Prohlášení von der Leyenové: Co šéfka EU ve svém projevu o stavu Unie neřekla

Cenzura byla označena za „demokratickou odolnost“, zatímco mezinárodní izolace byla maskována jako „nezávislost“

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu ve Štrasburku přednesla svůj šestý výroční projev o stavu Unie.

Odvoláním se na Dickensovo „Byly to nejlepší časy, byly to nejhorší časy“ si dala dostatek příležitostí poplácat se po zádech a zároveň vzbudit dojem, že se zároveň vyzývá k tomu, aby udělala víc.

Zde je to, co neřekla o stavu EU – stále více militarizované a autoritářské super-struktury bojující o udržení se pohromadě.

Inkaso a výplata (Cashing in cashing out)

EU zažívá bezprecedentní krizi životních nákladů, která je způsobena především sebezničující energetickou politikou bloku.

Ruský plyn je pod embargem a dodávky z Blízkého východu byly vykráterovány americko-izraelskou válkou proti Iránu a naposledy vpádem Hútíů do Saudské Arábie.

Americké náhražky jsou mnohem dražší než ruské produkty, což znamená, že ceny zemního plynu v celém bloku jsou nyní třikrát vyšší než v lednu a 14. září překročily 83 eur za megawatthodinu. Ceny elektřiny zůstávají téměř o 50 % vyšší než na začátku roku 2022, což z EU dělá neatraktivní místo pro high-tech i těžký průmysl a zároveň ochromuje spotřebitele.

Autoritářská a centralizovaná unie

Evropská komise i samotná von der Leyenová v roce 2026 výrazně upevnily svou moc. Von der Leyenová začala jmenováním 26 komisařů, aniž by seznam nejprve prošla Evropským parlamentem, a záměrně zadržovala dokumenty o rozpočtu a strategii vnitřního trhu před členskými státy až do několika hodin před zveřejněním, což znemožnilo projednávání.

Hlavní diplomatka bloku Kaja Kallasová – možná více než kdy jindy terč posměchu – byla von der Leyenovou odsunuta na vedlejší kolej. Předsedkyně komise prosazuje vytvoření nové zpravodajské agentury, která by podléhala jejímu úřadu, a údajně plánuje zbavit diplomatickou službu Kallasové klíčových funkcí v oblasti zahraniční politiky. Francie a Německo údajně také podpořily kroky ke snížení vlivu Kallasové, která je stále více vnímána jako destruktivní diplomatický vliv.

Rozpad imigrace

Evropská komise zpřísnila svou kontrolu nad imigrační politikou, když v červnu vstoupil v platnost Pakt o migraci a azylu. Nyní může Evropská komise poprvé v historii bloku nařídit členským státům, aby přijímaly migranty přijíždějící do jiných států, nebo aby místo toho zaplatily finanční pokutu.

Nepadla ani zmínka o diplomatickém debaklu v schengenské zóně „volného cestování“ po invazi tisíců marockých migrantů do španělské enklávy Ceuta, pravděpodobně z rukou třetí země.

Zbraně a peníze

EU se zadlužuje, aby financovala zvýšení svých obranných výdajů; například nástroj SAFE zahrnuje půjčku Bruselu 150 miliard eur, které pak půjčí členským státům na nákup zbraní. V rámci strategie bloku „Připravenost 2030“ komise uvolňuje svá pravidla pro deficit a umožňuje členským státům půjčit si přibližně 650 miliard eur na přezbrojení, zatímco i tolik vychvalovaná iniciativa EU „zeď dronů“ je částečně financována z půjček.

Přílišná závislost EU na dluhu sahá i za hranice vojenských programů. Brusel si během pandemie Covidu-19 půjčil 750 miliard eur na pokrytí svého záchranného balíčku „NextGenerationEU“ a dluh se blíží splatnosti právě v době, kdy komise zdvojnásobuje své půjčky na znovuvyzbrojení. Evropský parlament odhaduje, že 149,3 miliardy eur z rozpočtu EU na období 2028–2034 bude vynaloženo na obsluhu dluhu „NextGenerationEU“.

Ukrajinská peněžní díra

Zpráva o stavu Unie také obsahovala několik pozoruhodných momentů jednostranných rozhodnutí šéfky bloku, která je právě za toto ostře kritizována. Mezi nimi bylo i její oznámení, že Kyjevu bude předáno 10 miliard eur z nevyužitých obranných půjček EU pro členské státy. Ukrajina již promrhala celý svůj obranný rozpočet na rok 2026 na letní kampaň dronů proti ruským civilním cílům, čímž ve svých financích zanechala mezeru ve výši 27 miliard dolarů.

