Letenská slátanina

22. 03 2026

www.inadhled.live    Sobotní akci má řada účastníků za sebou a je třeba si přiznat, že lidí ignorujících výsledky voleb se tam sešlo vcelku dost. Přestože to zdaleka nebyl milion, dokonce i o jeho čtvrtině nelze ani náhodou hovořit, pořád jich tam bylo více, než bychom očekávali od poměrně inteligentního národa. Navíc účast špiček bývalé Pětikoalice svědčí o tom, že dosud tito devastátoři nepřijali svou prohru ve volbách. Politručka Pavlová už byla jen perličkou, která rozesmála. Lidé kdysi bojující proti komunistům nyní stojí na stejné ploše s nimi. Přitom mnohem radikálnějšími, než je údajný nepřítel Kateřina Konečná.

  Kdo viděl fotografie prezentované organizátory, ptal se, od kdy máme dvě Petřínské rozhledny. Umělá inteligence a Photoshop umí mnohé, ale zázraky nikoliv. Přesto nechceme snižovat organizační schopnosti neziskové politické organizace Člověk v tísni a její filiálky Milion chvilek pro demokracii, protože sehnat desítky tisíc lidí bez schopnosti logicky myslet, a naopak naučených papouškovat to, co jim předkládají Seznam a další média, zorganizovat dopravu a zajistit technické a hygienické vybavení není snadné a ani levné. Blahopřejeme tedy oběma organizacím k úspěchu, tato fáze se jim podařila. Méně kvalitní byla obsahová část s happyendem v podání Anety Langerové a společně zazpívané státní hymny a nijak výrazně nepomohly ani bláboly umělců hájících si své koryto.

  Proč byla svolána demonstrace? Člověk v tísni je již dlouho velmi prosperující nezisková organizace, u jejíhož vzniku byli Štětina, Pánek a de facto i Soros. Její financování má různorodou skladbu a protekly jí desítky miliard korun. Velká část ze zahraničí přes americkou vládní agenturu USAID poté, co převzala roli Sorosových fondů. Peníze chodily i přes náš státní rozpočet, od dárců typu DHL a dalších nadnárodních společností a spektrum sponzorů je natolik široké, že bychom se divili, kdo všechno měl možnost či chuť přes tuto „neziskovku“ ovlivňovat politické klima. Dosah Člověka v tísni je mnohem větší než pouhá Česká republika, angažoval se i v pokusech o revoluci v Bělorusku a stopy vedou údajně i do Rumunska. Dalším alarmem je spojení organizace na naše média, a především ta veřejnoprávní jsou doslova vykřičníkem. Už víte, proč byly uveřejňovány přímé záběry z této akce, zatímco o protestech z Václavského náměstí z doby minulé vlády se ČT zmiňovala s despektem pouze ve zprávách?

  I kdyby na Letné bylo prezentovaných čtvrt milionu lidí (nikoliv spoluobčanů, přeci jenom Ukrajinci mají svou zemi jinde), doma zůstalo cca dalších 7 milionů oprávněných voličů respektujících výsledky voleb. Vláda nyní nesmí polevit ve svých plánech zajistit přehled o financování politického neziskového sektoru, zajistit nezávislost veřejnoprávních médií, zamezit vlivu miliardářů na jejich chování, zároveň se vzepřít agresivnímu nadřazování Bruselu nad naší legislativou a v neposlední řadě vysvětlit, proč se nepřidala k Maďarsku a Slovenku při schvalování daru 90 mld. Ukrajině, případně nám říct, jak je možná zvůle Leyenové, která tvrdila, že i přes veto těchto států si udělá, co chce. Pokud Babišův kabinet uhne v kterékoliv z těchto záležitostí, museli by ti, kteří zůstali v sobotu doma, být slyšet mnohem více než křiklouni z Letenské pláně.

  Česká republika má daleko důležitější problémy, než o kterých hovořili řečníci na pódiu. Jsme bez zdrojů ropy a plynu, chybí nám elektřina ze spolehlivých zdrojů, neexistuje téměř průmysl, máme nesmyslnou skladbu školství, špatnou bytovou politiku zkomplikovanou množstvím Ukrajinců u nás zabírajících prostor. Naštěstí nejsme v eurozóně a jsme Slované, takže můžeme časem stavět na odklonu od Západu. Historicky jsme dokázali být významnou lokalitou v Evropě a zbavíme li se eurohujerského liberalismu, máme šanci  vrátit se k jisté samostatnosti. K tomu je třeba spolupracovat se všemi, kteří nás budou brát jako partnery. To nedokáže ani Babišova vláda, nicméně návrat k tomu, co představovali Fiala se svou tlupou, by bylo zásadní chybou. Sobotní Letná tak byla jen výkřikem do tmy a varováním, že Člověk v tísni a podobní šmejdi už měli dávno skončit. Jenže to těm stojícím v sobotu před reproduktory těžko vysvětlíte. Fanatismus se léčí špatně.

Jindřich Kulhavý

sdílet na