Má Izrael únikovou strategii?

MUDR. Ivan David

Netanjahu se možná zmítá uprostřed opotřebovací války s Íránem.

Autor: David E. Rosenberg, ekonomický redaktor a sloupkař anglického vydání Haaretz a autor Israel’s Technology Economy pro web Foreign Policy:

Z pohledu Izraele nemohlo být načasování jeho útoku na Írán, který začal minulý týden, lepší.

Tvrzení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že neměl jinou možnost než jednat hned, protože Írán podniká kroky k „použití [svého] obohaceného uranu“ a mohl by vyrobit bombu „ve velmi krátké době“, nelze ověřit. Jisté však je, že Írán je v současnosti vůči útoku zranitelnější než kdykoli předtím od doby, kdy o něm Izrael před 15 nebo tak lety začal uvažovat.

Íránská protivzdušná obrana byla minulý rok při dvou izraelských náletech značně poničena. Teheránská pečlivě budovaná a takzvaná Osa odporu, která měla pomoci bránit Írán v případě izraelského útoku, se téměř zhroutila. Rusko vedlo svou vlastní válku a nemohlo pomoci svému spojenci přezbrojit. Ukazuje se, že varování amerického prezidenta Donalda Trumpa Izraeli, aby neútočil na Írán, dokud probíhají jaderné rozhovory, nebyla učiněna vážně. Jejich cílem bylo dokonce oklamat Írán, aby uvěřil, že žádný útok nehrozí.

Důvod pro zahájení války a odstranění íránské jaderné hrozby byl silný. Ale čtyři dny po bojích je čím dál nejasnější, jak to skončí. Ve veřejném prohlášení po prvních útocích Netanjahu řekl, že operace bude pokračovat „tak dlouho, jak bude potřeba“. Náčelníci izraelské armády byli méně optimističtí, mluvili spíše o týdnech než o dnech, ale nezdá se, že by si představovali opotřebovací válku, jak se zdá. Mohl by Netanjahu skončit jako ruský prezident Vladimir Putin, vůdce přesvědčený, že jeho nadřazené síly dokážou porazit nepřítele rychle a efektivně, jen aby zjistil, že nepřítel nespolupracuje?

Je nepravděpodobné, že tři roky na sebe Izrael a Írán zaútočí raketami, drony a bombami. Izrael přinejmenším není schopen vést opotřebovací válku s otevřeným koncem. Je geograficky příliš malý a jeho populace je příliš koncentrovaná v ještě menší oblasti kolem Tel Avivu, aby absorbovala chronické údery. Jak bohatě ukázala její ofenzíva proti Íránu, izraelská armáda je schopna pozoruhodných výkonů, ale má také omezené zdroje, pokud jde o personál, zbraně, munici a peníze. Od útoku Hamásu 7. října 2023 se izraelské obranné síly (IDF) zapojily do téměř nepřetržitého válčení v Gaze, Libanonu a Sýrii a také čelily pravidelným raketovým útokům Húthíů.

Izrael je nyní větší, bohatší a vojensky mocnější než kdykoli v jeho historii a už se nemusí spoléhat na blesková vítězství jako v minulosti, ale nemá nekonečné zdroje. Zdá se, že válka trvající dny nebo dokonce týdny byla založena na rychlém zničení tří širokých cílů. Prvním byla již tak oslabená íránská protivzdušná obrana, což je cíl, který, jak se zdá, šel podle plánu. K 16. červnu Izrael prohlásil, že dosáhl „vzdušné převahy nad teheránským nebem“, což znamená téměř úplnou svobodu pohybu. Druhým bylo odstranění velké části íránské vojenské velitelské struktury (armáda a Sbor islámských revolučních gard) a její přední jaderné vědce. To byl také úspěch – alespoň operativně – i když se teprve uvidí, zda tato úmrtí významně podkopou schopnost Íránu bojovat nebo pokračovat v jeho jaderném programu.

