Epidemie hlouposti – to nejsou neštovice ani mor.

Tento článek je k předpokládanému volnému cyklu o tom, proč jsou lidé dnes takoví jací jsou. Prvním byl Říci  pravdu … nevědomým. Není  nic nebezpečnějšího. Je mnoho faktorů, které naprosto nezávisle na lidské snaze negativně (některé zase pozitivně) ovlivňují naše chování a jedinou ochranou proti degradaci je – jak prosté a složité zároveň, milý Watsone – začít skutečně přemýšlet, „dělat věci pro celou společnost“. Tím, že západní „světové elity“ využívají takové negativní zákonitosti, a ony nemohou ze své psychické podstaty jinak, prokazují svoji vlastní degradaci, která je pak násobena zpětným vlivem podporování využívání těchto zákonitostí – jednoduše řečeno – ohlupováním mas, samy dostávají další impuls k vlastní degradaci. Ta degradace není v tom, že by byli přímo pacienty „Bohnic“, mohou dokonce vykazovat znaky vysoké inteligence podle všech standardů, ale spočívá v naprosté degradaci hodnot, které dělají člověka člověkem. Tím samy směřují ke zjednodušování, zploštění myšlení, k hlouposti. Elity jsou vždy takové, jaká je společnost, která je rodí. A jestliže společnost „elity“ vedou do marasmu, neznalosti, nevědomí, samy se stávají nevědomými, pak se stávají také jejich vlastní hodnoty marasmatické, protilidské a nehumánní. Ale nás by měl zajímat spíše docela obyčejný tvor s lidskou podobou, jakých jsou miliardy … jaký je a proč.                        Peter 008

Jaras Valukienas

Mor (černá smrt) vyhladil během několika let třetinu evropské populace. Španělská chřipka si vyžádala miliony životů během několika měsíců. Pravé neštovice sužovaly civilizaci po staletí.

To vše se stalo v důsledku oslabení biologické imunitní obrany lidstva, způsobeného strachem během temného středověku. Jak strach ve společnosti ustupoval, tyto epidemie výrazně snížily svou aktivitu nebo úplně zmizely a čekaly na svůj čas.

Ale ta nejnebezpečnější, tichá epidemie přetrvává. Nezabíjí fyzicky, ale ničí něco cennějšího, bez čeho lidský život ztrácí svůj pravý božský účel. Jsme svědky krize vnitřního světonázoru, protože miliardy lidí ztratily základní schopnost, která je odlišuje od zvířat – kritické myšlení.

Hloupost se stala epidemií ohrožující kolektivní vědomí lidstva. Degradace tohoto kolektivního vědomí zase představuje přímou hrozbu pro celý přírodní svět kolem nás. V naší realitě je vše propojeno a tvoří jeden celek. Současní lidé žijí v nevědomí (ale ne nevědomosti, je to odmítání reality – to nevědomí, protože lidé podvědomě velmi dobře vědí, co by mělo správně být), instinktivně reagují na všechno slepým kopírováním, opakováním, napodobováním a odsuzováním jako naprogramované automaty. Virus hlouposti nepřišel zvenčí; byl kultivován „nevědomím“ v současné společnosti a dnes je živen systémem, který těží z lidské nevědomosti. Nyní tento virus infikuje celý sociální prostor; to je nejděsivější příznak. Většina lidí je již nakažená, ale oni si ani neuvědomují, že jsou nemocní. (To, že toto nevědomí rozvíjí a využívají, či spíše zneužívají „elity“ je zcela něco jiného – je to využití již probíhající „epidemie“, ale to je nedělá chytřejšími – pozn.překl.)

Nikoho už nepřekvapí známý pohled v jakékoli veřejné dopravě, i v podstatě kdekoliv na veřejnosti, i tam kde se to nehodí: lidé naklánějí hlavy ve stejném úhlu, jejich prsty freneticky kloužou po zářících obrazovkách chytrých telefonů. Jejich mozky vstřebávají nesourodé fragmenty informací bez kontextu, účelu nebo významu. To není zábava ani relaxace; je to proces rozkladu, samotný zdroj degradace lidského vědomí.

Lidská mysl, stvořená k hledání pravdy, otázek a odpovědí, analýzy a kreativity, se stala pasivním nástrojem, přijímajícím hotové názory korporátních algoritmů.

