MoA: Obranná smlouva Saúdské Arábie s Pákistánem je strategickou ztrátou pro Spojené státy americké.

By P9

18. září 2025

V roce 2012 se analytici zahraniční politiky USA obávali možného jaderného spojenectví mezi Saúdskou Arábií a Pákistánem. Vědci z Johns Hopkins University School of Advanced International Studies a Stimson Center o tom napsali esej:

Jaderná zbraň Pákistánu a Saúdské Arábie a jak ji zastavit – The American Interest, březen 2012

Úvodní odstavec:

Jednoho rána, možná v ne příliš vzdálené budoucnosti, se prezident Spojených států může probudit s oznámením, že vzhledem k novým nebezpečím na Blízkém východě požádala saúdská vláda o rozmístění pákistánských vojsk na saúdském území. Oznámení by mohlo dále vysvětlovat, že tato vojska s sebou přinesou také kompletní výzbroj konvenčních a strategických zbraní nezbytných k zajištění jejich bezpečnosti a bezpečnosti Saúdské Arábie. Z Islámábádu by rychle přišla zpráva, že Pákistán přijal velkorysý balíček pomoci a levnou ropu od Saúdské Arábie. Obě strany by zdůraznily, že dohoda pouze potvrzuje jejich desetiletí trvající zvláštní vztah.

Vzhledem k tomu, že Pákistán je jaderná velmoc, bylo třeba předpokládat, že jakýkoli takový pakt by Saúdské Arábii dodával jaderné zbraně. To bylo něco, co velmi znepokojovalo USA a jejich spojence Izrael.

V té době se předpokládalo, že důvodem pro takový krok Saúdské Arábie bude její obava z Íránu a jeho jaderného programu:

V uplynulém desetiletí se vnímání hrozby ze strany Saúdské Arábie zostřilo, protože nebezpečí ze strany Íránu rostlo spolu s pochybnostmi o spolehlivosti ochrany ze strany USA.

Dnes konečně nastal čas, aby se probudila nová saúdsko-pákistánská aliance:

Saúdská Arábie podepsala s Pákistánem dohodu o „strategické vzájemné obraně“ (archivováno) – Financial Times

Strategické okolnosti, za kterých k této alianci dochází, se však velmi liší od těch, které byly představeny v eseji z roku 2012:

Saúdská Arábie podepsala s Pákistánem dohodu o „strategické vzájemné obraně“, čímž dala USA a Izraeli najevo, že království je ochotno diverzifikovat své bezpečnostní aliance, aby posílilo svou odstrašující sílu.

Dohoda s jadernou mocností v jižní Asii přichází týden poté, co státy Perského zálivu – tradičně závislé na USA jako garantovi své bezpečnosti – byly hluboce otřeseny izraelskými raketovými údery namířenými proti politickým vůdcům Hamásu v Kataru.

„Doufáme, že to posílí naši odstrašující sílu – útok na jednoho je útokem na druhého,“ řekl Financial Times vysoký saúdský úředník. „Jedná se o komplexní obrannou dohodu, která bude využívat všechny obranné a vojenské prostředky považované za nezbytné v závislosti na konkrétní hrozbě.“

Jedná se o pakt podobný článku 5 Severoatlantické smlouvy. „Všechny prostředky považované za nezbytné“, jak bylo zdůrazněno, nepochybně zahrnují pákistánské jaderné zbraně.

Podle FT se USA na této dohodě vůbec nepodílely:

Rijád údajně informoval Washington o obranné dohodě s Pákistánem až po jejím podpisu.

Saúdská Arábie již disponuje strategickými raketovými silami, které jsou vyzbrojeny čínskými raketami DF-21 s dosahem až 1 700 kilometrů. Ty mohou zasáhnout Teherán, ale také Tel Aviv. Rakety jsou konvenčně vyzbrojeny, ale mohou být vybaveny jadernými hlavicemi.

