Kráva versus cvrček – úvaha.

Ještě jsem se zahloubal do cvrčkosalám byznysu zkoumaného na Mendelově univerzitě a dovolil si amatérským výpočtem ověřit tvrzení „vědce“ z Brna, který zjevně dostal granty na výzkum pojídání hmyzu a hodně by zklamal, kdyby řekl, že to je blbost.

Z průměrné krávy je po roce cca 300 kg kvalitního masa.  Průměrný cvrček domácí má 1 g a dospělé velikosti dosáhne po dvou měsících. Abyste měli stejnou váhu cvrčků, potřebujete jich tedy 300 000. Podle ChatuGPT4o se při chovu vejde cca 4.000 cvrčků do jednoho metru krychlového. K produkci 300 kil cvrččího salámu tedy potřebujete 75 m3. Vzhledem k tomu, že cvrček roste 6x rychleji než kráva, tak rozpočteno na rok se jedná o 12,5 m3. Klimatizovaného, vytápěného prostoru, kde musí být 27 stupňů. Jenže to má ještě jeden háček.

Cvrček je tvořen z většiny vodou. A tak když se usuší, tak ztratí cca 70 % své hmotnosti. Takže abyste měli 300 kilo cvrčků, potřebujete jich nikoliv 300 000 ale milion. To už je 250 metrů krychlových. To je třeba voliéra o rozměru 10x10x2,5 m. To je prosím prostor potřebný k nahrazení JEDNÉ krávy. A opakuji vytápěný a klimatizovaný prostor se stabilní teplotou 27 stupňů.

Kravín pro volně ustájených 200 krav zabere plochu cca  2000 m2 a když jsem v jednom naposled byl, měl rozbitá okna a klimoška tam fakt nebyla, řekl bych, že ani topení. Vytápějí si to ty krávy samy. Na stejnou plochu by se tedy vešlo pouze 20 voliér na cvrčky. Když to vynásobím rychlostí růstu 6. Tak na stejnou plochu se vejde 120 ekvivalentů krav za rok. Takže plocha potřebná pro cvrčky je větší, než plocha pro chov krav. Hovězí maso přitom obsahuje více bílkovin a kráva kromě nechutného prášku dává také mléko na sýr a tvaroh, kůži, hnojivo a další produkty. Cvrček cvrká. A potřebuje vytápění, klimošku a odvlhčovač vzduchu. No a co se týče energetické náročnosti zpracování.

Krávu potřebujete mít po porážce v chlaďáku, cvrčka musíte sušit. Jenže když si pak chcete udělat steak, je to otázka minut, a tedy i málo energie. Cvrčky musíte nakonec smažit DESÍTKY minut. Což je samozřejmě to ošklivé CO2.

Je to takový sranda výpočet důvěřující ChatuGPT4o jako zdroji o prostoru pro chov cvrčků, ale NIKDE jsem žádná lepší data nenašel a žádný ze cvrčko salámistů je nikde neuvádí, když básní o tom, jak je to ekologičtější a lepší.

A celý ten výpočet je potvrzen realitou a sice tím, že kilo hovězího začíná na 200 korunách. Zatímco 200 korun stojí 100 gramů cvrčků!!!

Abyste se tedy nažrali stejně ze cvrčků jako z hovězího, musíte vysolit 10x víc peněz. 

A tím bych ty žvásty o tom,  jaká je to spása lidstva a ekologický zdroj bílkovin, ukončil.

Jaromír Bradávka

sdílet na