Casus belli

Martin Davídek fb

Útok na základnu strategických sil Belaja v Irkutské oblasti, tisíce kilometrů od ukrajinských hranic v předvečer klíčových mírových jednání v Istanbulu je momentem, který povede k eskalaci války.

Útok na vojenská zařízení, sloužících Rusku k jadernému odstrašení a prevenci před útokem v rámci geopolitické rovnováhy sil je útokem na panující status quo.

Tento status quo, vzniklý po konci světové války a respektovaný mocnostmi po celá desetiletí tvoří rovnováhu sil na planetě. Nyní byl tento status quo narušen. Útokem gangsterského režimu, ovládajícího Ukrajinu.

Útok Zelenského režimu na strategické síly Ruské federace je bezprecedentní. Rusové udržují stav základen v klidovém provozu. Protistrana má tak zajištěnu kontrolu nad provozem základen satelity a je takto i evidentní, že Rusko nepomýšlí a nepomýšlelo nad eskalací konfliktu v globálním či evropském měřítku. Natož formou jaderné války. Není divu, že strategické bombardéry Tu 95 a Tu 22 byly na ranveji základny prakticky nestřežené a nekamuflované.

Překročení této červené linie je podle nové jaderné doktríny ale důvodem pro použití jaderných zbraní, v potřebě zabezpečení ochrany území Ruské federace. A jednoznačným důvodem pro vyhlášení regulérní války.

Podobný útok je natolik velké riziko, že si jej nemůže dovolit ignorovat žádná jaderná velmoc.

Ani Rusko. Spojené státy. Čína. Jakýkoliv stát, vlastnící jaderné zbraně.

Kdyby se totéž stalo v Americe, stát, který by napadl americké strategické síly, by druhý den jednoduše neexistoval. Pro ilustraci: Když v Americe spadly dvě věže obchodního centra, odvetou byla válka v Afgánistátu s 220 000 obětmi na životech; podle IPPNW. Patrně nikdo soudný by se neodvážil napadnou vojenské základny, na nichž stojí americké B-52.

Útok na strategická vojenská zařízení transparentně vyjevuje skutečnou podstatu aktuálního ukrajinského režimu. Zelenského režim je nebezpečný, gangsterský režim, provozovaný v měřítku státu, ovládajícího brutální silou armádu, instituce, soudy i média.

Zelenského režimu nejde o mír. V žádném případě.

Zítra měly začít bilaterální ukrajinsko-ruské rozhovory, na které svět napjatě čekal. Existovala malá, nicméně šance, že se konflikt podaří zastavit a v delším sledu procesů dovést do stadia, kdy bude tato nebezpečná válka ukončena.

Lze jen poděkovat americkým vyjednavačům, zprostředkovatelům a hostitelům v Turecku za nezměrné úsilí.

S tím je bohužel nyní veta.

Bohužel, pro muže, odvlékané násilím na frontu. Bohužel, pro muže, umírající v zákopech na obou stranách nesmyslného konfliktu. Bohužel, pro uprchlíky, kteří trpí ztrátou domova i vlasti.

Bohužel, pro nás, občany hostitelských států, vtahovaných do konfliktu podobně gangsterskými vládami, jejich noshledy, propagandisty a demiurgy jsme nuceni denně sledovat v jejich snaze udržet a ospravedlnit konflikt. Stejně jako pavučinu lží, kterou zaplevelují veřejný prostor.

Za válečný avanturismus platíme a budeme platit všichni.

Zelenskému směr, vedoucí k míru rozhodně nevyhovuje. Na Ukrajině sílí obrovský odpor jak proti válce, tak i proti Zelenskému. Ukrajinci sami, z těch, s nimiž mám možnost hovořit, říkají, že čekají na konec války a teprve poté začne odveta vůči režimu a jeho představitelům. Násilím utlumovaný odpor proti režimu se Zelenskému vrátí jako bumerang.

Zelenský a jeho suita to samozřejmě ví.

Gangstery ale zatím nezajímá názor Ukrajinců samotných. Mají v tuto chvíli k dispozici podrobenou armádu a mohou se opřít o klesající, nicméně stále fungující mezinárodní podporu, která legitimizuje Zelenského v čele státu. Navzdory faktu, že je nelegitimně u moci.

Na válce se vydělávají astronomické prostředky. Vidíme, jak rostou zisky zbrojařů v každé zemi. Vidíme, jak tuny zbraní sešrotovává vojenský konflikt a jak ochotně vlády vynakládají veřejné prostředky, prakticky bez kontroly, na další zbraně. Vidíme, jak válka obrovským způsobem posloužila k eskalaci ukrajinského veřejného dluhu. Což je vždy jedním ze skutečných cílů války. Veřejný, prakticky nesplatitelný dluh, který bude zatěžovat ukrajinský stát, nebo jeho právní reziduum po desetiletí. Už nyní Ukrajina není schopna splácet své dluhy. Navíc, Zelenský, suše vyprodal aktiva Ukrajiny. Jak Americe, formou Dohody o minerálech, tak podpisem všemožných smluv o půjčkách, které budou chtít jak dosavadní spojenci – evropské vlády, či hedgeové fondy, financující potřebné agendy a půjčky nakonec splatit.

Pokud Zelenský a jeho suita přepodkládá, že konec války přečká někde v ústraní světa, jako například v JAR, coby úspěšný majitel některého z místních aktiv, odpověď na tento typ úvah byla striktní; během návštěvy JAR, z níž se musel narychlo vracet.

Jestliže doteď se vojenský střet vedl v teritoriální rovině na územích jižní a východní Ukrajiny, pak tento útok zrušil veškeré červené čáry, které Rusko dobrovolně udržovalo.

Je to nejhorší možná zpráva, a stav, jaký mohl nastat.

Konflikt se rozroste. Navzdory varování a úpěnlivým prosbám veřejnosti.

Jsem přesvědčený, že bude potřeba změnit kurz v každé evropské zemi, podporující státní gangsterismus Zelenského režimu. Velmi nesmlouvavě. Myslím, že lidé podporující ukrajinský státní gangsterismus vedou vlastní státy ke zkáze.

Z znamená Zelenský. Znamená zkázu. Zničení státu. Zločinný, gangsterský režim, který ve snaze u udržení a strachu z oplaty klidně rozpoutá třetí světovou válku.

Mentalita gangsterů nepočítá s následky. Je primitivní, násilná a devastující.

Pokud se jí nepostavíme, rozloží společnost.

Pro nás, obyčejné lidi, teď začíná tikat čas k neúprostnu.

sdílet na