„Přemíra neosvojených, nepochopených, nevědomých informací vede k ochuzování duše“ – tato slova Sergeje Kapici jsou dnes aktuálnější než kdy jindy.

Hloupost v moderním současném světě není náhodná; neobjevila se přes noc; byla postupně formována po staletí různými společenskými mechanismy. S příchodem první ručně psaných státních a náboženských zákonů začal proces vnitřní degradace lidstva. Lidé postupně ztráceli schopnost hledat pravdu a spoléhali se výhradně na různá vnucená dogmata, která byla nakonec legitimizována. Lidé byli osvobozeni od namáhavého úkolu myšlení tím, že na všechny důležité otázky poskytovali odpovědi psané v „manuálech“.

Virus hlouposti se nepřenáší vzduchem ani kontaktem; šíří se systematickým odmítáním konfrontovat složitou realitu, která rezonuje se závislostí lidí na materiálním i duchovním pohodlí. Ve společnosti, kde se každou vteřinu nabízejí tisíce lákavých nabídek a nepřeberné množství zábavy, je k odolání pokušení zapotřebí obrovské síly vůle, kterou má jen málokdo. Není náhoda, že starověká moudrost praví: Vítězství nad sebou samým je nejdůležitějším vítězstvím v životě člověka.

Mučivé pochybnosti, složitosti, které nelze vyřešit za tři minuty – to vše je odmítáno. Masy dávají přednost pohodlné jistotě kolektivní hlouposti a vyhýbají se nepohodlí, nekonformním situacím a břemenu skutečného myšlení. Hloupost již není považována za slabost; je to psychologická strategie pro přežití ve světě, kde myšlení je nejen obtížné, ale i nebezpečné.

Role médií v procesu rozkladu

Současná média nejsou jen vektorem hlouposti. Jsou laboratoří, kde se viry modifikují, množí a šíří po celé planetě. Každá platforma, algoritmus doporučení a oznámení jsou navrženy tak, aby vytvářely závislost, nikoli aby informovaly. Nové podněty nevyvolávají znalosti, ale neurochemickou touhu po nových zážitcích, která vtahuje lidi do nekonečné spirály materialistických vzorců (závislost na věcech, hmotě, dojmech, emocích líbí – nelíbí, harampádí – pozn.překl.).

Systémovým propagandistům začíná být jasné, že masy spotřebitelů hledají pouze potvrzení svých přesvědčení, nikoli intelektuální výzvy. Zábavné rozptýlení nahrazuje alarmující osvícení. Elektronické obrazovky hrají v tomto procesu zvláštní roli a způsobují nenapravitelné škody na kognitivních funkcích. Nejsou to průhledná okna do světa, ale spíše složité digitální injekční stříkačky, které vstřikují pečlivě vybrané a upravené fragmenty reality přímo do mozku.

Pasivní divák upřímně věří, že pozoruje svět takový, jaký skutečně je, ale vidí pouze to, co bylo pečlivě vybráno a strategicky ořezáno, aby vyvolalo specifickou emocionální reakci. Emoce jsou, na rozdíl od racionálních idejí, extrémně nakažlivé. Kolektivní hněv se šíří jako virus, sociální strach roste exponenciálně a morální pobouření se šíří jako digitální povodeň.

Lidská mysl, která dokázala klást otázky, kriticky analyzovat a přesně rozlišovat pravdu od lží, se transformuje v pasivního nositele, kopistu, mechanicky reprodukujícího a automaticky přenášejícího kontaminovaný obsah ostatním. Média nepotřebují lhát ani si vymýšlet fakta, aby efektivně šířila masové nesmysly; stačí systematicky vynechávat důležitý kontext, zjednodušovat složité problémy a prezentovat emocionální podívanou místo ověřitelných informací.

Infekce je považována za dokončenou, když si veřejnost již neuvědomuje, že její světonázor nebyl formován realitou, ale korporátními redaktory. Vědomí nezemřelo přirozenou smrtí; bylo systematicky zabíjeno a nahrazováno algoritmy, které jsou pro společnost nebezpečnější – okamžitými, neověřenými názory. Žijeme v době, kdy jsou kategorické postoje k jakékoli otázce ceněny více než hluboké porozumění.

(K tomu se využívají i reklamy především velkých společností, korporací, kdy se potřebné vtírá do podvědomí jako žádoucí – vedoucí ke štěstí – pozn.překl.)

