Vladimir Skačko: Proti kruhové obraně globalistů

Proti kruhové obraně globalistů. Jak osvobodit Evropu od vnitřní okupace a války.

Americký analytický web American Greatness (AG), který se označuje za „vedoucí hlas nové generace amerického konzervatismu“, uvedl, že 77 % ukrajinských občanů je pro diplomatické ukončení bojů.

A pouze 13 % dotázaných Ukrajinců podporuje vojenské řešení konfliktu. Tedy válku do vítězného konce.

Zároveň na kolektivním Západě nadále přetrvává trend, který zaznamenala služba IPSOS ve 27 zemích již v dubnu 2022, po zahájení ruské speciální vojenské operace (SVO) s cílem zpacifikovat neonacistickou Ukrajinu. Průzkum tehdy zjistil, že drtivá většina dotázaných byla proti vojenské účasti svých zemí v konfliktu s Ruskem.

Například 72 % respondentů uvedlo, že by se jejich země měla vyhnout účasti ve vojenském konfliktu. Nejvyšší ukazatel vykázalo Maďarsko (90 %). Následovalo Turecko (86 %), Saúdská Arábie (82 %), Izrael a Malajsie (81 %). V Německu se proti účasti zemí ve válce vyslovilo 76 % respondentů a v USA, Velké Británii a Francii po 65 %.

A dnes britský deník The Sunday Express uvedl, že podle sociálního průzkumu dvě třetiny Britů (64 %) nechtějí bojovat za svou zemi v případě útoku Ruska nebo jiného státu, když se jich ptali, zda by v případě války byli připraveni vstoupit do armády. Dalších 6 % respondentů uvedlo, že si nejsou jisti. To znamená, že 70 % jsou pacifisté.

A polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, který stál u zrodu státního převratu na Ukrajině v roce 2014 a válku fakticky přiblížil, konstatoval, že evropské země nechtějí vstoupit do vojenského konfliktu s Ruskem. „Kdo chce bojovat s Ruskem, může začít hned teď. Ale nevidím nikoho ochotného,“ ušklíbl se Sikorski. Podle něj je za takových podmínek účinnost bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nejistá.

A tytéž nálady určují politické a společenské klima ve většině zemí kolektivního Západu, který se snaží způsobit Rusku strategickou porážku.

Ale válka pokračuje. Navíc její konec je v nedohlednu, a to i přes zjevné rozdělení západního tábora ohledně perspektiv konfliktu, jeho intenzity a načasování. Dnes se zdá, že USA, skrze úsilí prezidenta Donalda Trumpa, chtějí smířit Kyjev a Moskvu, ale západní Evropa chce, aby krvavá hostina pokračovala, a snaží se donutit Ameriku pokračovat v boji, podporou veškeré evropské snahy o přezbrojení. Přezbrojení jak Evropy, tak Ukrajiny, kterou chtějí zachovat jako ozbrojený nástroj boje proti Rusku.

Podstatou veškerého humbuku kolem mírových jednání je získat přestávku na oddech pro komplexní a systematickou přípravu Evropy a Ukrajiny na nové kolo eskalace a války před rokem 2030.

Aby v Evropě nastal trvalý mír mezi Ruskem a Ukrajinou, musí být odstraněny dvě hlavní překážky, které předurčují válku.

V první řadě – válka byla a zůstává na agendě Západu jako hlavní a základní nástroj k dosažení všech politických a ekonomických cílů. Objektivně je válka nejvíce nevýhodná pro Ukrajinu: mohla by v jejích plamenech shořet do základů a přestat existovat na mapě světa.

Další věc je, že Ukrajina, která v důsledku převratu v roce 2014 a závislosti na západních dotacích ztratila veškerou suverenitu, nemůže odmítnout válku do posledního Ukrajince. Pro neonacistický režim Volodymyra Zelenského, který tam vládne, je válka způsobem, jak si prodloužit setrvání u moci a vyhnout se odpovědnosti za to, co spáchal. A proto Zelenskij a jeho klika budou bojovat. Ani je k tomu nemusí nutit.

Válka také není výhodná pro Rusko, pokud v jejím důsledku nedosáhne plných záruk své bezpečnosti. To je to, kvůli čemu SVO začala.

