Zase jste naletěli! Babiš jako Fiala v bleděmodrém – jeho legalizace švarcsystému je výpověď bez udání důvodu pod jiným názvem

Andrej Babiš před volbami sliboval, že bude tvrdě hájit zájmy českých lidí. To, že těch vybraných Čechů, jejichž zájmy teď jeho vláda tvrdě hájí, bude ve finále asi tak pět, vám ale jaksi zapomněl říct.

Vážení čtenáři, sledujeme v přímém přenosu neuvěřitelné divadlo. Na jedné straně posloucháme neustálé naříkání nad rekordním schodkem státního rozpočtu a nutnosti „utahovat opasky“ důchodcům a nezaměstnaným. Na straně druhé titíž mocní schvalují kroky, které v našem rozpočtu udělají další obří černou díru a běžného českého pracujícího člověka hodí rovnou přes palubu.

Pojďme si bez politické korektnosti odpovědět na dvě zásadní otázky, které mainstreamová média záměrně přecházejí: Proč vláda schválila legislativu rozvolňující trestání švarcsystému, když kasu drtí stamiliardový deficit? A jak to celé souvisí s masovým dovozem levné pracovní síly z Asie?

Otázka první: Proč vláda dobrovolně přichází o miliardy z daní?

Každý průměrný ekonom vám spočítá, že legální zaměstnanec je pro státní kasu hotový poklad. Tenhle stát „krmí“ zaměstnanci. Na odvodech a daních přinesou státu násobně víc než lidé na IČO. Logicky by tedy stát v době rekordního rozpočtového deficitu měl závislou práci chránit a tvrdě potírat její maskování za živnostenský list.

Jenže realita je opačná. Došlo k rozvolnění definice závislé práce, které fakticky zúžilo vymahatelné jádro švarcsystému. Proč? Protože vládní garnitury bez ohledu na barvu trička plní zadání velkých korporací a sdružení zaměstnavatelů. Tyto lobbistické skupiny dlouhodobě křičely, že vysoké odvody za zaměstnance dusí jejich zisky. Stát raději rezignoval na stamiliardové příjmy do rozpočtu – které pak samozřejmě budou chybět ve zdravotnictví nebo na důchody – jen aby ulevil nadnárodním firmám a velkopodnikatelům. Jde o čistou kapitulaci před korporátním tlakem. Mimochodem, Agrofert na tom ušetří miliardy na odvodech.

Už 30 let zvyšujeme svou konkurenceschopnost v oblasti práce s nízkou přidanou hodnotou. Někdo z toho jistě profituje, čeští zaměstnanci určitě ne.

Otázka druhá: Jak to souvisí s Filipínci a Indy na dvorech montoven?

Souvislost je naprosto přímá a brutální. Vytváří se zde dokonalá asymetrie moci. Na jedné straně stát umožní firmám, aby lidi tlačily do rizikového švarcsystému na IČO – tedy do systému, kde občan nemá nárok na dovolenou, nemocenskou, odstupné a v podstatě ani na slušný budoucí důchod. A pokud se český dělník nebo řemeslník vzepře a řekne: „Takhle pracovat nechci, chci své zaměstnanecké jistoty,“ zaměstnavatel má v rukávu okamžitou odpověď.

Díky masivnímu navýšení vládních kvót pro ekonomickou migraci totiž na dvoře té samé fabriky čeká zástup zprostředkovaných agenturních pracovníků z Filipín, Indie nebo Mongolska. Tito lidé, často lapení v pasti neznalosti českého prostředí, logicky nemají evropské nároky na životní úroveň a jsou ochotni pracovat za podmínek, které by český občan s hypotékou na předražený panelákový byt finančně neustál. Dovoz levné asijské síly tak neslouží k „záchraně průmyslu“, ale jako bič na domácí zaměstnance. Je to nástroj, jak zlikvidovat vyjednávací sílu českých lidí a donutit je ohnout hřbet.

Konkrétní viníci: Kdo v Babišově kabinetu likviduje jistoty českých pracujících?

Nenechme se opít rohlíkem, že za to „může systém“ nebo nějaká neviditelná ruka trhu. Tato likvidace sociálních jistot a zaplavování země levnou silou má konkrétní viníky. Celá vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě sice navenek hraje divadlo o národních zájmech, ale u vládního stolu pro tato zvěrstva zvedají ruku všichni jako jeden muž.

Zde jsou ta konkrétní jména klíčových ministrů, kteří nesou přímou odpovědnost za to, co se dnes na našem trhu práce děje:

• Karel Havlíček (ANO) – 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Hlavní lobbista velkopodnikatelů ve vládě. Je to právě on, kdo na zakázku průmyslových svazů protlačuje rekordní kvóty na dovoz stovek a tisíců pracovníků z Asie pod záminkou „záchrany naší konkurenceschopnosti“.
• Petr Macinka (Motoristé sobě) – místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Člověk, který má pod palcem naše ambasády v zahraničí. Jeho úřad přímo řídí byrokratickou mašinerii, která na běžícím pásu schvaluje víza a zaměstnanecké karty pro zprostředkované agenturní dělníky.
• Aleš Juchelka (ANO) – ministr práce a sociálních věcí: Ministr, který má lidi a jejich jistoty chránit, udělal přesný opak. Zaštítil novou definici závislé práce, která tak osekala práva zaměstnanců, že fakticky zlegalizovala a otevřela stavidla pro masové využívání švarcsystému.
• Alena Schillerová (ANO) – ministryně financí: Přestože denně naříká nad prázdnou státní kasou, bez mrknutí oka podepsala legislativu, která kvůli rozmachu IČO smluv připraví státní rozpočet o další stamiliardy korun na odvodech.
• Lubomír Metnar (ANO) – ministr vnitra: Ministr, který prostřednictvím odborů azylové a migrační politiky celou tuto pobytovou agendu tisíců asijských pracovníků v ČR administrativně kryje a zajišťuje její hladký průběh.
•  