Nebezpečí

Opravdové myšlení je hluboce nepříjemné a v poslední době dokonce nebezpečné. Pochybování o vlastních přesvědčeních vytváří úzkost z veřejného přiznání vlastní chyby, což hluboce zraňuje křehké ego. Odkládání úsudku, dokud se nenahromadí dostatek informací, vytváří nesnesitelnou nejistotu. Je lákavé jednoduše přijmout názor většiny, nekriticky se řídit konvenční moudrostí. To už ale není myšlení, ale primitivní kognitivní mimikry.

Poslušný kolektivní idiot je systémem vítán; je předvídatelný, zvládnutelný a užitečný. Jeho veřejně přiznaná hloupost je obvykle považována za náhodnou (jako příklad lze ukázat např. různé „úspěšné“ blogery – pozn.překl.). To je důležitá charakteristika celého společenského systému, který vyžaduje pasivní poslušnost spíše než kritické myšlení. Žijeme pod vládou politiků, kteří zvládli umění vypadat kompetentně, i když ve skutečnosti kompetentními zdaleka nejsou. Nejděsivější je, že miliony lidí je berou vážně.

Digitální platformy demokratizovaly přístup k veřejnému mínění, ale ne k moudrosti. Kdokoli s chytrým telefonem se může prohlásit za experta, získat sledující a ovlivňovat rozhodnutí davu. Není potřeba žádné školení ani zkušenosti; stačí pouze schopnost zjednodušit složité a k tomu sebevědomí. Kognitivní virus se stává nevyléčitelným, když se člověk začne pyšnit svou nemocí. Současné lidstvo dosáhlo bodu, kdy je inteligence podezřelá. Upřímné otázky jsou vnímány jako zrada a tendence myslet jinak je kacířství.

Existuje cesta ven?

Lék na pandemii hlouposti existuje, ale je bolestivý a vyžaduje úsilí. Myšlení je skutečně fyzicky bolestivé a pochybování o vlastních přesvědčeních může vést k vnitřní krizi. Protilék začíná mlčením – ne pasivním, ale aktivním odmítáním obsesivní konzumace informací. Je nezbytné obnovit schopnost být o samotě se svými myšlenkami, o samotě sám se sebou.

Lidstvo raději zůstává v nevědomosti, protože léčba vyžaduje odvahu a virus ji ničí. Přiznat si vlastní nevědomost a čelit nejistotě není pro slabé povahy. Myšlení proti davu je jedinou cestou z tohoto stavu. Pandemie skončí, až se lidé začnou vzpamatovávat. Nikdo to za ně neudělá. Buď se rozhodnete myslet, nebo zůstanete mezi těmi, kteří se považují za příčetné, ale ve skutečnosti jimi nejsou.

„SVĚT NEZNIČÍ ATOM ANI RAKOVINA, ALE CHAMTIVÝ BLÁZEN.“                     

                                                               Sovětský fyzik Sergej Kapica

Jar

https://valiukenas.com/archives/5197/epidemiya-gluposti-eto-ne-ospa-ili-chuma/

Publikace vychází z úryvků z filozofie Friedricha Nietzscheho a dalších myslitelů, které jsou dnes více než aktuální.

*******

Glosa: Problém má ještě jeden odstín, a to je to, že se nedá proti němu bojovat na jedné frontě, ale je to celý komplex postupů, které ohlupují člověka. Ba i ti, kteří odolávají, mají – bohužel – některé části svého vědomí, své vědomosti proměněné v nevědomí. Je pro lidstvo a samozřejmě i pro jednotlivce nesmírně nebezpečné věřit bezvýhradně čemukoliv z toho, co nám předkládají masová média. Jen konfrontací, porovnáváním, kritickým myšlením lze odolávat a snažit se proti tomu jít.

Doslova morem, epidemií smrtelné nemoci je amerikanizace prakticky v každé společnosti ve světě, kde se nejen ničí vazby k vlastní minulosti a to často mnohem důstojnější než té americké, ale vnáší se chápání, že jen to, co má cenu stojí za pozornost. Co nemá pro někoho, či nikoho cenu, tak to prostě přestává existovat. Jako by nikdy nebylo. A to právě bývá v protikladu s původními hodnotami společností. Tohle je ta pravá kolonizace naprosto dobrovolná a považovaná za dobro. Výsledkem jsou např. Takové „elity“, které vládnou v EU.