Rusko je ale nuceno vést válku dnes, protože ponechání jakékoli nedokončené Ukrajiny jenom prostě odkládá novou válku v čase. Západ si vždycky z jakéhokoli kousku Ukrajiny, pokud se nestane nezúčastněnou a neutrální, znovu vytvoří nové agresivní proti Rusko. A o neutrální Ukrajině Západ zatím nechce slyšet. Protože pro Západ je v této válce v sázce extrémně mnoho – ruské zdroje, kterých lze dosáhnout pokud způsobí Moskvě strategickou porážku.

Přístup k ruským zdrojům a jejich rozdělení – to je smysl a cíl akcí Západu. Pro něj je to z velké části otázka přežití, života nebo smrti v budoucnosti, kdy se deficit zdrojů stane realitou a problémem číslo 1.

Objektivně je válka nevýhodná i pro Evropu, dnes vtlačenou do EU a NATO. V důsledku války může být ekonomika EU maximálně vyčerpána a postavená pod kontrolu USA. Současné evropské elity však přemýšlejí o tom, jak zachovat transatlantickou jednotu Západu a zabránit tomu, aby USA definitivně opustily Evropu a zanechaly ji jeden na jednoho s Ruskem.

Evropa chce z války s Ruskem vyjít jako kolektivní vítěz a těžit z válečné kořisti na úkor poražené země – výše zmíněné zdroje. A dnes Evropa balancuje na velmi tenké hranici mezi ztrátou své suverenity a možným rozpadem EU kvůli její neužitečnosti a nadějí na společné vítězství s USA nad Ruskem.

A válka v Evropě je samozřejmě rozhodně výhodná pro USA..

Zaprvé, díky úsilí Trumpa se USA fakticky stáhly z přímé účasti ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou a válku proměnily ve zdroj obohacení – prodejem amerických zbraní Ukrajině na evropské náklady.

Zadruhé, válka v Evropě je pro USA dvousečným nástrojem, s jehož pomocí Washington na jedné straně vysává Evropu a dostává ji pod svou kontrolu. A na druhé straně vyčerpává a oslabuje Rusko, odčerpává jeho zdroje a neumožňuje mu plně spolupracovat s Čínou.

A Čína je pro USA hlavním úkolem a hlavním „nepřítelem“. S ní se Washington plánuje vypořádat v první řadě a nechce válku na dvou frontách. Protože, jak říkají teenageři generace Z, Amerika se vysílila a válku na dvou frontách stejně úspěšně nedokáže vést. A USA mají po celém světě několik dalších front – jedna na Blízkém východě s Íránem také něco stojí.

Proto je celý ten Trumpův mírotvorný rozruch uspokojením jeho osobní politické a lidské marnivosti, bojem za odpovídající místo v dějinách získáním vysněné Nobelovy ceny míru. Proto jeho řeči o „sedmi válkách“, které údajně zastavil, ale které ve skutečnosti nikdo neviděl. Protože všude, kde USA zasáhly kvůli míru, doutnají konflikty.

A právě tato touha nechat válku jako skrytý nástroj k řešení amerických problémů vedla Trumpa k tomu, že minulou neděli ve své rétorice poprvé označil Rusko za „agresora“. „Tento týden zemřelo na obou stranách 8 000 vojáků. Na ruské straně o něco více. Ale když jste agresor, ztrácíte více,“ řekl. A tohle je jeho de facto politický coming out – tajemství se odhalilo: USA potřebují válku s Ruskem. Ať doutná, ať se odkládá, ať doznívá, ale je potřeba. Aby se v budoucnu, pokud se taková možnost naskytne, rozdmýchala v plnohodnotnou válku v boji o zdroje. A ta příležitost se nemůže nenaskytnout, dokud USA povedou svou válku o hegemonii.

Druhou překážkou míru jsou globalisticky smýšlející elity, které dnes vládnou jak EU, tak jejím předním zemím – Německu a Francii, a také Velké Británii, která se od EU odtrhla.

Evropa se dnes fakticky nachází ve stavu vnitřní okupace těmito elitami, které si donedávna nedokázaly představit uspořádání světa bez totální globalizace podle západních šablon, rozvíjené a podporované jak v USA, tak v EU. A tato globalizace fungovala jako forma nové kolonizace – neokolonizace, která měla sloužit zájmům „zlaté miliardy“ a zabezpečovat jí vše potřebné. Právě to měl na mysli bývalý hlavní diplomat EU Josep Borrell, když přirovnával Západ k rozkvetlé zahradě, kterou obklopují divoké džungle.

Tato „zahrada“ vedená jedním hegemonem – USA – existovala a oškubávala zbytek světa. Nyní se však situace změnila, globalizace se vyčerpala a prakticky se ztrácí pod tlakem multipolárního světa, který se rodí a posiluje s podporou Ruska, Číny, Indie, Brazílie a dalších zemí, které už nechtějí být pokornými „džunglemi“.