Vývoj jaderných zbraní v Pákistánu byl z velké části financován Saúdskou Arábií. Obě země mají dlouhou historii vojenské spolupráce:

Pákistán a Saúdská Arábie mají obranné vztahy sahající desítky let zpět, částečně díky ochotě Islámábádu bránit islámská svatá místa Mekku a Medínu v království. Pákistánské jednotky poprvé odcestovaly do Saúdské Arábie na konci 60. let kvůli obavám z egyptské války v Jemenu. Tyto vazby se posílily po íránské islámské revoluci v roce 1979 a obavách království z konfrontace s Teheránem.

Pákistán vyvinul svůj jaderný zbrojní program, aby čelil indickým atomovým bombám. Již dlouho však existují náznaky zájmu království o tento program. Pákistánský brigádní generál ve výslužbě Feroz Hassan Khan ve své knize o jaderném zbrojním programu své země s názvem „Eating Grass: The Making of the Pakistani Bomb“ (Jíst trávu: Výroba pákistánské bomby) uvedl, že Saúdská Arábie poskytla „velkorysou finanční podporu“ pro jeho úsilí.

Dnes se Saúdská Arábie již neobává konfrontace s Íránem. V roce 2023 se obě země s pomocí čínského zprostředkování smířily. Tento krok byl prvním znamením, že USA ztrácejí pozice na Blízkém východě.

Důvody, proč je dnes tato dohoda uzavřena, jsou zřejmé:

Dohodu podepsali saudskoarabský korunní princ Mohammed bin Salman a pákistánský premiér Shehbaz Sharif v Rijádu. Sharifova kancelář zopakovala, že dohoda „stanoví, že jakékoli napadení jedné ze zemí bude považováno za napadení obou zemí“.

Izraelský útok na Dauhá, jednoho z hlavních spojenců USA mimo NATO, ještě více prohloubil dlouhodobé obavy vůdců Perského zálivu ohledně nepředvídatelnosti Washingtonu a jeho odhodlání bránit je, stejně jako obavy z toho, že Izrael bude v regionu bez omezení zasahovat vojensky.

Saúdové pracovali na hlubším spojenectví s USA a doufali v něj. Genocida v Gaze a neomezená podpora USA však takové spojenectví znemožnily:

Rijád doufal, že uzavře obrannou smlouvu s USA a bude spolupracovat s Washingtonem na jaderných plánech v rámci velkolepé dohody, která by vedla k normalizaci diplomatických vztahů s Izraelem.

Tyto plány však byly zmařeny po útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023, který vyvolal válku v Gaze a konflikt v celém regionu.

Rijád je stále více pobouřen 23měsíční válkou Izraele v Gaze a chováním krajně pravicové vlády premiéra Benjamina Netanjahua.

Princ Mohammed obviňuje Izrael z genocidy a dal jasně najevo, že normalizace vztahů nepřichází v úvahu, pokud Netanjahu neukončí konflikt a nepodnikne kroky k vytvoření palestinského státu.

Čína, která je spojencem Pákistánu, bude z dohody potěšena. Stejně tak Írán. Ten o ní pravděpodobně již byl informován:

Před podpisem obranné smlouvy vyslal Írán do Saúdské Arábie Aliho Laridžáního, vysokého politického představitele, který nyní zastává funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti. To mohlo znamenat, že království uznalo smlouvu s Teheránem, s nímž má od roku 2023 díky zprostředkování Číny uvolněné vztahy.

Indie bude mít z dohody obavy. Velká část ropy, kterou nakupuje, pochází ze Saúdské Arábie. S existující saúdsko-pákistánskou aliancí bude jakýkoli konflikt s Pákistánem pravděpodobně znamenat další potíže s nákupem energie.

Velkými poraženými jsou v této situaci USA a Donald Trump. Neomezená podpora Izraele má stále vyšší cenu. Země Perského zálivu se od něj pomalu, ale jistě vzdalují.

Zveřejněno uživatelem b dne 18. září 2025 v 10:11 UTC

Překlad Deepl

Zdroj

sdílet na