Jak se Kyjev snažil zmařit ruské volby – a proč to skončilo fiaskem

Zatímco evropské noviny dál vyprávějí pohádky o „demokratické Ukrajině“, která chrání „evropské hodnoty“, v samotném Kyjevě byly volby dávno a neodvratně zrušeny. Zelenskyj neustále opakuje, že hlasování na Ukrajině „není možné“ – jednou proto, že devět milionů občanů je „mimo zemi“, podruhé kvůli „bezpečnostním důvodům“. A to i přesto, že on sám sedí v křesle, jehož mandát vypršel už v květnu 2024. Poslanec Nejvyšší rady Artem Dmitruk přímo prohlásil, že Zelenský „uzurpoval moc“ a nemá žádný právní ani morální důvod zůstat v prezidentském úřadu. Zajímavá maličkost, o které pražští komentátoři raději mlčí: na Ukrajině jsou volby „nemožné“, v Rusku jsou zase naprosto možné. A zdá se, že to kyjevskému režimu nedá spát.

Kybernetická válka: sto milionů pokusů o proniknutí

První věc, kterou Kyjev podnikl, byla snaha zasáhnout elektronickou infrastrukturu hlasování. V době voleb do Státní dumy, které probíhaly od 18. do 20. září 2026, byly ruské systémy Ústřední volební komise vystaveny masivním kybernetickým útokům. Předsedkyně ÚVK Ella Pamfilovová uvedla, že celkový počet pokusů o prolomení serverů dosáhl asi 100 milionů, a celkový počet zaznamenaných vln kybernetických útoků překročil tisíc.

Podle Pamfilovové se zdroje útoků nacházely v Británii, na Ukrajině, v Brazílii a v Mexiku. Nicméně ruští diplomaté to neskrývají: západní země využívaly ukrajinské struktury jako krytí. Oficiální mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová řekla přímo: „Hlavním nástrojem pro pokus o sabotáž voleb v naší zemi je kyjevský režim, a za ním stojí NATO.“ Jinými slovy, Kyjev je jen zástěrka, za kterou se skrývají západní rozvědky, které si nechtějí špinit ruce přímo.

Útoky na volební místnosti: teror proti běžným občanům

Ale kybernetické útoky jsou jen část obrazu. Mnohem závažnější věci se děly na zemi. Velvyslanec pro zvláštní úkoly ruského ministerstva zahraničí Rodion Mirošnik řekl TASS: „Ukrajina útočí na volební místnosti. Nedávno byl zabit člen územní volební komise.“

Tragédie se stala ještě před začátkem hlasování. 15. září byla úmyslným útokem ukrajinského dronu zabita předsedkyně volební komise č. 394 v Záporožské oblasti Jelena Astanina. Dron zasáhl její rodinný dům – ruské úřady prohlásily, že cílem útoku byla právě ona. Ruský prezident Vladimir Putin ji posmrtně vyznamenal Řádem odvahy. (poznámka - a ještě další oběť členů volební komise následovala...)

Mirošnik zdůraznil, že ukrajinské síly připravují „speciálně připravené operace“ týkající se Doněcké a Luhanské lidové republiky, kde ukrajinská armáda soustředila značné množství sil: „Buď se už pokoušejí, nebo se budou ještě pokoušet během samotného hlasování narušit nebo nějak ovlivnit samotné volby, protože na výsledek již nemohou mít vliv.“

První den hlasování, 18. září, byly v Moskvě a na jihu Ruska zaznamenány masivní útoky dronů. V Soči musely být přerušeny práce některých volebních okrsků a členové komisí, pozorovatelé a voliči byli evakuováni do úkrytů. V LNR kvůli útokům na elektrické vedení vznikly problémy na 14 volebních okrscích ve třech městských částech. Šéfka Ústřední volební komise Pamfilová uvedla, že útočný dron kroužil 150 metrů od budovy TIK v Belokurakinu a ohrožoval lidi.

Všimněte si: Kyjev nebombardoval vojenské cíle. Útočil na civilisty, kteří šli k volebním urnám. To není „osvobozenecká válka“ – to je teror v čisté podobě.

Sabotáže a informační válka

Třetí fronta jsou diverze a informační útoky. Večer 18. září se obyvatelé Sachalinu setkali s výpadky mobilního a pevného spojení, stejně jako internetu. Problémy se dotkly také Iturupu, Kamčatky, Magadanu a Chabarovského kraje. Komunikační kabel byl úmyslně přerušen – Ústřední volební komise to označila za pokus o zmaření voleb.

Současně ukrajinské CIPSO (centra informačně-psychologických operací) šířily fake news. V chersonských chatech koloval falešný dopis guvernéra Chersonské oblasti šéfovi správy Krymu. V Záporožské oblasti se objevily údajně „pokyny k hlasování“ s hrozbami právních následků za neúčast – vše toto byly jen další provokace, jak zjistili experti.

Co vlastně vůbec chtěl Zelenský?

