Larry Johnson: Hormuzský průliv zůstává otevřený pro ty, kdo dodržují protokoly PGSA, globální ekonomika však čelí inflačnímu šoku

Larry C. Johnson / 29. 6. 2026

Po sobotní výměně raket a dronů USA ustoupily a upustily od dalších útoků na Írán. Katar údajně zasáhl, aby zprostředkoval nové příměří. USA a Írán v reakci na zásah Kataru souhlasily s zastavením vzájemných útoků a podle serveru Axios se v úterý sejdou v Dauhá k technickým jednáním zaměřeným na vyřešení sporu ohledně Hormuzského průlivu.

Setkání USA a Íránu se původně mělo konat v pondělí ve Švýcarsku a mělo se zaměřit na íránský jaderný program. Nyní se jednání uskuteční v úterý v Dauhá. Postoj Íránu je nekompromisní… Plavba průlivem musí probíhat v souladu s protokoly PGSA. USA se formulací memoranda o porozumění dostaly do slepé uličky:

5. Po podpisu tohoto memoranda o porozumění přijme Íránská islámská republika s maximálním úsilím opatření pro bezpečný průjezd obchodních plavidel, a to bez poplatků pouze po dobu 60 dnů, z Perského zálivu do Ománského moře a naopak. Provoz obchodních plavidel bude zahájen okamžitě a s ohledem na nutnost odstranění technických a vojenských překážek a odminování ze strany Íránské islámské republiky bude plně zaveden do 30 dnů. Íránská islámská republika bude vést dialog se Sultanátem Omán s cílem vymezit budoucí správu a námořní služby v Hormuzském průlivu, a to v rámci jednání s dalšími pobřežními státy Perského zálivu, v souladu s platným mezinárodním právem a suverénními právy pobřežních států Hormuzského průlivu.

Toto memorandum o porozumění svěřuje Íránu výlučnou odpovědnost za zajištění „bezpečného průjezdu obchodních plavidel“ Hormuzským průlivem. Kdyby USA trvaly na zahrnutí Ománu a dalších států Perského zálivu do memoranda o porozumění, byl by Írán povinen s nimi konzultovat. USA však přijaly znění navržené Íránem a Írán bude trvat na tom, že v otázce svého suverénního práva řídit dopravní tok přes průliv nepřipustí žádný kompromis.

Zatímco se světové trhy soustředí na ropu procházející průlivem, přehlížejí zásadní dopad zastavení přepravy helia, síry a močoviny. Světová ekonomika již pociťuje dopady snížení dodávek těchto komodit a svět čeká globální inflační šok. Podívejme se na jednotlivé komodity.

Helium

Strukturální problém: Krize zasáhla zhruba jednu třetinu světové produkce helia, a to jak kvůli narušení výroby LNG v Kataru, tak kvůli časové náročnosti přepravy helia.

Mechanismus byl dvojí. 2. března zastavila státní společnost QatarEnergy veškerou výrobu LNG a související produkci v průmyslovém městě Ras Laffan v důsledku íránských útoků dronů a raket. 4. března společnost QatarEnergy vyhlásila u dotčených smluv vyšší moc. Generální ředitel společnosti uvedl, že výroba nebude obnovena, dokud konflikt neskončí, a že i poté bude normalizace dodávek trvat „týdny až měsíce“. Írán poté 18. a 19. března znovu zaútočil na Ras Laffan.

Vývoj cen: Šok se projevil rychle. „Spotová cena helia se zvýšila opravdu dramaticky. Řekl bych, že o 70 až 100 procent za týden,“ uvedl Phil Kornbluth, prezident společnosti Kornbluth Helium Consulting a odborník s 30letou praxí v oboru. Bank of America odhadla počáteční nárůst na 40 %, zatímco jiné odhady uvádějí v některých případech nárůst cen o 70 % až 100 % zhruba za něco málo přes týden.

Situaci navíc komplikoval fyzický problém, s nímž se jiné komodity nepotýkají. Zhruba třetina světových ISO kontejnerů s kryogenním héliem uvízla v Kataru nebo v jeho okolí. Přemístění tohoto vybavení po skončení konfliktu by trvalo minimálně tři měsíce, což by způsobilo výpadek v dodávkách trvající déle než samotný konflikt. Zkapalněné hélium se vypaří zhruba za 45 dní, což znamená, že uvízlé zásoby nelze uchovat pro pozdější dodání. Lodě, které mění trasu přes Mys Dobré naděje, musí urazit o 3 500 námořních mil více, což prodlužuje dobu přepravy o 10 až 14 dní, během nichž dochází u zkapalněného helia ke ztrátám odpařováním ve výši 15–20 % objemu nákladu.

K 20. červnu zůstávaly ceny výrazně zvýšené bez jasného výhledu na návrat k původní úrovni, protože škody v Ras Laffanu jsou fyzické, nikoli pouze logistické. I poté, co Írán a Spojené státy oznámily příměří, zůstával Hormuzský průliv z velké části uzavřen kvůli překrývajícím se blokádám, což znamená, že i kdyby byla výroba obnovena, katarské helium nemělo k trhu žádnou schůdnou námořní trasu. Tento strukturální problém přetrvává po celou dobu platnosti memoranda o porozumění.

Vzhledem k zásadní roli helia při výrobě počítačových čipů prudce stoupají ceny počítačů a chytrých telefonů. Společnost Apple například nedávno oznámila výrazné zvýšení cen u modelu iPhone 17 Pro Max (+200 USD) a 16palcového MacBooku Pro (+300 USD).

