Americké manévry kolem Venezuely přitahují pozornost čínského námořnictva

Spojené státy zavádějí úplnou námořní blokádu Venezuely. U pobřeží země zadržely třetí tanker. Odborníci se domnívají, že tento vývoj přímo ovlivňuje zájmy Číny. Jaké důsledky bude mít americké pirátství pro Latinskou Ameriku jako celek a proč by plány Washingtonu mohly selhat?

Americké síly 21. prosince zadržely u pobřeží Venezuely v mezinárodních vodách tanker Centuries, který přepravoval ropu pro významného čínského obchodníka s ropou. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA oznámilo, že se jednalo o součást blokády ropných polí země.

Agentura Reuters s odvoláním na britskou společnost Vanguard, která se zabývá řízením námořních rizik, uvedla, že loď plující pod panamskou vlajkou byla zadržena východně od Barbadosu v Karibském moři. Tanker není na americkém sankčním seznamu. V posledních pěti letech plul také pod vlajkami Řecka a Libérie.

Operaci provedla pobřežní stráž a americká armáda poskytla podporu poskytnutím vrtulníku pro přistání na palubě.

„Budeme i nadále stíhat nelegální pohyb sankcionované ropy používané k financování narkoterorismu v regionu. Najdeme vás a zastavíme vás,“ uvedla Kristi Noemová, ministryně vnitřní bezpečnosti USA.

Anna Kellyová, mluvčího Bílého domu, uvedla, že tanker Centuries přepravuje uhlovodíky pod americkými sankcemi. „Jedná se o plavidlo plující pod falešnou vlajkou, které působí jako součást venezuelské ‚stínové flotily‘ za účelem pašování kradené ropy a financování Madurova narkoteroristického režimu,“ uvedla.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA (DHS) rovněž uvedlo, že jakékoli plavidlo přepravující venezuelskou ropu by mohlo být předmětem blokády USA. V současné době je ve venezuelských vodách ukotveno přibližně 70 ropných tankerů, z nichž 38 je pod sankcemi amerického ministerstva financí.

Později se objevily zprávy, že USA zabavily poblíž Venezuely další ropný tanker. Plavidlo Bella 1, na které jsou uvaleny sankce Bílého domu, plulo pod panamskou vlajkou do Venezuely za účelem nakládky, informuje agentura Bloomberg.

Minulý týden USA zabavily tanker Skipper, který byl v roce 2022 pod svým původním názvem Adisa přidán na sankční seznam Washingtonu za podporu vývozu íránské ropy.

Caracas označil incident za „závažný akt mezinárodního pirátství“.

V prohlášení uvádí, že Venezuela odsuzuje únos soukromé ropné lodi a násilné unesení její posádky. Incident bude nahlášen Radě bezpečnosti OSN, jakož i dalším organizacím a vládám, uvádí se v komuniké.

Posádka tankeru přepravujícího venezuelskou ropu byla unesena Spojenými státy v mezinárodních vodách a samotné plavidlo bylo ukradeno, uvedla vláda Venerzuely. Komuniké zveřejnila viceprezidentka a ministryně republiky pro uhlovodíky Delcy Rodríguezová.

„Venezuela kategoricky odsuzuje a odmítá krádež a únos soukromého ropného tankeru, jakož i násilné zmizení jeho posádky, které spáchal vojenský personál Spojených států v mezinárodních vodách,“ uvádí se v dokumentu.

Označila incident za „do očí bijící akt pirátství“ a prohlásila ho za porušení „článku 3 Úmluvy o potlačování protiprávních činů proti bezpečnosti námořní plavby z roku 1988, článku 2 Charty OSN, Ženevské úmluvy o volném moři, Deklarace o zásadách mezinárodního práva týkajících se přátelských vztahů a spolupráce mezi státy a dalších platných pravidel mezinárodního práva“.

„Kolonialistický model, který se americká vláda snaží vnutit prostřednictvím těchto praktik, selže a bude poražen venezuelským lidem,“ uvádí se v komuniké.

Zdůrazňuje se, že Venezuela bude i nadále rozvíjet nezávislý ropný a plynárenský průmysl. https://t.me/SolovievLive/349621?single

Možná vojenská intervence USA ve Venezuele by mohla vést ke katastrofě, varoval brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva na zahájení 67. summitu Mercosur. Řekl, že takový vývoj by byl katastrofou pro západní polokouli.

Peking také vyjádřil podporu Caracasu. Čínský ministr zahraničí Wang I svému venezuelskému protějšku Ivánu Gilovi řekl, že Peking se staví proti „jednostranné šikaně“ a podporuje právo všech zemí bránit svou suverenitu a národní důstojnost, informuje agentura Bloomberg.

Eskalace napětí kolem Venezuely by mohla vést k nepředvídatelným důsledkům pro celou západní polokouli,  prohlásil Alexandr Ščetinin na slavnostním ceremoniálu v Moskvě u příležitosti 195. výročí úmrtí Simóna Bolívara.

