𝗩 𝗼𝗸𝘂 𝗼𝗿𝗸𝗮́𝗻𝘂

Do českých voleb zbývají tři dny

České volby budou za tři dny. Hukot a vřeštění, všesměrový ryk, napadání a konfrontace pochopitelně dosáhly vrcholu. Demonstrace a antidemonstrace. Obludné kauzy, dekonstruující systém vládnutí v malé zemi až na dřeň, na zemi ovládanou mafiemi. Kauzy provází naprosté znechucení. Nejvyšší představitelé vlády a jejich strany jsou zapleteni do hrozivých skandálů. Které doslova ničí statut pracně budovaných institucí a důvěru v tyto instituce. I ve stát samotný.

Končící vláda za sebou zanechává obrovský dluh. 1,8 bilionu.

Zanechala za sebou rostoucí drahotu. Zvýšila enormně daně. Z peněz, které vybrala od všech, i od těch, kteří ji podporují.. v každodenních nákupech, transakcích, odvodech a daních.. ze všech těchto daní utratila peníze .. jak?

Ptejte se sami a správně.

Kolik máme nových podniků s evropským potenciálem? Kolik vzniklo úspěšných start-upů, o které se perou investoři? Jakých úspěchů jsme dosáhli za čtyři roky ve vědě, kultuře, sportu? Kolik fabrik zaznamenalo exportní úspěchy na mezinárodních trzích? Kolik jsme postavili nebo opravili cest, nádraží, veřejných budov? Kolik nových potřebných rychlodrah je v provozu? Kolik to stálo?

Kam šly všechny peníze, které vláda vytáhla z peněženek občanů. Všech, včetně těch, kteří ji podporují. Jak se zlepšil lidem život?

Tohle je stát. Tohle jsou konkrétní výsledky. Ty chceme vidět.

Navíc. Každá normální vláda, za situace, kdy mafiáni u soudu vypovídají, že z výnosů z trestné činnosti financovali jejich politické partaje by dávno odstoupila. Ale nemá to už nyní, pár dní před volbami smysl. Jednoduše dostříháme metr a v klidu vyčkáme termínu voleb. A v klidu, důstojně, s vědomím souvislostí budeme volit novou vládu.

Lidé jsou ale vystrašeni.

Vládě a vládním stranám za této situace nezbylo nic jiného, než jít cestou strašení veřejnosti. Ruskem. Válkou. Návratem komunismu. Denunciací politických oponentů, která probíhá po celou dobu, od okamžiku, kdy se politická opozice, skutečná opozice, začala za obrovsky složitých podmínek etablovat.

Dnes je opozice tahounem změn. A má reálnou šanci převzít vládu a pokusit se prosadit do chodu státu normální, funkční pravidla. Od drancování státu k budování a obnově země. Od přenášení zátěže špatných politických rozhodnutí na občany k solidní a účelné správě. Od hromadění dluhů a nesmyslných výdajů na válku, Ukrajinu, zbrojení .. k potřebným investicím do domácího prostředí, infrastruktury, škol, nemocnic a domácího průmyslu.

Vládním stranám jde o všechno.

Ano, to je pravda.

Protože když se za příští čtyři roky opozici podaří prokázat, že její programy, způsob vlády a příklon k poctivé a rozumné správě země je efektivní, budou dnešní vládní strany k ničemu. Když opoziční politika bude mít dobré výsledky, a myslím si, že bude.. pak se lidé jednoduše zeptají. Proč jsme po léta podporovali takové nýmandy?

Pak bude potřeba, aby dnešní vládní strany prošly důslednou rekonstrukcí. Našly novou vitalitu. Protože politická konkurence je důležitá a potřebná. Uznáváme dobrou konkurenci. S tím nemáme problém.

Vláda a vládní strany jdou dnes na doraz. Na samotnou podstatu tohoto režimu. Tento režim, který se narodil z mírné listopadové revolty, ke které se Češi a Slováci odhodlali až mezi posledními, má základní parametr: A tím je odpor k minulému režimu. Ke komunistům. K Rusku.

Máme povědomý strach z Ruska. Z někdejšího Sovětského svazu, který tuto zem po dvacet let okupoval. Toho se nejvíce bojíme. Z komunistů. Znárodňování a nového Gottwalda.

Vládní strany jdou tedy až na podstatu těchto obav.

A pokusí se znovu, pomocí těchto strašáků mobilizovat lidi, aby jednoduše uvěřili, že opozice představuje ohrožení.

Opozice ale představuje pouze opozici. Politické konkurenty, kteří se mají zdatněji k světu. To je všechno.

Málo si také uvědomujeme, jak velká změna nastala.

Nastala evoluční změna. Politická konkurence, tento demokratický mechanismus, staví politické strany systematicky před otázku, jaké mají reálné výsledky. Staví je před veřejnou kontrolu, jak politici provádí správu státu. Jak realizují potřebné správní reformy a opatření. Jak řídí a modernizují instituce. Jak utrácí veřejné prostředky. S jakým výsledkem. Tak, aby přinesly občanům této země skutečný prospěch.

Doba předstírané politické konkurence skončila. Stačilo. Doba Moravcových nedělních matiné a úzkého koridoru politiky, která pouze předstírala politický zápas. Aby si to chlapci po volbách a v zákulisních dohodách mezi sebou nějak rozdělili a jelo se dál.

