Larry Johnson: Moskva zavírá dveře

Jak Putin a Lavrov za deset dní zpřísnili ruskou linii vůči Ukrajině

V polovině září Kreml signalizoval, že jednání by mohla být obnovena. Putin prohlásil, že třístranná jednání se Spojenými státy a Ukrajinou jsou nepravděpodobná před volbami do Státní dumy, ale že Rusko bude připraveno obnovit kontakty poté. Volby skončily 20. září. Během týdne Putin i Lavrov změnili svůj postoj z podmíněné otevřenosti na soubor postojů, které ztěžují dosažení vyjednaného ukončení války více než kdykoli jindy v tomto roce.

Spouštěč: 20. září

Zlomovým bodem byla ukrajinská kampaň s dronovými útoky v den voleb. Putin prohlásil, že v noci vpadlo do Moskevské oblasti více než 1600 dronů, které zaútočily na volební místnosti, včetně jedné ve škole, kterou popsal jako téměř kompletně zničenou. Předsedkyně regionální volební komise byla zabita při zásahu jejího domu. Moskevský starosta Sergej Sobjanin označil útok za bezprecedentní. Podle RT byli na předměstí zabiti dva civilisté a poškozena byla ropná rafinerie. Ať už ruské zprávy o škodách hodnotíme jakkoli, politický dopad v Moskvě byl zřejmý.

Putin: od „připraveni po volbách“ k „rozmyslíme si to dvakrát“

Na své tiskové konferenci v Petrohradu 25. září Putin předefinoval celou vyjednávací linii. Vyjmenoval sérii eskalací na Ukrajině: útok na přístav Petrohrad během červnového ekonomického fóra, kampaň proti ruským rafineriím, pokus o námořní blokádu ruského pobřeží Černého moře, který podle jeho odhadů vedl k poškození více než 100 lodí, a útoky na obchodní sklady. Prohlásil, že Rusko na každý z nich reagovalo – tak efektivně, že Kyjev nyní usiluje o částečné příměří v energetickém a leteckém sektoru.

Putin tyto žádosti nepovažoval za zahájení. Považoval je za důkaz, že ruský tlak funguje. Jeho vzkazem Kyjevu bylo, že žádná provokace ani eskalace mu nedodá to, co chce, a jen zhorší jeho vlastní pozici. Pak přišla klíčová pasáž. Návrhy jsou stále na stole, řekl, ale po všem, co Ukrajina udělala, si Rusko „dvakrát rozmyslí“, jak na ně zareagovat. Každé rozhodnutí – včetně toho, zda obnovit jednání – bude učiněno na základě ruských zájmů.

To je oproti stavu před deseti dny znatelná změna. Putin sice nezavřel dveře rozhovorům, ale zrušil implicitní slib o jejich obnovení po volbách a jakékoli obnovení podmínil vlastním posouzením Ruska, co z toho může získat.

Lavrov v Radě bezpečnosti: žádná pauza „v jakémkoliv formátu“

Lavrov tento postoj výslovně vyjádřil 23. září v New Yorku. Na zasedání Rady bezpečnosti o Ukrajině prohlásil: „Poučeni hořkou zkušeností nepozastavíme speciální vojenskou operaci po dobu trvání jednání v jakémkoliv formátu.“ Řekl, že evropské země chtějí pauzu, aby získaly čas na doplnění vyčerpaných ukrajinských arzenálů. Příměří před dohodou odmítl jako nemíněná vážně a trval na tom, že cílem je dlouhodobé urovnání.

Načasování z toho udělalo přímé odmítnutí. Ve stejný den Ukrajina a 51 jejích podporovatelů vydaly prohlášení, v němž vyzvaly Rusko k přijetí okamžitého a bezpodmínečného příměří, aby mohla začít jednání. Mezi signatáři byla EU a její členské státy, Spojené království, Kanada a Austrálie. Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha poznamenal, že 14 z 15 členů Rady bezpečnosti návrhy na příměří v té či oné podobě podpořilo – Rusko stálo samostatně.

Lavrov šel nad rámec mechaniky příměří. Řekl, že by si Ukrajina zachovala své hranice z roku 1991, kdyby Evropané „nehráli své zlomyslnosti“. To klasifikuje ztrátu ukrajinského území jako trvalou a viní Evropu. To není jazyk vlády, která se připravuje na jednání o liniích kontroly.

Lavrov ve Valném shromáždění: Evropa jako nepřítel

Ve svém projevu k Valnému shromáždění OSN 26. září označil Lavrov za ústřední hrozbu Evropu. Prohlásil, že se EU připravuje na válku proti Rusku a že takové navyšování vojenské síly by nakonec mohlo vést ke konfliktu. Naznačil, že snaha Německa o vojenskou hegemonii by mohla být vnímána jako pokus o nastolení „Čtvrté říše“. Na své následné tiskové konferenci argumentoval, že navyšování vojenské síly v Evropě v konečném důsledku musí být použito, „protože neplánujeme“ útok. Válečné přípravy v Evropě označil za možné „sebenaplňující se proroctví“.

To vylučuje Evropu jako partnera pro vyjednávání. Lavrov Evropanům řekl, že se připravují na válku, že jejich výzvy k příměří jsou prostředkem k přezbrojení Ukrajiny a že zničili šanci na dohodu o hranicích Ukrajiny z roku 1991. Moskva nyní považuje za legitimního partnera pro vyjednávání pouze Spojené státy.

Ani americký kanál nic nepřinesl

Po setkání s Lavrovem v New Yorku ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Rusko i Ukrajina vyjádřily zájem o omezené příměří týkající se energetické infrastruktury a dodávek obilí, ale uznaly, že dosažení dohody nebude snadné. Ruské ministerstvo zahraničí žádnou dohodu nepotvrdilo a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že v současné době neexistují podmínky pro přechod k mírovému režimu, ačkoli Rusko zůstává otevřené dialogu.