Pokrytectví vládní mašinérie: Jak zapřisáhlí vlastenci ohnuli hřbet

Největším zvěrstvem na celé situaci je však absolutní pokrytectví stran, které se dnes dělí o vládní sesle. Fialova pětikoalice sice dříve zkoušela čelní útok přes výpověď bez udání důvodu, což vzbudilo příliš velký odpor. Současná Babišova vláda na to jde mnohem elegantněji.

Vzpomeňme si na slavné předvolební billboardy SPD s imigrantem s nožem a nápisem, že „nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší dovoz ‚chirurgů’“. Tehdy s tím objížděli republiku a sbírali body. Jenže dnes, když už se pohodlně usadili do vládních křesel, sledujeme fascinující otočku. Tito samozvaní „vlastenci“ sice dál na internetu bojují proti fiktivním chirurgům z dovozu, ale u vládního stolu v naprosté tichosti a s úsměvem schvalují rekordní kvóty pro dovoz tisíců asijských pracovníků.

Najednou jim cizinci z třetího světa nevadí. Člověk se musí ptát: Proč se naše vláda na oko tak strašně trápí evropskými migračními kvótami, když sami u vládního stolu schvalují obří kvóty na dovoz levné pracovní síly? Odpověď je jednoduchá. Tito lidé totiž nemíří do ulic blízko jejich rodin, ale jsou naváženi jako novodobí nevolníci rovnou na dvory českých montoven.

Tam už pro Okamuru, Babiše a Motoristy žádnou hrozbu nepředstavují. Tam je to pro ně jen poslušná, levná pracovní síla, bez práv a bez nároku na dovolenou, kterou mohou jejich sponzoři z řad velkopodnikatelů ždímat jako citrón. A hlavně – kterou mohou použít jako bič na českého dělníka. Celá ta slavná vlastenecká rétorika skončila v momentě, kdy se střetla s korporátním zájmem na srážení ceny práce pro naše vlastní lidi.

Třicet let se český občan opíjí rohlíkem o tom, že musíme být „konkurenceschopní“. Výsledkem je, že z nás vybudovali pouhou montovnu s nízkou přidanou hodnotou, odkud miliardy dividend odtékají do zahraničí. A když tento model levné práce narazil na strop, řešením našich elit není modernizace a tlak na zvyšování vzdělání u náročnějších výrobních procesů, ale další ždímání lidí i přírody a dovoz novodobých nevolníků.

Co bude příště, až český pracující nebude schopen konkurovat nákladům asijských agentur? Zůstane doma na dávkách a pošle do těch fabrik pracovat své děti, aby vůbec utáhl nájem? Je nejvyšší čas se probrat, než tahle vláda zruší i povinnou školní docházku. Protože tato hra na „konkurenceschopnost“ je ve skutečnosti jen organizovaným závodem ke dnu, kde vítězí korporátní zisk a poraženým je běžný občan této země.

A perlička na závěr: Hlavně aby nepřijeli ti Rusové, že, pane premiére?

A korunu všemu nasazuje absurdní divadlo na poli mezinárodní politiky a sportu. Vzpomeňme si na říjen 2026, kdy ministr zahraničí Petr Macinka odmítl podpořit finskou výzvu k plošnému neudělování víz Rusům a omezení jejich volného pohybu po Evropě. Tehdy experti na ministerstvu varovali před bezpečnostními riziky, ale vláda s ním v čele dělala, že o nic nejde.

Jenže uplynulo pár týdnů a tatáž Babišova koalice se zase tváří jako morální maják. V souvislosti s verdiktem Mezinárodní sportovní arbitráže, která povolila návrat Rusů do soutěží, se Andrej Babiš nechal slyšet, že „Rusko je nepřítel a dokud neskončí válka, hokejisté tu nemají co dělat“. Ministr vnitra Lubomír Metnar hned přispěchal s připomínkou, že zákaz víz pro Rusy stále platí a osmnáctileté holky na led v Ostravě prostě nepustí.

Chápete tu schizofrenii? Skutečné omezení pohybu Rusů po Evropě Macinka podepsat nechtěl, ale mladé hokejistky na juniorském šampionátu představují pro Babiše a Metnara tak fatální hrozbu, že se kvůli nim budou trhat pasy. Zato tisíce zprostředkovaných dělníků, kteří bez znalosti slova česky zaplavují dvory montoven, jsou pro ty samé ministry symbolem „konkurenceschopnosti“.

Zkrátka a dobře: Chirurgové, hokejisté a hokejistky z dovozu u nás neprojdou – ale novodobí nevolníci pro vládní sponzory a montovny ano!

sdílet na