Máme úplné embargo na veškerou jejich ropu a jejich schopnost obchodovat.

Aby mohli obchodovat, potřebují naše povolení. Aby mohli řídit ekonomiku, potřebují naše povolení. Takže Spojené státy to mají na starosti. Spojené státy řídí zemi během tohoto přechodného období.

Miller opravdu věří, že takhle svět funguje. Ale není to tak.

Druhý rozhovor, který se konal 7. ledna, vedl NY Times s Trumpem samotným:

Trump představuje vizi moci omezené pouze _svou vlastní morálkou“ (archivováno)

Relevantní výňatek šílenství:

V rozsáhlém rozhovoru pro The New York Times byl pan Trump dotázán, zda existují nějaké limity jeho globální moci, a odpověděl: „Ano, jedna věc existuje. Moje vlastní morálka. Moje vlastní mysl. To je jediná věc, která mě může zastavit.“

„Nepotřebuji mezinárodní právo,“ dodal. „Nechci lidem ubližovat.“

Když byl dále tázán, zda se jeho administrativa musí řídit mezinárodním právem, Trump odpověděl: „Ano.“ Ale dal jasně najevo, že on bude rozhodovat, kdy se takové omezení vztahuje na Spojené státy.

„Záleží na tom, jak definujete mezinárodní právo,“ řekl.

Trumpovo hodnocení vlastní svobody používat jakékoli nástroje vojenské, ekonomické nebo politické moci k upevnění americké nadvlády bylo dosud nejotevřenějším přiznáním jeho světového názoru. V jeho jádru je koncept, že rozhodujícím faktorem při střetu mocností by měla být národní síla, nikoli zákony, smlouvy a úmluvy.

Trumpův pohled na domácí omezení odhaluje podobnou vizi, že síla dává právo:

Na domácí scéně pan Trump naznačil, že soudci mají pravomoc omezovat jeho domácí politickou agendu – od nasazení Národní gardy po uvalení cel – pouze „za určitých okolností“.

Ale už zvažoval alternativní řešení. Naznačil možnost, že pokud by jeho cla uvalená na základě mimořádných pravomocí byla zrušena Nejvyšším soudem, mohl by je přejmenovat na licenční poplatky. A pan Trump, který prohlásil, že byl zvolen, aby obnovil zákon a pořádek, zopakoval, že je ochoten uplatnit zákon o povstání a nasadit armádu uvnitř Spojených států a federalizovat některé jednotky Národní gardy, pokud to bude považovat za důležité.

Zatím, jak řekl, „jsem opravdu necítil potřebu to udělat“.

TDS změnilo svůj význam. Trump je vyšinutý a nejde jen o syndrom. Ještě jsem se nerozhodl, co z toho nejspíš vyplyne.

Sklouzávají Spojené státy po cestě k úplnému fašismu? Nebo jde jen o plané výhrůžky, které skončí, jakmile narazí na vážnou překážku?

Zveřejněno uživatelem b 9. ledna 2026 v 14:08 UTC

Překlad Deepl

Zdroj

sdílet na