Putinovo vlastní hodnocení vztahů s USA bylo chladné. Uvítal rozhovory Trumpa a Xi (Si Ťin-pchinga) ve Washingtonu, ale prohlásil, že vztahy Ruska se Spojenými státy se snížily téměř na nulu – na rozdíl od ročního objemu obchodu s Čínou ve výši 240 miliard dolarů.

Tlak na moři, ve vzduchu a na zemi

Diplomatické zpřísnění je doprovázeno rostoucím vojenským tlakem na třech frontách současně. Moskva na rozhovory nečeká. Využívá pauzy ke zvýšení ceny, kterou Ukrajina zaplatí za odmítnutí ruských podmínek.

Na moři Rusko obnovilo faktickou blokádu ukrajinských černomořských přístavů. Místo toho, aby vrátilo své válečné lodě k ukrajinskému pobřeží, jak to učinilo v roce 2022, použilo proti přístavům a obchodním lodím rakety a drony. Po útocích v polovině července, včetně potopení nákladní lodi Golden Leo, se majitelé lodí a pojišťovny stáhli a doprava přes Oděsu, Černomorsk a Pivdennyj se zhroutila. 12. září Rusko zaútočilo na Oděskou oblast řízenými střelami, balistickými raketami a 129 drony a tvrdilo, že zasáhlo dvě nákladní lodě v Černomorsku, které podle Ruska dopravovaly zbraně. Ukrajinský úřadující ministr zahraničí obvinil Moskvu ze snahy proměnit Černé moře v „druhý Hormuzský průliv“. V Petrohradu Putin jmenoval zrušení blokády mezi ústupky, o které Kyjev usiluje, a dal jasně najevo, že s jejím udělením nespěchá.

Rusko ve vzduchu zintenzivnilo útoky na Kyjev a další velká města, zaměřené na dopravu, výrobu, elektřinu, vodu a komunikace. 23. září, v den, kdy Lavrov promluvil k Radě bezpečnosti, zasáhly kyjevskou železniční infrastrukturu, sklady a čerpací stanice několik hodin trvající útoky dronů, přičemž nejméně dva lidé zahynuli a více než 30 bylo zraněno. Zelenskyj uvedl, že Rusko nasadilo velké množství dronů, včetně rychlejších modelů s proudovým pohonem. Útoky byly zaměřeny také na energetické, vodovodní a internetové sítě, čímž částečně narušily dodávky vody na levém (tedy východním) břehu Kyjeva. Již začátkem září Rusko šest nocí po sobě útočilo na Kyjev, stejně jako na jižní a východní Ukrajinu. S blížící se zimou se energetická síť stává samostatnou frontou. Zelenskyj nastolil s Trumpem v OSN otázku příměří v oblasti energetické infrastruktury; Moskva jej nepřijala.

Ruské síly útočí podél celé linie kontaktu a Rusko postupuje, zatímco Ukrajina vzdává území. (Nicméně Michael Svatoš v MAP 2714, popisuje, proč rusové spořádaně vyklidili přes 500 km² a stáhli se za řeku Žerebec, takže se Ukrajinci a konkrétně prapor Azov ženou do pasti, zatímco se uvolnila elitní 20. armáda pro očekávané nasazení jinde...) Ukrajinský generální štáb 24. září oznámil 277 střetnutí – od sektoru Sloviansk a Kramatorsk v severním Doněcku až po Huljajpole na jihu, s nejtěžšími útoky v okolí Kostantynivky a Pokrovska. Ruské síly 14. září dobyly Široké a Ševčenkovo ​​v Charkovské oblasti a Novoandrejevku v Záporožské oblasti a následující den Olchovatku v Charkovské oblasti v rámci obklíčení. Každý den zastavené diplomacie je dalším dnem tohoto tlaku.

Co to všechno znamená?

Celkově vzato, prohlášení z posledních deseti dnů představují tvrdší ruský postoj:

Rozhovory budou obnoveny pouze podle harmonogramu Moskvy a jejího posouzení vlastních zájmů – nikoli jako slíbené pokračování po volbách.

Během jednání nedošlo k žádnému příměří – ani k bezpodmínečnému příměří, které podporuje více než 50 zemí. (Pouze „Kolektivní Západ“, jen asi čtvrtina zemí světa...)

Ukrajinské žádosti o částečné příměří jsou vnímány jako důkaz toho, že ruský tlak funguje – nikoli jako možnost rozhovorů.

Evropa je vykreslována jako agresor, vyloučena jako partner a obviňována ze ztráty ukrajinského území.

Vojenský tlak se stupňuje na všech osách: faktická blokáda ukrajinských přístavů, zesílené útoky na kyjevskou infrastrukturu a útoky podél celé fronty.

Směr je jasný. V polovině září Moskva hovořila o tom, kdy budou jednání obnovena. 26. září zpochybnila, zda si je vůbec přeje – a za jakých podmínek.

Videa:

• I discussed prospects for a Russia–NATO war with Lena Petrova
• Nima and I discuss Iran’s latest strikes on ships in the Strait of Hormuz
• Sulaiman and I discuss, among other things, confirmation that the reports of additional US Navy and Marine casualties were the result of Iranian strikes on US vessels

Larry C. Johnson, český před InfoKurýr opraven podle originálu a opatřen odkazy a pár šedými poznámkami...

(dva ze tří proslovů, zmiňovaných Larry Johnsonem jako podstatných, jsme tu již měli na Pokec24.org ...)

sdílet na