Síra

Předválečná výchozí situace – již tak napjatá: Cena síry dodávané do Indonésie vzrostla ze 101 dolarů za metrickou tunu v červenci 2024 na 554 dolarů za metrickou tunu v lednu 2026, když rozšíření technologie vysokotlakého kyselého loužení (HPAL) pohánělo poptávku – což představovalo nárůst o 440 % ještě předtím, než konflikt s Íránem vyvolal další tlak. Trh se již před 28. únorem nacházel na víceletých maximech.

Geografická expozice: Lodě proplouvající úžinou přepravují 24 % světové síry, která je surovinou pro výrobu kyseliny sírové používané k výrobě kovů, jako je nikl a měď, stejně jako hnojiv a čisticích prostředků pro domácnost. Blízký východ se podílí zhruba 24 % na celosvětové produkci síry a přibližně 50 % na celosvětovém námořním obchodu se sírou, přičemž veškerý tento obchod prochází Hormuzským průlivem.

Vývoj cen: Od zahájení operace „Epic Fury“ se cena síry téměř zdvojnásobila. Státy Perského zálivu obvykle zajišťují 45 % námořního obchodu se sírou přes Hormuzský průliv a íránská blokáda způsobila 30% cenový skok tím, že zastavila polovinu globálních dodávek, což vedlo k úzkým místům v těžbě nerostných surovin. Nedostatek síry již vedl k 20–30% snížení produkce u těžařů kritických nerostných surovin.

Následné dopady na navazující odvětví byly závažné. Světová banka uvedla, že ceny síry se od ledna do dubna 2026 zdvojnásobily a že krok Číny k omezení vývozu – v reakci na vlastní domácí nedostatek v důsledku vyschnutí dovozů z Perského zálivu – vyvolal další tlak na růst cen DAP (fosforečnanu diamonného). Čína zakázala vývoz kyseliny sírové, což mimo jiné ovlivnilo produkci mědi v Chile, které kyselinu sírovou dováželo jako spotřební materiál.

K 20. červnu, kdy již bylo memorandum o porozumění v platnosti, ale situace v Hormuzském průlivu se normalizovala pouze částečně a společnost QatarEnergy ještě plně neobnovila provoz, zůstávaly ceny síry výrazně nad předkrizovou úrovní. V květnu 2026 ceny zůstávaly vysoké, přičemž se předpokládalo, že globální index hnojiv vzroste za daný rok o více než 30 % v důsledku přetrvávajících rizik v dodávkách a problémů s přesměrováním tras.

Močovina

Předválečná výchozí úroveň: Před válkou se cena granulované močoviny FOB v Egyptě – která je barometrem cen dusíkatých hnojiv – pohybovala mezi 400 a 490 USD za metrickou tunu. Maloobchodní ceny v USA se až do poloviny února pohybovaly v podobném rozmezí.

Geografická expozice: Arabský záliv je ústředním uzlem světového zemědělství a představuje nejméně 20 % veškerého vývozu hnojiv po moři. Závislost je ještě výraznější v případě močoviny, nejrozšířenějšího dusíkatého hnojiva na světě, přičemž 46 % celosvětového obchodu pochází z této oblasti.

Fáze 1 – počáteční šok (konec února až březen): Společnost Alpine Macro z Oxford Economics uvedla, že ceny močoviny a amoniaku od začátku války vzrostly přibližně o 50 %, respektive o 20 %. Do 3. března byla podepsána smlouva na dodávku močoviny z Alžírska za 618 USD za tunu na základě podmínek FOB — nejvyšší částka od roku 2022.

Fáze 2 — vrchol (duben 2026): Ceny dusíku (močoviny) v dubnu vystoupaly nad 850 USD za metrickou tunu, což představuje nárůst o 80 % od února a nejvyšší úroveň od cenového výkyvu komodit v roce 2022. Maloobchod v USA: Národní průměrná cena močoviny dosáhla na začátku dubna až 826 USD za tunu, což v některých obdobích představovalo meziměsíční nárůst o 34–35 %, a ceny močoviny FOB na Blízkém východě se kvůli regionálním narušením dodávek vyšplhaly na přibližně 795 USD za tunu.

Fáze 3 – částečný ústup (květen–červen 2026): Trh s močovinou reagoval na memorandum o porozumění a částečnou normalizaci situace v Hormuzském průlivu nejrychleji, částečně proto, že je močovina lépe zaměnitelná než helium, a částečně proto, že příměří umožnilo částečné přesměrování přepravy přes pozemní koridory. FAO předpovídala, že mezinárodní ceny močoviny od června poklesnou, jakmile se obnoví dodávky hnojiv z Perského zálivu a Čína se po vydání nových vývozních kvót vrátí na vývozní trhy. Po zmírnění napětí a prohlášeních o příměří došlo na trhu k nadbytku nabídky, což vedlo k výraznému poklesu cen.

Vzhledem k událostem posledních tří dnů jsou však očekávání, že lodě přepravující močovinu opustí Perský záliv, příliš optimisticé a cena pravděpodobně poroste, dokud se neobjeví jasný signál, že lodě budou proplouvat průlivem v souladu s protokoly PGSA.

Zde je páteční rozhovor s Glennem Diesenem:

Nima a já o nejnovějším vývoji v Perském zálivu:

Mario se mnou probral řadu témat, včetně slábnoucích vyhlídek na dohodu mezi Izraelem a Libanonem:

Měl jsem skvělou diskusi se Sulaimanem o íránské kontrole Hormuzského průlivu:

Překlad Deepl

Zdroj

sdílet na