Simplicius: Válka na Ukrajině – Rozplétání současného mraku dezinformací. Co skutečně vedlo k ruskému strategickému obratu?

Simplicius / 26. dubna 2026

Vracíme se k válce na Ukrajině s pokračováním probíhající série, která navazuje na několik posledních prémiových článků zabývajících se spíše širším vývojem na bojišti než taktickými událostmi. Důvodem pro zachování tohoto širšího pohledu je skutečnost, že situace na frontě z taktického hlediska nadále stagnuje a není zde dostatek událostí hodných zveřejnění, které by ospravedlnily obvyklé podrobné zpravodajství – většinu čtenářů by totiž jednoduše nudilo číst o dobytí několika metrů bezejmenného území a podobných záležitostech.

Nejprve si ale připomeňme, co „stagnace“ vlastně znamená, a podívejme se na krátkou aktualitu z fronty. Zde je aktuální graf ruské kontroly, který ukazuje, že většina března byla poměrně klidná, ale duben opět začíná vykazovat výkyvy, což naznačuje návrat k většímu postupu Ruska a celkové aktivitě na frontě:

Velká část nedávné ruské aktivity se odehrála v neočekávaných oblastech, zejména v regionech Sumy a Charkov:

This month of april 2026, Russia seized 117km2, of which 55% are located on the UKR-RUS 🇺🇦🇷🇺 border

Since the start of the year, Russian northern corps expanded its infiltrations in Sumy and Kharkiv regions

This strategy is forcing Ukraine to defend the border

🧵THREAD🧵1/15⬇️ pic.twitter.com/VTskfw1vdU

— Clément Molin (@clement_molin) April 23, 2026

Jak analytik uvedl výše: „Strategie nutí Ukrajinu bránit hranici“, a v poslední době se objevily zprávy, že Ukrajina posílá zálohy z jiných front do Sumy, kde Rusko vykazuje zvýšenou aktivitu a územní zisky.

Poskytují proukrajinskou verzi nedávných ruských územních zisků:

Jak již bylo uvedeno, jedna z věcí, kterou nám tyto postupy v pohraničních nárazníkových zónách říkají, je, že Rusko zřejmě nepovažuje situaci za kritickou, ale nadále investuje do dlouhodobého vývoje války tím, že roztahuje ukrajinské síly v nekritických oblastech.

Kdyby se Rusko soustředilo pouze na co nejrychlejší ukončení konfliktu, posílilo by své síly v klíčových regionech, které Putin označil za hlavní cíle, tj. v okolí Donbasu. Skutečnost, že síly jsou i nadále nasazovány a angažovány v těchto zonách „vnitrozemí“, znamená, že Rusko dává najevo, že nespěchá a hodlá konflikt vést krok za krokem pokračováním strategie „stlačování“ Ukrajiny stylem hroznýše královského.

V poslední době se hodně mluví o tom, že Ukrajině se daří „lépe než kdy jindy“ a že Rusko čelí různým bezprostředním kolapsům jak ekonomického, tak vojenského charakteru. Zelenského velmi hlasitá prohlášení se však zdají být určena k zakrytí mnohem závažnějších vnitřních událostí. Například Zelenský z nějakého důvodu nadále naléhá na osobní setkání s Putinem, zatímco ruská strana se již zdá být lhostejná k tomu, co chce Ukrajina nebo Západ, přičemž Peskov v poslední době několikrát prohlásil, že rusko-americká jednání jsou „pozastavena“ a v současné době neprobíhají.

Kyjev žádá Turecko, aby zprostředkovalo setkání mezi Zelenským a Putinem Ukrajina usiluje o co nejrychlejší jednání, aby dala diplomacii nový impuls. „Obrátili jsme se přímo na Turky. Ale pokud bude takové setkání zorganizováno v jiném hlavním městě – ne v Moskvě ani v Minsku – zúčastníme se ho,“ uvedl ministr zahraničí Andrii Sybiha.