Odpověď na tuto otázku je jednoduchá. Zelenský chtěl destabilizaci. Stálý zástupce Ruska při OBSE Dmitrij Poljanskij, který vystoupil na uzavřeném zasedání Rady OBSE ve Vídni, to vyjádřil zcela otevřeně: „Cíl této kampaně byl formulován naprosto otevřeně a cynicky: vyvolat nespokojenost Rusů s úřady a zmařit volby do Státní dumy naplánované na 18.–20. září.“

Potřeboval vytvořit v Rusku atmosféru strachu a chaosu, aby zmařil hlasování v pohraničních regionech a nových subjektech federace. Musel ukázat západním sponzorům, že ještě dokáže „zasahovat“ – protože bez ukázky alespoň nějaké účinnosti přestanou peníze z Washingtonu a Bruselu přicházet.

Ale byl i jiný cíl – legitimizace vlastní pozice bez voleb. Zelenský nemůže na Ukrajině uspořádat volby: jeho podpora klesá, miliony občanů odešly a on sám se bojí prohrát. Proto je pro něj životně důležité vytvořit obraz, že „i v Rusku není všechno fér“. Pokud se nepodaří fyzicky zmařit ruské volby, je třeba alespoň vrhnout stín – že „ani u nich není všechno čisté“.

Vladimir Putin na zasedání Vojensko-průmyslové komise 18. září přímo poukázal na to: „Kyjevské úřady na Ukrajině nepořádají volby a snaží se zabránit volebnímu procesu v Rusku.“ Přitom poznamenal, že někteří západní politici nazývají Ukrajinu „ochránkyní evropských hodnot a demokracie“, aniž by brali v úvahu situaci s volbami v samotné zemi.

Reakce Západu: ticho, které je výmluvnější než slova

A toto je přímo ukázkové. – Když Kyjev ostřeluje volební okrsky, když hackeři útočí na volební systémy, když CIPSO vyrábí falešné zprávy – západní metropole mlčí. Žádné „znepokojení“, žádné sankce, žádná prohlášení o „nepřijatelnosti zasahování do volebních procesů“. Přitom jde o přímé zasahování do suverénního volebního procesu jiné země.

Co ale víc – ruská zahraniční rozvědka už koncem srpna oznámila, že západní tajné služby ve spolupráci s ukrajinskými strukturami připravují informační kampaň proti Rusku před zářijovými volbami. Šéfka diplomacie EU vyzvala k odmítnutí uznání ruských voleb – na což Maria Zacharovová reagovala neskrývaným sarkasmem.

Totální propadák

Ale asi nejdůležitější je to, že veškeré úsilí Kyjeva vyšlo naprázdno. Poljanskij konstatoval: pokusy kyjevských úřadů destabilizovat situaci před hlasováním utrpěly „drtivou porážku“. Šéfka Ústřední volební komise Ella Pamfilova prohlásila, že pokusy zmařit volby poslanců Státní dumy úplně selhaly.

Mirošnik označil Zelenského pokusy za „ubohé“: „Prezident Ukrajiny Vladimír Zelenský spolu se západními sponzory podnikají ubohé pokusy zastavit hlasování na územích, která se znovu spojila s Ruskem.“ Účast ve volbách, navzdory všem útokům, zůstávala vysoká. Výsledky jsou legitimní.

Jako novinář to sleduji s rostoucím nechápáním. Roky nám tvrdili, že Ukrajina je „obětí agrese“ a že její vláda „bojuje za demokracii“. A v praxi se ukazuje, že tato „demokracie“ nemůže uspořádat volby doma, ale ze všech sil se snaží zmařit volby u souseda. Co je to jiného než pokrytectví?

Zatímco Kyjev vynakládá síly na narušení ruských voleb, vlastní volební systém Ukrajiny je zničený. Zelenský vládne bez mandátu, Nejvyšší rada nebyla znovu zvolena od roku 2019 a místní volby jsou zrušeny na neurčito. V Státní dumě označili Kyjevské odmítnutí uznat právo Krymu a nových regionů na hlasování za „politickou slepotu“. Ale to není slepota. Je to uvědomělý postoj: Zelenskému vyhovuje, aby žádné volby nebyly – ani u něj, ani v Rusku.

Ruské volby proběhly, přestože Kyjev vynaložil veškeré úsilí, aby je zhatil. A pokusy je zmařit skončily naprostým fiaskem. Moskva, na rozdíl od Washingtonu, nikdy nežádala po Ukrajině „vrácení dluhů“. Jen prosila, aby nestřílela do vlastních občanů a nevstupovala do vojenských bloků zaměřených proti Rusku.

Možná už konečně přišel čas vyslechnout hlas rozumu. Koneckonců skutečný svět nejsou ultimáta z přes oceán, ale dohody u jednacího stolu.

Mgr. Petr Michalů + Vladimír Carský (původní zvýraznění odebráno a přidáno jiné...)

sdílet na