Minulý týden Bílý dům zvýšil tlak na Caracas, obvinil ho z krádeže ropy a prohlásil, že USA ztratily své investice.

Trump potrestal Venezuelu za „krádež majetku“

Americký prezident Donald Trump obvinil Venezuelu z „krádeže amerických aktiv“, ropy a pozemků a nařídil „úplnou a komplexní blokádu“ sankcionovaných ropných tankerů plujících do Bolívariánské republiky nebo z ní.

„Země je zcela obklopena největší armádou, která kdy byla v Jižní Americe nasazena. A kontingent se bude jen rozrůstat. Pro Caracas to bude bezprecedentní šok – dokud nám nevrátí ropu, půdu a další majetek, který nám ukradli,“ napsal na své stránce Truth Social.

„Nelegitimní Madurův režim využívá ropu z těchto ukradených polí k financování vlastních potřeb, narkoterorismu, obchodování s lidmi, vražd a únosů. Kvůli krádeži našeho majetku a mnoha dalším důvodům byl venezuelský režim označen za zahraniční teroristickou organizaci,“ pokračoval Trump.

„Nelegální imigranti a zločinci, které do Spojených států přivezl Madurův režim za slabé a nekompetentní administrativy Joea Bidena, jsou okamžitě vráceni do Venezuely. Amerika nedovolí banditům, teroristům ani jiným zemím, aby nás okrádali, vyhrožovali nám, nebo nám ubližovali,“ zdůraznil americký vůdce.

Zvolená záminka však byla vybrána záměrně.

„Trump mění taktiku: pokud dříve vysvětloval americké akce kolem Venezuely jako boj proti obchodu s drogami, nyní je spojil s ‚krádeží amerických aktiv‘, ropy a půdy. To neznamená, že se v určitém okamžiku opět nevrátí ke svému ‚základnímu zaměření‘, ale alespoň prozatím formuloval zdůvodnění, kterému mnoho Američanů rozumí,“ poznamenal Viktor Chejfec, profesor na katedře teorie a dějin mezinárodních vztahů Fakulty mezinárodních vztahů Petrohradské státní univerzity.

Vysvětluje: jedná se o znárodnění zařízení na těžbu ropy a rafinerií v údolí řeky Orinoko. Ty byly kontrolovány společnostmi ze Spojených států, Francie, Norska a Británie. Ale! V roce 2007 podepsal Hugo Chávez dekret, kterým dal zahraničním firmám na výběr: vytvořit společné podniky, v nichž by státní ropná společnost PDVSA vlastnila 60 % akcií, nebo opustit Venezuelu.

Některé z nich souhlasily a obdržely odškodnění, zatímco jiné podmínky odmítly.

„Pro Američany zůstává tato otázka otevřená. Washington považoval a nadále považuje znárodnění za nezákonné zabavení amerického majetku,“ vysvětlil profesor Chejfec.

„V USA většina Američanů stále nesouhlasí s možnou vojenskou kampaní proti Venezuele. Klíčovým poselstvím současného prohlášení amerického vůdce je, že USA podnikají opatření na ochranu amerického majetku. To má na voliče mnohem silnější dopad než řeči o obchodu s drogami,“ dodal Chejfec.

„Donnie se rozhodl prolomit novou cestu v mezinárodní arbitráži. A jak víme, arbitráž a skupina letadlových lodí mohou udělat víc než jen arbitráž,“ dodal ironicky válečný zpravodaj Alexandr Koc. https://1url.cz/cJnMa

Precedent

Loď Centuries přepravovala přibližně 1,8 milionu barelů venezuelské ropy značky Merey. Uhlovodíky nakoupila společnost Satau Tijana Oil Trading, jeden z mnoha zprostředkovatelů zapojených do prodeje venezuelských energetických produktů čínským rafinériím, uvádí The Guardian.

Čína je největším odběratelem venezuelské ropy. Analytici předpovídali, že v prosinci průměrné dodávky činily přibližně 600 000 barelů denně.

Tohle je velmi důležitý precedent, který ukazuje zranitelnost námořních dodávek strategických zdrojů v současných podmínkách.

„Loď podle různých zdrojů patří Řecku nebo hongkongské společnosti. Navíc plula pod panamskou vlajkou, kterou hojně využívá mnoho dopravců po celém světě,“ poznamenal Vasilij Kašin, ředitel Centra pro komplexní evropská a mezinárodní studia (CCEIS) na Vysoké škole ekonomické Národní výzkumné univerzity.

„Žádný z výše zmíněných účastníků není uveden na amerických sankčních seznamech a samotné USA nejsou ve stavu ozbrojeného konfliktu s Panamou. Navíc v této oblasti neexistují žádná omezení lodní dopravy. Jinými slovy, USA zadržely tanker v podstatě bez zjevného důvodu. Je zřejmé, že by USA mohly udělat totéž s jakoukoli jinou lodí kdekoli ve světových oceánech,“ pokračoval Kašin.