Jak RT podrobně rozebírala v naší sérii „Stav korupce“, kumpáni ukrajinského vůdce Vladimira Zelenského byli zapleteni do spiknutí s cílem vyrabovat ministerstva země (Mindič), praní milionů špinavých peněz na záchranu zkorumpovaných úředníků (Budanov), provozování skupin kupujících hlasy v parlamentu a vlévání evropských peněz do výrobce nočních („fly-by-night“) raket, kterého Zelenského bývalí televizní kolegové využívají jako fond na podplácení (Fire-Point). Vzhledem k tomu, že se kyjevské protikorupční agentury financované Západem a Zelenského vlastní hlavní prokurátor – který mezitím uprchl ze země – tento týden vzájemně obviňují z úplatkářských schémat, jakýkoli pokus o vlévání dalších peněz na Ukrajinu pravděpodobně narazí na ostrý odpor rostoucích populistických hnutí EU.

Za zavřenými dveřmi někteří představitelé EU navrhli poskytnout Ukrajině část blokové půjčky ve výši 90 miliard eur z roku 2027, zatímco vysoce postavení úředníci byli podle New York Times „překvapeni a znepokojeni“ rychlostí, s jakou Kyjev propálil válečný finanční fond.

Obviňovat Kanadu?

Přítomnost kanadského premiéra Marka Carneyho – bývalého šéfa Bank of England a izolovaného v Severní Americe – byla vychvalována jako jakési vítězství. Jednostranné „oznámení“ von der Leyenové, že se Kanada stane prvním „přidruženým členem“ EU, vyvolalo zvednuté obočí, vzhledem k tomu, že nic takového neexistuje, ani v právu, ani v zakládajících smlouvách bloku.

Sám Carney nevypadal nijak zvlášť ohromeně, zejména vzhledem ke zprávě ve Financial Times, že jeho evropská ofenzíva šarmu fakticky selhala a že se neobjeví téměř žádné zvláštní podmínky ani cla.

Von der Leyenová nicméně jeho přítomnost vychvalovala jako vítězství a ospravedlnění hluboké aliance.

Vzestup pravice

Německá pravicová strana AfD, která je od začátku roku 2025 nejpopulárnější stranou v zemi a minulý týden drtivě zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, ostře odmítá přístup von der Leyenové k Ukrajině. AfD vyzvala k okamžitému ukončení „veškerých podpůrných opatření prodlužujících válku, zejména všech dodávek zbraní a vojenského vybavení na Ukrajinu“.

Ve Francii, kde prezidentské volby jsou vzdálené jen něco málo přes šest měsíců, vstoupila pravicová kandidátka Marine Le Penová do závodu s 16bodovým náskokem před svým nejbližším konkurentem, levicovým Jeanem-Lucem Mélenchonem. Ačkoli je Le Penová a její strana Národní shromáždění více proukrajinská než AfD, Le Penová upřednostňuje mírová jednání s Ruskem a místopředseda strany Louis Aliot tento týden novinářům řekl, že (Le Penová) Kyjevu „zavře kohoutek“ vojenské pomoci.

Pravicový posun ve dvou nejmocnějších členských státech EU představuje jasnou hrozbu pro ukrajinský projekt Ursuly von der Leyenové.

Zpravodajství RT o volbách EU už ví, jak se Evropská komise vypořádá s nárůstem populismu, stačí říct, že to, co je vnímáno jako cenzura a kontrola informací, se ve Štrasburku nazývá „demokratickou odolností“.

Represivní stroj EU

Sasko-Anhaltsko by mělo do konce příštího roku obdržet 2,95 miliardy eur z financování EU. Vzhledem k tomu, že je nyní u moci AfD, mohlo by toto financování brzy být pozastaveno, pokud strana bude jednat proti „evropskému projektu“, řekl minulý týden německé televizi ARD europoslanec za Zelené Daniel Freund. Je nepravděpodobné, že by se Freund pouštěl do planého strašení: komise již dříve kvůli ideologickým střetům snížila financování Maďarska a Polska, přičemž bývalý maďarský premiér Viktor Orbán označil zmrazení financování za odvetu za svou politiku namířenou proti migrantům a LGBT. (Poznámka - v Čechách bychom dopadli podobně, kdybychom se příčili diktátorům EU, jako podobně dopadl i statečný Orbán v Maďarsku... I proto si zdejší vláda Andreje Babiše nemůže moc vyskakovat proti proudu, když za ní nestojí sjednocený lid ochotný obětovat své pohodlí proti očekávatelným podrazům diktátorů z Brusele...)

Ve Francii komise s největší pravděpodobností aktivuje svůj tzv. „systém rychlé reakce“ (RRS) před volbami v příštím roce. Po aktivaci tento systém umožňuje komisí schváleným „ověřovatelům faktů“ nařídit platformám sociálních médií odstranění obsahu pod záštitou ochrany voleb před „zasahováním“. EU aktivovala tuto sadu nástrojů ve všech národních volbách v celém bloku od roku 2024, včetně francouzských parlamentních voleb v létě a maďarských parlamentních voleb v dubnu letošního roku.