Dnes je politika silně konkurenčním prostředím, zdravým a velmi nekompromisním. Politici musí mít výsledky. Jinak jdou od válu.

Máme zde dnes silnou opozici. Na levici i pravici proběhla integrace malých stran a hnutí. I když tato uskupení budou ještě po nějakou dobu provázet otřesy, pobyt v parlamentních lavicích, odpovědnost za svěřené úseky státu a naprostá kontrola ze strany veřejnosti a médií je rychle donutí přijmout velmi tvrdé standardy práce pro veřejnost. Pokud budou chtít přežít a uspět v takto tvrdém a konkurenčním politickém prostředí.

Změnil se i mediální ekosystém. Namísto unylých debat v nedělní ČT existuje obrovské množství kanálů, které se věnují politice. Navzdory vládní snaze o vypínání serverů a útokům proti neformální, alternativní mediální scéně, jejímu na koleně vytvářenému obsahu dnes existuje silný a kriticky naladěný mediální ekosystém, podhoubí, schopné naprosto nekompromisně popisovat negativní jevy ve společnosti. Jazykem, který se mainstream neodváží ani následovat. Ale právě alternativa a její pregnantní, přímočarý, až disentní postoj je právě inspirací pro celou společnost.

Mění se i prostředí byznysu. Soudů. Služeb státu. Úřadů.

Protože si všichni pomalu začínají uvědomovat, že pokud chceme přežít, Česko nutně projde silným updatem. Potřebujeme změnu v chápání vlastní země. Musíme se naučit sami sobě vládnout. Převzít odpovědnost za vlastní osud.

Nikdo nám v tom nepomůže. Ani Unie. Ani Amerika. Natož Rusko.

Musíme to udělat sami. Sami se stavět na vlastní nohy. A sami rozhodovat, kudy jít.

Zvládneme to. Věřte.

Nejdůležitější bude navrátit lidem víru ve vlastní stát. Ve vlastní prostředí. V to, že naprosto v klidu můžeme být jednou z nejúspěšnějších zemí na světě. Ano, je to tak. Bude to trvat zhruba 15 let. Ale pokud si udržíme soudnost, zdravý smysl pro realitu, ochotu pustit se do podnikání, výzkumu, pokud si prosadíme rozumné mzdy, postavíme byty, nové fabriky, opravíme stát i infrastrukturu, zlepšíme školství, vzdělávání, nemocnice.. Pročistíme zaplevelený právní řád. Vyvedeme statisíce lidí z dluhových pastí, tak, aby mohli vydělávat a zároveň na odvodech podstatným způsobem mohli přispět k chodu státu. Namísto, abychom živili exekutorské mafie..

Podpoříme rodiny a děti. Přirozené vztahy mezi muži a ženami. Mezi dětmi a rodiči. Podpoříme životy seniorů, jako poděkování za celoživotní práci.

A zároveň to uděláme účelně, za rozumných nákladů a s obrovskou kontrolou veřejnosti a médií nad každou vynaloženou korunou, budeme v pohodě.

Naše budoucnost bude dobrá.

Nemám nejmenších obav, že bychom to nezvládli.

Češi jsou požehnaný národ. Malý, ale nesmírně důležitý. Odtud začínají obrovské revoluce, které dokáží hýbat celým kontinentem. Zároveň jsme národem, schopným obrovského vzepětí. Daného našim vzděláním. Inteligencí. Složitým přebýváním mezi hegemony. Což nás nutí myslet, jednat, rozhodovat se. To, co nám chybí je odvaha. Odvaha vzít osud do vlastních rukou. Pořád po očku poohlížíme po nějakém tom vzdáleném vládci. Ve Vídni. V Moskvě. V Bruselu.

Naše příští vláda bude sedět v Praze. Bude to naše vláda, kterou si sami zvolíme.

Má sloužit k tomu, aby dobře zastupovala naše zájmy. Abychom se měli dobře. Můžeme ji pomoct a pomůžeme. V očekávání, že vláda výrazným způsobem přispěje ke kvalitě života vlastních lidí.

Pokud ne. Čeká ji osud této končící vlády. Která odchází s výsměchem. A naprostým opovržením.

Takhle funguje demokracie.

Uprostřed tančícího orkánu je překvapivě klid.

Můžete pozorovat, jak kolem vás rotují zbytky staveb, stromů, půdy, které točící se orkán zdvihá do výše. Vidíte svět uprostřed chaosu. Je to zvláštní okamžik. Přesně ten je i nyní. Ve složitě se měnícím a vířícím světě multipolárního řádu, obrovských tektonických otřesů a změn budeme potřebovat najít zdravý úsudek a vnitřní klid. Pro to, abychom přežili otřesy, které svět čeká.

Zároveň. Lidé, kteří půjdou po volbách do funkcí, úřadů, vlády čeká nesmírně složitá práce. Věřte, nečeká je nic moc dobrého. Čekají je velké, hraniční zápasy. Které nejsou pro každého.. Šéfové stran by měli být velmi opatrní při volbě lidí, které nominují pro veřejné funkce.

Přeji všem, abychom si dobře zvolili.

Je to důležitá volba. Se špatnými, neschopnými, hloupými lidmi, podobně jako tomu bylo nyní, můžeme dojít k velmi špatným koncům. A to si, věřím, naprostá většina lidí nepřeje.

Chci, aby bylo líp.

Moc Vám to přeji. Každému člověku v této zemi.

dm | 30.9.2025

sdílet na