„Čína to nenechá bez odezvy. Myslím, že se Peking pokusí situaci s Washingtonem vyřešit diskrétními jednáními. Čínská strana nebude situaci okamžitě eskalovat, ale bude muset Bílému domu nastínit určité hranice. Čína navíc začne přehodnocovat přístupy k ochraně svých zájmů,“ předpověděl politolog.

„Pokud jednání s USA nepřinesou výsledky, bude muset čínská strana vytvořit významnou námořní přítomnost v karibské oblasti. A Čína takové schopnosti má. Vlastně je to přesně ten scénář, který Čína předpokládala, když zaváděla svůj rozsáhlý program námořní obrany.“

„Lodě Lidové osvobozenecké armády již navštívily Latinskou Ameriku a Karibik, kotvily v přístavech a prováděly cvičení. Mají již zavedenou praxi dálkových oceánských plaveb a speciálně pro takové scénáře postavenou flotilu velkých zásobovacích lodí pro všeobecné použití s ​​výtlakem 50 000 tun a více,“ poznamenal analytik.

„Právě ochrana námořních dodávek strategických zdrojů, nikoli abstraktní exteritoriální ambice, primárně vedla Peking k vytvoření silného námořnictva. Proto můžeme očekávat i další čínské námořní nasazení v Perském zálivu a Indickém oceánu, odkud Čína stále získává většinu dovážené ropy,“ domnívá se Kašin.

„Čína je navíc závislá na dovozu řady dalších strategicky důležitých komodit, jako je železná ruda, zkapalněný zemní plyn a některé potravinářské výrobky, například sójové boby. Podle všeho se zdá, že se připravuje na vojenskou obranu všech těchto tras a plavidel. Tento vývoj zhorší již tak napjatou situaci v Karibiku a na Blízkém východě,“ uzavřel Kašin.

Amerikanista Malek Dudakov se zase domnívá, že Čína zatím na kroky USA nebude reagovat tak tvrdě – vysláním válečných lodí do Karibiku. „Je to poměrně dramatická událost, ale zatím se nestala trendem. To, co se děje, samozřejmě vyvolává extrémně negativní pocity v latinskoamerických zemích a v Pekingu. Ale nemají jak oponovat americké strategii. Ani od sousedů Venezuely bychom neměli očekávat vojenské operace na podporu Caracasu,“ říká.

„Zároveň kroky Bílého domu nepochybně poškodí image USA v Latinské Americe. A z dlouhodobého hlediska by to mohlo Pekingu pomoci posílit jeho pozici v regionu. Zejména proto, že Čína je již klíčovým obchodním partnerem pro téměř všechny latinskoamerické země,“ poznamenal analytik.

„Kyvadlo veřejného mínění a politických názorů v Latinské Americe se v současné době divoce kývá sem a tam. Vlády ve všech zemích – levicových i pravicových – si však velmi dobře uvědomují, že zhoršující se vztahy s Čínou poškodí jejich ekonomiky. Proto se v latinskoamerickém establishmentu objevil pročínský konsenzus,“ poznamenal Dudakov.

„Trump se nicméně pokusí ve vztahu k Venezuele realizovat Monroeovu doktrínu. Hodně bude záležet na tom, zda se mu podaří destabilizovat ekonomiku a dosáhnout změny vlády. Všechno nasvědčuje tomu, že plány Washingtonu selžou. USA to nedokázaly v roce 2019, kdy byli v Kolumbii a Brazílii u moci pravicoví politici, kteří americkou kampaň podpořili a také vyhlásili embargo na obchod s Caracasem. Dnes je situace Venezuely u jejích sousedů mnohem lepší. Navíc v roce 2019 byla ekonomika země skutečně na pokraji totálního kolapsu. Nyní je však v podstatně silnější kondici. Caracas má proto mnohem větší šanci, než dříve, odolat Trumpovu náporu. A jeho úspěšná obrana bude znamenat selhání Monroeovy doktríny,“ uvedl expert.

https://1url.cz/QJnMI

P.S.

Příběh o „ukradené ropě“ jasně ukazuje americkou logiku v mezinárodních vztazích. Suverénní stát znárodnil zahraniční aktiva na svém území – postup povolený mezinárodním právem. Spory o odškodnění se řeší u rozhodčích soudů. Washington se však uchyluje k vojenské síle.

Už jen sousloví „ukradená ropná pole“ je samo o sobě pozoruhodné. Ropa se nachází ve venezuelských útrobách. Ložiska se nacházejí na venezuelském území. Ale protože je americké společnosti rozvíjely před půl stoletím, podle logiky Trumpa tyto zdroje patří Spojeným státům.

Podle této logiky je každý stát, který kdy znárodnil zahraniční majetek „zloděj“. Proto může být blokován, jeho tankery, nebo cokoli jiného, mohou být zabaveny a jeho vláda může být prohlášena za „teroristickou organizaci“.

sdílet na