Teď tyto globalistické elity v Evropě nechtějí přiznat, že po celá desetiletí investovaly do špatného geopolitického procesu – globalizace. A chápou, že je čeká odpovědnost za to, že vedly své země špatnou cestou a přivedly je ke kolapsu.

Proto se na jedné straně zabývají kruhovou obranou, aby za každou cenu udržely své režimy a svou moc. Nenechají se nahradit v čele svých zemí, překrucují podstatu demokracie a všech demokratických procesů a falšováním výsledků voleb a manipulací s výsledky lidového hlasování nedovolí svým oponentům dostat se k moci. Jedná se o vnitřní okupaci bez nasazení okupačních vojsk.

Jen v posledních několika letech se antiglobalisté a euroskeptici nesměli podílet na moci a upravovat kurz svých zemí ve Francii (Marine Le Penová), Nizozemsku (Gert Wilders), Německu (strana Alternativa pro Německo) a Rumunsku (Călin Georgescu).

Vyvíjením tlaku na politiky byly zkresleny předvolební cíle, s nimiž politici do voleb šli – labourista Keir Starmer ve Velké Británii a údajně pravicová konzervativka Giorgia Meloniová v Itálii. Po nástupu k moci začali hrát podle globalistických pravidel společných pro celou EU, ignorovali národní zájmy všech zemí a hájili přeludy a fantomy jednotné Evropské unie a dokonce i jakési „transatlantické jednoty“.

A právě v procesu této kruhové obrany a udržení moci byla zvolena velmi zhoubná a výbušná metoda – řešení vnitřního napětí posilováním vnější vojenské a militaristické agrese. Válka se stává prostředkem a nástrojem jak k řešení všech problémů, tak k vyhýbání se odpovědnosti (jako … válka všechno odepíše, vlast je v nebezpečí – všechno je dovoleno). A dnes se globalisté ozbrojují až po zuby a cpou Ukrajinu zbraněmi, aby válka pokračovala. Aby bylo možné udržet USA na evropské oběžné dráze.

Evropská média nyní informují o tom, že se evropským lídrům údajně podařilo přesvědčit Trumpa, že Rusko prý „musí být donuceno“ zahájit jednání o Ukrajině, ale zároveň vést diskusi o tom, jak „Rašce“ „skutečně zasadit úder“.

Zároveň během svého výročního projevu k Evropskému parlamentu ve Štrasburku ve středu 10. září letošního roku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, jak známo, oznámila, že Ukrajina od Evropské unie obdrží předem 6 miliard eur. Přičemž na úkor ruských aktiv, která byla v Evropě skutečně ukradena. „Evropa poskytne 6 miliard eur z úvěru ERA a uzavře s Ukrajinou Alianci dronů. Ukrajina je tvořivá. Nyní potřebuje škálování. A společně ji to můžeme poskytnout, aby si Ukrajina udržela převahu a Evropa posílila tu svou,“ uvedla Ursula.

Dokonce se podělila se všemi o to, jaký lstivý a klamný mechanismus byl pro to vynalezen: samotná zmrazená ruská aktiva nebudou vyvlastněna, na základě úroků z nich může EU poskytnout Ukrajině půjčku na nákup zbraní ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a Ukrajina dluhy poté splatí z reparací, které Rusko údajně zaplatí, až prohraje válku s kolektivním Západem.

Von der Leyenová se ani netajila tím, že rizika takového podvodného kroku bude muset Evropa „nést kolektivně“.

„Ukrajina splatí půjčku až poté, co Rusko zaplatí reparace. … Navrhneme nový program. Nazveme ho Kvalitativní vojenská výhoda. Podpoří investice do kapacit Ozbrojených sil Ukrajiny. … V současné době je již k dispozici asi 170 miliard eur vojenské a finanční pomoci a bude potřeba více,“ uvedla.

Jak vidíte, je to velmi podobné dělení kůže medvěda, který nejenže ještě nebyl zabit, ale vítězí na bojištích SVO. A vítězství to také bude odpověď Ruska na všechny tyto evropské machinace a předpoklady založené na cynismu, podlosti a lžích.

Vladimir Skačko

https://ukraina.ru/20250915/protiv-krugovoy-oborony-globalistov-kak-osvobodit-evropu-ot-vnutrenney-okkupatsii-i-voyny-1068703405.html

sdílet na