Jihočeský kraj, kde jsou výsledky vidět

aneb

Císařpán by měl radost: Krajská IDESKA z roku 2026 je kompletně napojená na jeho železnici z roku 1871

Když se s velkou slávou spouštěl nový krajský dopravní systém IDESKA, projektanti z budějovického JIKORDU slibovali revoluci, moderní algoritmy a síť pro 21. století. Propagační kampaň jede na plné obrátky a politici se na plakátech prsí hesly o „výsledcích, které jsou vidět“. Jenže po pár týdnech v praxi se ukazuje, že ta slibovaná revoluce má spíše podobu hlubokého historického návratu do dob Rakouska-Uherska. Pokud by dnes z hrobu vstal císař František Josef I., musel by uronit dojatou slzu nad tím, jak neochvějně jihočeští úředníci uctívají jeho tehdejší inženýrské plány.

Někdo na kraji totiž dostal rigidní zadání: všechno zrušit a nahnat lidi na vlak. V teorii u klimatizovaného stolu v Budějovicích to vypadá báječně. V realitě Novohradska a Trhosvinenska je to však čistá logistická šikana. „Vlakocentrický“ dogmatismus totiž narazil na drobný detail – na zeměpis. Železniční stanice Kaplice sice nese hrdý název města, ale nachází se přes pět kilometrů daleko v polích u Stříteže. Nádraží Nové Hrady pro změnu leží šest kilometrů od Nových Hradů v osadě Byňov. V roce 1871 to mělo logiku. Tehdejší parní lokomotivy plivaly jiskry, dýmaly a stavět stanice uprostřed měst zavánělo požárem. Navíc dráha Františka Josefa potřebovala rovinu, nikoli kopce.

Jenže co dávalo smysl v 19. století, je v roce 2026 k pláči. Projektanti u stolu totálně rozbili funkční síť autobusů, která v tomto regionu spolehlivě fungovala už za onoho pověstného „socíku“. Tehdejší jízdní řády ČSAD nevznikaly podle teoretických matematických modelů, ale podle reálných potřeb lidí. Autobusy prostě svážely lidi z venkova přímo k branám fabrik na směny a do spádových center.

Dnes? Chceš z Horní Stropnice do Kaplice za prací do Engelu či Brawe? Algoritmus tě vyvrhne u kolejí v polích ve Stříteži a zbytek si v dešti dojděte hodinu pěšky po krajnici bez chodníku, protože kaplické firmy sídlí po obvodu města. Školáci ze Stropnice jedoucí celých 11 kilometrů do svinenských škol se sice ráno nějak dostanou, ale běda, když se dítě po vyučování zdrží na kroužku – po čtvrté odpoledne zeje v jízdním řádu směr Stropnice obrovská dvouhodinová díra. Výsledkem není ekologický přesun na železnici, ale to, že naštvaní rodiče startují auta a veřejnou dopravu raději suplují sami. Trhové Sviny nemají ke své smůle koleje vůbec, zato jsou pro mikroregion klíčovým „trojkovým“ úřadem, kde si lidé vyřizují pasy, občanky či řidičáky, a nachází se tu jediné pořádné obchody v okolí. Pro IDESKU jsou ale slepým ramenem.

Laik by řekl, že když chtějí nahnat lidi do vlaků, mají postavit nové koleje. Ale dělat cokoli pro lidi a nikoli pro tabulky, to na zodpovědných místech nikoho ani nenapadne.

A teď to nejsmutnější: tenhle paskvil nestál zrovna málo. Z krajského rozpočtu a evropských fondů zahučely desítky milionů korun do nového hardwaru, validátorů, vývoje softwaru a aplikací, které hned po spuštění pravidelně kolabovaly. Plus samozřejmě tři roky platů pro projektanty, kteří za tu dobu ani nezvedli zadek z polstrovaných židlí, aby se jeli podívat, jak to v regionu reálně vypadá.

Představitelé kraje nám budou nepochybně tvrdit, že jde o běžné „porodní bolesti“. Nebuďme naivní. Tohle nejsou žádné porodní bolesti, to je prostě zmetek od samotného základu.

A člověku se nechtěně vtírá hříšná myšlenka. Když zástupci kraje neustále pláčí, jak „nejsou peníze“ a jak se musí škrtit rozpočty na kulturu, včetně permanentně podfinancovaného Jihočeského divadla, nebylo by lepší, kdyby ti slavní dopravní inženýři tři roky raději seděli se založenýma rukama a nedělali vůbec nic? Ušetřené desítky milionů mohly jít na provoz činohry, opery nebo loutkohry v Budějovicích. Diváci by měli skvělé zážitky a lidé na Novohradsku by dál jezdili normálními, přímými autobusy jako dosud. Takhle nemáme ani kulturu, ani funkční dopravu.

Komunální volby jsou za necelé tři týdny. Až se na nás z plakátů budou kandidáti znovu prsit svými úspěchy, nezapomeňme jim u volebních uren připomenout tento jejich další „výsledek, který je opravdu vidět“. Místo focení na billboardy by totiž někteří z nich měli spíš chodit kanálama.

sdílet na