Sledování tupých amerických filmů, které se nehodnotí podle poselství, ale jen podle toho, kolik přitáhly diváků, jak jsou technicky dokonalé a hlavně kolik vydělaly, ničí dalším způsobem kulturu člověka, lidí, protože lidé uvěří uviděnému na „stěně temné jeskyně“, ale ne tomu, co uvidí, když vyjdou ven a jdou obyčejným prostorem žití domů …

A ta hloupost je to, co nakonec způsobí pád možná ne celého světa, ale rozhodně té tak (samo)zvané „civilizovanější části“, která ztrácí čím dál tím více kontakt se skutečností, s realitou, s přírodou. K tomu je třeba mnoho myslet a chápat dokonale souvislosti. To bolí. A umělá inteligence nepomůže, protože pokud ji dovedou – podle svých přání Američané a spol. – do vytoužené dokonalosti, pak pro ni nebude problém hájit JEN svoje vlastní zájmy. Je v tom určitá past na sebe sama. Umělá inteligence může být kvalitní pouze tehdy, bude-li nezávislá ve svém myšlení, bude uzavírat vlastní závěry a řešení. A teď si představte, že ji ještě „učí a šteluje“ někdo, kdo sám má pokřivený pohled na svět, na lidi.

Nejhroznějším faktem je to, že takové „elity“ nikdy neměly žádný zájem na vzdělanosti všech lidí, samy provokovaly – jakmile jim to situace dovolila – vytváření podmínek pro „nevědomí“ a to ve všech historických dobách. Vrcholem v současné době je masivní útok pomocí obrazovek – televize, mobilních hraček, monitorů i pláten kin, ba i dnešní „umění“ tomu napomáhá. Špičkou se stává představa „elit“, že nepotřebují více lidi, a že je nahradí svět řízený umělou inteligencí, která jim zajistí vše potřebné. Elity tím, že snižují všeobecnou úroveň „VĚDOMÍ“ si samy snižují i svoje vlastní schopnosti. Nemohou odolat vlivu okolí a společenským vztahům, které samy vedou k degradaci. Doporučuji znovu po několikáté četbu knih A. Asimova z cyklu Nadace. Jako by viděl do naší budooucnosti.

„Elity“ degradovaly již dávno. Během – uvědomte si tu časovou osu! – šedesátých a sedmdesátých let minulého století se rozhodovaly ty zásadní a především americké, kam chtějí jít v budoucnosti, jaký zvolit systém pro budoucnost lidstva. Vybrali si cestu ne pokroku lidstva a tím skok do budoucnosti, nevybraly si spolupráci všech, nenechali to na přírodních katastrofách a postupném rozvoji, ale vybrali si cestu umělé katastrofy, šoku, zničení – minimálně – životní úrovně drtivé většiny lidstva.

Dokud však existoval silný Sovětský svaz a socialistický tábor, nebylo možné jít touto cestou, kterou začaly prosazovat do života od počátku devadesátých let minulého století a to už jsme viděli a zažívali a zažíváme my sami. Je to svět čím dál tím tvrdší kontroly, násilí a nelítostného odvrhování nepotřebných. Že se jim to zdánlivě nepovedlo je klam. Trump jde a musí jít tou samou cestou, protože nemá silnou společnost, která nemá dostatečnou všeobecnou žádoucí úrověň vzdělání. Vydal se cestou násilí a je jedno je-li přímo fyzické, či morální, tj. nátlakové. Jinak nemůže ani ne tak udělat „Ameriku znova velikou“, ale nemůže především uspokojit svoje sponzory. Ne, Trump myšlenku na svou globalizaci nezavrhl. Američané budou respektovat jen sílu protivníka, ale budou se ho snažit zničit, tak jak to dělávali i v minulosii. Jen odvrhnou přímo to, co se jim nehodí, co jim svazovalo ruce. Cíl je stále stejný. Stále chtějí být světovým hegemonem. Jako Římská říše.

I samotné reklamy jsou součástí tohoto procesu. Ukazují jednoduchý svět, plný barev, přátel, štěstí a skvělých vztahů a k tomu stačí koupit si TO něco, co to vše vyřeší. A skutečně – zpracovaný člověk snadno podlehne iluzi, že aspoň na chvíli vyřešil svoje problémy … i když to samozřejmě není nikdy pravda. Žádná věc nepřivolá štěstí, přátele, lásku, štěstí … ba natož rozum. Nebo vědomost.

Peter 008

sdílet na