Proč Ukrajina tak naléhavě usiluje o přímá jednání s Putinem s cílem ukončit konflikt, pokud se Ukrajině daří tak dobře, jak naznačují její podporovatelé? A proč to Rusko vůbec netrápí, pokud je to právě Rusko, které údajně zaznamenává neúspěchy na bojišti a hroutící se ekonomiku?

Zároveň nemůžeme strkat hlavu do písku a jednoduše ignorovat to, co je všem na očích, a sice že Rusko ve skutečnosti přestalo postupovat „očekávaným“ tempem a bojiště zřejmě prošlo epochálním posunem do nějaké nové fáze, kterou se analytici teprve snaží pochopit a vysvětlit svým čtenářům.

To je tedy to, co se podle mého osobního názoru děje. Stručně řečeno: je jasné – jak již bylo uvedeno – že Rusko nehledá rychlý „ústup“ nebo východisko, jinak by nepřestávalo investovat tolik prostředků do zapadlých nestrategických regionů, jako jsou Sumy a dokonce Černihiv. Proč tedy Rusko zpomalilo?

Podívejme se na několik klíčových faktů:

Za prvé, zpomalení není způsobeno nějakým obrovským opotřebením, které by vyčerpalo ruské síly. Jak to víme? Protože Rusko ani neprovádí útoky ve velkém měřítku, takže není co opotřebovávat. A to je součástí nové strategie, která mění celé období, k čemuž se brzy dostaneme.

Za druhé, Rusko pokračuje v ničení ukrajinských obrněných vozidel a materiálu v mnohem větším poměru. Pokud budete sledovat tento vlákno, uvidíte, že v posledních několika týdnech i proukrajinští počtáři jako Oryx nadále hlásí, že Ukrajina každý den ztrácí více techniky než Rusko:

🇷🇺🇺🇦 The trend of Ukraine suffering more equipment losses continues.

I have noticed that almost always, a quarter of the Russian losses are only trucks, while Ukraine losses very few.

Either way, Jakub Janovsky keeps track of the list and updates Oryx, so take these with a… https://t.co/V9f5WEaPNx pic.twitter.com/NJgAqxeCc0

— Heyman_101 (@SU_57R) April 21, 2026

Nejnovější přehled ztrát techniky výše ukazuje 31 ruských ztrát oproti 54 ukrajinským. Ten předchozí ukazoval 55 ruských ztrát techniky oproti 166 ukrajinským – a to od člena týmu Oryx Jakuba Janovského.

Za třetí, i ukrajinské analytické zdroje uvádějí , že ruské ztráty na životech v uplynulém roce ve skutečnosti klesají:

Píší:

Situaci by bylo možné označit za „obtížnou, ale pod kontrolou“, pokud by rychlejší postup vedl k větším ztrátám nepřítele, tedy pokud by se obě linie pohybovaly synchronně. Tak tomu bylo v roce 2024. Od ledna 2025 se situace začala zhoršovat, přičemž Rusové postupují rychleji a umírají méně.

V podstatě tak přiznávají, že ruské územní zisky se zrychlují, zatímco úbytek ruských vojáků se zpomaluje. Tvrdí sice, že v poslední době ruské ztráty opět mírně vzrostly, ale jde o příliš krátké období na to, aby se tím zatím „vzrušovali“.

Můžeme tedy usoudit, že Rusko neutrpělo nadměrné ztráty, které by „vyčerpaly“ jeho síly. Další potvrzení tohoto tvrzení přináší nový rozhovor s proukrajinským „expertem“ Michaelem Kofmanem . Ten  shrnutím na Grok uvádí následující:

Taktika lehké motorizace není známkou nedostatku obrněných vozidel – Rusko má ve skutečnosti nyní více obrněných vozidel než na začátku války a jeho pozemní síly se zvětšily o více než 50 %. Skutečná omezení leží jinde (např. oslabení protivzdušné obrany a rozdělování lidských zdrojů).

Co se tedy doopravdy děje?

Překlad Deepl

Zdroj

sdílet na