Pepe Escobar: Mocenský tah Spojených arabských emirátů

Pepe Escobar / 1. května 2026

Po vystoupení z OPEC a OPEC+ mohou Spojené arabské emiráty opustit Arabskou ligu a dokonce i Radu pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).

MbZ – jediný vládce Spojených arabských emirátů – se tedy rozhodl vystoupit z OPEC a OPEC+.

Stoupenci Epsteinova syndikátu to prezentují jako sofistikovaný tah v rámci „nového energetického řádu“.

To ale není tak úplně pravda.

Na první pohled je tento krok rozumný. SAE utratily jmění za zvýšení své produkční kapacity na 5 milionů barelů ropy denně.

Podle pravidel OPEC+ však byla jejich kvóta mnohem nižší a pohybovala se kolem 3,4 milionu barelů denně.

Vrhly se tedy naplno na zpeněžení. Nyní mohou teoreticky prodávat tolik, kolik chtějí, a to dokud zůstane vysoká poptávka ze strany asijských zákazníků, jako jsou Čína, Japonsko a Indie.

Saúdská Arábie, na druhé straně – velká mocnost OPEC a jedna ze dvou nejvýznamnějších zemí OPEC+ vedle Ruska – bude nucena udržovat svou produkci na nízké úrovni, aby ceny neklesly.

Vztahy mezi Abú Dhabí a Rijádem se staly nekontrolovatelně napjatými. Koneckonců oba soupeří o stejné zdroje zahraničních investic.

Abú Dhabí usoudilo, že íránský energetický průmysl je v zoufalé situaci (není: Teherán má doktorát z odolnosti pod tlakem a vždy najde alternativní cesty). Pro MbZ (Mubáze bin Zájina) je tedy Írán jako hlavní konkurent na trhu vyřazen – a to na dlouhou dobu. Na scénu vstupují Spojené arabské emiráty jako stabilní dodavatel s vysokou kapacitou.

A konečně vstupuje na scénu Říše pirátství. Trump je posedlý myšlenkou, že zvýšená nabídka povede k nižším cenám ropy. MbZ se tedy přímo spojil s Trumpem. Stalo se tak již v rámci Abrahamových dohod; slibem investic ve výši 1,4 bilionu dolarů do americké ekonomiky a datových center v Perském zálivu; a jako partner IMEC: nesprávně pojmenovaného koridoru Indie-Střední východ, který je ve skutečnosti koridorem Izrael (s centrem v Haifě)-Saúdská Arábie-SAE-Evropa-Indie.

Odměnou pro SAE za toto další sblížení s Impériem pirátství – koneckonců se jedná o dva mafiánské motory – jsou zvýšené „bezpečnostní záruky USA“.

Problémem je, že Impérium pirátství je již nemůže poskytnout, jak ukázala válka proti Íránu. A upřímně řečeno, Trumpovi je to prostě úplně jedno.

Zahraniční politika jako žádná jiná

Terminál ve Fudžajře byl oslavován jako zlomový bod pro SAE. Ano, obchází Hormuzský průliv – a tím i mýtnou bránu instalovanou námořnictvem IRGC. Prostřednictvím ropovodu Habshan–Fudžajra je Abú Dhabí schopno čerpat ropu přímo do Indického oceánu.

A přesto MbZ možná vyhodnotil energetickou situaci příliš povrchně. Po skončení války – za předpokladu, že k němu dojde – bude ropa vyvážená z Perského zálivu v podstatě pod íránskou nadvládou. Vláda „říše pirátství“ nad Perským zálivem je odsouzena k zániku.

Je docela výmluvné, že SAE nepatřily mezi čtyři sunnitské státy, které se jako první setkaly v Islámábádu – v raných fázích válečných jednání, která nikam nevedla. Byly to Pákistán, Turecko, Egypt a Saúdská Arábie.

Překlad: Saúdská Arábie alespoň nominálně chce mírové urovnání s Íránem. Abú Dhabí je z praktického hlediska s Íránem ve válce.

SAE přišly o obrovské jmění kvůli mýtné bráně v Hormuzském průlivu. Teherán je považuje za nepřátelský stát. Takže žádné tankery tudy neproplouvají. Zoufalství se rychle dostavilo.

Nejprve Abú Dhabí odmítlo prodloužit Pákistánu úvěr ve výši 3,5 miliardy dolarů.

Poté prosily o swapovou dohodu s americkou Federální rezervou.

Únik kapitálu se proměnil v lavinu. Koneckonců všichni giganti mezinárodního finančnictví jsou – byli – v SAE. Původní preferovanou destinací bylo Thajsko – vynikající kvalita života. Nyní však prostředky směřují převážně do Hongkongu, a to v objemu zhruba 40 miliard dolarů týdně.

SAE jsou ve skutečnosti zrůdným výtvorem. Vytvořeny z Ománu v roce 1971: další britský plán, co jiného. Populace 11 milionů, z toho pouze 1 milion Arabů cizího původu. Většinu země tvoří poušť. Armáda – čítající 60 000 mužů – se skládá z cizích žoldáků.

SAE nemají žádný průmysl. Žádný zbrojní průmysl. Žádné zemědělství. Zdrojem příjmů je ropa, finanční obchod a – zatím – cestovní ruch, který láká ty zmatené masy, bezmocně oslepené leskem a slávou.

Bezpečnost teoreticky zajišťovalo Pirátské impérium a Epsteinův syndikát. Oops, ne tak docela – jak ukázala válka.

A pokud jde o zahraniční politiku, málokdo se SAE vyrovná v jejich zlovolnosti.

Byly hluboce zapojeny do vojenského převratu v Egyptě; podpořily pokus o převrat v Turecku; zasáhly do občanské války v Libyi a následného rozděl a panuj; jednaly bok po boku s kultem smrti v západní Asii, aby rozdělily Somálsko; podpořily separatisty v občanské válce v Súdánu; byly extrémně agresivní vůči Ansaralláhu a Hútíum v Jemenu.

Koho tedy mají za spojence? Kult smrti v západní Asii. A to je vše. Abú Dhabí získalo v nejvypjatější fázi války s Íránem systém Iron Dome – včetně operátorů IDF.

SAE si prakticky znepřátelily všechny své sousedy. Třešničkou na dortu je nyní investice do energetické války proti Rijádu.

Má tento zrůdný útvar nějakou reálnou budoucnost? To je nepravděpodobné. Vzdělaní iráčtí učenci – kteří mají vyvinutý smysl pro historii – již začali zvažovat různé scénáře.

Fikce „Emirátů“ se možná brzy rozpadne: například Republika Šardžá je již reálnou možností. Abú Dhabí by mohlo být pohlceno Saudy – přičemž gangster MbZ by hledal azyl na Západě. V krátkodobém horizontu, pokud Trump znovu rozpoutá válku, a vzhledem k tomu, jak bylo jejich území a základny využity k útokům na Írán, mohou být IRGC tím, kdo jim zasadí ránu z milosti.

Po OPEC a OPEC+ mohou Spojené arabské emiráty opustit Arabskou ligu a dokonce i GCC. Není přehnané sázet na to, že z této skupiny odejdou úplně.

Překlad Deepl

Zdroj

sdílet na