Všechny tyto cíle jsou ale vedlejší ve srovnání s tím hlavním, kterým je eliminace íránského jaderného programu. Zde je jen málo důkazů, že Izrael dosáhl svých cílů. Ze tří hlavních íránských jaderných zařízení Izrael pravděpodobně způsobil rozsáhlé škody na nadzemních zařízeních Natanzu, ale je méně jasné, jak velké škody způsobil v Isfahánu. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii bylo napadeno i jaderné zařízení Fordow, ale neutrpělo žádné viditelné škody.

Mnozí pochybují, že Izrael dokáže zničit Fordow, který se nachází pod horou. Vojenští analytici přinesli několik nápadů, včetně opakovaných izraelských náletů na stejné místo (tento úkol je nyní snadnější, když má Izrael větší svobodu akce v íránském vzdušném prostoru) nebo pozemní operace speciálních sil. Izrael udělal něco podobného v Sýrii loni v září, ale Fordow je mnohem větší, zabezpečenější a mnohem vzdálenější. Riziko selhání je obrovské.

Zdá se těžké uvěřit, že Netanjahu zahájil útok na Írán za předpokladu, že se k němu nakonec Spojené státy připojí – za účelem zničení Fordow, když nic jiného. V této fázi se zdá, že Bílý dům je rozdělen mezi proizraelské jestřáby a izolacionisty, ale konečné slovo bude mít Trump. Jeho veřejné poznámky naznačují, že se spokojí s tím, že nechá Izrael bojovat, a že jeho konečným cílem stále je přivést Teherán zpět do Ománu k obnovení jednání. „Doufám, že dojde k dohodě. Myslím, že je čas na dohodu a uvidíme, co se stane. Někdy to musí vybojovat, ale uvidíme, co se stane,“ řekl Trump 15. června.

Íránský útok na americká vojenská zařízení, ropné tankery v Perském zálivu nebo dokonce saúdská ropná zařízení by mohl naklonit rovnováhu ve Washingtonu ve prospěch útoku na Írán. Pokud ano, pak rozhodnutí o tom, zda Spojené státy vstoupí do války, skutečně leží na íránském nejvyšším vůdci ajatolláhovi Alím Chameneím a ten nemusí vyhovět Netanjahuovým přáním právě proto, že jsou Netanjahuovými přáními.

V tom, co musí být pro Netanjahua hluboce znepokojivé, se stále více ukazuje, že strategií Teheránu je vést opotřebovací válku, opakování „války měst“, kterou Írán vedl s Irákem v 80. letech. Zdá se, že úmyslem Íránu v Izraeli je poškodit či zničit vojenská a jaderná zařízení, což odpovídá tomu, jaký cíl má Izrael pro Írán, i když bez stejného druhu přesnosti. Jeho střely však zasáhly řadu obytných budov v Tel Avivu nebo jeho okolí. K dnešnímu dni útoky zabily nejméně 24 lidí, stovky zranily a srovnaly se zemí nebo poškodily velké množství budov. Většina íránských raket a dronů byla zachycena, ale k vážnému poškození stačí jen několik.

Tolik Foreign Policy – celý text komentáře ze 16. června.

Ještě dvě poznámky:

Podle agentury Reuters Írán od začátku konfliktu vypustil na Izrael více než 700 raket a dronů, které zasáhly Tel Aviv, Haifu a vojenské základny včetně Ramat David.

The Times of Israel uvádí, že íránské údery zabily v Izraeli 47 lidí, včetně civilistů, zatímco izraelské údery zabily v Íránu více než 400 lidí, uvádí agentura Tasnim. Devátá vlna operace Skutečný slib3 podle mluvčího íránských gard zahrnuje použití nové munice Shahed-107 s dosahem až 1500 km, což umožňuje Íránu ohrožovat nejen Izrael, ale i další regionální cíle.

sdílet na