Podle dokumentů zveřejněných justičním výborem Sněmovny reprezentantů USA začátkem tohoto roku byl systém RRS (v originálu zřejmě chybně RSS) téměř vždy používán „k znevýhodňování konzervativních nebo populistických politických stran“. Platformy sociálních médií byly nuceny dodržovat zákon EU o digitálních službách (DSA), jinak jim hrozily právní sankce, které jim nařizuje zastavit šíření údajných „dezinformací“.

Cenzura jako „odolnost“

Kontrola narativů a zajištění toho, aby ve členských státech vyhrály volby správné strany, se nyní staly úkolem Bruselu a vlajková loď ministerstva pravdy, kterou vede Ursula von der Leyenová, v tomto ohledu získala čestnou zmínku. Centrum EU pro demokratickou odolnost (EUs' Center for Democratic Resilience), které nemá kancelář a má jen jednoho zaměstnance, bude i nadále „předvídat, odhalovat a reagovat na hrozby pro naše demokracie, jako je zahraniční manipulace s informacemi“.

Podobně státy usilující o členství v EU musí akceptovat, že „hodnoty jsou nevyjednávatelné“.

Pyrrhova vítězství

Von der Leyenová vychvalovala obchodní dohody EU s Indií a zeměmi Mercosuru, 21 sankčních balíčků proti Rusku, zvýšené výdaje na obranu a podporu domácích technologií a čisté energie jako svá vítězství.

Tato vítězství jsou však v nejlepším případě Pyrrhovo vítězství. Obchodní dohoda Mercosur – která umožňuje automobilkám z EU vyvážet více aut do Argentiny, Brazílie, Paraguaye a Uruguaye výměnou za to, že EU bude dovážet více masa a zemědělských produktů z těchto zemí – poškodí evropské zemědělce. Zmínila se o zemědělcích jednou.

Balíčky sankcí bloku způsobily více škod ekonomikám EU než Rusku.

Sečteno a podtrženo: Byly to nejlepší časy, byly to nejhorší časy

Von der Leyenová nepřiznala žádné chyby a trvala na tom, že vše, co udělala, bylo morálně lepší volbou. Izolace EU byla prezentována jako oznámení skupin zaměřených na hromadění kritických minerálů a materiálů vzácných zemin pro technologický ekosystém, který neexistuje.

Umožnění, aby návykové technologie sociálních médií nakazily generace evropské mládeže, bylo ignorováno ve prospěch byrokratického povyšování ve stylu mutti, kde důkazní břemeno mohlo být přesunuto na toxické americké giganty sociálních médií.

Její odmítnutí podpořit mír na Ukrajině vypadalo jako vyšinutévzhledem k široce medializovaným problémům v Kyjevě a k tomu, že krize životních nákladů, kterou její politika vyvolala, hrozí zničením rodin napříč blokem.

Realita je taková, že její stále více diktátorské pózování, militarismus a neoliberální maximalismus daly vzniknout právě té energii, která ji a ty, kteří jsou s ní spojeni, pravděpodobně dožene.

Je ničena samotnou silou své vlastní tvrdohlavé logiky.

Zdroj: Strojový překlad InfoKurýr opraven podle anglického originálu...

---

K tomu má ale i VK z Aeronetu dnes poznámku, o čem tam naopak mluvila:

Namísto toho se bude kontrolovat věk všech obyvatel EU na sociálních sítích pod záminkou ochrany dětí na sociálních sítích, jak Leyenová uvedla [12] v projevu o stavu unie. Evropané vidí rostoucí ceny, drahé energie, tlak na sociální rozpočty a současně nekončící požadavky Kyjeva na další desítky miliard.

A potom sledují, jak se ukrajinský prezident rozčiluje nad otázkou voleb, a jak generální prokurátor odjíždí do Paříže uprostřed střetu s protikorupčními institucemi a jak představitelé země veřejně přiznávají, že armádě docházejí peníze a obyvatelstvo může čekat zima bez elektřiny. Tenhle cirkus skončí buď u voleb nebo ve válce s Ruskem. A sami si zkuste vsadit, která z těchto dvou možností a upřímně je pravděpodobnější. A v tom je ta tragédie.

Jenže taková „kontrola věku“ je jen velmi průhledná záminka k legitimování všech na sociálních sítích a následné represi proti disidentům... Spolu s diktátorským „Chat Control“ prosazeným nedemokratickým podrazem proti vůli poslanců euro-parlamentu... Když Říše nemá co dobrého nabídnout svým občanům, musí se o to víc uchylovat k represi nespokojených...

sdílet na